editorial – články – receze – novinky
Vážení čtenáři, války a konflikty byly, a bohužel v nastalé situaci musím konstatovat, že i budou. V uplynulých desetiletích probíhaly konflikty všude na světě, včetně Evropy a jejího „předpolí“ – v jejichž důsledku zemřely milióny lidí, ale nám se je dařilo úspěšně vytěsňovat ze své mysli, ignorovat či žíti v blažené nevědomosti.
Dne 25. prosince 2021 se po mnoha odkladech vydal do vesmíru toužebně očekávaný dalekohled Jamese Webba. Od prvotní myšlenky po start uplynulo neuvěřitelných 32 let. Podle původních plánů se měl start uskutečnit o 15 let dříve a dalekohled měl stát dvacetkrát méně. Ze zamýšlené půl miliardy amerických dolarů se cena za dalekohled vyšplhala na 10 miliard dolarů a Webb se tak zařadil mezi nejdražší přístroje světa.
Podobně jako v jiných vědních odvětvích najdeme i v dějinách astronomie příklady, kdy se zájem a nadšení pro vědní obor přenesly z otce na syna, v některých případech dokonce i ve více generacích. Vzpomeňme např. Davida a Johanna Fabricie nebo celé astronomické dynastie Cassiniů či Struveů. Prvními, kteří nás ale v této souvislosti asi napadnou, budou pravděpodobně Herschelové, potomci někdejších pobělohorských moravských exulantů.
Některé astronomické otázky mohou znít velmi prostě, možná až triviálně. Nenechte se ale zmást. Zjištění a také zdůvodnění jasu úplňkového Měsíce totiž není tak snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Konečně můžeme porovnat pozorování kosmickým dalekohledem Jamese Webba (JWST) s ostatními infračervenými observatořemi. Snímky, které na konci dubna 2022 zveřejnil tým NASA, nejsou sice oficiálně „prvním světlem“, které dopadlo do nového teleskopu, ale svým způsobem to tak vypadá.
Kdo jsou nositelé Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii za rok 2021?
Víte, že … lyra je nejstarší strunný hudební nástroj, který byl používán k doprovodu lyrické poezie už v Mezopotámii před 4500 lety a v průběhu historie měla 3 až 10 strun? … jedním z 12 úkolů pro nesmrtelného Herkula bylo také vyčištění Augiášova chléva? … Vega je nejvíce prozkoumaná hvězda severní oblohy?
Pionýrská doba kartonové trubky, osazené jednoduchou čočkou z oční optiky na straně jedné a starým mikroskopickým okulárem z bazaru na straně druhé, opřená mezi dva truhlíky v otevřeném okně paneláku již dávno minula a dnes, za jasných večerů, vynášíme své miláčky na zahradu či do přírody, když už tedy nedisponujeme vlastní hvězdárnou.
Na těchto stránkách jsme zvyklí vídat představení poboček a sekcí, jejich činností a úspěchů. Ale řekl jsem si, že kdo by si takové čtení chtěl přečíst, tak má možnost v naší výroční zprávě, která je ke stažení u nás na webu kommet.cz. Velmi Vám ji doporučuji, neb od té doby, co jsem ve funkci, je zakázáno kopírovat z loňska a obsahuje opravdu zajímavé informace! Všechny tyto činnosti a úspěchy tvoří lidé, naši členové. Pojďme si tedy představit naše aktivní členy a to, co dělají. Pořadí je náhodné, jak mi přišli na mysl.
Nedá mi to a vždy po několika letech si zde dovolím připomenout, že vychází astronomická ročenka – a letos jde již o její 98. ročník. Kniha se může v době specializovaného astronomického softwaru jevit jako zastaralé haraburdí, ale podle všeho jde stále o praktický koncept.
Michael Voplatka, jehož dílem je zde recenzovaná kniha, je mimo jiné redaktorem serveru Kosmonautix.cz, takže ústřední téma lze celkem dobře odhadnout. Autor se přehledně snaží čtenáře uvést do stručné historie kosmonautiky a zároveň s tím spojit vysvětlení základních principů a technologií – přesně, jak slibuje název.
Pohled na jádro Mléčné dráhy, nacházející se v souhvězdí Střelce (Sgr) nám v optické části spektra blokují oblaka mezihvězdného prachu.
První čtvrtletí roku 2022 přineslo v kosmonautice mnoho zajímavých událostí a to jak z vědeckého hlediska, tak i z hlediska vizuálního. Měsíc březen pak znamenal začátek zásadních proměn, které se v plné míře vyjeví až v dalších měsících a letech. Nicméně pojďme se nyní ohlédnout za nejzajímavějšími kosmonautickými událostmi daného období.
Velká rudá skvrna na Jupiteru je asi nejznámější a také největší atmosférickou bouří ve Sluneční soustavě, kterou astronomové pozorují již více než 150 let.
Pozemské polární záře vznikají díky urychlování elektronů, jehož dalším důsledkem je vznik tvrdého rentgenového záření.
Sonda Solar Orbiter (ESA / NASA, start II 2020) proletěla 17. prosince 2021 ohonem komety C/2021 A1 Leonard.
Živočichopis hvězd v posledních desetiletích skrýval malou záhadu. Velmi malý počet bílých trpaslíků končí jako objekty ELM – extremely low mass, tedy s mimořádně nízkou hmotností odpovídající ≤ 1/3 MS.
Bílí trpaslíci jsou pozůstatky hvězd, které došly na konec aktivního života nukleárního spalování vodíku na hélium a po důchodu ve fázi červených se zhroutily do husté horké hvězdy, tvořené těžšími prvky (převážně héliem, anebo kyslíkem, uhlíkem a dusíkem v různých kombinacích chemického zastoupení).
Hubbleův kosmický teleskop (HST) pokořil další – opět svůj vlastní – rekord, když zachytil záření hvězdy, která existovala v první miliardě let vesmíru.
Co by mohl nepozorný čtenář zaměnit za snímek letokruhů na pařezu, je ve skutečnosti detailní pohled kamery CaSSIS (Colour and Stereo Surface Imaging System) na palubě evropsko-ruské družice TGO (ExoMars Trace Gas Orbiter).