Astropis 3/2012

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial 3/2012

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, tak se to přece jen podařilo a další robot přistál 6. srpna na Marsu. Přirovnání, že to na Marsu vypadá jako na Václaváku je sice jistě zavádějící, ale v současnosti je u našeho rudého souseda poněkud „přecpáno“. Jeho povrch brázdí hned dvě vozítka – Opportunity a nově přistanuvší Curiosity, na orbitě je celá flotila – Mars Odyssey, Mars Reconaissance Orbiter a Mars Express (nepočítaje v to kosmické vraky jako např. Mars Global Surveyor a též nefunkční „šrot“ na jeho povrchu). Zdá se, že už nám chybí jen se na Mars vydat s lidskou po sádkou. A přesto, nadšeně přijímaná mise Curiosity, o které se více dočtete v tomto čísle Astropisu, je opravdu průlomová, možná však v jiném smyslu, než by většina čtenářů hádala či chtěla slyšet…

Mars Science Laboratory – Curiosity na Marsu

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
2–3
autor:
Ondřej Nývlt

Barevná dvojstrana snímků sond pozorujících rover Curiosity a jeho vlastních snímků.

Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, David Ondřich

Již po deváté přinášíme na stránkách Astropisu ohlédnutí za loňským rokem v astronomii a astrofyzice. I letošní povídání bude rozdělené do dvou částí. Letošní ohlédnutí budiž uvedeno citátem ředitele Ústavu pro kosmický teleskop (STScI) Matta Mountaina, kterým uvedl tzv. dekadickou (každých deset let vydávanou) zprávu pro Národní vědeckou nadaci: „Astrofyzici mají moc změnit společnost.“

Rozhovor s Markem Wolfem, laureátem Kopalovy přednášky za rok 2011

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
12–15
autor:
Michael Prouza

V roce 2011 udělila Česká astronomická společnost čestnou Kopalovu přednášku doc. RNDr. Marku Wolfovi, CSc. z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy za významné výsledky dosažené při výzkumu apsidálního pohybu těsných zákrytových dvojhvězd. Jako již tradičně přináší Astropis rozhovor s laureátem této naší významné astronomické ceny, za Astropis se ptal Michael Prouza.

Jak se stát Přítelem Astropisu?

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
15
autor:
Michael Prouza

Od Speciálu 2011 nabízíme všem našim čtenářům možnost stát se zároveň našimi Přáteli. Je to velice jednoduché. Stačí jen poukázat na náš účet v daném kalendářním roce částku převyšující 500 Kč a napsat nám například na e-mailovou adresu pritel@astropis.cz. Ti, kdo se stanou Přáteli Astropisu, ihned získávají celou řadu výhod.

Objevy mlhovin a hvězdokup malými dalekohledy v éře obřích teleskopů

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
17–19
autor:
Alexander Kupčo

Je prosinec roku 1853. V Göttingenu narazil čerstvý student astronomie Friedrich Winnecke při pročesávání oblohy svým 74mm hledačem komet Merz na neznámý mlhavý obláček v souhvězdí Lyry. Svůj objev popsal slovy: “velmi slabá; miniatura M74”. Jen o pár měsíců později za ním na prázdniny přijel jeho patnáctiletý kamarád Julius Auwers. Ten zase vlastnil Fraunhoferův 63mm refraktor a spolu trávili večery pozorováním noční oblohy. To léto roku 1854 bylo velmi plodné, 22. července Auwers objevil neznámou galaxii v souhvězdí Draka a hned další noc Winnecke otevřenou hvězdokupu v souhvězdí Štítu. To vše v pidi-dalekohledech a v době dávno poté, co W. Herschel a jeho následovníci pročesali oblohu v mnohem větších přístrojích.

Prachová zmrzlina

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
20–21
autor:
Jan Ebr

Zimní reflexní mlhoviny (oblaka prachu odrážející světlo blízkých hvězd) M78 a NGC 1999 v Orionu a NGC 2261 (Hubbleova proměnná mlhovina) v Jednorožci patří k nejjasnějším svého druhu na obloze a i v Astropise jsme se jim již věnovali. Pohledem na fotografie různých částí podzimně-zimní Mléčné dráhy ovšem snadno zjistíte, že jde vcelku o poměrně „zaprášenou“ oblast. Leč většina rozsáhlých struktur z fotografií je vizuálně zcela nepozorovatelná pro nedostatek kontrastu daný jejich rozlohou. Přesto zde však lze najít řadu dobře ohraničených malých reflexních mlhovin, které při troše úsilí vidět lze, z nichž několik jsme pro vás vybrali.

Obloha od října do prosince 2012

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
22–25
autor:
Václav Pavlík, Jan Ebr a David Ondřich

Pozorování jasných komet se věnujeme i v tomto čísle. Kometa C/2012 K5 (LINEAR) sice nabývala v srpnu 2012 velikosti jen 13,7 mag, ale očekává se, že po přiblížení se Zemi v zimě zjasní na 9 až 10 mag. Pozorovací podmínky na severní polokouli budou dobré a měly by vydržet až do ledna 2013. Na jižní polokouli se na kometu nepodíváme. V průběhu října ji „uvidíme“ nejlépe v odpoledních hodinách, kdy bude dosahovat výšky až 29° nad obzorem. Během listopadu bude s velikostí kolem 12 mag pozorovatelná hlavně ráno a pohybovat by se měla ve výšce 42° nad obzorem.

