Astropis 4/2016

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial

ročník:
2016
číslo:
4
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, jistě jste si povšimli předvánočního „balíčku“ nových snů Elona Muska stran dobytí Marsu pozemšťany. Odhlédněme nyní od ekonomické stránky celého výhledu na kolonizaci Marsu (snad si nemyslíte, že to bude Musk platit ze svého…?) a zkusme pouvažovat o hlubších aspektech tohoto počínání a jeho důsledcích pro naši další existenci ve vesmíru.

Sbohem Rosetto!

ročník:
2016
číslo:
4
stránka:
6–10
autor:
Martin Pauer

Poslední den letošního září se u mnoha lidí mísily pocity velké hrdosti, nostalgie, ale i smutku. Evropská sonda Rosetta byla navedena řídicím střediskem na dráhu, která ji zavedla na přistání na povrchu cíle její mise – kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Uzavřel se tak 30 let trvající příběh, který začal už v 80. letech prvními plány, pokračoval v 90. letech rozhodnutím ESA o realizaci, startem sondy v roce 2004 a příletem k cíli její cesty v roce 2014. Vědecká data získaná sondou budou ale zaměstnávat vědce minimálně ještě jednu další dekádu, ne-li déle. Celkově se tak Rosetta zařadila po bok těch nejvýznamnějších automatických sond našeho krátkého kosmického věku.

Philae nalezen!

ročník:
2016
číslo:
4
stránka:
11
autor:
Ondřej Nývlt

Sonda Rosetta objevila 2. září 2016 na povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko „ztracený“ přistávací modul Philae. Nešlo však o nález náhodný, ale byl to výsledek mnohaměsíční mravenčí práce. Na fotografiích pořízených kamerou OSIRIS ze vzdálenosti 2,7 km od povrchu je dobře viditelné tělo i dvě ze tří přistávacích nohou. Pozice Philae potvrdila, že před dvěma lety (12. listopadu 2014) skutečně přistál 100 kg vážící modul dosti „nešťastně“.

Sluneční aktivita v I. pololetí 2016

ročník:
2016
číslo:
4
stránka:
12
autor:
Michal Švanda

Sluneční aktivita ve sledovaném období vykazovala jednoznačně sestupový trend, a to ve všech indexech. Sestup k očekávanému minimu aktivity je tak více než patrný, i když jak na křivkách rádiového toku na 2800 MHz, tak v křivce denního relativního čísla jsou zjevné velké výkyvy související s náhlými výrony zvýšené aktivity.

Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2016
číslo:
4
stránka:
14–19
autor:
Jiří Grygar, David Ondřich

První část letošního dílu jubilejního ročníku jsme opustili na hranicích Sluneční soustavy, ale úplně jsme vynechali její těžiště. Slunce bylo, je a bude nejdůležitější hvězdou našich životů a nemíníme ho opomenout, proto jím začněme část druhou.

Kráter Endymion a trocha mytologie

ročník:
2016
číslo:
4
stránka:
20–21
autor:
Milan Blažek

Endymion je výrazný měsíční kráter s mohutným okrajovým valem a tmavým dnem, zatopeným bazaltovou lávou. Jeho průměr 125 km a nízké albedo, v kontrastu se světlejším okolím, činí tento kráter velmi snadno identifikovatelným a dobře viditelným. Lze jej vidět i prostým okem bez použití dalekohledu jako malou oválnou skvrnku v severovýchodním kvadrantu přivrácené strany našeho kosmického souputníka. Při pozorování malým dalekohledem nespatříme v jeho čedičové výplni mnoho malých kráterů a tak se nám jeho dno zdá v malém přiblížení ploché a hladké. Další detaily odhalí až silnější přístroje.

Obloha od ledna do března 2017

ročník:
2016
číslo:
4
stránka:
22–25
autor:
Václav Pavlík, David Ondřich

V minulém čísle jsme vás lákali na pozorování periodické komety 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, která nese, mimo jiné, i jméno českého astronoma Antonína Mrkose. V době, kdy se v listopadu poprvé ukázala na severní obloze, měla přibližně 13 mag.

Nahlédněte do Pece!

ročník:
2016
číslo:
4
stránka:
26–27
autor:
Michal Bareš

V tomto díle pozorovatelského seriálu se vydáme do míst, kam oko a dalekohled amatérského astronoma z našich končin příliš často nezabloudí. Na podzim a začátkem zimy bývá počasí sychravé, jasných nocí je jak šafránu a tak, když se naskytne příležitost pozorovat, většina z nás cílí na notoricky známé objekty. Právě sychravé podzimní počasí však často souvisí s inverzemi, kdy je na horách naopak nádherně a pozorovací podmínky patří k těm nejlepším, jaké vůbec mohou nastat. Tehdy si můžeme dovolit podívat se velmi nízko nad obzor, kde bychom toho jindy mnoho neviděli.

100 let obecné teorie relativity IV. Černé díry a gravitační vlny

ročník:
2016
číslo:
4
stránka:
28–32
autor:
Petr Kulhánek

V posledním pokračování tohoto miniseriálu o obecné relativitě se zaměříme na dva jevy, které jitří lidskou fantazii nejvíce: černé díry a gravitační vlny. Černé díry patřily ještě před několika desítkami let k nejtajemnějším útvarům ve vesmíru. Dnes se zdá, že jde o zcela běžné objekty, s nimiž ve vesmírném zeměpisu musíme počítat. A gravitační vlny? Vlnící se čas nebo prostor připomínají nepravděpodobné sci-fi z pera největších snílků. A přesto byly gravitační vlny nepřímo detekovány už v sedmdesátých letech 20. století. V roce 2016, sto let po jejich předpovědi, byla světu oznámena skvělá zpráva: gravitační vlny se konečně podařilo zachytit přímou metodou.

