Astropis 2/2002

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial 2/2002

ročník:
2002
číslo:
2
stránka:
5
autor:
David Ondřich

Vážení čtenáři, náhoda chtěla, že se tímto číslem táhne jako červená nit téma umělých družic Země. Když jsme toto číslo připravovali, věděli jsme, že v něm vyjdou články o družici INTEGRAL a o určování vlastností rotace naší mateřské planety. Pak přibyl začátek článku o systému GPS, družice Chandra objevila podivné hvězdy, které jsou možná tvořeny samotnými kvarky, a pomáhala určit vlastnosti (rentgenové) dvojhvězdy s nejkratší známou periodou.

INTEGRAL míří do vesmíru

ročník:
2002
číslo:
2
stránka:
6–11
autor:
René Hudec

17. října 2002 vynese ruská raketa Proton z kosmodromu Bajkonur do vesmíru čtyřtunovou družici Evropské kosmické agentury ESA INTEGRAL. Jde o první vědeckou družici ESA s oficiální českou účastí. Jejím cílem je komplexní vědecký výzkum v oblasti astrofyziky vysokých energií.

Přináší rok 2002 definitivní model vesmíru?

ročník:
2002
číslo:
2
stránka:
13–15
autor:
Michael Prouza

Koncem března letošního roku proběhla ve Francii v městečku Les Arcs evropská astrofyzikální konference nazvaná „Kosmologický model“. Jednotné číslo v názvu zvolili organizátoři naprosto záměrně – dle jejich názoru již víme, jaké jsou globální parametry vesmíru, v němž žijeme. Už netápeme mezi různými modely vesmíru, už jen – teoretici v idylické shodě s experimentátory – vylaďujeme hodnoty důležitých veličin, popisujících vesmír jako celek. Ale je tomu skutečně tak? A znamená to, že kosmologové už nebudou mít co na práci?

Před 100 lety zemřel prof. Vojtěch Šafařík

ročník:
2002
číslo:
2
stránka:
16–17
autor:
Miloslav Kopecký

Asi ne zcela doceněná je dosud osobnost prof. Vojtěcha Šafaříka, významného českého astronoma 19. století, od jehož smrti uplynulo letos 100. let. Byl neúnavným pozorovatelem astronomických jevů všeho druhu – zodiakálního světla, planet, slunečních skvrn, ale především Měsíce a proměnných hvězd. Podle F. Fischera byl jedním z nejpilnějších selenografů té doby, což bylo mezinárodně oceněno pojmenováním jednoho z kráterů na odvrácené straně Měsíce jeho jménem.

Kompakty v síti

ročník:
2002
číslo:
2
stránka:
18–19
autor:
David Ondřich

U většiny předchozích dílů tohoto seriálu byla velkým lákadlem spousta obrázků, která se obvykle na internetových stránkách zabývajících se jednotlivými oblastmi nebo tématy nachází. Objekty, které dnes budeme v síti hledat, však věru mnoho obrazového materiálu neposkytují – zblízka ještě nikdo žádný z nich neviděl, většina z nich navíc vyzařuje velkou část v oblastech vlnových délek, které nemáme možnost vidět očima, takže jsme odkázáni jen na umělé oči našich přístrojů a někdy dokonce ani to ne.

Oblohou amatérsky

ročník:
2002
číslo:
2
stránka:
20–23
autor:
Jiří Kubánek, Ondřej Šváb, Jan Verfl a Žofie Sovová

Zdánlivé vzdálenosti na obloze nelze udávat v délkových jednotkách. Proto se v astronomii používá úhlová míra. Jelikož ovšem při zobrazení mapy celé oblohy nutně dochází ke zkreslení, nelze k ní připojit jednotné měřítko. Rozkreslili jsme proto úhlové vzdálenosti mezi jednotlivými hvězdami v souhvězdí Orla (dobře viditelném po celé léto), podle nichž můžete snadno posuzovat velikosti úhlů po celé viditelné obloze.

Souhvězdí Labutě

ročník:
2002
číslo:
2
stránka:
24
autor:
Jan Verfl

Nápadná a poměrně rozlehlá (cca 30°×30°, což je asi 1/40 celé oblohy) Labuť uzavírá ze severovýchodní strany oblast tradičně „letních“ souhvězdí. Najdeme zde (s výjimkou galaxií, kulových hvězdokup a jim podobných vzdálených objektů) téměř vše, co si může srdce obdivovatele nočního nebe přát.

Srážka galaxií ve vašem dalekohledu

ročník:
2002
číslo:
2
stránka:
25
autor:
Radek Mašata

Ve vesmíru probíhá množství krátko či dlouhodobých dějů. Mezi velmi zajímavé a atraktivní patří srážky galaxií. V astronomické literatuře se poslední dobou objevují více či méně detailní pohledy na galaktické kanibaly a jejich oběti. Takové snímky bývají pořízené na velkých pozemských observatořích nebo Hubblovým kosmickým dalekohledem. Vypadá to, že astronom-amatér nemá sebemenší naději. Ve skutečnosti se i on může na srážku galaxií podívat na vlastní oči. Stačí přístup k většímu kvalitnímu dalekohledu vzdálenému od světelných zdrojů.

