Astropis 1/2011

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial 1/2011

ročník:
2011
číslo:
1
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, začíná nám nový rok a jistě nebudu daleko od pravdy, když jej označím za „reformní“. Vše se nepochybně musí reformovat – školství, vědu a vzdělávání z toho nevyjímaje. Každá vláda a každá instituce a firma se neustále zaklíná potřebou reforem a hovoří o potřebě zlepšit vzdělávání a zcela nezpochybnitelně označuje naši společnost jako „vzdělanostní“. Ale je to opravdu tak? Musíme žít v permanentní reformě? Nesedáme jen na vějičku líbivým slovům?

Gliese 581 - Hvězda s pochybnou minulostí

ročník:
2011
číslo:
1
stránka:
6–11
autor:
Tomáš Petrásek

Gliese 581 je hvězda opravdu nenápadná. Mezi stálicemi naší Galaxie je obyčejná, ba dokonce tuctová, svými parametry nijak nevyčnívá a snadno se ztratí v davu. Ze Země ji pouhým okem ani nespatříme, ačkoli leží jen 20,5 světelného roku daleko. Je to totiž prachobyčejný červený trpaslík, jakých je v našem hvězdném sousedství devět do tuctu. Přesto se tato hvězdička v několika posledních letech dočkala netušené slávy – pravidelně se s ní setkáváme nejen v odborné literatuře, ale také na předních stránkách denního tisku a v hlavních zprávách. Abychom pochopili proč, musíme se vrátit k samotným počátkům její slávy.

Džantar Mantar - Astronomické observatoře severozápadní Indie

ročník:
2011
číslo:
1
stránka:
12–15
autor:
René Sláčal

Loni v únoru jsem při cestě do severní Indie navštívil mimo jiné pozoruhodné astronomické observatoře z první poloviny 18. století. Jednalo se o dvě z celkem pěti observatoří známých jako „Džantar Mantar“, které v letech 1724–1734 postavil mahárádža Džai Singh II. ve městech Dillí, Džajpur, Udždžain, Mathura a Varanásí. Název „Džantar Mantar“ je odvozen od slov „jantra“ (přístroj) a „mantar“ (kalkulace) a v uvedeném kontextu se jedná o soubor jakýchsi specializovaných „výpočetních instrumentů“. Jde o několik staveb, které sloužily k astronomickým, astrologickým i meteorologickým předpovědím. Je to pozoruhodná sbírka objektů, které svým provedením demonstrují propojení geometrie, astronomie, architektury a umění.

100. výročí narození Vladimíra Vanda

ročník:
2011
číslo:
1
stránka:
16–17
autor:
Alena Šolcová, Michal Křížek

Po roce 1933 mnozí astronomové používali Kopalův a Vandův Atlas hvězd proměnných. Prof. RNDr. Vladimír Vand, DSc. (1911–1968), zahájil svoji odbornou dráhu po studiu fyziky na Univerzitě Karlově ve Spektroskopickém ústavu profesora Václava Dolejška v Praze. V České astronomické společnosti (ČAS) vedl sekci pro pozorování hvězd proměnných. Během 2. světové války pracoval na vývoji zaměřovačů letadel společně s Antonínem Svobodou. Poté Vand působil v Anglii, kde se s Francisem Crickem podílel na studiu struktury šroubovicových molekul. V roce 1965 napsal monografii o astrogeologii a planetka číslo 129 595 nese jméno Vand.

Útěk ledových obrů I

ročník:
2011
číslo:
1
stránka:
18–21
autor:
Jakub Rozehnal

Ještě před tisícem let se v lidských představách celý svět vešel pod skleněný poklop ploché Země, plovoucí v nekonečném oceánu. Když byla poprvé stanovena vzdálenost astronomické jednotky a na základě Keplerových zákonů se podařilo stanovit vzdálenosti ostatních planet, vesmír se rázem zmnohonásobil a od té doby neustále rostl. Ve světle dnešních znalostí o jeho vzniku a vývoji je až paradoxní, jak se za posledních 15 let dramaticky změnily naše představy o vzniku a vývoji sluneční soustavy, které stály na počátku jeho výzkumu.

Obloha v březnu – květnu 2011

ročník:
2011
číslo:
1
stránka:
23–25
autor:
Jan Ebr, David Ondřich, Vladimír Kopecký Jr.

