Astropis 4/2020

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial

ročník:
2020
číslo:
4
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, máme za sebou podivný rok, jaký nikdo z nás dosud nezažil. Pandemie CoViD-19 bolestně zasáhla do životů lidí na celé planetě a mnoho z nás podlehlo téměř apokalyptickým vizím. Jenže ať se nám to líbí nebo ne, v dějinách lidstva nejde o nic výjimečného ani zvláštního.

Letošní pohled na vesmír vloni III

ročník:
2020
číslo:
4
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, David Ondřich

Třetí díl přehledu loňských objevů v astronomii a astrofyzice věnujeme vzdálenému vesmíru. Začneme Galaxií, ale záhy se podíváme do mezigalaktického prostoru a také do kosmologických vzdáleností, tedy do daleké minulosti.

Nobelova cena 2020 udělena za studium černých děr

ročník:
2020
číslo:
4
stránka:
12–17
autor:
Jiří Podolský

Žeň objevů spjatých s černými dírami, oblastmi prostoročasu, jež obklopují gravitačně zcela zhroucené objekty, je v posledních letech opravdu bohatá. V roce 2015 detektory LIGO vůbec poprvé zachytily gravitační vlny, a to ze srážky dvou černých děr. Tento vynikající úspěch byl oceněn Nobelovou cenou za fyziku 2017. Vloni jsem na stránkách Astropisu mohl psát také o prvním „snímku“ černé veledíry v centru galaxie M87, který pořídil rádiový interferometr EHT. A nyní mi byla dána možnost referovat o nejnovější Nobelově ceně za fyziku – opět za černé díry! Jak 6. října 2020 oznámila Královská švédská akademie, polovinu ceny získal Roger Penrose ze své teoretické práce týkající se Einsteinovy obecné relativity, zejména rigorózní studium modelů černých děr, druhou polovinu pak sdílí Reinhard Genzel s Andreou Ghezovou za dlouhodobá pozorování, jež prokazují existenci supermasivního zhrouceného objektu v centru naší Galaxie.

Sluneční aktivita v II. pololetí 2020

ročník:
2020
číslo:
4
stránka:
18
autor:
Martina Pavelková

Ve druhém pololetí roku 2020 se ještě objevovaly skvrny z 24. cyklu, počet aktivních oblastí z 25. cyklu je však jasně převyšoval. Nulových dní bylo pouze 62 za celé sledované období. Pro představu, v prvním pololetí bylo nulových dní 128, tedy dvakrát více.

PLATOSpec, český dalekohled v Chile

ročník:
2020
číslo:
4
stránka:
19–21
autor:
Petr Kabáth

Vesmírná mise PLATO bude startovat v roce 2026 a bude hledat exoplanety a mimo jiné také druhou Zemi. Česká republika se oficiálně mise PLATO účastní díky týmu Astronomického ústavu AV ČR od roku 2019. Naším příspěvkem k vědecké části mise bude projekt nového spektrografu PLATOSpec, který je konstruován v mezinárodní spolupráci, ale pod českým vedením na observatoři La Silla v Chile.

Obloha od ledna do března 2021

ročník:
2020
číslo:
4
stránka:
22–25
autor:
Václav Pavlík, David Ondřich

Na přelomu února a března bude velmi dobře pozorovatelná planetka (4) Vesta. Bude se nacházet v souhvězdí Lva, které je již na začátku března nad obzorem po většinu noci. Dne 5. 3. 2021 se Vesta dostane do opozice se Sluncem a bude tak pouhých 1,355 au od Země, s maximální hvězdnou velikostí 6,2 mag. I přes její jasnost nebude možné ji pozorovat pouhýma očima, takže doporučujeme k vyhledání použít alespoň triedr nebo malý dalekohled.

Hvězdokupy a hvězdné kopance

ročník:
2020
číslo:
4
stránka:
26–28
autor:
Václav Pavlík

V předchozích dílech seriálu o hvězdokupách jsme si ukázali prostředí, ve kterém vznikají, přiblížili jejich vývoj a představili jeden ze způsobů, jakým je můžeme modelovat, i člověka, který jim zasvětil svůj profesní život. V tomto díle budeme na vše předešlé navazovat, proto vřele doporučuji si předchozí články přečíst, než se pustíte do textu, který máte nyní před sebou.

Astronóm Márie Terézie – 300. výročie narodenia Maximiliána Hella (1720–1792)

ročník:
2020
číslo:
4
stránka:
29–32
autor:
Ladislav Druga

Viedeň 30. októbra 1755: „…my, cisárske a kráľovské výsosti po zrelej úvahe menujeme Maximiliána Hella, kňaza Ježišovej spoločnosti, na základe jeho astronomických vedomostí a mimoriadne cenných skúseností od 25. októbra za nášho astronóma...“ (z Hellovho menovacieho dekrétu, ktorý vydala Komora Dolného Rakúska na pokyn Márie Terézie).

