Astropis 4/2019

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
5
autor:
Jakub Rozehnal

Vážení čtenáři, cítím se poctěn tím, že jsem byl panem šéfredaktorem a dlouholetým kolegou požádán o sepsání úvodníku k tomuto číslu Astropisu. Dovolte mi tedy, abych úvodem posledního čísla tohoto roku připomenul jedno výročí, které je alespoň lokálně významné. V roce 1979, tedy před 40 lety, vznikla připojením Planetária Praha ke Štefánikově hvězdárně a Hvězdárně Ďáblice Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy (HaP), a to jako příspěvková organizace zřizovaná hlavním městem Prahou.

Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, David Ondřich

Druhá část našeho nekončícího seriálu o loňských významných objevech je tu – začneme Sluncem a tradičně se podíváme za hranice Sluneční soustavy. Zakončíme překvapivým zjištěním o našem nejbližším galaktickém okolí.

Zarputilost prvního královského astronoma

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
12–16
autor:
Pavel Najser

Sedmnácté století bylo pro astronomii stoletím vpravdě převratných změn. Na samém jeho počátku přichází Johannes Kepler se svými třemi zákony o pohybu planet, čímž položil nejen teoretické základy budoucí nebeské mechaniky, ale i celého nového modelu světové soustavy. Prakticky ve stejné době vstupuje na scénu dalekohled a pro astronomy jakoby se náhle zvedla nebeská opona. Nyní již bylo na nastupující generaci vědců, jak s touto novodobou teoretickou a praktickou výzbrojí naloží.

Exoplanetární Nobelova cena 2019

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
17–19
autor:
Marek Skarka

Letošní Nobelova cena za fyziku byla z jedné poloviny udělena za objev první exoplanety u hvězdy slunečního typu. Ano, samozřejmě se jedná o objev notoricky známé 51 Peg b a laureáty jsou švýcarští astronomové Michel Mayor a Didier Queloz. Byla tak oceněna nejen jejich práce, ale rovněž úsilí mnoha předchozích generací zjistit, zda se u jiných hvězd také vyskytují planety.

Obloha od ledna do března 2020

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
22–25
autor:
Václav Pavlík, David Ondřich

Pokračujeme sledováním komety C/2017 T2 (PanSTARRS), na kterou jsme se soustředili i v minulém čísle. Během prvního čtvrtletí roku 2020 bude s 8 mag stále nejjasnější kometou na obloze. Od ledna do března bude prolétat Mléčnou dráhou od souhvězdí Persea k souhvězdí Kasiopeji, kolem χ a h Persei (jak je vidět na mapce dole), pak se vydá do souhvězdí Žirafy (duben až květen) a Velké medvědice (červen). Po celou dobu si uchová hvězdnou velikost kolem 8 až 9 mag. Je tedy pravděpodobné, že ji uvidíte i v příštím čísle.

Scheiner – kráter pojmenovaný po pozorovateli Slunce

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
26–27
autor:
Milan Blažek

Jihozápadní kvadrant Měsíce je místem, kde se vyskytuje skutečně velké množství kráterů. Není tak divu, že jsme tuto oblast při našich putováních navštívili již několikrát. Vyprávěli jsme si například o kráteru Clavius, který je se svými 225 km v průměru nejdominantnějším útvarem této časti měsíčního povrchu, nebo o zvlněném valu kráteru Blancanus s průměrem 105 km. A právě s těmito útvary bezprostředně sousedí kráter, který si představíme v dnešním vyprávění. Nese název Scheiner, jeho průměr činí 110 km a je situován západně od výše jmenovaných kráterů. Selenografické souřadnice jeho středu mají hodnotu 60,5° S, 27,8° W.

Kosmologická Nobelova cena 2019

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
28–29
autor:
Petr Kulhánek

Ty tam jsou doby, kdy v našich představách želvy podpíraly desku, na níž se rozprostírala Země s veškerou faunou a flórou. Naše názory na fungování světa se v průběhu staletí výrazně měnily a ustrnulá kosmologie se přeměnila v bouřlivě se rozvíjející vědeckou disciplínu s mnoha odvážnými myšlenkami, jejichž podobnost se skutečností ukáže až neúprosný čas. Jedním z těch, kteří k dnešní podobě kosmologie výraznou měrou přispěli, je Jim Peebles, celým jménem Phillip James Edwin Peebles. V letošním roce obdržel polovinu Nobelovy ceny za fyziku za „teoretické objevy ve fyzikální kosmologii“.

Jak vznikají hvězdokupy?

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
30–32
autor:
Václav Pavlík

Hvězdokupy a mlhoviny nejsou jen předmětem pozorování astronomů amatérů, veřejných hvězdáren a astrofotografů. Tyto objekty jsou intenzivně studované celou řadou profesionálních astronomů, ať už pozorováním, modelováním nebo z teoretického hlediska, kteří se snaží zodpovědět, jak se rodí hvězdy, jakou roli hrají dvojhvězdy, nebo jaká je historie vzniku naší Galaxie.

Sluneční aktivita nejen v I. pololetí 2019

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
34
autor:
Martina Exnerová

Jsme v období slunečního minima. Ještě se občas objeví skvrny z 24. cyklu, ale už se začínají vynořovat i oblasti s obrácenou polaritou daleko od rovníku naznačující přítomnost nového cyklu.

