Astropis Astronomický časopis
Časopis pro příznivce astronomie
Astropis 3/2011
editorial – články – receze – novinky
[editorial] Editorial 3/2011
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 5
- autor:
- Michael Prouza
Vážení čtenáři, léto i dovolené jsou v plném proudu a my Vám přinášíme další číslo Astropisu, ve kterém najdete naše tradiční články jako Letošní pohled na vesmír vloni od Jiřího Grygara a Davida Ondřicha či další pokračování putování po zajímavostech Měsíce s Milanem Blažkem. Samozřejmě ale přinášíme i články, ktere nejsou součástí žádné série - například podrobný přehled Geofyziky Měsíce od Martina Pauera. Rád bych se ale dnes podrobněji zabýval dvojicí článků, které se věnují osobnosti Milana Rastislava Štefánika. Jde o podrobný životopisný článek od Františka Jáchima o Štefánikovi a pak o krátkou zprávu o expedici Jiřího Grygara na Tahiti, který se na tomto vzdáleném souostroví pohyboval částečně též ve Štefánikových stopách.
Letošní pohled na vesmír vloni
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 6–11
- autor:
- Jiří Grygar, David Ondřich
Autoři těchto řádků s každým dalším dílem tohoto nekončícího seriálu čím dál víc času tráví přemýšlením, jakými slovy jej zahájit. Všechna obecná vyjádření o „tradičním ohlédnutí“, „opětovném shledání“ a „obvyklém rozdělení“ jsou již vyčerpána, není fráze, již by bylo možno použít, aniž by se opakovala. Zahajme tedy tím nejprostším způsobem: další ročník dvoudílné série letošních ohlédnutí za loňskými objevy v astronomii a astrofyzice začíná. V první části se podíváme do blízkého vesmíru, tedy nejbližšího okolí našeho Slunce.
M. R. Štefánik S hlavou ve hvězdách
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 12–17
- autor:
- František Jáchim
Dominantou Petřína je především rozhledna, jejíž konstrukce byla inspirována pařížskou Eiffelovou věží. Na ni vystupují návštěvníci, aby pohlédli na panoráma Prahy i do dálky, jen tak do kraje. Obzor v dálce se vždy zvedá a tím určuje našemu pohledu hranici. K tomu, abychom dohlédli dále, nemusíme vždy stoupat výše, ale můžeme se vydat jinam, např. nedaleko – do hvězdárny. Odtud budou hranici našeho vidění určovat už úplně jiné obzory. Petřínská hvězdárna opřená zadním traktem o hladovou zeď je krásná stavba. Na jejím počátku byl Fond k uctění památky Štefánikovy s cílem „… po tragické smrti našeho osvoboditele astronoma gen. M. R. Štefánika vybudovati lidovou hvězdárnu jako národní pomník, který by šířením znalostí zamilované vědy jeho udržoval stále živou jeho památku a i pokolením budoucím připomínal, že věda tak nepraktická, jako je astronomie, dala našemu národu jednoho z těch, kteří jej vysvobodili z pout otroctví...“
Ebitahicykl 2011 - Pocta Milanu Rastislavu Štefánikovi
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 18–19
- autor:
- Jiří Grygar
S nápadem vyrazit s bicykly do Francouzské Polynézie přišel asi před sedmi lety proslulý cykloturista a účastník Ebicyklů „Zeměkollár“ Víťa Dostál, který při své legendární cestě kolem světa v letech 1994–1997 navštívil se svým bicyklem také Tahiti a tvrdil nám, že to je pro cyklistu jedinečný zážitek na celý život. Původně navrhoval, abych tam jel oslavit své životní jubileum v roce 2006, jenže to bylo nereálné kvůli přípravám na XXVI. valné shromáždění IAU v srpnu toho roku v Praze. Ideu vyrazit do Polynézie však obrazně řečeno zachránil Dr. M. R. Štefánik, neboť jsme si uvědomili, že tam na ostrově Tahiti pozoroval zjara roku 1910 Halleyovu kometu a 28. dubna 1911 na ostrově Vavau úplné zatmění Slunce.
