Astropis 3/2016

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, jistě jste si povšimli, že v dubnu letošního roku vyhlásil ruský miliardář Milner společně s teoretickým fyzikem Hawkingem a zakladatelem Facebooku Zuckerbergem projekt za 100 miliónů dolarů na vývoj mezihvězdných kosmických sond – Breakthrough Starshot.

Wolfovy−Rayetovy hvězdy WR 31a a spirální galaxie M98

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
2
autor:
Ondřej Nývlt

Tým Hubbleova kosmického dalekohledu publikoval další z krásných úlovků z vesmíru. Tentokrát jde o fotografii Wolfovy−Rayetovy hvězdy WR 31a ze souhvězdí Carina (Lodní kýl) vzdálené asi 30 000 světelných let.

Nové snímky Pluta

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
3
autor:
Ondřej Nývlt

NASA uveřejnila další barevné snímky s vysokým rozlišením získané během průletu sondy New Horizons kolem trpasličí planety Pluto.

Vulkanismus na Merkuru

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
6–9
autor:
Petr Brož

Merkur, Slunci nejbližší a nejmenší planeta Sluneční soustavy, byl až do nedávné minulosti nejzáhadnějším tělesem její vnitřní části. Blízkost ke Slunci znesnadňuje výzkum ze Země a současně představuje výzvu pro konstruktéry sond. Za téměř 60 let kosmických letů se proto k Merkuru dostaly pouze dvě sondy. S jejich pomocí jsme odhalili vzhled světa, který je vydán napospas rozmarům své mateřské hvězdy. Na získaných fotografiích jsme spatřili krajinu v mnohém se podobající pozemskému Měsíci.

Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
10–15
autor:
Jiří Grygar, David Ondřich

Časová složka našeho čtyřrozměrného prostoročasu zcela zjevně podléhá mohutným deformacím a záhybům. Jak jinak by bylo možné vysvětlit skutečnost, že načínáme další pokračování našeho seriálu? Tentokrát navíc s těžko uvěřitelnou cedulkou „padesáté“ (pravda, v Astropisu je tato číslovka pokračování menší). Mottem jubilejního pokračování budiž výrok Maxe Plancka, „Když je experimentální výsledek v rozporu s existující teorií, je na obzoru pokrok.“

ExoMars, dějství první

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
17–19
autor:
Martin Pauer

Na počátku nového tisíciletí bylo zveřejněno několik ambiciózních plánů na dobývání vesmíru – americký prezident George Bush ml. se v roce 2004 dušoval, že do konce druhé dekády přistane NASA opět na Měsíci a ESA dokonce o tři roky dříve odhalila podobně ambiciózní program Aurora. V rámci toho měla začít souběžná příprava letů na Měsíc a robotický průzkum Marsu, který měl vyvrcholit mezinárodní misí lidské posádky k Rudé planetě ve 30. letech 21. století (viz Astropis 1/2004). Jaká je realita dnes?

Kráter Langrenus

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
20–21
autor:
Milan Blažek

Třetí den po novu za dorůstajícího měsíčního srpku a druhý až třetí den po úplňku v období ubývajícího Měsíce zdobí měsíční disk čtveřice velkých impaktních kráterů, snadno rozeznatelných již v malých triedrech. Tvoří ji krátery Langrenus (132 km), Vendelinus (147 km), Petavius (177 km) a Furnerius (125 km), které v ose sever–jih na šedesátém stupni východní délky spolu se severněji situovaným pětsetsedmdesátikilometrovým oválným Mořem nepokojů (Mare Crisium) o rozloze 176 000 km2 dotvářejí jednu z nejpoutavějších scenérií východní partie našeho kosmického souseda.

100 let obecné teorie relativity III. Gravitační čočky a Lenseův-Thirringův jev

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
26–30
autor:
Petr Kulhánek

Třetí pokračování našeho vyprávění o obecné relativitě věnujeme dvěma jevům: gravitačním čočkám a strhávání časoprostoru rotujícím tělesem. První z nich je již dnes dobře prozkoumán a gravitační čočky umíme využívat k zesílení světla velmi vzdálených objektů, k mapování temné hmoty i k hledání kompaktních objektů v naší Galaxii. Přestože byl Einstein k pozorování a využití gravitačních čoček poněkud skeptický, nakonec se ukázalo, že jde o velmi užitečný nástroj.

Od helia k evoluci hvězd – Život a dílo viktoriánského astronoma Normana Lockyera (1836–1920)

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
31–34
autor:
Pavel Pecháček

V roce 2016 uplyne sto osmdesát let od chvíle, kdy se narodil jeden z průkopníků využívání metody spektrální analýzy v astronomii, spoluobjevitel helia, autor mnoha populárně naučných i odborných publikací, a v neposlední řadě jeden ze zakladatelů časopisu Nature, v současné době jednoho z nejprestižnějších vědeckých periodik na světě. Tím mužem byl anglický vědec a astronom sir Joseph Norman Lockyer (1836–1920).

Vzpomínka na vynikajícího astronoma a kartografa, báječného člověka a milého přítele Ing. Antonína Rükla

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
35–36
autor:
Zdeněk Pavlík

S panem Ing. Rüklem jsem se seznámil v roce 1979, velmi brzy po mém nástupu do funkce náměstka ředitele v cizojazyčném nakladatelství Artia. Toto nakladatelství bylo tehdy něčím naprosto výjimečným. Jeho ředitel JUDr. Vilém Šilar dával navzdory KSČ práci spoustě našich indexových autorů i překladatelů a v cizojazyčném nakladatelství zaměstnával z tehdejšího hlediska i nežádoucí existence.

Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
37–38
autor:
Ladislav Šmelcer

Pozorování proměnných hvězd patří po léta k „romantické činnosti“ amatérských astronomů, vždyť Sekce proměnných hvězd byla založena pouhých 7 let po založení samotné České astronomické společnosti, tedy v roce 1924. Na stránkách Astropisu jsme již několikráte referovali o činnosti Sekce (viz Astropis 1/2007, str. 41 a Astropis 2/2011, str. 41), a proto se v následujícím vyprávění omezíme pouze na vybrané výsledky její činnosti za posledních pět let.

[recenze] Iva Lelková: Sny o mnohosti světů

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
16
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Milovníka dějin vědy by jistě mohla zaujmout i tato kniha s podtitulem „Athanasius Kircher (1602–1680), John Wilkins (1614–1672) a jejich obraz vesmíru“, vždyť kniha pojednává o následovnících Galileových, kteří se pokusili prozkoumat nové obzory, které jim otevřel. I když kniha zdaleka nedosahuje kvalit dříve zmíněné publikace, jde přesto o dílo hodné pozornosti.

[recenze] Galileo Galilei: Hvězdný posel, Johannes Kepler: Rozprava s hvězdným poslem

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
16
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Ačkoli by se mohlo zdát, že vydávání více než 400 let starých vědeckých prací je pouhým anachronismem – opak je pravdou. Vždyť pozorování, která popisuje Galilei jsou táž, jaká s nadšením koná dnešní počínající amatérský astronom – tak proč se přitom nezasnít a nezabloudit do doby rudolfinské Prahy – do času hvězd a mandragor – a srovnat přitom svůj pohled na nebe s vědeckými počátky astronomických teleskopických pozorování.

[novinka] Sedna jako imigrant?

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
39
autor:
Jaroslav Pavlousek

Výzkum Sluneční soustavy pokračuje rychlým tempem a analogicky stoupají i naše znalosti o její struktuře a částečně i o její historii. Ale jak je z výzkumné činnosti známo, pokrok ve vědění přináší nové otázky a nové problémy. Takovým příkladem byl objev trpasličí planety Sedna v listopadu 2003.

[novinka] Východ nového měsíce nad Makemake

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
39–40
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Astronomům se pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu podařilo na snímku ze 27. dubna 2015 odhalit měsíc trpasličí planetky Makemake. Samotná trpasličí planeta Makemake je objektem Kuiperova pásu (obíhá po výstředné dráze ve vzdálenosti 53–39 AU s periodou 309 let) a se svým 1 400km průměrem je jeho druhým nejjasnějším objektem po Plutu.

[novinka] Marťanské měsíce vznikly z trosek?

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
40
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Původ Martových měsíčků Phobose a Deimose představuje po celé desítky let velkou záhadu. Většinou se doposud soudilo, že jde o dva asteroidy, které byly zachyceny Marsem, avšak tým astronomů z Královské belgické observatoře v Bruselu nyní přišel s novým pohledem na věc (Nature Geoscience 9 (2016) 581–583).

[novinka] Nový kvazi-měsíček Země

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
40
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Dalekohled Pan-STARRS 1 určený pro vyhledávání asteroidů spatřil 27. dubna 2016 podivný objekt, který dostal označení 2016 HO3. Jeho rozměry se pohybují mezi 40 až 100 metry, co je však na něm zajímavé, že obíhá okolo Země a Slunce souběžně.

[novinka] Splynutí černých děr bez záchytu neutrin

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
40
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Když jsme před časem v Astropisu psali o prvním úspěšném přímém zachycení gravitačních vln pocházejících ze splynutí černých děr (Astropis 1/2016, str. 14–16), visela ve vzduchu otázka, zdali se náhodou nepodařilo z kolize černých děr též zachytit nějaká neutrina.

[novinka] Temná trpasličí galaxie zanechává „šmouhy“

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
40–41
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Trpasličí galaxie zformované převážně z temné hmoty se musely vytvořit v rané fázi vývoje vesmíru, ale doposud jsme jich mnoho nespatřili. Vědci pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) studovali gravitační čočku SDP.81, v níž mezilehlá galaxie nacházející se ve vzdálenosti 4 miliard světelných roků zobrazuje mnohem vzdálenější (zhruba 12 miliard let daleko se nacházející) galaxii jako soustavu oblouků.

[novinka] Keplerovy nové exoplanety

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
41
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Díky nové metodě se astronomům daří lépe odhalovat nové světy prostřednictvím dat z kosmické sondy Kepler. V květnu bylo potvrzeno 1 284 nových extrasolárních planet z 4 302 kandidátů určených během mise Kepler od roku 2009.

[novinka] Exoplanety, které umí překvapit

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
41–42
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

I když exoplanetární zoo již překročila tři tisíce exemplářů, stále nacházíme světy, které nás umí překvapit a přidat něco střípků poznání, tak jak se pokusíme ukázat na následujících řádcích.

[novinka] Nejpřesnější gravitační mapa Marsu

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
42–43
autor:
Ondřej Nývlt

Na základě dat sebraných v průběhu 16 let ze tří umělých družic Marsu (Mars Global Surveyor, Mars Odyssey a Mars Reconnaissance Orbiter) na půdě NASA vznikla nejpřesnější gravitační mapa této planety.

[novinka] Druhá srážka černých děr „na gravitačních vlnách“

ročník:
2016
číslo:
3
stránka:
42
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Ještě jsme se ani nevzpamatovali z první detekce gravitačních vln (ze 14. září 2015, blíže viz J. Podolský: Astropis 1/2016, str. 14–16) a již tu máme druhý potvrzený záznam gravitačních vln z 26. prosince 2015 observatoří LIGO (Physical Review Letters 116 (2016) 241103).