Astropis 2/2011

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial 2/2011

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
5
autor:
David Ondřich

Vážení čtenáři, nastává nám léto, doba sice krátké noci, ale o to příjemnějšího bezstarostného setrvávání pod hvězdným nebem. Naši redakci však postupně začíná trápit otázka DPH – ne, nejde o difenylhydantoin (neboli sloučeninu označovanou zkratkou DPH), i když s ohledem na její použití při léčbě epilepsie by se jí dalo částečně užít při léčbě následků, které DPH pravděpodobně způsobí řadě nakladatelů. Chci psát o naší přidané dani z (jakékoli) hodnoty, kterou státní struktury látají svoje děravé rozpočty. Jde o zvýšení DPH z 10 % na 20 % u knih a časopisů (podotkněme, že situace v žonglování s čísly se mění tak rychle, že jsem na aktuální numerickou hodnotu daně rezignoval).

Amatérský astrofotograf měsíce

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
2–3
autor:
Tým AAM

Soutěž Amatérský astrofotograf měsíce oslavila v listopadu 2010 již druhý rok své existence. Při té příležitosti spustila veřejnou galerii, do které může každý registrovaný autor vkládat své snímky a také hodnotí práce ostatních.

Messenger na orbitě

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
6–9
autor:
Martin Pauer

Před dvěma lety jste si mohli v Astropise 1/2009 přečíst článek MESSENGER u Merkuru, který shrnoval naše poznatky o této planetě po druhém průletu výše zmíněné sondy okolo planety. Tento článek tedy pouze stručně shrne údaje o sondě samotné a bude se více věnovat samotnému výzkumu Merkuru – ať již prvním datům, která nám pole Merkuru, generované uvnitř jeho kovového jádra, podobné magnetickému poli Země nebo velmi tenkou atmosféru složenou především z hélia, která planetu obepíná.

Nicolas Camille Flammarion

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
10–13
autor:
František Jáchim

Francouzi mají svoji popularizátorskou hvězdu – Camilla Flammariona, jehož dílo rozsahem, obsahem a stylem si získalo desetitisíce čtenářů. Bylo také první populárně vědeckou literaturou o astronomii u nás. Vždyť z jeho asi 55 knih bylo do češtiny přeloženo třicet.

Poslední start raketoplánu Endeavour

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
14–15
autor:
Michal Polák

Mise STS-134 měla být původně úplně poslední cestou raketoplánu, nicméně později bylo rozhodnuto ještě o přidání dodatečné mise raketoplánu Atlantis STS135, která je zatím plánována na červen letošního roku. Úkolem poslední mise raketoplánu Endeavour STS-134 je především doprava a instalace magnetického spektrometru AMS-02 a externí plošiny ELC-3 na Mezinárodní kosmickou stanici.

Expedice Mars 2011 zahájena

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
16
autor:
Michal Polák

Dne 18. dubna 2011 byla v Ruském středisku vědy a kultury slavnostně odstartována v pořadí již osmá Expedice Mars. Stalo se tomu při slavnostní akci, věnované 50. výročí prvního letu člověka do vesmíru. Na shromáždění vystoupili s proslovem mimo jiné kosmonauti Oldřich Pelčák a Vladimír Remek, publicista Pavel Toufar, pracovník České kosmické kanceláře Michal Václavík a hlavní organizátor soutěže Slávek Hrzal.

Kam za temnou oblohou?

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
17–23
autor:
Jan Ebr

Rozdíl mezi oblohou ve městě a na venkově je zřejmý na první pohled – oranžová záře rozptýleného světla z pouličního osvětlení (tzv. světelné znečištění) spolehlivě zhatí pozorování téměř čehokoliv vyjma Měsíce, planet a těch skutečně nejjasnějších objektů vzdáleného vesmíru. Ale rozdíl mezi oblohou na „běžném“ venkově a opravdu tmavou oblohou na pečlivě vybraném místě s minimálním světelným znečištěním je možná stejně tak významný, ale hůře postřehnutelný. Dostanete-li se na správné pozorovací místo a budete-li mít štěstí na jasnou a průzračnou oblohu, možná budete až překvapeni, co všechno můžete vidět i poměrně malým dalekohledem, ba i prostým okem.

Obloha v červnu – srpnu 2011

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
24–27
autor:
Jan Ebr, David Ondřich, Vladimír Kopecký Jr.

