Astropis s/2014

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
5
autor:
Vladimír Libý

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, dostává se Vám do rukou další z řady speciálních Astropisů. Jak jistě víte, snažíme se každý rok zařadit číslo, které vybočuje z pravidelného schématu. V něm se podrobněji zaměřujeme na jedno téma či událost. Namátkou: V roce 2006 jsme se věnovali 26. valnému shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze, v roce 2011 jsme představili Velký přehled astrotechniky a v roce 2009 jsme vydali asi nejúspěšnější Speciál vůbec − Astronomii pro děti. Úspěch byl tak veliký − a všechny v redakci nás to velmi příjemně překvapilo − že jde o jediné číslo, které se dočkalo druhého vydání.

Obsah

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
2–3
autor:
Václav Pavlík, David Ondřich

Obsah

Další kontakty

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
4
autor:
Vladimír Libý

Další kontakty - Hvězdárna Český Těšín…

Štefánikova hvězdárna

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
6–7
autor:
Pavel Najser, Jakub Rozehnal

Když na počátku 19. století hledal ředitel tehdejší státní hvězdárny v Klementinu Martin Alois David místo pro stavbu nové observatoře, nemohl si nevšimnout mimořádně výhodné polohy vrchu Petřína. Často zde prováděl geodetická měření a vyhlédl si už i místo při Hladové zdi, kam chtěl svou novou observatoř situovat. Jeho snahy ale vyšly nakonec naprázdno, neboť v císařsko-královské pokladně se prostředky na novou observatoř nenašly.

Národní technické muzeum v Praze

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
8–9
autor:
Antonín Švejda

Expozice astronomie Národního technického muzea představuje jeden z nejstarších oborů lidského poznání pomocí unikátního sbírkového fondu přístrojů. Astronomie jako významná vědecká disciplína má v českých zemích dlouhou tradici a prosazuje se i v současnosti. S tím souvisí kvalitní fond, který je možné srovnávat s předními evropskými sbírkami. Expozice astronomie patří k předním prezentacím dějin tohoto oboru u nás.

Keplerovo muzeum v Praze

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
10
autor:
Vojtěch Sedláček

O myšlence vytvoření muzea jsem se doslechl na jednom zasedání historické sekce při astronomické společnosti. Nápad pocházel od RNDr. Ladislava Sehnala, významného českého astronoma. Jeho partnerka restituovala několik propojených domů v Karlově ulici č. 4, kde Kepler od roku 1607 se svojí rodinou bydlel plných 5 let.

Astronomická věž v Klementinu

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
11
autor:
Jiří Dušek

V srdci areálu Klementina stojí padesát metrů vysoká Astronomická věž, která byla dostavěna roku 1722 z iniciativy rektora jezuitské university Františka Retze. Její vrchol zdobí socha Atlanta držícího nebeskou sféru s korouhvicí a zlatým Sluncem.

Staroměstské náměstí v Praze

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
12–13
autor:
Václav Pavlík

Staroměstské náměstí v Praze Nejstarší a největší náměstí Starého města Pražského, připomínané již v 11. století, bylo odedávna centrem života v Praze. Bylo svědkem trhů, poprav, válek i revolucí. Najdeme zde však hned několik astronomických zajímavostí. Cestou náměstím nezapomeňte ani na dům U Jednorožce (551/17), kde v letech 1911-12 hrál Albert Einstein v salonu Berty Fantové na housle.

Benátky nad Jizerou

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
14–15
autor:
Vladimír Libý

Přestože zde působil jen velmi krátce, je zámek v Benátkách nad Jizerou spjat s nejvýznamnějším pozorovatelem 16. století, Tychem Brahe.

Městská hvězdárna ve Slaném

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
16–17
autor:
Jaroslav Trnka

Slánská hvězdárna byla pro veřejnost otevřena v květnu roku 1963. Navázala na činnost a práci astronomického kroužku, který do té doby využíval pozorovatelnu při základní škole Na Hájích.

Ondřejov: Sluneční hodiny

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
17
autor:
Pavel Suchan

V Ondřejově u vily Eleonory z Ehrenbergů jsou sluneční hodiny s analemou od prof. Vladimíra Gutha z roku 1930 s latinským nápisem „Bez Slunce nejsem nic“ (rekonstruovány 1995).