Mars Science Laboratory

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
26–31
autor:
Martin Gembec

Jistě jste zaznamenali, že na Marsu přistálo velké vozidlo, které má zkoumat povrch podobně jako jeho předchůdci Spirit a Opportunity. Nový rover Curiosity však představuje výraznou inovaci v mnoha ohledech. V tomto článku se podíváme na přistávací manévr roveru, jeho vědecké vybavení i první pozorování na povrchu Marsu.

ČAS - Astronomická olympiáda

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
37–38
autor:
Jan Kožuško

V září zahájíme již 10. ročník Astronomické olympiády (AO). Soutěž pro žáky druhého stupně základních škol a studenty středních škol organizuje Česká astronomická společnost (ČAS) s podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Jedná se o nejvýznamnější aktivitu ČAS ve vyhledávání a podpoře talentované mládeže. Olympiáda probíhá ve čtyřech věkových kategoriích – AB, CD, EF a GH. V každé kategorii má tři kola – školní, krajské a ústřední (finále). Na kategorie AB, CD a EF navíc navazují dvě mezinárodní soutěže – Mezinárodní astronomická olympiáda (IAO) a Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Česká astrofotografie měsíce

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
39
autor:
Marcel Bělík

Martin Gembec (*1978) Astronomické počátky Martina Gembece byly trochu samotářské. Četba astronomických knih vyústila v pozorování oblohy, zpočátku bez dalekohledu. To bylo na počátku devadesátých let. Brzy však došlo k pořízení triedru a jednoduchého fotoaparátu. A když se přidružila ještě dvojice jasných komet na nebi, bylo rozhodnuto. Koncem devadesátých let také začíná Martinova popularizační aktivita, z počátku vyprávění o vesmíru a prezentace fotografií, později i články na webu.

Den s Astropisem

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
40
autor:
Společnost Astropis

Den s Astropisem Další ze série přednáškových Dnů s Astropisem se uskuteční v sobotu 24. listopadu 2012 tradičně v budově Akademie věd na Národní 3 v Praze. Opět se můžete těšit na šest přednášek vynikajících popularizátorů astronomie včetně slavnostní Kopalovy přednášky České astronomické společnosti. Pro bližší informace sledujte www.astropis.cz, internetová registrace bude zahájena dne 24. října 2012. Vstup pro předplatitele a členy ČAS zdarma (předchozí registrace nutná), ostatní za 150 Kč.

Fotografie reflexních mlhovin

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
40–41
autor:
Jan Ebr

Mlhovina Tužka (NGC 2736), IC 348 , NGC 1333, NGC 2024, IC 423 a IC 426.

Fotografie Marsu a snímky ze stanice ISS

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
42–43
autor:
Ondřej Nývlt

Poslední měsíce nám díky barevné kameře HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment), která je součástí jedné z historicky nejúspěšnějších planetárních sond Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), nabídly několik zajímavých fotoperliček z povrchu planety Mars. Posádka z kosmické stanice ISS pořídila snímky polární záře a pohled na území USA.

[recenze] Keplerova Dioptrika v češtině

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
16
autor:
Luboš Perek

Významným příspěvkem k české kultuře je nedávné vydání překladu Keplerovy Dioptriky z latiny. Vydavatelem je Nakladatelství Vladimír Chlup v Olomouci. Knihu přeložil prof. MUDr. Mojmír Petráň. Tři osobnosti z různých oborů a různých staletí se sešly k významné spolupráci.

[recenze] Zdeněk Horský: Koperník a české země

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
16
autor:
František Jáchim

Kniha o historii novověké astronomie s důrazem na dění v českých zemích v 16. a na počátku 17. století vznikla jako kolektivní dílo (V. Hladký, T. Hermann, I. Lelková) na katedře filozofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Obsahuje nejvýznamnější časopiseckou a přednáškovou produkci PhDr. Zdeňka Horského, CSc. Asi třetina statí a článků v knize je publikována poprvé.

[novinka] JUICE poletí k Jupiteru

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
32
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Evropská kosmická agentura ESA schválila 2. května projekt 4,8tunové kosmické sondy k Jupiteru – JUpiter ICy moons Explorer (JUICE). Sonda by měla přijít na 1,3 miliardy dolarů a půjde o nejtěžší meziplanetární sondu, jakou kdy Evropa samostatně do vesmíru vypustila. (V konkurenci porazila jiné dva ambiciózní projekty ESA – rentgenový teleskop ATHENA a kosmickou observatoř gravitačních vln.) Startovat by měla v roce 2022 a k Jupiteru dorazí až o osm let později.

[novinka] Staré galaxie s převahou malých hvězd?

