Astropis s/2019

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial

ročník:
2019
číslo:
s
stránka:
5
autor:
Soňa Ehlerová

Vážení čtenáři, Mezinárodní astronomická unie (IAU) slaví letos 100 let. Je to pro organizaci hodně nebo málo? Astronomie samotná je samozřejmě mnohem starší, konec konců patří k vědám nejstarším, takže ve srovnání s tím je IAU úplně mladičká.

Netradiční pohled na planety

ročník:
2019
číslo:
s
stránka:
3
autor:
David Ondřich

Netradiční pohled na planety

Sto let Mezinárodní astronomické unie a Česká republika

ročník:
2019
číslo:
s
stránka:
6–9
autor:
Jan Palouš

Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union – IAU) byla založena v poválečném období roku 1919 na prvním shromáždění Mezinárodní rady pro vědu (International Council for Science) v Bruselu. Hlavním cílem této rady, která se později roku 1931 přeměnila na International Council of Scientific Unions (ICSU), byla podpora mezinárodní spolupráce ve vědě.

K Proximě Centauri už nepoletím – Rozhovor s doc. Lubošem Perkem

ročník:
2019
číslo:
s
stránka:
10–13
autor:
Michal Švanda

Zastihl jsem docenta Perka v nádherný únorový den v jeho pražském bytě v dobré, až rozverné náladě. Svěřil se mi, že jsem toho dne již jeho několikátá návštěva a ještě ho další čekají. Během našeho povídání mu navíc pohledná slečna z dovážkové služby přivezla nového pomocníka do domácnosti, z něhož měl upřímnou radost. Při rozhovoru jsem musel ocenit neobyčejný rozhled a jiskru v oku tohoto téměř stoletého muže. Trochu litoval, že již nedochází často na pracoviště Astronomického ústavu, protože se dobrovolně rozhodl již dále neřídit osobní vozidlo. Jak sám řekl, rozhodl se skončit před tou poslední srážkou, ne jako jiní řidiči, kteří končí až po ní.

Pražské astronomické kongresy 1967 a 2006

ročník:
2019
číslo:
s
stránka:
14–17
autor:
Jiří Grygar

Zásluhou prof. Františka Nušla (1867–1951) se ČSR stala členským státem Mezinárodní astronomické unie (IAU) na ustavujícím kongresu v Římě v roce 1922. Tehdy měla IAU 19 členských států. František Nušl se stal viceprezidentem IAU v roce 1928 a zastával tuto funkci až do roku 1935. Po desetileté přestávce způsobené II. světovou válkou se první poválečný VII. kongres IAU uskutečnil v Curychu v roce 1948 a další v roce 1952 v Římě. Od té doby se pak kongresy (podobně jako před válkou) konají ve tříletých intervalech.

Století bezvýznamnosti lidstva a planety Země

ročník:
2019
číslo:
s
stránka:
18–19
autor:
Jaroslav Haas

Není se čemu divit, že lidé již od pradávna přemítali nad povahou a uspořádáním mihotajících se světélek, která viděli na obloze nad sebou. A není ani s podivem, že v těchto svých úvahách často označovali za středobod všehomíra Zemi. Běžná denní zkušenost člověka bez moderních znalostí astronomie totiž nepřináší žádný důvod si myslet, že se naše planeta ve vesmíru jakkoli pohybuje. Obloha se přece na první pohled otáčí ze železnou pravidelností kolem nás i se vším, co na ní je, a žádné známky posuvného pohybu Země prostorem taktéž patrny nejsou. Tyto skutečnosti tak daly přirozeně vzniknout dogmatu, které ve standardním výkladu západní astronomie přetrvalo více než tisíc let a ve kterém hrála Země (a člověk s ní) ústřední roli. Rozvoj astronomických pozorování a postupné odkrývání přírodních zákonů obecně však nezvratně vedly k tomu, že naše planeta své výsadní umístění postupně ztrácela, až se stala pouhou kapkou ve vesmírném oceánu. Od symbolického posledního hřebíčku do rakve její významnosti je to v roce, kdy Mezinárodní astronomická unie slaví století své existence, rovněž téměř přesně sto let.

V pozadí za velkými otázkami astronomie

ročník:
2019
číslo:
s
stránka:
20–28
autor:
Daniela Korčáková, Ivana Orlitová, Petra Suková, Michal Švanda, Tereza Jeřábková

Některé jevy, objekty nebo procesy svému vysvětlení dlouhodobě vzdorují, byť je jejich studiu věnováno velké úsilí. Oslovili jsme některé mladší spolupracovníky s prosbou, zda by ve svých oborech nepoukázali na takové problémy. Ukazuje se, že odborníky trápí i jiné otázky, než ty „velké“. Jak skončí náš vesmír a jak vznikl? Co je temná hmota, temná energie? Jsme tu sami? V těchto otázkách je však schována řada dalších, mnohem „menších“. Tyto otázky tvoří skládačku, z níž se nám vesmír jen pomalu ukazuje dílek po dílku a nechává nám tak okusit kouzlo tajemna.

Co dali čeští astronomové světu za posledních 100 let

ročník:
2019
číslo:
s
stránka:
29
autor:
Michal Švanda

Stručný přehled významných objevů českých astronomů.

Průlomy v astronomii za posledních 100 let

ročník:
2019
číslo:
s
stránka:
30–31
autor:
Michal Švanda

Tabulkový přehled objevů

Nobelovy ceny za astrofyziku

ročník:
2019
číslo:
s
stránka:
32
autor:
Michal Švanda

Přehled Nobelových cen za astrofyziku a příbuzné obory.