Astronomický ústav Akademie věd ČR

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
18–20
autor:
Pavel Suchan

Hvězdárnu v Ondřejově založil Josef Jan Frič, syn revolucionáře a také básníka Josefa Václava Friče, 21. ledna 1898. Budoval ji jako soukromou hvězdárnu a ze svých prostředků, které vydělal v malé továrničce na přístroje jemné mechaniky a optiky v Praze. Přístroj pro potravinářský průmysl zvaný polarimetr se sice stal jeho obrovským úspěchem, ale financování stavby bylo přesto pozvolné. Teprve v roce 1905 vyrostla první budova – secesní vilka s pracovnou.

Hvězdárna Žebrák

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
21
autor:
Vladislav Slezák

Už od roku 1954 září nad královským komorním městem Žebrák stříbřitá kopule místní hvězdárny. Uvidíte ji i z dálnice D5 s majestátním hradem Točníkem v pozadí.

Hvězdárna Mladá Boleslav

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
22–23
autor:
Pavel Brom

Hvězdárna v Mladé Boleslavi vznikla před 20 lety. Zkušební provoz probíhal od září 1995, resp. od otevření základní školy Pastelka, v jejíž budově sídlí kromě Mladoboleslavské astronomické společnosti též ZUŠ a pobočka městské knihovny.

Hvězdárna a planetárium Plzeň

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
24–25
autor:
Lumír Honzík

Hvězdárna a planetárium Plzeň je příspěvkovou organizací města Plzně. Její historie začala již v první polovině 20. století a prošla řadou proměn. Již od svého vzniku se potýkala s provizorními podmínkami. V současné době sídlí v menší administrativní budově v Plzni − Skvrňanech.

Hvězdárna Františka Krejčího, Karlovy Vary

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
26–27
autor:
Miroslav Spurný

Dalekohled VL-KVT je největším dalekohledem v Karlovarském kraji, který splňuje všechny předpoklady pro splnění odborných i popularizačních cílů. Dalekohled je zrcadlo-čočkový systém, modifikovaný Argunov na vidlicové montáži se vstupní aperturou 406 mm.

Hvězdárna a planetárium Teplice

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
28–29
autor:
Zdeněk Moravec

V padesátých letech 20. století fungoval v Teplicích astronomický kroužek − nejdříve při teplickém muzeu, později při Kulturním a společenském středisku v Teplicích. Jeho členové si vytkli za cíl vybudovat v Teplicích pozorovatelnu pro svá astronomická pozorování. Místo bylo zvoleno na Písečném vrchu, skalnaté vyvýšenině poměrně vzdálené od městské zástavby, nacházející se východně od centra Teplic směrem k vrchu s hradem Doubravka.

Hvězdárna Mikulášovice

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
30
autor:
Věra Bartáková

V severních Čechách, v malém příhraničním městě Mikulášovice, stojí jedna z nejstarších hvězdáren u nás. Vznikla v roce 1913, kdy majitel budovy, lékárník Adolf Krause, pro svá astronomická pozorování přistavěl do rohu budovy kopuli o průměru 3 m a vybavil ji čočkovým dalekohledem na paralaktické montáži a hodinovým strojkem.

Táborská hvězdárna

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
31
autor:
Petra Říhová

Táborská hvězdárna je po Štefánikově (1922) a českobudějovické hvězdárně (1937) třetí nejstarší institucí tohoto druhu v českých zemích − veřejnosti slouží od roku 1938. Otevřena byla již roku 1937 na střeše tehdejšího Lidového domu v Jiráskově ulici. Dnes je z Lidového domu městská knihovna a hvězdárna se tak nachází v jejím pátém patře.

Hvězdárna prof. Františka Nušla, Jindřichův Hradec

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
32–33
autor:
Jana Jirků

Jindřichův Hradec je město ležící na 15. poledníku. Tento poledník je sice vyznačen v dlažbě před hlavním kostelem „Nanebevzetí Panny Marie“, ale ve skutečnosti bychom ho našli o něco dále, směrem k řece Nežárce. Vydáte-li se po 15. poledníku jižním směrem téměř až na okraj města, dojdete na Hvězdárnu prof. Františka Nušla, které je dnes již téměř 54 let.