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
32–33
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Učebnice astronomie nás přesvědčují, že hvězdy vznikají co do velikosti víceméně ne závisle na svém prostředí, majíce hmotnosti od 0,1 do 100násobku hmotnosti Slunce. Počáteční distribuce hmotností hvězd v nově vznikajících populacích je klíčová pro výzkum jakékoli hvězdné soustavy – počínaje hvězdokupami a konče galaxiemi. Doposud se zdálo, že v okolním vesmíru hvězdy vznikají jednotným způsobem. Poslední pozorování (Cappellari et al., Nature 484 (2012) 485–488) však naznačují, že v raném vesmíru bylo vše jinak.

[novinka] Radioteleskop ve dvou kusech

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
32
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Ačkoli nápad na rozpůlení vědeckého pří stroje ve dví může vypadat bláznivě, v případě radioastronomie to možné kupodivu je. Dlouhodobé spory kolem financování (na projektu se podílí 20 zemí) a umístění pole radioteleskopů Square Kilometre Array (SKA) vyústily v rozhodnutí, že část pří stroje bude umístěna v Jižní Africe a druhá polovina v Austrálii. To jistě prodraží projekt (především v části řízení a počítačového zpracování dat), ale uklidní rozbouřené politické vody.

[novinka] Nové hledání ztracené exoplanety Fomalhaut b

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
33
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Hvězda Fomalhaut, která se nachází ve vzdálenosti pouhých 25 světelných let, fascinovala lovce exoplanet již od 80. let minulého století. Když se navíc ukázalo, že je obklopena prachoplynným diskem, možným toť důkazem o nedávném zformování planetárního systému, který má ostrý vnitřní okraj – navrhl v roce 2005 astronom Paul Kalas z University of California, že právě gravitace zde obíhající exoplanety formuje strukturu prachového disku.

[novinka] Sny o vodě na Marsu se vypařily

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
33
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

V duchu rovnítka voda = život hledáme na Marsu neustále vodu. Doposud se zdálo, že v dávné minulosti byl Mars pro život příznivou oázou, kde atmosféra byla hustší a teplejší a jeho povrch zalíval, alespoň částečně, globální oceán. Poslední výsledky prezentované na Lunar and Planetary Conference však naznačují, že náš pohled na Mars je spíše zbožným přáním.

[novinka] Co se skrývá pod povrchem Merkuru

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
33
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Po prvním roce pobytu sondy MESSENGER na orbitě Merkuru je již k dispozici dostatek dat, abychom mohli „nahlédnout“ pod jeho povrch. Na základě drobných změn v orbitální dráze sondy se vědcům podařilo vytvořit gravitační model tělesa planety, který ve spojení s topografií a rotací planety ukázal, že 85 % poloměru planety tvoří husté železité jádro (Science 336 (2012) 214–217).

[novinka] Jasné hvězdy jsou společenské

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
34–35
autor:
Michal Švanda

A u dvojhvězd ještě zůstaneme, byť se přesuneme na opačnou stranu hmotnostního spektra. Výzkum (H. Sana a kol., Science 337 (2012) 444) provedený pomocí dalekohledů ESO včetně Very Large Telescope (VLT) se zaměřil na velmi hmotné (a tu díž i velmi jasné) hvězdy spektrálního typu O. Takové hvězdy mají hmotnost alespoň patnáctkrát větší než Slunce, jejich povrchové teploty dosahují hodnost 30 000 stupňů (tedy pětkrát více než Slunce) a jsou tudíž milionkrát zářivější než Slunce. Za tuto hýřivost však platí mnohem kratší dobou života – hmotné hvězdy zřídka žijí déle než 100 milionů let.

[novinka] Záhada kosmických paprsků

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
35–36
autor:
Michal Švanda

Země se pohybuje v poměrně nehostinném meziplanetárním prostředí. Pozemská biosféra by nebyla tak rozmanitá (pokud by vůbec nějaká byla), pokud by zemská magnetosféra a atmosféra nechránily zemský povrch před bičováním nabitými částicemi pocházejícími v převážné většině od Slunce. Sluneční částice jsou ale energeticky i pronikavostí slabý odvar proti tomu, co nabízí volný mezihvězdný prostor. Před ním nás však chrání svojí magnetosférou Slunce. Obří bublina heliosféra sahající daleko za dráhu nejvzdálenějších planet zabraňuje překotnému pronikání částic kosmického záření do hlubin sluneční soustavy. Heliosféra však nedokáže odstínit vysokoenergetické fotony gama záření, které s magnetickým polem vůbec neinteragují.

[novinka] Nemožné binární soustavy

ročník:
2012
číslo:
3
stránka:
35
autor:
Michal Švanda

Zřejmě se budou opět přepisovat učebnice. Britští astronomové s využitím 3,8metrového dalekohledu UKIRT umístěného na Havajských ostrovech a pozorujícího v infračervené oblasti spektra nalezli na obloze čtyři velmi podivné dvojhvězdy. Jedná se o páry červených trpaslíků, které se vzájemně oběhnou za méně než čtyři hodiny. V doposud dostupných přehlídkách chladných dvojhvězd prováděných v posledních třech desetiletích se přitom nenachází žádná s oběžnou dobou kratší než 5 hodin.