Astropis 4/2014

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial 4/2014

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
5
autor:
Martin Pauer

Vážení čtenáři, v čísle, které se Vám nyní dostává do rukou, naleznete několik článků věnovaných průzkumu naší planetární soustavy. Můžete si prohlédnout snímky, které pořídily americká sonda MAVEN a indická sonda MMO u Marsu, přečíst si shrnutí toho, co před příletem sondy New Horizonts víme o trpasličí planetě Pluto či si připomenout nedávný fenomenální výkon evropské vědy, které se s modulem Philae zdařilo první měkké přistání na kometě v dějinách. Všechno jsou to pozoruhodné výkony, které dokazují, že touha člověka prozkoumat a porozumět prostředí, ve kterém žije, nebude asi nikdy nasycena.

PF 2015

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
2
autor:
Ondřej Nývlt

Ani letos jsme do posledního čísla ročníku neopomněli přidat zajímavý astronomický snímek s „vánoční“ tématikou.

Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
6–8
autor:
Jiří Grygar, David Ondřich

V počáteční části letošního pokračování našeho nekončícího seriálu jsme se tradičně věnovali blízkému vesmíru, tedy Sluneční soustavě — tentokrát z pohledu družic a sond. V druhé části budeme v tomto pohledu pokračovat, ovšem zaměříme se na vzdálenější vesmír.

Rhaeticus

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
9–12
autor:
Pavel Najser

20. května roku 1539 se objevil před branami warmijské kapituly v severopolském Fromborku mladý muž kultivovaného zevnějšku a vybraného vystupování a žádal o uvedení k doktoru Mikuláši Koperníkovi. Jeho jedinou touhou bylo poznat stárnoucího kanovníka a astronoma a seznámit se s jeho převratnými názory na stavbu vesmíru. Jak se později ukázalo, mladý muž byl čerstvým profesorem matematiky na universitě ve Wittenbergu a o tom, že si s o dvě generace starším Koperníkem brzy padli do oka svědčí skutečnost, že se ve Fromborku zdržel více než dva následující roky a stal se Koperníkovým jediným přímým žákem.

Philae přistál!

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
13–16
autor:
Martin Pauer

12. listopad tohoto roku se navždy zapsal do historie průzkumu vesmíru – po přistání pouzdra Huygens na povrchu Saturnova měsíce Titanu téměř přesně před 10 lety se Evropské kosmické agentuře podařilo další „poprvé“ – tentokrát šlo o přistání na povrchu jádra komety. Po velmi postupném přibližování mateřské sondy Rosetta ke svému cíli, kometě 67P / Čurjumov-Gerasimenko, se odpojil přistávací modul Philae a po přibližně sedmi hodinách letu prostorem a dvou neplánovaných „odrazech“ od svého cíle se usadil na povrchu komety.

Kráter Posidonius a Smirnovův hřbet

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
17–19
autor:
Milan Blažek

Posidonius (průměr 95 km / hloubka 2300 m) je komplexní (složitý), značně erodovaný kráter, obehnaný zajímavým soustředným dvojitým obvodovým valem. Přestože jeho dno vyplnila láva, skýtá pozorovatelům u okuláru dalekohledu zajímavý obraz zbrázděného terénu s menším kráterem Posidonius A (11 km) uprostřed, majitelům silnějších přístrojů též pohled na kráter Posidonius C o průměru pouhých dva a půl kilometru. I pro pozorovatele u malých dalekohledů je Posidonius jedním z nejvděčnějších cílů toulek po severovýchodním kvadrantu Měsíce.

Prohlídka Pluta

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
20–21
autor:
Pavel Gabzdyl

Jistě tušíte, že při dnešním stupni znalostí o nejznámější trpasličí planetě, není jednoduché uskutečnit byť jen fiktivní prohlídku tohoto vzdáleného světa. Téměř všechny současné představy o Plutu jsou totiž založeny na rozborech jeho spektra, které jsou i v případě pořízení těmi největšími současnými teleskopy zatíženy velkým šumem. Přesto se o prohlídku této zóny podsvětí pokusíme a to i za cenu, že po návštěvě kosmickou sondou New Horizons bude nejspíš mnohé jinak.