Pražská pobočka České astronomické společnosti

ročník:
2020
číslo:
4
stránka:
33–34
autor:
Martin Černický

Pražská pobočka se řadí mezi nejstarší pobočky České astronomické společnosti (ČAS), což vzhledem ke vzniku Společnosti v Praze není nic překvapujícího. Hlavní náplní Pražské pobočky, jak ze samotného názvu vyplývá, je sdružování členů z Prahy a jejího blízkého okolí. Neméně důležitou činností je i popularizace astronomie pro širokou veřejnost.

Astronomická expedice

ročník:
2020
číslo:
4
stránka:
38–39
autor:
Pavel Váňa, Vladimír Libý

Nedílnou součástí popularizační činnosti hvězdáren je práce s dětmi a mládeží. Řada hvězdáren pořádá astronomické kroužky a kurzy, v létě potom tábory a astronomická soustředění. Prakticky každý profesionální astronom či astronomka začali chodit na hvězdárnu již jako děti a dodnes považují tuto zkušenost za zcela rozhodující v jejich pozdější profesionální kariéře. Není tomu jinak ani v redakci Astropisu. Představme si tedy některé.

[recenze] Tim Peake & ESA: Kniha testů pro budoucí astronauty

ročník:
2020
číslo:
4
stránka:
35
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Také jste chtěli být kosmonauty? Já tedy rozhodně ano! Pak nezbývá než říci – konečně jsme se dočkali! Další z knížek z MatFyzácké Edice popularizace přináší úžasný a zcela ojedinělý pohled na to, jaké to je, když se chcete stát kosmonautem.

[recenze] M. Aderin-Pococková: Kniha o Měsíci

ročník:
2020
číslo:
4
stránka:
35
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Může se zdát, že nakladatelství pověstné Matematicko-fyzikální fakulty UK, alias MatFyzu, se věnuje především vydávání odborné literatury pro potřeby fakulty. Nicméně, již před lety přišlo i s edicí věnovanou popularizaci vědy, jejíž tituly jsou jistě přístupné i širokému okruhu čtenářů.

[novinka] Obrázky z blízkého i dalekého vesmíru

ročník:
2020
číslo:
4
stránka:
2–3
autor:
Ondřej Nývlt

Rok 2020 na jediném obrázku – 366 snímků Slunce ze sondy Proba-2, která nepřetržitě sleduje naši nejbližší hvězdu a její měnící se aktivitu.

[novinka] Novinky z kosmonautiky

ročník:
2020
číslo:
4
stránka:
36–37
autor:
Lukáš Houška

Závěr roku 2020 byl z pohledu kosmonautiky neuvěřitelně napěchovaným obdobím plným velmi zajímavých událostí. Dočkali jsme se návratu hned dvou vzorků z dvou odlišných kosmických těles, letu první standardní operační mise pilotované lodě Crew Dragon a v neposlední řadě také očekávaného letu prototypu lodi Starship s označením SN-8. V následujícím přehledu se budeme věnovat i některým dalším událostem.

[novinka] Možná detekce rádiového záření ze vzdáleného planetárního systému

ročník:
2020
číslo:
4
stránka:
40–41
autor:
Radek Mašata

Mezinárodní tým vědců informoval v prosincovém vydání časopisu Astronomy & Astrophysics, že se mu pravděpodobně podařilo zachytit první rádiové emise z planety mimo sluneční soustavu.

[novinka] Dosud nejvzdálenější kvasar

ročník:
2020
číslo:
4
stránka:
40
autor:
Radek Mašata

Mezinárodní tým astronomů pod vedením Feige Wanga ze Stewardovy observatoře arizonské univerzity oznámil objev zatím nejvzdálenějšího pozorovaného kvasaru. Objekt s označením J0313–1806 nám může poskytnout cenný vhled do procesu formování velmi hmotných galaxií a supermasivních černých děr v jejich středech v období raného vesmíru.

[novinka] Rychlý zrod Sluneční soustavy

ročník:
2020
číslo:
4
stránka:
41
autor:
David Ondřich

Protoplanetární disk Sluneční soustavy se zformoval velice rychle, pravděpodobně mu na to stačilo méně než 200 000 let. To je jeden ze závěrů výzkumné skupiny G. A. Brennecky z Lawrence Livermore National Laboratory po průzkumu zastoupení jednotlivých izotopů molybdenu v meteorických inkluzích, bohatých na vápník a hliník.

[novinka] Přímé zobrazení β Pic c

ročník:
2020
číslo:
4
stránka:
41
autor:
David Ondřich

Pomocí zobrazovače GRAVITY se týmu astronomů z Max Planck Institut podařilo přímo zachytit planetu β Pictoris c. Ta byla pomocí metody radiálních rychlostí objevena o rok dříve.

[novinka] Enceladus

ročník:
2020
číslo:
4
stránka:
42
autor:
Ondřej Nývlt

Na této straně otiskujeme nový a doposud nejdetailnější pohled na povrch Saturnova měsíce Enceladu v infračerveném oboru spektra (IR).

[novinka] Gravitační čočky

ročník:
2020
číslo:
4
stránka:
43
autor:
Ondřej Nývlt

Snímek vpravo z Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST) ukazuje GAL-CLUS-022058s v souhvězdí Fornax (Pec) na jižní obloze – tj. kupu galaxií s dosud největším a jedním z nejúplnějších objevených Einsteino­vých prstenců.