Astropis 4/2023

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial

ročník:
2023
číslo:
4
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, v tomto čísle najdete článek Petra Brože o bahenních sopkách na Marsu, který obsahuje příklad neskutečně okouzlující hravé vědy – vědy, která přináší vnitřní radost i hluboké poučení. Až si jej přečtete, doufám, že neohrnete nos nad tím, jak vědci „mrhají“ penězi daňových poplatníků.

Letošní pohled na vesmír vloni III

ročník:
2023
číslo:
4
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, David Ondřich

Poslední část letošního seriálu zahájíme přesunem ze světa hvězd do větších kosmických dálek a hlubin času. Jak známo, supernovy jsou ve vesmíru zdrojem většiny prvků těžších než železo a pro astrofotografy i milovníky krásných obrázků jsou vděčnými cíli, ale jak v následujících odstavcích sami uvidíte, jsou také jedním ze zásadních nástrojů, kterými můžeme vesmír zkoumat.

Zapomenutá hvězdárna na pražských Hřebenkách - Detektivní závěr příběhu (?)

ročník:
2023
číslo:
4
stránka:
12–15
autor:
Pavel Najser

V prvním čísle Astropisu ročníku 2020 jsem publikoval zprávu o někdejší krásné a na svou dobu skvěle vybavené soukromé hvězdárně JUDr. Rudolfa Böhma na pražských Hřebenkách. Hvězdárna vznikla jako součást výstavní vily (dnes č. 68) postavené ve dvacátých letech minulého století v ulici na Hřebenkách za předposlední zatáčkou při výjezdu ke Strahovskému stadionu. Informaci o její existenci zachránil vlastně soubor negativů, které pořídil krátce po jejím vzniku známý astrofotograf a spoluzakladatel České astronomické společnosti (ČAS) pan Josef Klepešta.

Sluneční astrofyzika - Rozhovor s Petrem Heinzelem

ročník:
2023
číslo:
4
stránka:
16–19
autor:
Jana Žďárská

Do výzkumu Slunce je zapojeno mnoho vědeckých misí, které v souvislosti s pokračujícím technickým vývojem sond i pozorovacích zařízení poskytují stále kvalitnější data a informace o naší nejbližší hvězdě. O podrobnostech tohoto výzkumu jsme hovořili se slunečním astrofyzikem profesorem Petrem Heinzelem ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, který podotýká: „Záření ve sluneční atmosféře – ale i v hvězdných atmosférách obecně – a jeho interakce s plazmatem, je můj hlavní vědecký zájem. Důležité pro nás je, že můžeme veškeré znalosti, které máme o Slunci, aplikovat i na hvězdy a posouvat tak i jejich výzkum“.

Bahenní sopky a Mars

ročník:
2023
číslo:
4
stránka:
24–29
autor:
Petr Brož

Když byl v roce 2004 objeven poprvé v atmosféře Marsu metan, ve vědeckých kruzích to vzbudilo značný rozruch. Metan totiž není v atmosféře rudé planety dlouhodobě stabilní – nevydrží tam déle než pár století. Jeho přítomnost proto naznačuje, že ho musí něco do atmosféry průběžně doplňovat. Objev tak zažehl usilovné pátrání nejenom po jeho původu, ale i cest, jak by se mohl tento významný skleníkový plyn do atmosféry dostávat.

Cena Františka Nušla za rok 2023

ročník:
2023
číslo:
4
stránka:
30
autor:
Jana Žďárská

V pondělí 4. prosince 2023 byla na Hvězdárně a planetáriu Brno předána Nušlova cena profesoru Miloslavu Druckmüllerovi z Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně za výsledky světového významu při matematickém zpracování obrazů zatmění Slunce. Cenu předal předseda České astronomické společnosti (ČAS) prof. Petr Heinzel, Laudatio proslovila expertka na korónu Slunce doc. Elena Dzifčáková (oba z Astronomického ústavu AV ČR).

Bohumil Polesný a hvězdárna na Kleti

ročník:
2023
číslo:
4
stránka:
31
autor:
Jaroslav Pavlousek

Ve speciálním čísle Astropisu v roce 2023, které vyšlo k výročí založení České astronomické společnosti, jsem v článku „Temné stránky z historie“ na str. 33 kromě jiného zmínil neblahou událost z 26. 9. 1965 na hvězdárně na Kleti, kde se Antonín Mrkos napil roztoku louhu sodného. Tuto skutečnost nikdo nezpochybňuje, ale zásadní chyba je pak v mém dalším popisu této události. Vycházel jsem bez patřičného ověření jen z verze Antonína Mrkose, který z nastražení láhve s jedem obvinil tehdejšího ředitele českobudějovické hvězdárny Bohumila Polesného st. Tento popis pak šířil v mnoha směrech. Přitom ale neexistoval žádný důkaz toho, že „viníkem“ byl právě B. Polesný st. Proto se zde omlouvám za svoje pochybení a alespoň částečně je chci napravit stručným popisem činnosti a práce Bohumila Polesného st., který nepřímo ukazuje na to, že jeho obvinění A. Mrkosem bylo zcela absurdní.

Astronomické montáže II

ročník:
2023
číslo:
4
stránka:
32–34
autor:
Zdeněk Řehoř

V předchozím čísle Astropisu byla pozornost věnována základním typům (zejména) paralaktických montáží. V této souvislosti není určitě bez zajímavosti srovnání jejich vlastností s již zavedenými montážemi. Za tím účelem bylo „sáhnuto“ do archivů Přístrojové a optické sekce České astronomické společnosti, ve kterých se v průběhu let nahromadila celá řada zajímavých měření, mimo jiné i astronomických montáží nejrůznějších konstrukcí. Níže tak naleznete výsledek tohoto zkoumání zaměřený na nejrůznější paralaktické montáže. Pro lepší interpretaci výsledků je na úvod tohoto článku zařazen náhled do základních konstrukcí a vlastností montáží.