Astronautická sekce České astronomické společnosti

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
35–36
autor:
Milan Halousek, Jan Myška

Sekce sdružuje zájemce o oblast kosmonautiky a vědních či technických oborů s kosmonautikou spojených. Spolupracuje na programech zaměřených na popularizaci kosmonautiky a informování o historii, současnosti i budoucnosti dobývání vesmíru. V rámci svých vzdělávacích a popularizačních programů se snaží ukazovat propojení kosmonautiky a výzkumu kosmu s každodenním životem lidí na Zemi, využívání kosmických technologií v běžném životě a možnosti, jak kosmonautika zlepšuje a usnadňuje lidské konání.

[recenze] Marcus Chown: Nekonečno v dlani

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
33
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Jak napovídá podtitul, knížka je vlastně sbírkou podivuhodných, neotřele podaných vybraných faktů a nejde přitom jen o divy vesmíru ve smyslu fyzikálním či astronomickém. A začíná se od Adama, tedy pardon, od první buňky a divů biologie, přes lidskou evoluci, planetu Zemi až po Sluneční soustavu.

[recenze] Anthony Zee: O Gravitaci

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
33
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Existuje spousta knížek popularizujících Einsteinovu teorii relativity (např. P. G. Ferreira: Nádherná teorie, Vyšehrad, Praha 2015, blíže viz Astropis 1/2016, str. 36), tak proč by nás měla zajímat právě tahle?

[novinka] Novinky z kosmonautiky

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
20–21
autor:
Lukáš Houška

Aktivity v kosmonautice v poslední části roku 2019 vrcholily kolem prosince, kdy se vždy nakupí řada startů, nicméně i v říjnu a listopadu se stala řada zajímavých věcí. Pojďme se na ně podívat.

[novinka] Gravitační rudý posuv u černé díry

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
37–38
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

I když jsme již testovali spolehlivost Einsteinovy teorie relativity všemi možnými způsoby, stále je co zlepšovat. Například gravitační rudý posun – tedy prodloužení vlnových délek vyzařovaného světla během útěku ze silného gravitačního pole.

[novinka] Zprohýbaná Mléčná dráha

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Všichni důvěrně známe obrázek Mléčné dráhy coby naší domovské galaxie. Jde o spirální galaxii s příčkou o průměru zhruba 150–200 tisíc světelných let, která obsahuje nějakých 100–400 miliard hvězd. Jenže jak přesně vypadá, to se „zevnitř“ zjišťuje velmi těžko.

[novinka] Kosmické pravítko funguje skvěle

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
38
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Dvojice kosmických sond společného experimentu americké NASA a německé DLR a Gravity Recovery and Climate Experiment Follow-On (GRACE-FO) odstartovala již v roce 2002 a její první mise oficiálně skončila v roce 2017, ale prodloužení přináší stále lepší výsledky.

[novinka] Přehřátá planeta ukazuje své kovy

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
38
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Astronomové opět užili Hubbleův kosmický dalekohled, aby znovu (z předchozích pozorování již víme o přítomnosti vodních par, SH, VO a TiO v jeho atmosféře) detailně prozkoumali atmosféru horkého jupiteru WASP-121b, který obíhá kolem hvězdy spektrálního typu F6 (zhruba 1,4× hmotnější a 1,5× větší než Slunce) s periodou 1,27 dne ve vzdálenosti 0,025 AU.

[novinka] Hlavní populace starobylých masivních galaxií zpozorována

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
38–39
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Když vědci zkoumali prastaré galaxie z prvních dvou miliard let vývoje vesmíru (z > 3), museli se dosud spolehnout pouze na pozorování aktivních galaxií v ultrafialovém oboru spektra, což rozhodně nereprezentovalo hlavní populace masivních galaxií bohatých na prach a se staršími hvězdami.

[novinka] Detektor pro LSST hotov

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
39–40
autor:
David Ondřich

Po 16 letech plánování, příprav a vývoje dokončila skupina vědců a inženýrů z Brookhavenské národní laboratoře práci na největším CCD detektoru pro přehlídkový dalekohled LSST (Large Synoptic Survey Telescope).

[novinka] Starobylý oblak plynu a bujarý život prvních hvězd

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
39
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Astronomům se podařilo spatřit dosud nejvzdálenější, a tím pádem také nejstarší pozorovaný oblak plynu v okolí kvasaru P183+05 s rudým posuvem z = 6,4, což odpovídá pohledu na vesmír 857 miliónů let po velkém třesku (Astrophysical Journal 885 (2019) 59).

[novinka] TMT stále v problémech

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
40
autor:
David Ondřich

Situace kolem 30m dalekohledu TMT (Thirty-Meter Telescope), který se již v létě měl začít a formálně začal stavět na observatoři na havajské sopce Mauna Kea, zůstává i nadále komplikovaná a skutečná stavba stále neprobíhá.

[novinka] Pohledy do hlubin vesmíru

ročník:
2019
číslo:
4
stránka:
41–44
autor:
Ondřej Nývlt

Tento snímek pořízený 12. 10. 2019 pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST) ukazuje mezihvězdnou kometu 2I/Borisov. V okamžiku snímkování byla vzdálená asi 420 milionů km od Země. Kometu objevil amatérský astronom Gennadij Borisov 30. 8. 2019.