Nenechte si ujít: obří planety Sluneční soustavy: večer Saturn, ráno Jupiter; kometu Garrad viditelnou i v triedrech; Uran a planetku Vesta viditelné pouhým okem • noční svítící oblaka (NLC), nejlépe viditelná nad severním ozborem okolo letního slunovratu; 15. 6. večer nad východem úplné zatmění Měsíce; v příštím čísle: Jak se vyvine jasnost komety Elenin před jejím řijnovým průletem kolem Země? Budeme mít letos hned dvě snadno pozorovatelné komety?

Král prstenců

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
28–29
autor:
Radek Mašata

Ohromný prachový prstenec kolem Saturnu, jak bychom ho mohli vidět v infračerveném oboru spektra Dlouhou dobu byl Saturn jedinou známou planetou, obklopenou prstenci. Pohled na planetu s nádherným systémem prstenců je působivý již v běžných amatérských dalekohledech a svým primitivním přístrojem ho zaznamenal také Galileo Galilei. Dnes víme, že prstence obklopují všechny obří plynné planety sluneční soustavy. Po období, kdy byly objevy nových prstenců Jupiteru, Neptunu a Uranu téměř na denním pořádku, to vypadalo, že pokud jde o počet prstenců, máme jasno. O to zajímavější byl objev zatím největšího prstence planety Saturn.

Krásy měsíčního kráteru Guericke

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
30–31
autor:
Milan Blažek

Velký myslitel své doby Otto von Guericke se narodil 20. listopadu 1602 v Magdeburku a zemřel 11. května 1686 v Hamburku.

Útěk ledových obrů II.

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
32–35
autor:
Jakub Rozehnal

Klíčové důkazy o migraci planet poskytuje naše vlastní sluneční soustava – již víme, že velké planety sluneční soustavy měly vzniknout na prakticky kruhových a koplanárních drahách, což je však v rozporu s dnešními pozorovanými hodnotami excentricit, které se u Jupiteru, Saturnu a Uranu pohybují okolo 0,05, a sklonů oběžných rovin, které u Saturnu, Uranu a Neptunu dosahují vhledem k oběžné rovině Jupiteru hodnot až 2°.

Sluneční aktivita ve II. pololetí 2010

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
39
autor:
Michal Švanda

Čtyřiadvacátý sluneční cyklus je opět o šest měsíců starší, pojďme si tedy krátce shrnout, jak se vyvíjí. Měsíční relativní číslo slunečních skvrn mělo v druhém pololetí roku 2010 kolísavou tendenci, dlouhodobě se stále udržuje rostoucí trend. V grafu denního nevyhlazeného relativního čísla je dobře patrná přibližně měsíční periodicita, s níž aktivita ve sledovaném období kolísala.

Peter Zamarovský: Proč je v noci tma? (Příběh paradoxu temného nebe)

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
40
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Ještě nikdy jsem nepsal recenzi na knihu se zdánlivě tak hloupým názvem – s naivně dětskou otázkou – proč je v noci tma? Ovšem zdání klame a za nevinně naivní fasádou se skrývá jedna z nejhlubších otázek, jaké si vůbec pod hvězdným nebem můžeme položit. Paradox temného nebe totiž souvisí s tím, jaký vesmír ve skutečnosti je, či lépe jaký musí být, aby v noci byla ta zdánlivě samozřejmá tma (obyvatelé měst prominou, neboť v současných aglomeracích už vůbec není samozřejmá).

ČAS - Sekce proměnných hvězd a exoplanet

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
41–42
autor:
Luboš Brát

V Astropisu 1/2007 jsme vám představili naši odbornou sekci České astronomické společnosti (ČAS) pod názvem Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS. Od té doby se mnohé změnilo, a to nejen na obloze, ale i u nás na Zemi. K největším změnám došlo v oboru pozorování a výzkumu tranzitujících exoplanet. V roce 2007, kdy jsme vizionářsky založili projekt TRESCA (Transiting ExoplanetS and CAndidates), nikdo z nás netušil, kam až se projekt rozvine. Ukázalo se, že jsme měli štěstí a byli v pravou chvíli na tom správném místě.