Sluneční aktivita v 1. čtvrtletí 2002

ročník:
2002
číslo:
2
stránka:
26
autor:
Ladislav Schmied

V I. čtvrtletí 2002 došlo oproti poslednímu čtvrtletí minulého roku k určitému poklesu sluneční aktivity. Přes tento pokles jest sluneční aktivita stále na dosti vysoké úrovni a zřejmě stále trvá sekundární maximum křivky vývoje sluneční aktivity současného 23. jedenáctiletého cyklu.

Měsíční zastavení - Byli jsme tam!

ročník:
2002
číslo:
2
stránka:
26
autor:
Jan Verfl

O málokterém nebeském tělese toho víme tolik,co o Měsíci. Lví podíl na tom má kromě řady automatických sond především práce dvanácti mužů ze šesti úspěšných výprav programu Apollo,kteří přímo na místě studovali rozličné části jeho povrchu. Při výběru těchto oblastí sice byla na předním místě při rozhodování jistě bezpečnost posádky a také snadná dosažitelnost (všechny jsou s ohledem na dobře realizovatelnou trajektorii nanejvýš 25° od měsíčního rovníku a samozřejmě na přivrácené straně),a však najedná se v žádném případě o místa zcela fádní a nezajímavé (při ceně kosmických letů by to bylo přinejmenším s podivem).

Satelitní navigační systémy

ročník:
2002
číslo:
2
stránka:
27
autor:
Ondřej Šváb

V dnešní době plné převratných technických novinek, lze jen stěží sledovat celkový rozvoj technologií. Některé vynálezy byly vytvářeny pro široké vrstvy veřejnosti a dnes jsou určeny jen pro úzký profil odborníků a laik se k nim v drtivé většině případů vůbec nedostane. Avšak jsou i technologie, které měli být světové populaci skryty a v současnosti mají celosvětový význam. Zářným příkladem druhé skupiny vynálezů je satelitní navigace GPS.

Dynamika rotace Země

ročník:
2002
číslo:
2
stránka:
28–34
autor:
Jan Vondrák

od dynamikou zemské rotace rozumíme změny její úplné orientace v prostoru. Jde tedy nejenom o změny rychlosti vlastní rotace, ale též o pohyb osy rotace vzhledem k tělesu samému i vzhledem ke hvězdám. Parametry orientace Země určují transformační vztahy mezi pozemským a nebeským systémem souřadnic, a mají tedy v astronomii fundamentální význam. Tento komplexní pohyb je ovlivňován jednak vnějšími silami (především Měsícem a Sluncem), jednak přesuny hmot na povrchu Země i uvnitř ní.

ČAS představuje oceněnou povídku soutěže Life in the Universe

ročník:
2002
číslo:
2
stránka:
35–36
autor:
Veronika Janáková

ČAS představuje oceněnou povídku soutěže Life in the Universe PRVNÍ KONTAKT – Veronika Janáková, Frenštát pod Radhoštěm, 16 let (povídka získala třetí místo v mezinárodním finále)

[novinka] HST nalezl nejstarší vesmírné hodiny

ročník:
2002
číslo:
2
stránka:
11–12
autor:
David Ondřich, Michael Prouza

Na hranici možností svých optických systémů objevil Hubblův kosmický dalekohled (HST) ty nejstarší vyhaslé hvězdy v Mléčné dráze. Díky těmto extrémně starým objektům se tak naskýtá další nezávislé měření trvání vesmíru.

[novinka] Slavný lovec komet Yuji Hyakutake zemřel

ročník:
2002
číslo:
2
stránka:
12
autor:
David Ondřich, Michael Prouza

Ve středu 10. dubna 2002 zemřel ve věku 51 let na srdeční záchvat slavný „lovec komet“ Yuji Hyakutake.

[novinka] Opět lepší oči pro „Hubbla“

ročník:
2002
číslo:
2
stránka:
12
autor:
David Ondřich, Michael Prouza

V březnu proběhla v pořadí čtvrtá servisní zastávka u Hubblova kosmického dalekohledu,během níž dostala tato družice nový \"koukátor\", nový energetický zdroj a solární panely a zkušební chladicí jednotku pro infračervenou kameru. Nová kamera se jmenuje Advanced Camera for Surveys (tedy vylepšená přehlídková kamera, ACS).

[novinka] Kvarkové hvězdy?

ročník:
2002
číslo:
2
stránka:
34
autor:
David Ondřich

Americká rentgenová družice Chandra, která se v poslední době stará o nejedno překvapení v astronomii a fyzice vysokých energií, pozorovala dva velice zajímavé objekty, které jaksi nezapadají do současných představ o záverečných fázích hvězdného vývoje.

[novinka] \"Nejrychlejší\" dvojhvězda

ročník:
2002
číslo:
2
stránka:
34
autor:
David Ondřich

Dvojitého bílého trpaslíka – tedy dvojhvězdu, jejíž obě složky jsou tvořeny bílými trpaslíky – se podařilo objevit po několikaletém úsilí vědců. Pátrání začalo v roce 1994,kdy byl německou družicí ROSAT objeven objekt RX J0806.3+1527,který silně zářil v rentgenovém oboru spektra. Po analýze dat se ukázalo,že na místě pulzujícího rentgenového zdroje se nachází slabá hvězda 21. magnitudy.