Obloha od ledna do března 2015

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
22–25
autor:
Václav Pavlík, David Ondřich

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) je dlouhoperiodická kometa, kterou objevil pomocí 20cm dalekohledu Terry Lovejoy teprve v polovině srpna. V té době dosahovala nejvýše 15 mag. Z pozorování, která jsou dosud k dispozici usuzujeme, že kometa začátkem ledna zjasní na 7 až 8 mag, což znamená, že k jejímu pozorování bude stačit i malý dalekohled nebo triedr.

Na lovu zimních hvězdokup

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
26–28
autor:
Vladimír Libý

S ulovením první zimní hvězdokupy to budeme mít poměrně snadné, protože je viditelná i bez dalekohledu. Ani řada dalších však žádného pozorovatele nezklame.

Triedry s optickou stabilizací

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
29–30
autor:
Boris Glos

Řada astroamatérů pozoruje krásu noční oblohy i pomocí triedrů, které nám kromě výhody binokulárního vidění umožňují prohlížet např. Mléčnou dráhu malými zvětšeními při širokém poli, tedy velmi působivě a tak, jak to většina běžných astronomických dalekohledů nedokáže. Triedry jsou navíc malé a skladné, zvláště ty univerzální, které používáme i na turistiku.

Orionův meč

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
30–32
autor:
Alexander Kupčo

Postava bájného lovce Oriona strhává na zimní obloze pozornost. Obrazec osmi jasných hvězd je většinou jedním z prvních souhvězdí, které se na noční obloze naučí začínající astronom poznávat. V dnešní procházce se zaměříme na méně nápadnou část souhvězdí, na lovcovu pravou ruku třímající meč. Byť je tato oblast ve stínu Velké mlhoviny v Orionu M42, i zde nalezneme objekty, které by v jiném, méně bohatém souhvězdí patřily ke klenotům.

Manětínská oblast tmavé oblohy

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
33–34
autor:
Michal Bareš

V pondělí 15. září 2014 podepsali v Manětíně zástupci patnácti obcí a organizací memorandum o založení Manětínské oblasti tmavé oblohy. Perem, které používal v raketoplánu Atlantis astronaut Andrew Feustel, se pod dokument podepsal čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar. Manětínská oblast se stala již třetí oblastí temného nebe v ČR, poprvé se ovšem jedná o oblast ve vnitrozemí, má ze všech tří největší rozlohu a také nejvíce zakladatelů.

Sluneční aktivita v I. pololetí 2014

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
36
autor:
Michal Švanda

Cyklus č. 24 je neustále jedno překvapení za druhým. Nejprve byl neočekávaně opožděn, což mnohé předpovědi braly jako signál jeho nastupující síly. Nyní, když cyklus již pátým rokem probíhá, je zřejmé, že o silném cyklu nemůže být řeč a naopak se podle odhadů jedná o nejslabší sluneční cyklus za posledních více než sto let.

Úspěch MAVEN i MOM aneb Mars v obležení

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
41
autor:
Ondřej Nývlt

Na Marsu a jeho oběžné dráze pracuje v současné chvíli již 7 automatů – k 2 roverům a 3 satelitům se totiž úspěšně připojila americká sonda MAVEN (21. 9.) a indický meziplanetární pionýr Mangalyaan (24. 9.).

Bouřlivé Slunce roku 2014

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
42–43
autor:
Ondřej Nývlt

Podzim roku 2014 nám připravil velmi zajímavou sluneční podívanou v podobě rozsáhlých slunečních skvrn spojených se sérií silných erupcí. Během roku se ale na digitálních políčkách kamer objevilo více fotogenických záběrů stále nás překvapující sluneční aktivity.

Marťanské sondy a roboti

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
44
autor:
Ondřej Nývlt

Známý popularizační server Planetary.org mimo jiné nabízí i vyčerpávající grafický přehled robotů a sond, které operovaly nebo stále operují na orbitě či přímo na povrchu Rudé planety. Uvedeny jsou zde ale i projekty, které k Marsu vůbec nedoletěly, nebo neslavily úspěch.

