Astropis 1/2021

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial

ročník:
2021
číslo:
1
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, jistě vám neuniklo, že 18. února 2021 přistálo na Marsu vozítko Perseverance. Jde o úchvatný počin, který otevírá zcela novou kapitolu planetárního výzkumu. Jak to ale přijde, když rover je na první pohled dvojník Curiosity, který působí na povrchu rudé planety již od 6. srpna 2012?

Mise Parkerovy sluneční sondy

ročník:
2021
číslo:
1
stránka:
6–11
autor:
Michal Švanda

Když se 12. srpna 2018 z odpalovací rampy v komplexu č. 37 na mysu Canaveral zvedala raketa Delta IV Heavy s jedinečným nákladem, mnozí sluneční fyzikové si mnuli ruce. Jejich sen se stal skutečností. Skryta za aerodynamickým krytem se ke Slunci vydala sonda Parker Solar Probe – Parkerova sluneční sonda. Vyrazila dotknout se Slunce.

Geniální Angličan, který dostal příliš málo času

ročník:
2021
číslo:
1
stránka:
14–18
autor:
Pavel Najser

Pokud bychom chtěli zachovat tradici, kdy historické medailony bývají zpravidla připomínkou významného výročí konkrétní vědecké osobnosti či nějaké události mimořádného vědeckého významu, měl tento článek vzniknout již před několika roky. Kolika přesně nevíme, protože datum narození protagonisty dnešního příběhu neznáme s přesností ani na tři roky. Víme pouze, že zemřel velmi předčasně ve věku pouhých 22 roků a asi bychom v dějinách astronomie, a možná vědy vůbec, obtížně hledali někoho, kdo za tak krátkou dobu své vědecké kariéry dokázal vytvořit tak obsáhlé a vědecky hodnotné dílo.

Čínský návrat vzorků z Měsíce

ročník:
2021
číslo:
1
stránka:
19–21
autor:
Václav Laifr

24. listopadu 2020 ve 4:30 pekingského času (23. 11. ve 20:30 UTC) odstartovala z kosmodromu Wenchang (Wen-čchang) na jihočínském ostrově Hainan (Chaj-nan) raketa Changzheng 5 Y-5 (Čchang-čeng, Dlouhý pochod) s měsíční sondou Chang‘e 5 (Čchang-e). Cílem sondy byl náš nejbližší vesmírný soused, odběr vzorků z jeho povrchu a jejich bezpečný návrat na Zemi. Jednalo se o doposud nejsložitější čínskou automatickou vesmírnou misi.

Obloha od jara do léta 2021

ročník:
2021
číslo:
1
stránka:
22–25
autor:
Václav Pavlík, David Ondřich

Rubrika o obloze je v tomto čísle pojata poněkud jiným způsobem, než jste byli dosud zvyklí. První změnou je, že spojujeme dohromady dvě roční období, druhou změnou je, že po letech přerušíme pravidelný lov komet a zaměříme se na jiné vesmírné objekty, které budou, doufejme, pro většinu čtenářů snadněji nalezitelné i jen se základním vybavením, jako je triedr nebo malý dalekohled.

K čemu je Vytrvalost?

ročník:
2021
číslo:
1
stránka:
26–29
autor:
Martin Pauer

Pokud by šlo o vytrvalost s malým „v“, pak byste tento článek nejspíš četli v nějakém běžeckém časopise. Vytrvalost s velkým „V“ je ale české jméno marsovského roveru Perseverance, který letos přistál na povrchu Rudé planety. A k čemu nám bude? Měl by dále rozšířit naše znalosti získané v předchozích dekádách sondami a rovery, jež k Marsu vědci vyslali s úkoly, které se týkaly porozumění tamní geologii a podmínkám, jež zde panovaly v minulosti.

Mayská data maximálních elongací Merkuru v Drážďanském kodexu

ročník:
2021
číslo:
1
stránka:
30–33
autor:
Bohumil Böhm, Vladimír Böhm, Jan Vondrák

Bohatá mayská kultura se vyznačovala mj. též složitým a přesným kalendářem, v němž byly zaznamenány nejenom historické události, ale i některé významné astronomické jevy. Hlavním zdrojem, ze kterého je možné čerpat tyto informace, je Drážďanský kodex, zahrnující období zhruba od roku 280 do 1325. Problém tzv. korelace mayského kalendáře s naším (vyjádřená rozdílem mezi tzv. dlouhým počtem mayského kalendáře a juliánským datem) je prastarý, existuje na padesát různých řešení, která se vzájemně liší až o stovky let.

