Astropis 4/2018

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, Vánoční čas je časem očekávání nového – nového roku, nových zážitků, nových přátel, nových věcí, které najdeme pod stromečkem – jako kdyby nové automaticky znamenalo lepší. Pídíme se a honíme za novinkami, které nám mají přinést konečné uspokojení, ale ono stále nepřichází, protože naše touha je neukojitelná…

Obloha ze všech stran

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
2–3
autor:
Ondřej Nývlt

Tento snímek byl pořízen 7. října 2018 z ISS a jsou na něm krásně patrné různé barevné odstíny jevu známého jako airglow (česky „světelné záření atmosféry“). Ve dne je samozřejmě nepozorovatelné, v noci pak pouhým okem jen v místech, kde je stále nejtemnější obloha, ovšem na fotografiích je to jev dobře viditelný a má významný vliv na jejich kvalitu.

Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, David Ondřich

První letošní díl našeho nekončícího seriálu jsme uzavřeli objevy z oblasti meziplanetární látky ve Sluneční soustavě. V druhé části se podíváme do vzdálenějšího a vzdáleného vesmíru. Začneme u exoplanet, u nichž asi všichni intuitivně cítíme, která vesmírná tělesa budou předmětem našeho povídání.

První astrofyzik – Pietro Angelo Secchi – zakladatel spektrální klasifikace hvězd

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
12–17
autor:
Pavel Najser

Když v roce 1825 označil francouzský pozitivista, matematik, sociolog a současně nadšený popularizátor astronomie Auguste Comte (1798–1857) chemické složení hvězd za ukázkový příklad problému, který zůstane pro lidstvo navždy neřešitelnou záležitostí, neměl ani tušení, jak hluboce se mýlil a podcenil sílu lidského ducha.

Exoplanety v éře vesmírných misí

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
18–21
autor:
Petr Kabáth

Od objevu první exoplanety obíhající hvězdu slunečního typu uběhlo právě 23 let, za tu dobu se udála na poli výzkumu exoplanet spousta vzrušujících objevů. Vesmírná mise CoRoT objevila v roce 2009 v té době nejmenší planetu CoRoT-7b, která má zhruba jen dvakrát větší poloměr než Země a která obkrouží svou hvězdu jednou za 20 a půl hodiny. Nedávno ukončená mise NASA Kepler/K2 zase objevila desítky malých planet, které se zřejmě nacházejí v obyvatelné zóně kolem svých hvězd, to jest v pomyslném prostoru kolem planety, který svými vlastnostmi umožňuje existenci tekuté vody na jejím povrchu.

Obloha od ledna do března 2019

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
22–25
autor:
Václav Pavlík, David Ondřich

„Vánoční kometa“ (46P/Wirtanen), kterou jsme pozorovali v minulém čísle, bude i v prvním čtvrtletí stále nejjasnější kometou na obloze. Během ledna se sice bude od Země už vzdalovat, stále však bude vysoko nad obzorem a relativně jasná. Její hvězdná velikost bude během ledna pomalu klesat od 3 do 4 mag. Všechny potřebné informace k jejímu pozorování naleznete na této dvojstraně.

Zvlněný val kráteru Blancanus

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
26–28
autor:
Milan Blažek

Přestože kráter Blancanus svým průměrem přesahuje sto kilometrů a pyšní se skutečně impozantními valy, které za příhodného nasvětlení Sluncem působí naprosto fascinujícím dojmem, i tak zůstává běžné veřejnosti skryt oproti většímu a známějšímu kráteru Clavius o průměru 225 km, ležícím v jeho severovýchodním sousedství (pojednávali jsme o něm v Astropise 4/2011). Ostatně ruku na srdce, kdo z vás do této chvíle věděl, že nějaký kráter Blancanus vůbec existuje, natož tušil, kde se vlastně nachází? Jeho přesné souřadnice jsou 63°46‘ S, 21°38‘ W, to znamená, že je situován v jižní časti měsíčního disku, což už samozřejmě při zmínce o kráteru Clavius je pro většinu zájemců o Měsíc pouze a jen podružná doplňující informace.

Český národní komitét astronomický Mezinárodní astronomické unie

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
29–30
autor:
Jan Palouš

V následujících odstacích si představíme Mezinárodní astronomickou unii jako organizaci zastupující odborné astronomy, kterou v České republice zastupuje Český národní komitét astronomický, který nově působí od 1. 1. 2018 jako odborná skupina v rámci České astronomické společnosti (ČAS).

Sluneční aktivita v I. pololetí 2018

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
31
autor:
Martina Exnerová

Sluneční aktivita v I. pololetí 2018 měla kolísavou tendenci bez znatelného dlouhodobého trendu. S blížícím se minimem vykazovala aktivita velmi nízké hodnoty a s výjimkou druhé poloviny června relativní číslo jen zřídka dosáhlo více než 30 jednotek.

Srdečné pozdravy z Ryugu

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
32–33
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Srdečně zdravím, jmenuji se Ryugu a jsem docela malá, kilometrová, tmavá, ušmudlaná planetka. Protože se toulám v blízkosti modré planety Země a občas se u ní prosmýknu dokonce blíže než Měsíc, lidé mne shledali natolik zajímavou, že ke mně vyslali jacísi Japonci kosmickou sondu Hayabusa 2 (tady v časopise se o tom psalo v minulém čísle na str. 20–21). Na následujících stránkách se vám chci představit prostřednictvím této sondy v tom „nejlepším světle“, i když si zatím ještě některá tajemství ponechám na další vyprávění.