Hvězdárna a planetárium České Budějovice

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
34
autor:
Petra Stolbenková

Hvězdárna a planetárium České Budějovice s pobočkou na Kleti již dlouho seznamuje svoje návštěvníky a obyvatele Jihočeského kraje s poznatky z astronomie, podílí se na mimoškolním vzdělávání dětí, mládeže i dospělých, provádí astronomický výzkum a reprezentuje tak Jižní Čechy doma i ve světě.

Observatoř Kleť

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
35
autor:
Petra Stolbenková

Přesuňme se o třicet kilometrů jihozápadně od Českých Budějovic. Kleť, nejvyšší hora Blanského lesa, již odpradávna přitahuje poutníky díky svému jedinečnému rozhledu. A protože je to místo s vynikajícími klimatickými podmínkami, začala se v roce 1957 pár metrů pod samotným vrcholem budovat pozorovatelna.

Hvězdárna Františka Pešty, Sezimovo Ústí

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
36–37
autor:
Petr Bartoš

Důležitým krokem pro vznik hvězdárny v Sezimově Ústí bylo založení astronomického kroužku v roce 1950. Členové kroužku se pravidelně scházeli v klubovní místnosti Společenského domu, ale oživení činnosti nastalo až v roce 1961, kdy se členem stal František Pešta − uspořádal zájezd do Astronomického ústavu v Ondřejově a na Štefánikovu hvězdárnu, uskutečnilo se pátrání po zbytcích meteorického deště u Strkova a navázaly se kontakty s hvězdárnami v Praze, Brně, Úpici a Veselí nad Moravou.

Jihlavská astronomická společnost

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
38
autor:
Miloš Podařil

Jihlava je jedním z mála krajských měst, které není vybaveno hvězdárnou nebo stálou astronomickou pozorovatelnou. Dříve zde bývala malá pozorovatelna na střeše místního Domu kultury a odborů, ta však zanikla přístavbou dalšího patra budovy.

Hvězdárna Třebíč

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
39
autor:
Michael Kročil

Počátky organizované astronomické v činnosti v Třebíči lze sledovat do období po roce 1945. Zásluhou odborných učitelů Františka Havlíka a Josefa Sedláka byla založena pobočka Astronomické společnosti. Tato společnost zahrnovala okruh studentů gymnázia, mj. Zdeňka Kvíze a řadu významných občanů města.

Hvězdárna barona Artura Krause, Pardubice

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
40
autor:
Petr Komárek

Počátkem 20. století zřídil baron Arthur Kraus (1854−1930) v Pardubicích první lidovou hvězdárnu v Čechách − před první světovou válkou nejdříve na pardubickém zámku upravil věž pro astronomická pozorování v předposledním patře. Následně byla dne 1. ledna 1913 otevřena terasa domu Na staré poště, dnes je zde pamětní deska na dnešní třídě Míru. K dispozici byl nejen dalekohled o průměru objektivu 16 cm, který je dnes na Hvězdárně v Úpici, ale také protuberanční spektroskop pro pozorování Slunce.

Litické hvězdobraní

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
41
autor:
Míla Moudrá

Setkání amatérských astronomů vyžaduje především tmavou oblohu, patřičné zázemí a vstřícnost místních obyvatel. Bonusem bývá prostředí vhodné pro rodiny s dětmi a atraktivní okolí, vyzývající k výletům během dne. Takovou unikátní lokalitou nabízející vše uvedené, je hradní vrch Litice na úpatí Orlických hor. Právě zde probíhá každoroční Litické hvězdobraní, a to během jednoho z prodloužených květnových víkendů.

Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
42–43
autor:
Jan Veselý

Historie hvězdárny v Hradci Králové se začala psát v roce 1929, kdy zde byla založena Astronomická společnost. Ta pořádala veřejná pozorování na terase Masarykových škol v centru města, ale mezi její hlavní cíle patřilo postavení lidové hvězdárny. Úsilí na konci třicátých let zmařila válka. Bezprostředně po skončení války však byla aktivita obnovena a byla uspořádána úspěšná finanční sbírka.

Hvězdárna a planetárium Brno

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
44–45
autor:
Jiří Dušek

Chcete se podívat na hvězdy? Dát si rande na netradičním místě? Anebo si zde rovnou uspořádat svatbu? Ale vážně… Co tak letět do vesmíru, nahlédnout do mikrosvěta, poznat tajemství života, ponořit se do říše fantazie, poodhalit budoucnost, prožít vědecko-fantastický příběh? To všechno, vlastně mnohem více objevíte na Hvězdárně a planetáriu Brno. A tu najdete na Kraví hoře, jen pár desítek minut chůze od centra města.