Voda a život na pekelné Venuši?

ročník:
2021
číslo:
1
stránka:
34–35
autor:
Jaroslav Pavlousek

O Venuši již delší dobu víme, že na jejím povrchu panují velmi vysoké teploty a působí zde ohromný atmosférický tlak. I složení atmosféry s oblaky kapiček kyseliny sírové představuje v rámci našich dosavadních představ prostředí pro život zcela nevhodné. Ale nemuselo tomu tak být vždy…

Historie Brněnské pobočky

ročník:
2021
číslo:
1
stránka:
37–38
autor:
Jiří Prudký

Archiv Brněnské pobočky České astronomické společnosti byl v době jejího zániku v roce 2006 předán Historické sekci ČAS. Od té doby je v archivech ČAS nenalezitelný. Nezbylo než následující historii rekonstruovat formou vzpomínek pamětníků a hledáním v celé historii časopisu Říše hvězd.

Polotmavé Brno

ročník:
2021
číslo:
1
stránka:
39–40
autor:
Pavel Gabzdyl

V noci z 9. na 10. dubna 2021 zhasla v Brně na zhruba 3 hodiny všechna pouliční světla. Nešlo o havárii, ale o plánovanou akci, jejíž cílem bylo určit zdroje světelného smogu ve městě.

[recenze] Leonard Mlodinow: Stephen Hawking – Paměti o přátelství a fyzice

ročník:
2021
číslo:
1
stránka:
41
autor:
Radek Mašata

Autor knihy, Leonard Mlodinow, je americký teoretický fyzik, který napsal řadu úspěšných knih popularizujících vědu a jako spoluautor se podílel na dvou knihách Stephena Hawkinga: Stručnější historie času a Velkolepý plán. Právě díky práci na těchto dvou knihách měl možnost blíže poznat jednoho z nejvýznamnějších fyziků naší doby, se kterým se nakonec stali přáteli.

[novinka] Perseverance a Ingenuity na Marsu

ročník:
2021
číslo:
1
stránka:
2–3
autor:
Ondřej Nývlt

Sestup a přistání roveru Perseverance 18. 2. 2021 na povrchu Rudé planety byly bohatě dokumentovány hned několika kamerami na různých částech sestupové a přistávací sestavy, díky čemuž vznikly dechberoucí snímky i videa.

[novinka] Novinky z kosmonautiky

ročník:
2021
číslo:
1
stránka:
12–13
autor:
Lukáš Houška

I v dalším čtvrtletí nám kosmonautika přinesla celou řadu zásadních okamžiků. Poslední roky jsme si zvykli na bohaté příděly novinek a velkých událostí a naštěstí i první měsíce roku 2021 jsou obdobné. Těšit se můžete na novinky kolem lunární landerů, zážeh centrálního stupně SLS, anebo pokoření jedné zajímavé mety sondou New Horizons.

[novinka] ‘Oumuamua není uměle vyrobená vesmírná plachetnice

ročník:
2021
číslo:
1
stránka:
36
autor:
Václav Pavlík

Mezihvězdný asteroid 1I / 2017 U1, neboli ‘Oumuamua, byl objeven přehlídkou PanSTARRS dne 19. října 2017. Že se jedná o těleso s původem mimo naši Sluneční soustavu, prozradila jeho hyperbolická dráha a rychlost kolem 26 km/s. Za poslední téměř čtyři roky byl tento mezihvězdný poutník zmíněn ve více než 215 vědeckých publikacích a věnovali jsme se mu i v Astropisu.

[novinka] Pohled do hlubin vesmíru

ročník:
2021
číslo:
1
stránka:
42–43
autor:
Ondřej Nývlt

Tento snímek ukazuje neobvyklou eliptickou galaxii NGC 5128 „Centaurus A“, vzdálenou asi 13 milionů světelných roků, v různých oborech spektra. Jde o jednu z nejjasnějších galaxií na obloze – mezi rádiovými galaxiemi dokonce nejjasnější.