Sluneční plachetnice nejsou sci-fi
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 20–21
- autor:
- Michal Polák
Po dlouhé řadě let a mnoha pokusech se minulý rok konečně podařilo sluneční plachetnici rozvinout plachty a následně se vydat směrem k Venuši. Myšlenka využití tlaku slunečního záření přitom není nová a tento článek přináší shrnutí dosavadních snah a výhled do budoucna.
Velikán Schickard
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 22–23
- autor:
- Milan Blažek
Wilhelm Schickard (1592–1635) byl německý polyhistor, což je klasické označení pro člověka, jehož záběr znalostí či dovedností je značný ve více oborech lidské činnosti. O tom, že Schickardovi toto označení právem náleží svědčí i skutečnost, že si dopisoval s mnoha vědci své doby, například i s Johannesem Keplerem, který patrně používal stroj zkonstruovaný Schickardem roku 1623 k astronomickým výpočtům efemerid. Též jeho hvězdné mapy z roku 1623 jsou naprosto unikátní, neboť využívají kuželové projekce a Schickard se také jako první pokusil určit dráhu meteoru pozorovaného ze dvou různých stanovišť.
Pozorování
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 24–25
- autor:
- Jan Ebr
Tečné zákryty hvězd Měsícem; Přechody stínů Jupiterových měsíců; Pozice komety C/2009 P1 (Garrad).
Obloha v srpnu–prosinci 2011
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 26–29
- autor:
- Jan Ebr, David Ondřich, Vladimír Kopecký Jr.
Nenechte si ujít: Jupiter v opozici, poprvé od roku 2004 severně od nebeského rovníku, komety Garrad a Elenin viditelné v triedrech, Elenin možná i pouhým okem, na přelomu srpna a září Merkur pozorovatelný ráno před východem Slunce nad VJV obzorem, 19. 9., 8. 10. a 15. 12. hned tři tečné zákryty hvězd 5. velikosti na území ČR, 1. a 2. 10. Mars ve hvězdokupě M44 – Jesličky
Fyzika Měsíce
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 30–35
- autor:
- Martin Pauer
I když je Měsíc nám vůbec nejbližší vesmírné těleso a byl prvním (a také zatím jediným) objektem sluneční soustavy, na kterém stanuli lidští průzkumníci, mnohé o něm nám zůstává stále utajeno. Prvotní zájem spojený se závody v dobývání vesmíru v 60. letech minulého století pominul a až v posledních 15 letech toto zaujetí znovu ožívá. Zda se nakonec na Měsíc vrátíme (jak plánovala NASA) nebo jej pro nás budou zkoumat jen automatické sondy a roboti nic nemění na naší snaze tomuto tělesu planetární povahy co nejvíce porozumět.
ČAS - Sekce pro děti a mládež
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 37–38
- autor:
- Věra Bartáková
Přibližně před dvěma lety začala malá skupinka lidí připravovat oživení Sekce pro mládež, která už od roku 2006 nepracovala. Do začátků si stanovila celkem skromný cíl: rozjet znovu webové stránky. Jejich obsah měl být hlavně informační – seznámení s noční oblohou, jednoduché návody na pozorování, informace o programech hvězdáren a planetárií, Astronomické olympiádě, o činnosti astronomických kroužků, poradna pro začínající pozorovatele, odkazy na jiné astronomické weby… Postupně jsme chtěli rozšířit činnost natolik, aby sekce poskytovala kvalitní zázemí začínajícím astronomům i v takových místech naší země, kde není široko daleko žádná hvězdárna, nefunguje tam astronomický kroužek a nadšený nový zájemce o dění na obloze a ve vesmíru nemá žádnou oporu, žádné vedení.
Brněnská hvězdárna je mrtvá! Ať žije hvězdárna!
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 46–47
- autor:
- Jiří Dušek
Tradiční pojetí hvězdáren tak, jak jsme jej vnímali poslední půlstoletí, je mrtvé. Už dávnou nepředstavují místa s výjimečnými astronomickými dalekohledy. Vždyť velké objektivy či elektronické kamery si dnes běžně pořizují sami pozorovatelé. Nepřekvapí ani výbavou odborných knihoven, které převálcoval neomezený přístup k internetu. Až na výjimky se na nich nepěstuje žádná věda. Odborný výzkum se dávno přestěhoval do akademického a univerzitního prostředí, anebo je doménou výjimečně nadaných amatérů. A co omílané rčení o české astronomické velmoci? Počtem hvězdáren, četností planetárií i zájmem o astronomii se řadíme mezi běžně vyspělé země.
