Astropis 2/2020

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial

ročník:
2020
číslo:
2
stránka:
5
autor:
David Ondřich

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, číslo Astropisu, které právě držíte v ruce, je pro mě jistým způsobem přelomové. Je totiž stým číslem, na jehož výrobě jsem se přímo podílel, ať už jako autor, sazeč, grafik nebo korektor.

Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2020
číslo:
2
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, David Ondřich

Souhrn významných objevů loňského roku se rozrostl natolik, že jsme se rozhodli tento ročník seriálu rozšířit na tři pokračování a začít s ním už v letním čísle, protože nárůst nových objevů se každoročně zvětšuje a je stále náročnější vybrat jen několik málo nejdůležitějších. Tentokrát 17. pokračování našeho seriálu zahájíme citátem Karla Čapka: „Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí.“

Přístroje moderní radioastronomie II. ALMA a EHT

ročník:
2020
číslo:
2
stránka:
12–16
autor:
Miroslav Bárta

Rádiová astronomie, byť jde o relativně mladý obor, zažívá v posledních letech díky průlomu v technologiích, zejména digitálních, období nového obrovského rozkvětu. V předchozím díle se čtenář dozvěděl o principech interferometrie, tedy správné kombinace signálů celé sítě antén. Porovnali jsme výhody a nevýhody jednoanténních (single-dish) observatoří a anténních soustav, v nichž mohou být signály kombinovány buď analogově nebo aperturní syntézou s pomocí výkonných počítačů. A na příkladech observatoří jsme ukázali, že rádiová interferometrie je solidně podložený obor, jehož rozvoj může vést z nebývalému rozmachu v mnoha odvětvích astronomie. V druhém a posledním díle se budeme zabývat v současnosti nejmodernějším funkčním radiointerferometrem, anténní soustavou ALMA.

První soukromá pilotovaná loď odstartovala

ročník:
2020
číslo:
2
stránka:
19–21
autor:
Lukáš Houška

Dlouhých devět let uplynulo od chvíle, kdy v červenci 2011 odstartoval raketoplán Atlantis, který vyrazil na misi STS-135. Tehdy to bylo naposledy, co z území Spojených států odstartovala pilotovaná kosmická loď. Po devíti letech byla na rampě 39A připravena raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, která na svém vrcholu nesla pilotovanou kosmickou loď Crew Dragon. Na palubě byli astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley. 30. května 2020 se rozburácely motory Merlin 1D a k obloze zamířila historicky první soukromá pilotovaná kosmická loď. Dlouhý čas čekání na další let lidí do kosmického prostoru byl alespoň ve Spojených státech ukončen.

Obloha od července do září 2020

ročník:
2020
číslo:
2
stránka:
22–25
autor:
Václav Pavlík, David Ondřich

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) se stala hitem přelomu jara a léta letošního roku. Bohužel si své maximální zjasnění naplánovala těsně před vydáním tohoto čísla Astropisu, takže zde už přinášíme jen její pokles. Stále však půjde o nejjasnější kometu na obloze.

Modely Phobosu a Deimosu

ročník:
2020
číslo:
2
stránka:
27–28
autor:
Emily Lakdawalla, Chuck Clark, Vladimír Kopecký Jr.

Architekt Chuck Clark z Georgie, USA, experimentuje po řadu let s technikou zvanou „mapování přirozených hranic konstantním škálováním“ – s geometrickou metodou pro utváření dvou-dimenzionálních map tří-dimenzionálních objektů, které pak mohou být vystřiženy a složeny do předmětů dobře vystihujících skutečný vzhled objektů. Pro Lunární a planetární společnost v USA připravil modely Phobosu a Deimosu, které vám (díky laskavému svolení autorů) přetiskujeme jako příjemnou prázdninovou zábavu uprostřed tohoto čísla.

Může hvězdokupa zkolabovat?

ročník:
2020
číslo:
2
stránka:
29–31
autor:
Václav Pavlík

V předminulém čísle a prvním článku ze seriálu, který se zabývá hvězdokupami, jsme si přiblížili jejich vznik v zárodečných molekulových mračnech. V tomto pokračování se seznámíme s jejich celkovým vývojem, ukážeme si, jak jsou provázané dvojhvězdy a hvězdokupy a jestli může hvězdokupa i zkolabovat.

Phobos, Deimos a Asaph Hall

ročník:
2020
číslo:
2
stránka:
32–35
autor:
Pavel Pecháček

Když Galileo Galilei (1564–1642) v roce 1610 namířil dalekohled na planetu Jupiter a objevil čtyři jeho největší měsíce, jež pojmenoval Medicejské hvězdy, získal velmi silný důkaz, že ve vesmíru existují tělesa, která neobíhají Zemi. Zasadil tak mocnou ránu geocentrismu a podpořil zapovězený heliocentrický světonázor, který o necelých sedmdesát let dříve představil Mikuláš Koperník (1473–1543).

Astronomická společnost Chomutov

ročník:
2020
číslo:
2
stránka:
37–38
autor:
Jaroslav Landa

Astronomická společnost Chomutov byla oficiálně přijata jako pobočka České astronomické společnosti (ČAS) 20. února 2020 v Oblastním muzeu Chomutov, kde také formálně sídlí. Jejím cílem je propagace české astronomie a rozvoj zájmu o astronomii, kosmonautiku, vesmír, přírodní vědy a techniku, a to především v Chomutově a blízkém okolí.

