Astropis s/2018

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial

ročník:
2018
číslo:
s
stránka:
5
autor:
Ondřej Nývlt

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, do rukou se vám dostává Astropis Speciál roku 2018 – roku, kdy si připomínáme významná pozitivní i smutná společensko-politická výročí 19. a 20. století. V novodobé historii máme pravda trochu více těch smutných výročí: ať je to revoluční rok 1848, Mnichovská dohoda 1938, nástup komunistického režimu k moci v roce 1948 či invaze vojsk Varšavské smlouvy jako reakce na Pražské jaro 1968. Především ale letos oslavujeme 100 let od vzniku samostatného Československa, což je přes vše špatné, co se během 20. století událo, bezesporu velmi radostné výročí, které ostatně inspirovalo téma tohoto čísla.

Momentky z mise Vladimíra Remka

ročník:
2018
číslo:
s
stránka:
2–3
autor:
Vladimír Remek

Trénink a příprava - start 2. března 1978 - pobyt na Saljutu 6 - přistání 10. března 1978

Ve skutečnosti bylo všechno jinak - Rozhovor s Vladimírem Remkem

ročník:
2018
číslo:
s
stránka:
6–13
autor:
Radek Mašata, Václav Laifr

V roce 2018 uplynulo 40 let od vašeho letu, jak jste toto kulaté výročí oslavil? Největší akce k oslavám proběhla v brněnském planetáriu, kam přijala pozvání i řada kolegů z okolních zemí. Přijeli například Mirek Hermaszewski, Sigmund Jähn, Ivan Bella, Bertalan Farkas a další. Velikou radost jsem měl z toho, že přijel Jura Romaněnko, který byl tehdy velitelem komplexu a z tehdejší posádky jsme zůstali už jen my dva.

20 rokov vesmírnej misie Štefánik

ročník:
2018
číslo:
s
stránka:
14–18
autor:
Michal Vojsovič

20. februára uplynie 20 rokov od letu prvého slovenského kozmonauta na orbitálny komplex Mir. Príslušník vojenského letectva Ivan Bella vo vesmíre strávil 7 dní 21 hodín a 56 minút. V rámci národnej vesmírnej misie Štefánik realizoval viacero unikátnych experimentov v prostredí mikrogravitácie.

skCUBE

ročník:
2018
číslo:
s
stránka:
19–20
autor:
Jakub Kapuš

Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity vznikla v roku 2009 z iniciatívy niekoľkých mladých ľudí ako občianske združenie. Po vzore a skúsenostiach zo zahraničia sme chceli vytvoriť priestor, ktorý bude spájať študentov, výskumníkov, amatérov, ľudí rôzneho veku a vzdelania, no so spoločnou vášňou, ktorou je vesmír. Určili sme si niekoľko cieľov – popularizovať astronómiu a kozmonautiku, vzdelávať v tomto odvetví, vytvárať vlastné technológie a tým podporiť vstup Slovenska do Európskej vesmírnej agentúry (ESA). Projekt skCUBE naplnil všetky naše ciele, avšak cesta k prvej slovenskej družici nebola úplne priamočiara.

Sedm otázek pro generálního ředitele ESA Johanna-Dietricha Wörnera

ročník:
2018
číslo:
s
stránka:
21–22
autor:
Vladimír Libý

U příležitosti 10. výročí členství České republiky v ESA se konala celá řada konferencí, seminářů, přednášek a workshopů. Letos si připomínáme nejen členství v této prestižní mezinárodní organizaci, ale také 40. výročí letu Vladimíra Remka v rámci programu Interkosmos a v neposlední řadě let první Československé družice Magion. Do Prahy zavítal také generální ředitel ESA Johann-Dietrich Wörner. Při této příležitosti jsme se mu položili několik otázek.

40 let (od) Magionu

ročník:
2018
číslo:
s
stránka:
23–26
autor:
Martin Pauer

Před 40 lety, dne 24. října 1978, odstartovala ze sovětského arktického kosmodromu Pleseck na raketě Kosmos 3M první československá družice. Podobně jako dnes populární cubesaty i náš první kosmický vyslanec se svezl s jinou (hlavní) družicí a jeho cílem bylo doplnit její vlastní pozorování magnetosféry a ionosféry. Od těchto dvou slov byl nakonec odvozen také její název, Magion. A protože byl projekt naší, vlastními silami vyvinuté a postavené, subdružice úspěšný, navázal na něj celý program podobně zaměřených sond, který pokračoval až do začátku 21. století.