[recenze] Brian Cox, Jeff Forshaw: Kvantový vesmír

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
35
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Kniha Kvantový vesmír je, jak už název napovídá, věnována kvantovým aspektům světa kolem nás. Spíše však než o vesmíru je kniha o kvantové fyzice, kterou opravdu výstižně charakterizuje podtitul knihy „Vše, co se stát může, se také stane“.

[recenze] Ivan Havlíček: Jupiter

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
35
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Kniha Jupiter je vskutku obrazovou publikací – co stránka to obrázek (až na předmluvu, obsah a několik málo stránek s tabulkami atp.). To samozřejmě není na závadu – podobný typ publikace na českém trhu chyběl.

[novinka] Čchang-e 5T je zpět na Zemi

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
37
autor:
Martin Pauer

Čtvrtá (sic!) čínská lunární sonda, která měla otestovat některé technologie potřebné pro návrat vzorku měsíční horniny na Zemi (tato mise je plánována na rok 2017), úspěšně odstartovala 23. října v 18:00 UTC. Během osmi dnů doletěla k Měsíci, provedla jeden jeho oblet a vydala se opět zpátky k naší planetě.

[novinka] Nové obzory mají nový cíl

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
37
autor:
Martin Pauer

Za využití Hubbleova kosmického dalekohledu se po mnoha letech konečně podařilo najít vhodný cíl pro pokračování mise New Horizons americké NASA.

[novinka] Hayabusa 2 na cestě k planetce

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
37
autor:
Martin Pauer

3. prosince v 1:22 JST odstartovala z kosmodromu Tanegashima již druhá japonská výprava k nejmenším objektům naší Sluneční soustavy – tentokrát ke zhruba kilometrové planetce typu C (162173) 1999 JU3 z Apollonovy skupiny blízkozemních planetek.

[novinka] Ostře sledovaný „těsný“ průlet komety kolem Marsu

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
38–39
autor:
Ondřej Nývlt

Flotila marťanských sond a robotů prožila 19. října 2014 historický průlet komety C/2013 A1 Siding Spring kolem Rudé planety. Vlasatice ji minula ve vzdálenosti 138 000 km (~1/3 vzdálenosti Země–Měsíc) rychlostí 56 km/s a svým ohonem planetu doslova „olízla“.

[novinka] Záhadný „ostrov“ na Titanu

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
38
autor:
Ondřej Nývlt

Největší Saturnův měsíc Titan, který již delší dobu vzrušuje astronomy, pod svojí dusíkato-metanovou atmosférou pravděpodobně skrývá podobný koloběh metanu, jaký má voda na Zemi – z oblak prší metanové kapky, které tvoří potoky, plnící pak jezera velikostí srovnatelná s Velkými jezery.

[novinka] Chvátající hvězdy v Galaxii

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
38
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Čínští vědci objevili 28 hvězd, které si sviští Mléčnou dráhou „nedovolenou rychlostí“, lépe řečeno rychlostí vyšší než je úniková rychlost z Galaxie (Astrophys. Lett. 789 (2014) L2).

[novinka] Velká rudá skvrna na historickém minimu

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
39–40
autor:
Ondřej Nývlt

Nejznámější bouře na Jupiteru – obří hurikán „Velká rudá skvrna“ – má dle posledních měření nejmenší průměr od doby, kdy je tento údaj pozorován.

[novinka] Zpropadená supernova

ročník:
2014
číslo:
4
stránka:
40
autor:
Jaroslav Pavlousek

Když v lednu letošního roku objevil Steve Fossey z Londýnské observatoře velmi jasnou hvězdu v galaxii M82 (vzdálenou jen 6 700 kpc), zdál se to být důvod k jásotu. Jde totiž o nejbližší supernovu typu Ia za řadu let, která je dostatečně blízko, aby mohla být studována ve všech oblastech spektra elektromagnetického záření.