Krušnohorská astronomická společnost

ročník:
2023
číslo:
4
stránka:
35–36
autor:
Ivo Schötta, Jiří Harrandt

Naše v rejstříku spolků zapsaná Krušnohorská astronomická společnost (KRHAS) se sídlem v Teplicích jako kolektivní člen České astronomické společnosti (ČAS) je faktickou pokračovatelkou její dřívější Severočeské pobočky ČAS. Ta působila v rámci tehdejšího Severočeského kraje, který před změnou dislokace krajů zabíral území okresů Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Děčín, Litoměřice, Louny, Česká Lípa, Liberec a Jablonec nad Nisou. Nejlépe, jak přiblížit vznik, fungování a smysl tohoto spolku, je zavzpomínat na poslední půlstoletí amatérské astronomie na severozápadě Čech.

[recenze] Paul Davies: Co žere vesmír?

ročník:
2023
číslo:
4
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Svižné, lehké čtení o kosmologii od jejích počátků až po vyhlídky do budoucnosti má na svědomí známý britský popularizátor, fyzik, kosmolog a astrobiolog Paul Charles William Davies (*1946).

[novinka] Webbovo okénko

ročník:
2023
číslo:
4
stránka:
2–3
autor:
David Ondřich

Herbigovy–Harovy objekty vznikají kolizí prudkého hvězdného větru čerstvě narozené hvězdy s okolním plynným a prachovým oblakem.

[novinka] Novinky z kosmonautiky

ročník:
2023
číslo:
4
stránka:
20–21
autor:
Lukáš Houška

Závěr roku 2023 a zejména pak leden letošního roku byly doslova a do písmene napěchovány zajímavými událostmi v kosmonautice. V listopadu jsme se dočkali druhého letu sestavy Super Heavy Starship. Společným jmenovatelem řady událostí posledního období je zvýšený zájem o Měsíc, který je daný cíli programu Artemis.

[novinka] Ultra hluboký pohled na M81 a M82

ročník:
2023
číslo:
4
stránka:
22–23
autor:
David Ondřich

Dvojice galaxií M81 a M82 je oblíbeným cílem astrofotografů a zároveň téměř modelovým systémem interagujících galaxií, které kolem sebe krouží poslední 1,5 miliardu let. Slapové síly, které tyto gravitační tance vyvolávají, jsou patrně zdrojem tvorby hvězd v M82, jež je pravděpodobnou příčinou výtoku mezihvězdné látky viditelné v čáře H–ɑ jako nachové struktury nad a pod rovinou galaxie.

[novinka] Podivná planeta, na které „prší“ písek

ročník:
2023
číslo:
4
stránka:
37–38
autor:
Radek Mašata

Když se nedávno dalekohled Jamese Webba zaměřil na planetu WASP-107b, s cílem zjistit chemické složení její atmosféry, detekovaly jeho přístroje nejen stopy vodní páry a oxidu siřičitého, ale překvapivě také oblaka oxidu křemičitého, které se chovají podobně jako vodní mraky na Zemi. Je to poprvé, kdy astronomové objevili křemičitanové mraky a déšť. Na této planetě tak doslova prší písek.

[novinka] Oběžná doba Dimorpha

ročník:
2023
číslo:
4
stránka:
38–39
autor:
Jaroslav Pavlousek

Jak známo, dne 27. září 2022 dosáhla kosmonautika jednoho ze svých velkých (a dlouho očekávaných) úspěchů – americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) narazila do planetky Dimorphos. Cílem celé mise bylo zjistit, zda lze podobnými akcemi ovlivnit dráhu planetek a ochránit tak v budoucnosti Zemi před hrozící srážkou.

[novinka] Podivuhodná gigantická exploze vysvětlena

ročník:
2023
číslo:
4
stránka:
39–40
autor:
Michael Prouza

Dokážete si představit gigantickou vesmírnou explozi, která trvala déle než dva roky? I astronomům trvalo dosti dlouho, než se jim podařilo srovnat všechna fakta tak, že dávají dobrý smysl a popisují opravdu jedinečnou událost.

[novinka] Nejlehčí černá díra nebo nejtěžší neutronová hvězda?

ročník:
2023
číslo:
4
stránka:
40
autor:
David Ondřich

Radioobservatoř MeerKAT (původně Karoo Array Telescope v Jižní Africe, součást připravované planetární radioobservatoře SKA) je v Astropisu stále častěji zdrojem pozorování těles známých z jiných oblastí elektromagnetického spektra, zpřesnění známých hodnot nebo objevů dosud neznámých objektů či jevů.

[novinka] HST…

ročník:
2023
číslo:
4
stránka:
41
autor:
David Ondřich

HST stále dokazuje, že ještě nepatří do starého železa. Potíže sice přibývají, ale přístroj dosud dosahuje úžasných výsledků. Miliarda hvězd v trpasličí galaxii UGC 8091 (Vir, 7 Mly) připomíná sněhovou kouli.

[novinka] Amatérské okénko

ročník:
2023
číslo:
4
stránka:
42–43
autor:
David Ondřich

Autorův snímek vybraný do Astronomy Picture of the Day (26. června 2023) zobrazuje tzv. Venušin pás – přechodovou část bezmračné oblohy (červenooranžová barva) mezi osvětlenou atmosférou (žlutá) a zemským stínem (modravě šedá).