Česká astrofotografie měsíce
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 48
- autor:
- Marcel Bělík
Kamil Hornoch (*1972) Jméno Kamila Hornocha není naší astronomické komunitě neznámé, což platí zejména v oblasti pozorování planetek, komet a nov. Stejně jako mnoho jiných i on začínal v deseti letech s nůžkami nad stránkami časopisů, pátraje po zajímavých astronomických informacích. Ovšem brzy se do astronomie vrhl tak říkajíc po hlavě. Od roku 1984 pozoruje zejména komety a proměnné hvězdy, a to velmi precizně.
Stránky 49, 50 a 51
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 49–51
- autor:
- Jan Ebr
Mezinárodní kosmické stanice (ISS) s připojeným raketoplánem; Tmavá prachová mračna v galaxii Centaurus A; Trpasličí galaxie NGC 4214 v Honicích psech; Detail Velkého Magelanova mračna.
[recenze] Daniel Špelda: Astronomie v antice
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 36
- autor:
- Pavel Najser
Jestliže jsme se v jedné z loňských recenzí zmiňovali o nedostatku nové kvalitní literatury zabývající se dějinami astronomie, každý z čtenářů, kterému se dostala do rukou kniha Daniela Špeldy „Astronomie v antice“ nepochybně okamžitě poznal, že v tomto případě jde kvalitativně zcela mimořádné dílo. V krátkém autorově profesním životopise se dočteme, že je vystudovaným filosofem, zabývajícím se mj. dějinami premoderní astronomie. A právě toto pořadí kvalifikace je pro kvalitu knihy mimořádně důležité. Již od předmluvy ke knize je zřejmé, že právě autorova hluboká znalost dějin filosofie, ovšem spolu s výborným zvládnutím astronomického, matematického a geometrického aparátu, byla klíčem k pochopení a skvělé analýze antického pojetí vesmíru a vývoje antické kosmologie od doby prvních mudrců až po Ptolemaia.
[novinka] Předsmrtná mlhovina kolem Betelgeuse
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 39–40
- autor:
- Michal Švanda
Kolem Betelgeuse to pěkně vře. Tedy alespoň podle posledních pozorování pocházejících z infračerveného detektoru VISIR, instalovaného na jednom z dalekohledů komplexu Very Large Telescope v jihoamerickém Chile. Betelgeuse, nejjasnější hvězda souhvězdí Orionu, astronomy zaměstnává už nějaký ten pátek. Tato při pohledu ze Země naoranžovělá hvězda se totiž vymyká hvězdám ostatním.
[novinka] Co se stane, když Sluncem proletí černá díra?
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 39
- autor:
- Michal Švanda
Na tuto otázku se pokusili odpovědět Michael Kesden z University of New York a Shrabán M. Hanasoge z Princeton University. Mezi nimi se vyvinula zajímavá spolupráce. Zatímco Michael Kesden je expertem na fyziku a modelování černých děr, Shrabán Hanasoge (mimo jiné bývalý spolupracovník pisatele této novinky) je expertem ve zdánlivě nesouvisejícím oboru – sluneční fyzice a především teoretické helioseismologii. Cílem jejich výzkumu jsou tzv. primordiální černé díry.
[novinka] Bludné planety v centru Galaxie
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 40–41
- autor:
- Michal Švanda
Od roku 1995 bylo detekováno využitím rozličných astrofyzikálních metod přes pět stovek extrasolárních planet. Dvanáct z nich pak bylo objeveno metodou gravitačního mikročočkování. Tato metoda využívá relativistického zesílení světla vzdálené hvězdy, pokud v bezprostřední blízkosti spojnice hvězda—pozorovatel přejde jiný hmotný objekt, tedy například hvězda s obíhající planetou.