Bouře na Saturnu. 9. prosince loňského roku objevila skupina japonských astronomů amatérů na severní polokouli Saturnu jasnou bílou skvrnu. Ta se postupně ukázala být obrovskou bouří (zde na snímku ze sondy Cassini) a od svého objevu se rozrostla přes téměř polovinu planety. Bohužel s tím výrazně poklesla jasnost bouře, a tak je její vizuální pozorování nyní již obtížné.

Její veličenstvo, Olympus Mons

ročník:
2011
číslo:
1
stránka:
26–27
autor:
Radek Mašata

„Hora tak vysoká, že ji žádný pták nepřeletí ani zvíře nepřeskočí.“ I tak se dá přeložit nepálské slovo Ságarmátha, které je převzaté ze sanskrtu a je pojmenováním nejvyšší hory naší planety, známé běžně jako Mount Everest, s oficiální výškou 8 848 m. n. m. Měřena od základny je nejvyšší horou na Zemi havajská sopka Mauna Loa, jejíž celková výška dosahuje 9 170 m (byť nad moře vystupuje pouhých 4 170 m) a základna průměru 120 kilometrů. Jak Mount Everest, tak i Mauna Loa se však musí sklonit před horami ležícími mimo naši planetu.

Podivná kometa 29P/Schwassmann-Wachmann

ročník:
2011
číslo:
1
stránka:
28–29
autor:
Jakub Černý

Pokud se poštěstí a vyskytne se dostatečně jasná kometa, období její pozorovatelnosti amatérskými dalekohledy trvá jen několik měsíců. Existuje ale jedna výjimka a tou je kometa, jež nese krkolomné označení 29P/Schwassmann-Wachmann a kterou lze pozorovat po většinu roku. Obíhá totiž na prakticky kruhové „planetární“ dráze umístěné v ohromné dálce až za Jupiterem. Přesto se jedná o vděčný objekt pro astronomy amatéry disponující dalekohledem s objektivem o průměru alespoň 25 cm!

Péče o astronomické montáže

ročník:
2011
číslo:
1
stránka:
30–31
autor:
Zdeněk Řehoř

Tímto článkem volně navazujeme na sérii článků věnovaných péči o astronomické přístroje, kde jsme se zabývali jejich optikou. V následujících řádcích je výčet těch nejčastějších problémů, se kterými se můžete setkat při používání astronomických montáží, jejich příčinami i způsobem řešení.

ČAS - Klub astronomů Liberecka

ročník:
2011
číslo:
1
stránka:
33–34
autor:
Aleš Majer

Ke konci loňského roku rozšířil řadu poboček České astronomické společnosti Klub astronomů Liberecka. Proč právě tento název? V posledních několika letech se ve zdejším severočeském regionu vytvořila skupina amatérských astronomů, kteří začali jednak podnikat společné výpravy za krásami noční oblohy, ale také se pravidelně scházet a připravovat akce pro širokou veřejnost.

Stíny v Zálivu duhy

ročník:
2011
číslo:
1
stránka:
38–39
autor:
Milan Blažek

Pod tímto názvem se nebude skrývat žádný hororový příběh. Na ten si čtenář může zajít například do kina, popřípadě se na něj podívat prostřednictvím televizní obrazovky. Sledování televizní obrazovky je záliba, na kterou mně osobně příliš času nezbývá, neboť téměř všechen volný čas věnuji pozorování oblohy a kreslení Měsíce. Romantický název Sinus Iridum, česky Záliv duhy, pochází od italského astronoma Giovanni Riccioliho (17. dubna 1598 – 25. června 1671). Toto malebné měsíční zákoutí nalezneme na severozápadním okraji Mare Imbrium (Moře dešťů).

