Toto číslo je přístupné pouze předplatielům, přihlašte se prosím.

Historie časopisu

Těžké začátky

Astropis 3-4/1991 Časopis Astropis byl nejdříve založen jako věstník pro astronomy amatéry a jako takový vycházel v kopírované podobě již od roku 1990. Postupně však stále více vyvstávala potřeba nového, kvalitního časopisu, který by se věnoval amatérské astronomii. Podoba původního věstníku se začala stále více blížit běžnému časopisu určenému pro úzký okruh čtenářů. Až konečně padlo rozhodnutí vytvořit nový populárně astronomický časopis. Oficiálně byl časopis založen v roce 1994 skupinou demonstrátorů Štefánikovy hvězdárny v Praze. Bezprostředním popudem k založení časopisu byla jak absence kvalitního pravidelně vycházejícího astronomického časopisu pro amatéry, tak i snaha ukázat české astronomické obci aktivitu demonstrátorů pražské hvězdárny.

První léta

Astropis 2/1994 Astropis začal vydávat v roce 1994 na živnostenský list Jaroslav Trnka (v současnosti ředitel Městské hvězdárny Slaný) a šéfredaktorem byl od počátku "duchovní otec" myšlenky takovéhoto časopisu, Radek Mašata. Z počátku byl Astropis ještě rozmnožován xeroxem a jeho rozsah byl pouze 24 stran formátu A4. Od roku 1995 začalo časopis vydávat občanské sdružení Společnost Astropis, které se, tak jak je určeno ve stanovách, zabývá podporou amatérské astronomie v České republice a mimo vydávání Astropisu se snaží vydávat i jiné astronomické materiály. Dokonce Společnost připravovala pravidelný televizní pořad pro kabelovou televizi a v roce 1997 byla pověřena vedením Astroklubu. Postupně tak začal být Astropis připravován s využitím moderní výpočetní techniky, technologií tisku se stal ofset a rozsah se ustálil na 40 stranách formátu A4 s křídovou celobarevnou obálkou, přičemž vycházela čtyři čísla ročně. Ani úspěchy však nezabránily postupné únavě původního zakladatelského týmu, který spěl do personální krize...

Bouřlivý rozvoj

Astropis 2/1995 K velmi významným změnám v redakci došlo v roce 1998 s nástupem nového šéfredaktora Vladimíra Kopeckého Jr. (který je jím do současnosti). Nejenom, že se velmi obměnil redakční tým, ale časopis začal vycházet ve formátu 21 × 27 cm (stal se tedy menším než A4, a tudíž příjemnějším "do ruky"), ale každoročně přibylo i speciální monotématické číslo. I rozsah čísla stoupl na minimálně 44 stran a přibyly barevné stránky. Tehdy také došlo k posunu zaměření časopisu poněkud jiným směrem. Do budoucna by měl časopis tvořit jakýsi most mezi profesionálními vědci a amatéry. To však vůbec neznamená, že by se ustoupilo od hlavního zaměření na amatérskou astronomii. Napříště však měl být kladen důraz na zcela původní články psané pro Astropis, a to jak předními odborníky, tak zkušenými amatéry.

Současnost

Astropis 2/1997 Do Astropisu v současnosti přispívají přední čeští astronomové, široký okruh redaktorů i zahraniční dopisovatelé. Jedná se o v současné době jediný pravidelně vycházející astronomický časopis u nás, s celorepublikovým dosahem. Dnešní podoba Astropisu však není definitivní a neustále se ji snažíme vylepšovat. Astropis má vsoučasnosti dostatečný přísun originálních příspěvků, takže do časopisu přichází jen ty nejkvalitnější články. Příspěvky se složitější či velmi originální náplní jsou zasílany vrámci recenzního řízení předním českým astronomům a odborníkům v tom kterém oboru. Tím se nám daří držet vysokou laťku seriózního astronomického časopisu, za který je Astropis považován.

Astropis vychází od roku 2006 celý na křídovém, papíře a opět nám stoupl počet barevných stránek. Za nějvětší úspěch poslední doby, a zároveň nepochybné ocenění kvality, lze považovat to, že se Astropis stal oficiálním časopisem České astronomické společnosti, a je společně s  věstníkem Kosmické rozhledy distribuován všem členům České astronomické společnosti.