[novinka] ESA chystá raketoplán
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 40
- autor:
- Michal Švanda
I když bude takový divný a koncept amerického Space Shuttle nebo ruského Buranu připomíná jen velmi vzdáleně. ESA chce zařízení označované jako IXV (Intermediate eXperimental Vehicle) vypustit do vesmíru v roce 2013. Prozatím jde o zkušební zařízení, demonstrátor, který má prokázat smysluplnost tohoto návrhu vícenásobně použitelného kosmického transportního prostředku.
[novinka] Další důkaz pro podpovrchový oceán na Enceladu
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 41
- autor:
- Michal Švanda
Sonda Cassini, operující v blízkém okolí Saturnu, pořídila zatím nejjasnější důkaz pro existenci velkého rezervoáru slané vody pod ledovou krustou měsíce Enceladus. Tato data pocházejí z přímé analýzy ledových zrn s vysokým obsahem soli, které byly detekovány v blízkosti výtrysků z povrchu měsíce.
[novinka] Magnetická pěna na okraji sluneční soustavy?
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 42
- autor:
- Michal Švanda
Měření z družic Voyager, nacházejících se na samotném okraji sluneční soustavy naznačují, že přechod oblasti vlivu Slunce, heliosféry, do mezihvězdného prostoru nemusí být tak hladký, jak jsme si doposud mysleli a kromě změny parametrů plazmatu se projeví i změnou charakteru magnetického pole. Hraniční oblast, heliopauza, je pravděpodobně vyplněna turbulentně se chovajícími magnetickými bublinami.
[novinka] Pluj, pluj, loďko, pluj...
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 42
- autor:
- Michal Švanda
Přesně tak si možná budou prozpěvovat operátoři NASA v řídícím centru za pár let. Tedy realizuje-li mise Titan Mare Explorer (TiME) s cílem intenzivního průzkumu organických jezer na povrchu Saturnova měsíce Titan.
[novinka] Sojuz startuje z Kourou
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 43
- autor:
- Michal Polák
23. května byl oznámen termín prvního startu ruské rakety Sojuz z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Je plánován na 20. října letošního roku a jako náklad poslouží dvojice předoperačních družic navigačního systému Galileo.
[novinka] SETI vypnulo Allenovy radioteleskopy
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 43
- autor:
- Michal Polák
Organizace SETI (Search For Extraterrestrial Intelligence) oznámila 22. dubna 2011, že pozastavuje činnost Allenových radioteleskopů v severní Kalifornii. Důvodem je nedostatek finančních prostředků pro zajištění provozu. Ačkoliv se nejedná o jediný projekt institutu SETI, jde o velmi těžkou ránu.
[novinka] Nejvzdálenější (jasný) kvasar
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 44
- autor:
- David Ondřich
Koncem června zveřejnil tým Daniela Mortlocka v časopise Nature práci, která přináší výsledky pozorování dosud nejvzdálenějšího jasného kvasaru, který vznikl nejpozději před 12,9 miliardami let. Předpokládané stáří vesmíru v té době bylo 770 miliónů let a červený posuv záření, které k nám doputovalo, má hodnotu z = 7,1. Objekt má romantické označení ULAS J1120+0641 a jedná se o mladou galaxii, jíž v srdci polyká hmotu černá díra s hmotností 2 miliard sluncí!
[novinka] Svítání u Vesty
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 44–45
- autor:
- David Ondřich
Řeč bude v tomto případě o americké sondě Dawn a planetce (4) Vesta. 14. července se mi v elektronické poště objevil trochu nervózní e-mail z tiskového oddělení NASA, který popisoval, co všechno a v kolik přesně hodin by se mělo o den později stát, aby sonda zůstala na oběžné dráze kolem druhé nejhmotnější planetky v hlavním pásu asteroidů.
[novinka] Sviťme si na cestu … ne na hvězdy 2011
- ročník:
- 2011
- číslo:
- 3
- stránka:
- 44
- autor:
- ČAS
Slovenská ústredná hvezdáreň a Česká astronomická společnost ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty vyhlašují 1. ročník mezinárodní Česko – Slovenské fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění. Soutěž je určena pro všechny fotografy bez rozdílu. Hlavním cílem fotografické soutěže je upozornit na stále se zhoršující situaci ve světelném znečištění.