Soumrak „Svítání“ aneb sbohem, Akatsuki

ročník:
2011
číslo:
1
stránka:
40–41
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Žijeme v době, kdy nám připadá zcela samozřejmé, že kolem Země létají stovky družic a nijak nás už neudivují ani meziplanetární lety. Ale létat mezi planetami je řádově složitější než létat kolem Zeměa doposud se o to pokusily jen čtyři „země“ (nepočítaje v to mezinárodní spolupráce na přístrojích). Zatímco USA či dnešní Rusko zažily své éry velkých neúspěchů před desítkami let a i když sondy selžou nyní, není to tak bolestné a v množství je časem přečíslí ty úspěšné. Japonsko jako čtvrtý stát, který vysílá meziplanetární sondy, čelí v tomto úsilí neustálým potížím, které nám připomínají, že meziplanetární lety nejsou tak samozřejmé, jak se zdá. O tom svědčí i příběh mise Akatsuki k planetě Venuši, který skončil neúspěchem, ale nikoli ztracenou nadějí…

Česká astrofotografie měsíce

ročník:
2011
číslo:
1
stránka:
42
autor:
Marcel Bělík

Petr Brejtr (*1973) Ačkoli Petra Brejtra ze Rtyně v Podkrkonoší přitahovala astronomie už od mládí a i když si dlouho přál dalekohled na pozorování Měsíce a planet, svůj sen si splnil až ve třiceti letech. Již první pohled na Měsíc refraktorem 70/700 mm jej zaujal. Začal studovat články na Astrofóru, diskutovat s ostatními účastníky a přemýšlet o astrofotografii. Stávající vybavení ke smysluplné fotografii noční oblohy samozřejmě nestačilo a tak následoval nákup paralaktické montáže, Newtona 250/1500 mm a digitální zrcadlovky Canon EOS 300D.

[recenze] J. Rozehnal a kol.: Hvězdářská ročenka 2011

ročník:
2011
číslo:
1
stránka:
32
autor:
Jan Ebr

Začněme změnou na první pohled nejvýraznější, tedy barevným tiskem. Ten je sice lákavý, ale právě z hlediska pozorovatelova přináší nejvíce úskalí: v mnoha případech je totiž vyžadováno tlumené, ba dokonce červené osvětlení, kdy se všechny barvy smývají a informace v nich obsažená (například identifikace měsíčků Jupitera) je ztracena.

[novinka] Novinky od Keplera

ročník:
2011
číslo:
1
stránka:
35
autor:
Michal Švanda

Kohokoli informovaného titulek této zprávičky nepochybně nezaskočil. Přirozeně se budeme věnovat novinkám spojeným s kosmickou družicí Kepler, nikoli neznámým spisům významného astronoma, jehož jméno kosmický objevitel extrasolárních planet nese.

[novinka] Šestičlenný planetární systém pod drobnohledem

ročník:
2011
číslo:
1
stránka:
35–36
autor:
Michal Švanda

Kromě výrazného nárůstu počtu extrasolárních planet přinesl Kepler zajímavý pohled na varietu planetárních systémů. Asi nejzajímavější je systém obíhající hvězdu označovanou jako Kepler-11, představený v článku Lissauer a kol., Nature 470 (2011) 53.

[novinka] Galileo s Junem k Jupiteru?

ročník:
2011
číslo:
1
stránka:
36
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Zatímco vědci a inženýři v NASA usilovně dokončují sondu Juno, která by se v srpnu 2011 měla vydat na cestu k Jupiteru, někteří „funkcionáři“ týmu přišli s myšlenkou vyslat na cestu se sondou i kousíček Galilea Galileiho (1564–1642), který by se alespoň posmrtně vydal navštívit svět Jupiterových měsíců, které objevil a nazval hvězdami medicejskými.

[novinka] Vzpříčené galaxie

ročník:
2011
číslo:
1
stránka:
36–37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Přibližně 30 % spirálních galaxií (včetně naší Mléčné dráhy) má v centru tenkou „linku“ složenou z hvězd, prachu a plynu, které se říká „příčka“.

[novinka] Nejvzdálenější galaxie

ročník:
2011
číslo:
1
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Týmu francouzských a anglických vědců se podařilo v optické a blízké infračervené oblasti spektra identifikovat v Hubbleově ultrahlubokém poli pomocí Hubbleova dalekohledu řadu kandidátů na velmi vzdálené objekty s rudým posuvem větším než 8.

[novinka] Návrat ke kometě Tempel

ročník:
2011
číslo:
1
stránka:
37
autor:
Jan Ebr

Téměř šest let poté, co do komety 9P/Tempel v létě roku 2005 vystřelila sonda Deep Impact 370kilogramový projektil, navštívila letos v únoru stejnou kometu sonda Stardust.