Andrew Feustel - Americký astronaut s českou stopou aneb za vším hledej ženu!

ročník:
2018
číslo:
s
stránka:
27–31
autor:
Milan Halousek

Je pondělí 11. května 2009, dvě minuty po dvacáté hodině středoevropského letního času a ze startovací rampy LC-39A Kennedyho kosmického centra na Floridě se na svoji třicátou cestu do vesmíru vydává americký raketoplán Atlantis. Tato mimořádná mise nemá svůj cíl u tehdy budované Mezinárodní vesmírné stanice ISS, létající 400 kilometrů nad zemským povrchem, nýbrž ještě o zhruba 250 km výše, kde se pohybuje Hubbleův vesmírný dalekohled HST. Na palubě Atlantisu je spolu se svými šesti kolegy i americký astronaut Andrew Feustel, jehož život je těsně spojen s Českou republikou.

První české kulatiny v ESA

ročník:
2018
číslo:
s
stránka:
32–39
autor:
Ondřej Šváb

Kromě celé řady významných událostí souvisejících s českou státností uplyne v letošním roce také 10 let od doby, kdy se Česká republika stala plnohodnotným členem Evropské kosmické agentury (ESA). Od prvních malých, byť sebevědomých krůčků, se české firmy a vědecká pracoviště etablovaly v celé řadě odvětví. České výrobky najdete na nosných raketách Ariane 5 a Vega, i na družicích, jako je SWARM, Sentinel, Proba 3, Solar Orbiter a v budoucnosti také Juice nebo Euclid. A mnohých dalších! Češi jsou však také úspěšní ve zpracování vědeckých dat, vývoji aplikací pro každodenní život či vývoji a výrobě pozemních segmentů kosmických misí.

Prepelice v kozme

ročník:
2018
číslo:
s
stránka:
40–41
autor:
Jolana Kočišová

V sedemdesiatych rokoch minulého storočia sa Ústav fyziológie hospodárskych zvierat Slovenskej Akadémie Vied zapojil do programu Interkozmos. Do tohto programu boli začlenené vedecké tímy technického a biologického zamerania všetkých vtedajších štátov socialistického tábora. Technická vetva sa zaoberala chodom a prístrojovým vybavením kozmickej stanice, biologické laboratória sledovali vplyvy kozmického žiarenia, preťaženia a bezváhového stavu na živé organizmy – kozmonautov a prepelice.

Kosmonautika a ČR – výhled do budoucnosti

ročník:
2018
číslo:
s
stránka:
42–44
autor:
Dušan Majer

Česká republika se jakožto člen Evropské kosmické agentury zapojuje do mnoha atraktivních evropských projektů. Kromě toho česká pracoviště v minulých letech úspěšně navázala kontakty se zástupci ruského kosmického průmyslu, takže mají možnost podílet se na přípravě dalších zajímavých misí. V tomto článku se podíváme na pět projektů, do kterých jsou Češi zapojeni a které jsou velmi netrpělivě očekávané.

VZLUSAT-1

ročník:
2018
číslo:
s
stránka:
45–47
autor:
Petr Skala

Po dlouhých čtrnácti letech je VZLUSAT-1 další českou družicí, která rozšířila klub českých kosmonautických úspěchů. Název družice je takový malý jazykolam, jde o zkratku Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) – hlavního řešitele projektu. Stojí za ní tým odborníků z několika firem, zmíněného výzkumného ústavu a také několika univerzit. Cílem družice je ověření technologií a další vědecká měření vlastností prostředí na nízké oběžné dráze.

Evropská jižní observatoř

ročník:
2018
číslo:
s
stránka:
48–52
autor:
Soňa Ehlerová, Viktor Votruba

Evropská jižní observatoř (European Southern Observatory, ESO) je mezinárodní astronomická organizace, která provozuje několik observatoří v jihoamerických Andách. Všechny patří k světově nejvýznamnějším astronomickým zařízením. V současné době ESO sdružuje šestnáct evropských zemí, od roku 2007 je jejím členem i Česká republika.

[recenze] Karel Pacner: Češi v kosmu

ročník:
2018
číslo:
s
stránka:
41
autor:
Ondřej Nývlt

Publikace „Češi v kosmu“ sice není horkou novinkou na našem knižním trhu, ale věnuje se přesně tématu tohoto Astropisu Speciál – tj. propojením letů do vesmíru a Československa ze všech možných úhlů pohledu.