Johann Rudolf Wolf Vědec neuvěřitelného rozhledu

ročník:
2016
číslo:
4
stránka:
33–35
autor:
Pavel Najser

Pozorování Slunce se zakreslováním slunečních skvrn patří dodnes k nejčastějším a dosud žádaným aktivitám amatérských astronomů. Neodmyslitelnou součástí každého pozorování je i určení tzv. relativního čísla. Ne každý pozorovatel však ví, že tento index sluneční činnosti byl zaveden v 19. století švýcarským astronomem Rudolfem Wolfem a bývá zpravidla označován jako Wolfovo číslo, či Curyšské relativní číslo slunečních skvrn podle hvězdárny, kde Wolf mnoho let působil a která po řadu let pozorování Slunce shromažďovala. O osobnosti Rudolfa Wolfa už kromě nemnoha specialistů málokdo ví více podrobností. A přitom jde v dějinách astronomie a dalších přírodních věd o osobnost skutečně mimořádnou.

Amatérský výzkum komet a meteorů

ročník:
2016
číslo:
4
stránka:
37–38
autor:
Jakub Černý

Dost často slýchám názor, že koncept spolků je v dnešní době už přežitý. Existuje přece internet, různá fóra, sociální sítě a především mladší generace už nemá potřebu vyplňovat přihlášky a stávat se členy nějakých organizací, když jsou informace běžně dostupné na internetu. Když už nějaké skupiny existují, spojuje se s jejich činností především obor popularizace. Pokusím se za Společnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) vysvětlit, že věci se mohou mít jinak, než se na první pohled zdá.

[recenze] Jitka Petrželová: Jak kometa šla do světa, Jitka Petrželová: Nezbedné Sluníčko, Antoník Rükl: Měsíček u krejčího, Jitka Petrželová: O mlsné kočičce a medovém Sluníčku

ročník:
2016
číslo:
4
stránka:
36
autor:
Julie a David Ondřichovi

Nakladatelství Aventinum se rozhodlo rozšířit čtyři roky starý nápad Antonína Rükla a oslovilo Jitku Petrželovou, aby na základě dětské knížky Měsíček u krejčího vytvořila celou edici.

[novinka] Zářijová zatmění

ročník:
2016
číslo:
4
stránka:
2
autor:
Ondřej Nývlt

1. září 2016 proběhlo v centrální a jižní Africe, na Madagaskaru i Reunionu prstencové zatmění Slunce (Měsíc tedy zakryl 97,3 % Slunce). Při tomto druhu zatmění sice nelze pozorovat korónu a další zajímavé jevy jako u úplného zatmění, ale i tak jde o vzácný a krásný úkaz.

[novinka] Sčítání galaxií

ročník:
2016
číslo:
4
stránka:
13
autor:
David Ondřich

Vesmír pravděpodobně obsahuje desetkrát víc galaxií, než jsme si dosud mysleli. Že jsme si to mysleli špatně, má jednoduchou příčinu, ale nemůžeme si být úplně jisti, že teď už to víme „správně“.

[novinka] Rozpraskaný Phobos

ročník:
2016
číslo:
4
stránka:
13
autor:
David Ondřich

Mars má dvě přirozené oběžnice, Phobos a Deimos. Ten první by podle všeho vůbec neměl existovat. Ne jako satelit Marsu, ale jako kosmické těleso per se. Při pohledu z té správné správné strany je okamžitě jasné proč.

[novinka] Smutný konec Hitomi

ročník:
2016
číslo:
4
stránka:
39–40
autor:
Ondřej Nývlt

Po prvotním nadšení z úspěšného startu japonské vesmírné laboratoře Hitomi (dříve Astro-H), která měla přinést revoluční pohled do oboru rentgenové astronomie (viz Astropis 1/2016), přišlo velmi rychlé vystřízlivění. S největší pravděpodobností je totiž celá mise ztracena a sonda roztrhána na několik částí.

[novinka] Novinky z kosmonautiky

ročník:
2016
číslo:
4
stránka:
40–41
autor:
Lukáš Houška

Poslední měsíce se jistě zařadí mezi nejvýznamnější kosmonautické období poslední doby. Velký počet zajímavých a důležitých událostí, které tyto měsíce přinesly, ukazují na vzrůstající kosmické aktivity.

[novinka] Fotografie ISS na oběžné dráze

ročník:
2016
číslo:
4
stránka:
40
autor:
Ondřej Nývlt

Fotografování umělých těles obíhajících Zemi není zrovna snadnou záležitostí. Vyžaduje dobrou přípravu a také někdy jistou dávku štěstí. Někteří pozorovatelé využívají automaticky naváděné montáže a jiní spoléhají jen na svoji šikovnost.

[novinka] Mise Selene

ročník:
2016
číslo:
4
stránka:
42
autor:
Ondřej Nývlt

Japonská kosmická agentura JAXA na podzim roku 2016 uvolnila na internet všechna data pořízená párem 2,2 megapixelových HDTV kamer sondy Kaguya, která byla hlavní složkou mise SELENE (SELenological and ENgineering Explorer) k Měsíci v letech 2007–2009.

[novinka] Juno hlásí přílet k Jupiteru

ročník:
2016
číslo:
4
stránka:
43
autor:
Ondřej Nývlt

Sonda Juno (NASA) byla 4. července 2016 úspěšně navedena na oběžnou dráhu planety Jupiter. Na cestu se vydala 5. srpna 2011 a 27. srpna 2016 pak došlo k prvnímu ze 36 blízkých průletů kolem planety – v rámci mise šlo hned o ten nejtěsnější.