Astronomická vídeňská káva se šlehačkou

ročník:
2019
číslo:
s
stránka:
33–39
autor:
Jiří Grygar

Od pražského zasedání Evropské astronomické společnosti v červnu 2017, které přineslo smršť astronomických novinek, neuplynulo ani 14 měsíců, když 20. srpna 2018 bylo ve Vídni slavnostně zahájeno 30. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU), na které přijelo na 3 tisíce astronomů ze všech kontinentů. V moderní budově tamějšího Rakouského centra se zasedalo s výjimkou víkendu, který byl věnován exkurzím, denně až do konce srpna. Jak je na kongresech IAU pravidlem, proběhlo během té doby 7 čtyřdenních odborných sympozií, 15 dvou- nebo třídenních tematických zasedání, a dále plenární zasedání osmi astronomických divizí, 28 astronomických vědeckých komisí a několik plenárních zasedání věnovaných nejvýznamnějším současným astronomickým objevům. Je naprosto jasné, že není v silách jednotlivce se kvantově rozštěpit a sledovat tak souběžně probíhající úplnou agendu kongresu. Proto jsem zvolil strategii přebíhání po třech patrech Centra, a to nejenom během plánovaných společných přestávek, ale i v průběhu jednotlivých zasedání a zde je výsledek.

Čeští astronomové ve vedení IAU

ročník:
2019
číslo:
s
stránka:
40–43
autor:
Jana Tichá, Jan Vondrák, Jiří Borovička

Mezinárodní astronomická unie je skutečnou mezinárodní organizací s komplikovanou hierarchickou strukturou. Rozdělená na divize, komise a skupiny, to vše vyžaduje nemalé množství odborníků v řídících funkcích. Československo a dnes Česká republika v tomto nezůstává vůbec pozadu. Čeští astronomové zaujímají v rámci IAU mnoho důležitých funkcí a stejně tak tomu bylo i v minulosti. Oslovili jsme v současnosti aktivní funkcionáře IAU a od třech z nich obdrželi osobní svědectví.

Strategické plány Mezinárodní astronomické unie

ročník:
2019
číslo:
s
stránka:
44–45
autor:
Michal Švanda

Mezinárodní astronomická unie (IAU) je nadnárodní orgán, který spojuje profesionální astronomy a astronomické společnosti celého světa. Nemá za cíl astronomy pouze integrovat, ale také podporuje jejich setkávání a mimo jiné vydává desetileté strategické plány. Tyto plány vyzdvihují témata, kterým by astronomové měli věnovat zvýšené úsilí. Přirozeně nejde o témata vědeckého výzkumu, nejde o seznam věcí, které se mají za deset let objevit. Spíše než o témata vědecká jde o témata s politickým podtextem, v nichž plní IAU svoji koordinační úlohu. Jedním z hlavních cílů IAU je totiž přibližovat tento obor neastronomům., zda se lidstvo vrátí na Měsíc, vypraví se na blízkozemní planetku, nebo dokonce na Mars za deset, dvacet, nebo padesát let. Společným jmenovatelem těchto letů však bude, že lidská posádka na palubách kosmických lodí tvořených jen tenkými stěnami bude vystavena přímému vlivu kosmického záření.

Za oponou rezoluce – Rozhovor s prof. Petrem Harmancem

ročník:
2019
číslo:
s
stránka:
46–49
autor:
Michal Švanda

Jednou ze záslužných činností Mezinárodní astronomické unie je vydávání rezolucí. Jde o jakási doporučení pro ostatní astronomy k problémům, které lze jen obtížně vyřešit objektivně s pomocí nástrojů rigorózní vědy. Rezoluce mají za cíl minimalizovat chaos mezi obory. Nejčastěji jde o obecné definice nebo definice jednotek používaných napříč obory. Profesor Petr Harmanec stál u zrodu hned dvou rezolucí přijatých na Valném shromáždění IAU v roce 2015.

Co považuji za nejdůležitější objev za posledních 100 let - Anketa mezi profesionálními astronomy

ročník:
2019
číslo:
s
stránka:
50–53
autor:
Michal Švanda

Po dobu existence Mezinárodní astronomické unie se naše poznání kosmického prostoru a těles v něm zásadním způsobem posunulo. Díky rozvoji pozorovacích technik, výpočetních nástrojů i aplikací hypotéz, teorií a faktů z jiných oborů lidského poznání dnes máme o kosmických tělesech významně lepší představu než na počátku 20. století. Zeptali jsme se tedy seniorních členů Mezinárodní astronomické unie z České republiky, co považují za nejdůležitější objev za posledních sto let. Jejich odpovědi představují zajímavý přehled toho, co nejvýznamnějšího se událo v posledních stech letech.

Co jsme před 100 lety nevěděli?

ročník:
2019
číslo:
s
stránka:
54–59
autor:
Michal Švanda

Astronomie a astrofyzika jsou velmi dynamickými obory, které se za dobu existence Mezinárodní astronomické unie velmi změnily. Některé věci, které dnes považujeme za samozřejmé, před 100 lety naše předchůdce nenapadly ani v těch nejdivočejších snech. Pojďme se tedy podívat na několik astrofyzikálních skutečností, které jsme před 100 lety nevěděli, nebo jsme o nich měli ne zcela správné představy.