Hvězdárna Vyškov

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
46
autor:
Dobromila Patáková

Překvapivě jako jediná v republice patří Hvězdárna Vyškov organizačně pod ZOO PARK Vyškov, což je příspěvková organizace města Vyškova. Navíc leží za městem v letovisku Marchanice spolu s DINOPARKEM. Tyto okolnosti mají několik výhod. Například v létě návštěvníci DINOPARKU mají možnost u nás pozorovat Slunce pomocí dvou speciálních dalekohledů.

Hvězdárna Prostějov

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
47
autor:
Karel Trutnovský

Hvězdárna se nachází uprostřed zeleně Kolářových sadů, v západní části města Prostějova, nedaleko silnice na Plumlov, Boskovice a Žďár nad Sázavou. Pro veřejnost byla otevřena v roce 1961. V letech 1962−67 byl na hvězdárně umístěn největší dalekohled v bývalém Československu, zrcadlový dalekohled typu Cassegrain o průměru 630 mm.

Hvězdárna Valašské Meziříčí

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
48
autor:
Vladimír Libý

Zájemci o astronomii na Valašsku již v roce 1919 zakládají astronomický kroužek, který se schází v zámku Kinských a přilehlé zámecké zahradě. Antonín Ballner (1890−1972) zakládá v roce 1926 pobočku České astronomické společnosti a s kolektivem nadšenců staví v roce 1929 malou dřevěnou hvězdárnu, kterou otevřel každému, kdo měl o astronomii zájem.

Hvězdárna a planetárium Uherský Brod

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
49
autor:
Rostislav Rajchl

Od konce roku 1953 působil v Uherském Brodě poměrně aktivní astronomický kroužek amatérských astronomů. V období mezi léty 1958 až 1961 započala a probíhala stavba budovy hvězdárny. Ta byla umístěna na severní okraj města, vlevo od silnice na Prakšice, v té době asi kilometr od nejbližší zástavby. Hvězdárna také byla vybavena Coudé refraktorem 150/2250 mm od firmy Carl Zeiss Jena.

Hvězdárna Zlín

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
50–51
autor:
Zdeněk Coufal

Zlínská astronomická společnost (ZAS) byla založena v dubnu 1992 členy tehdejšího astronomického kroužku Domu kultury ve Zlíně. Historie astronomických aktivit ve Zlíně je však mnohem delší.

Planetárium Ostrava

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
52–53
autor:
Tomáš Gráf

Historie ostravské „Hvězdárny a planetária“ se začala psát na konci 70. let minulého století, kdy byla na okraji příměstského lesa, na katastru městské části Krásné Pole, postavena Báňská měřická základna (BMZ). Jejím provozovatelem byla od slavnostního otevření 15. října 1980 VŠB-Technická univerzita Ostrava.

Archeoastronomické památky Čech

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
54–57
autor:
Radek Mašata

Prostor České republiky je na megalitické památky s astronomickým významem poměrně chudý a nedá se srovnávat s bohatstvím megalitických observatoří známých z Velké Británie, Francie nebo Středomoří. Zatímco víme, že nejstarší megalitické stavby se v Evropě objevují kolem první poloviny šestého tisíciletí př. n. l., v Čechách neexistuje věrohodné datování. U řady našich potenciálně megalitických památek ovšem nacházíme vazby na keltskou kulturu a je tedy pravděpodobné, že vznikaly mnohem později, v období několika set let před naším letopočtem.

Oblasti tmavé oblohy

ročník:
2014
číslo:
s
stránka:
58–59
autor:
Míla Moudrá

Většina oblohy v Evropě je zasažena světelným znečištěním a Česko není žádnou výjimkou. Naštěstí je i u nás ještě pár míst, kde lze spatřit téměř přírodní oblohu; v ČR je to zejména v pohraničních horách s malým osídlením − Šumava, Novohradské hory, Jeseníky, … Pokud nevíte, kam přesně za hvězdnou oblohou vyrazit, chybu určitě neuděláte návštěvou některé ze tří tuzemských oblastí tmavé oblohy.