[recenze] Carlo Rovelli: Řád času

ročník:
2020
číslo:
2
stránka:
36
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Italský profesor teoretické fyziky Rovelli (*1956) se již zařadil i na českém knižním trhu mezi známé popularizátory vědy. Připomeňme si jeho brilantní knížečku Sedm krátkých přednášek z fyziky (Dokořán, Praha 2016; viz Astropis 1/2017, str. 34), ve které prokázal schopnost svižné a neotřelé formy popularizace fyziky, a knihu Realita není čím se zdá (Argo & Dokořán, Praha 2018, viz Astropis 4/2018, str. 31) v níž představil obor, kterému zasvětil většinu profesního života – smyčkovou kvantovou gravitaci.

[novinka] Dění na obloze I

ročník:
2020
číslo:
2
stránka:
2–3
autor:
Ondřej Nývlt

Danielovi Ščerbovi se podařilo z místa nedaleko Zlatých Hor v Jeseníkách v noci z 12. na 13. 6. zachytit nadoblačné blesky – tzv. „rudé skřítky“, jak se teprve na konci 80. let 20. století potvrzený jev nazývá.

[novinka] Novinky z kosmonautiky

ročník:
2020
číslo:
2
stránka:
17–18
autor:
Lukáš Houška

Pravděpodobně nejvýznamnější událostí tohoto roku byl historicky první start pilotované soukromé lodě. Crew Dragon, misi DM-2 a úspěšně připojení k Mezinárodní kosmické stanici však rozebíráme v samostatném článku na jiném místě časopisu. Pojďme si shrnout všechny zbývající kosmonautické události, které přinesl březen až červen letošního roku. Rozhodně je nač se těšit.

[novinka] Taneček u centra Galaxie

ročník:
2020
číslo:
2
stránka:
26
autor:
David Ondřich

Bezmála 30 let snahy na observatoři VLT (Very LArge Telescope) přineslo další nezávislé potvrzení, že A. Einstein měl pravdu. Soustava teleskopů Evropské jižní observatoře (ESO) téměř tři dekády pozorovala dráhu hvězdy S2 v blízkém okolí předpokládané černé díry ve středu Galaxie.

[novinka] Magnetické pole Země slábne

ročník:
2020
číslo:
2
stránka:
26
autor:
David Ondřich

Evropské družice Swarm potvrdily, že jižní atlantická anomálie se dále prohlubuje a navíc mění svůj tvar. Tři družice Swarm (Alpha, Bravo a Charlie) se kolem Země pohybují na polárních drahách od r. 2013 a měří především intenzitu a směr zemského magnetického pole, ale také přístroj EFI, který je schopen detekovat tok nabitých částic.

[novinka] Na Mars a zase zpět

ročník:
2020
číslo:
2
stránka:
39–40
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Mise Mars 2020 a její vozítko pokřtěné ve studentské soutěži (jíž se účastnilo 28 000 studentů z celého světa) na Perseverance (tedy česky „vytrvalost“ či „houževnatost“) je spolu s první testovací marťanskou helikoptérou Ingenuity (česky „důvtip“ či „vynalézavost“) připraveno ke startu.

[novinka] Srážka černých děr různých váhových kategorií

ročník:
2020
číslo:
2
stránka:
39–40
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

18. dubna letošního roku vědci oznámili na virtuální konferenci Americké fyzikální společnosti, že laserové interferometrické detektory gravitačních vln LIGO – Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory (dvojice detektorů v Livingstonu a Hanfordu) v USA a Virgo (nedaleko Pisy) v Itálii, zaznamenaly 12. dubna 2019 srážku dvou černých děr o výrazně odlišných hmotnostech označenou jako GW190412.

[novinka] Zrcadlo, zrcadlo, pověz, kolik inteligentních civilizací v Galaxii znáš?

ročník:
2020
číslo:
2
stránka:
40–41
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Touto pohádkovou formulí jsme si vypomohli, abychom patřičným příměrem uvedli další snahu o stanovení počtu inteligentních civilizací schopných komunikace v naší Galaxii.

[novinka] Titan opouští Saturn

ročník:
2020
číslo:
2
stránka:
41
autor:
David Ondřich

Že se Měsíc vzdaluje od Země, patrně není pro čtenáře Astropisu nijak nová a překvapivá informace. Zajímavé může být, že stejný proces – vzdalování v důsledku přeměny gravitační energie na teplo slapovými silami – probíhá i mezi Saturnem a jeho měsícem Titanem, ovšem v míře nejméně o dva řády větší, než se dosud předpokládalo.

[novinka] Dění na obloze II

ročník:
2020
číslo:
2
stránka:
42–44
autor:
Ondřej Nývlt

Polostínové zatmění Měsíce z 5. 6. 2020 nepatřilo k těm výrazným, navíc v části České republiky oblohu zakryly mraky. Proto bylo toto zatmění spíše výzvou pro astrofotografy, kteří dokazují, že takový úkaz není nic nudného a lze pořídit skutečně zajímavé snímky.