Obrazy vesmíru

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
41–44
autor:
Ondřej Nývlt

Smajlík – nepěkný anglismus označuje emotikon usmívající se tváře, pro který čeština nemá a patrně nebude mít slovo, se shodou okolností objevil také na jednom snímku z HST.

[recenze] Carlo Rovelli: Realita není, čím se zdá

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
31
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Italský teoretický fyzik prof. Rovelli (*1956) se již představil brilantní knížečkou Sedm krátkých přednášek z fyziky (Dokořán, Praha 2016; viz Astropis 1/2017, str. 34), ve které prokázal schopnost svižné a neotřelé formy popularizace fyziky. Tentokrát se zaměřil na popularizaci nově se rodící teorie, ke které velmi významně přispěl (společně s L. Smolinem a A. Ashtekarem) – na kvantovou smyčkovou gravitaci.

[novinka] Novinky z kosmonautiky

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
34–35
autor:
Lukáš Houška

V posledním letošním souhrnu kosmonautiky se zaměříme na konec roku. Právě ten byl z pohledu událostí v kosmonautice nadměrně napěchován velmi zajímavými událostmi. Nezbyde místo na vše, co se událo od září do prosince 2018, ale většinu těch nejdůležitějších věcí si nyní připomeneme.

[novinka] HST opět funkční

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
36
autor:
David Ondřich

Říjen 2018 byl pro astronomické přístroje na oběžné dráze smolný měsíc. Možná jste zaznamenali, že v průběhu necelého týdne byly odstaveny z provozu družice Chandra i Hubbleův kosmický teleskop (HST) a 30. října byla definitivně vypnuta sonda Kepler. Chandra byla uvedena do provozu po dvoutýdenní odstávce, v případě HST to trvalo celé tři týdny, než NASA opět dovolila začít vědecká pozorování.

[novinka] Šrumec v okolí Galaxie

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
36–37
autor:
David Ondřich

Když se podíváte na noční oblohu v okolí Mléčné dráhy, obvykle patrně máte pocit, že se toho na ní moc neděje. Ve skutečnosti je ale blízké galaktické okolí vyplněno chaotickou aktivitou. Galaxie je obklopená několika desítkami satelitních trpasličích galaxií. Kolik jich přesně je, není snadné určit – jsou malé, slabé, a často se schovávají jedna za druhou.

[novinka] Prachová chemická laboratoř

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
37–38
autor:
David Ondřich

Prašné písečné půdy na Marsu obsahují nezvykle vysoké množství solí, kterým říkáme perchloráty (chemicky správně se jedná o chloristany neboli soli kyseliny chloristé). Ty jsou pro nás a většinu živých tvorů jedovaté, ale i na Zemi se vyskytují někteří extremofilové, kteří tyto molekuly dovedou využít jako zdroj energie.

[novinka] FAST v problémech

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
38
autor:
David Ondřich

Čínský radioteleskop FAST (500-meter Aperture Spherical Telescope), který je v současnosti největším přístrojem svého druhu na světě, má potíže. Observatoř se nachází v odlehlé horské oblasti jižní Číny a je postavená na stejném principu jako slavný „talíř“ v portorickém Arecibu – stabilní kulová odrazná plocha, nad kterou je na lanech zavěšený detektor, jehož pozice určuje směr, odkud teleskop přijímá rádiové signály.

[novinka] Umovův Phaeton

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
38
autor:
David Ondřich

Blízkozemní planetka (3200) Phaeton je mateřským tělesem Geminid, občas projevuje kometární aktivitu a japonská kosmická agentura JAXA k ní chystá sondu DESTINY+ (odstartovat by měla v r. 2022). Pro každou misi je samozřejmě výhodné co nejlépe znát tvar tělesa, ke kterému sonda letí.

[novinka] Balvany na Phobosu

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
39
autor:
David Ondřich

Marsův měsíc Phobos je velice nepravděpodobné těleso. Nepravidelný měsíc s největším rozměrem 27 km má na svém nejužším vrcholu kráter o průměru 9 km. Ten kráter se jmenuje Stickney po Chloe Angeline Stickney Hall, takto manželce objevitele Phobosu. Kromě téměř absurdního umístění a velikosti na povrchu měsíce se s kráterem Stickney pojí ještě jedna záhada: hluboké, výrazné rýhy.

[novinka] Nejstarší hvězda

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
40
autor:
David Ondřich

Hvězdy populace III, tedy nejstarší hvězdy ve vesmíru, vytvořené pouze z prvotní látky dostupné po velkém třesku, tj. vodíku, hélia a droboučké příměsi lithia, se staly zdrojem těžších prvků, z nichž nakonec vzniklo i Slunce, jeho soustava, Země, na ní život a my.

[novinka] Jodrell Bank a Zond 6

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
40
autor:
David Ondřich

10. listopadu 1968 odstartovala z kosmodromu Bajkonur sovětská sonda Zond 6, jejímž úkolem bylo obkroužit Měsíc a pak se vrátit zpět na Zem s živou posádkou, kterou tvořily dvě želvy, bezobratlí a mikroby.

[novinka] Zrod hvězdokupy v přímém přenosu

ročník:
2018
číslo:
4
stránka:
40
autor:
David Ondřich

Téměř všechny hvězdy se narodí v nějaké skupině, hvězdokupě. Hmotnost a velikost původního molekulárního mračna rozhoduje o počtu, hmotnosti a budoucnosti hvězd, které z něj vzniknou. Klasická představa, jak hvězdy vzniknou, spoléhá pouze na gravitační zhroucení chladného oblaku plynu; v posledních desetiletích se ovšem ukázalo, že gravitaci doplňuje působení magnetického pole, rázové vlny vyvolané blízkými supernovami a turbulence, které v jejich důsledku v mezihvězdném prostředí vznikají.