Česká astrofotografie měsíce

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
43
autor:
Marcel Bělík

Kateřina Onderková (*1991) - Zálibu v astronomii našla Kateřina Onderková již na základní škole. Když jí bylo 15 let, přihlásila se do astronomického kurzu, který tehdy pořádala Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě. Ihned po dokončení kurzu se stala na hvězdárně demonstrátorkou. O fotografování oblohy se více dozvěděla od kolegů, kteří ji seznámili s možnostmi astrofotografie dalekého vesmíru, měření jasnosti hvězd či tranzitů exoplanet. K tomu bylo nutné nastudovat metodiky snímání a zpracování obrazových dat, které jsou v astrofotografii často podceňovány.

Přes 7 let na Marsu

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
44–45
autor:
Jan Ebr

vojici vozítek, která v roce 2004 přistála na Marsu, postihly rozdílné osudy. Zatímco se Spiritem se již více než rok nedaří navázat spojení a jeho osud je tak prakticky zpečetěn, Opportunity se těší dobré kondici.

SDO - Solar Dynamics Observatory

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
46–47
autor:
Michal Švanda

Sluneční fyzika získala 11. února 2010 velmi platného pomocníka. Do vesmíru byla vypuštěna automatická sluneční observatoř Solar Dynamics Observatory (SDO).

[recenze] Pavel Toufar: GAGARIN. Byl první?

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
40
autor:
Michal Polák

O kosmonautice u nás příliš knih nevychází a tak je každý nový přírůstek vítaný. Zvláště pokud přijde na trh ve vhodnou chvíli a napsal jej zkušený autor. Tím je totiž v případě knihy „GAGARIN. Byl první?“ publicista Pavel Toufar. Přitom i pro něj je tato nová kniha již druhou, která je věnována výhradně prvnímu kosmonautu světa Juriji Gagarinovi, jehož historický let měl právě 12. dubna výročí.

[novinka] Kosmická loď Dragon také pro lidské posádky

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
36
autor:
Michal Polák

Společnost SpaceX byla založená v roce 2002 Elonem Muskem. Jejím primárním cílem je vývoj nových nosných raket a kosmických lodí pro zlevnění dopravy do vesmíru. Jedná se o první soukromou společnost, která do něčeho tak velkého pustila a zároveň se jí to doposud daří. A to také zásluhou programu COTS (Commercial Orbital Transportation Services) vyhlášeného NASA v lednu 2006.

[novinka] Konec Stardustu

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
36–37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Většinou čítáme o úspěších (případně o neúspěších) kosmických sond, ale málo kdy o jejich koncích, či o uvedení do „důchodu“. Sonda Stardust právě do takového zaslouženého „důchodu“ zamířila.

[novinka] Scheila se kometou nestane

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
37
autor:
Jan Ebr

Koncem loňského roku (11. prosince) došlo k pravděpodobně největší zaznamenané události v jinak zcela strnulém světě prvních 1000 očíslovaných planetek. Na snímcích z přehlídky oblohy Catalina Sky Survey (zaměřené shodou okolností na hledání nových planetek) bylo objeveno náhlé zjasnění planetky (596) Scheila, doprovázené vznikem hala na první pohled kometárního charakteru.

[novinka] Apríl na Titanu

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
37
autor:
Jan Ebr

Sonda Cassini je na oběžné dráze Saturnu již téměř 7 let, z hlediska života obří planety jde však o necelé čtvrtletí – Saturn totiž oběhne Slunce jednou za 30 let.

[novinka] Potvrzeno: Slunce je kulaté!

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
38
autor:
Michal Švanda

Na začátku února tohoto roku se dvojice identických sond STEREO dostala na své oběžné dráze naproti sobě. Po čtyřapůlletém putování sluneční soustavou tak družice zahájily novou etapu slunečního výzkumu. Poprvé v historii má lidstvo přímé informace o dění ve sluneční atmosféře na odvrácené straně a není tudíž omezeno pouze na jednu polovinu Slunce.

[novinka] První erupce třídy X ve 24. cyklu

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
38
autor:
Michal Švanda

15. února 2011 v 1:56 UT vzplála v aktivní oblasti NOAA 11158 erupce s vrcholovou mohutností X2.2.

[novinka] Meridionální proudění opět na scéně

ročník:
2011
číslo:
2
stránka:
38
autor:
Michal Švanda

Dlouhodobé předpovědi sluneční aktivity jsou výhradní doménou počítačových modelů. Tyto modely jsou založeny na současném porozumění mechanismů podílejících se různou měrou na vzniku a redistribuci magnetických polí, jež jsou základem veškeré sluneční aktivity.