Astropis 2/2016

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
5
autor:
David Ondřich

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, v době finalizace tohoto čísla Astropisu je krátce před dalším startem rakety Falcon 9 společnosti SpaceX. Nevlastním křišťálovou kouli a nevím, zda se firmě podaří potřetí v řadě vynést náklad na oběžnou dráhu (tentokrát jde o thajskou komunikační družici) a přistát se znovupoužitelným prvním stupněm.

Sluneční úkazy 1. poloviny 2016

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
2–3
autor:
Ondřej Nývlt

Z 8. na 9. března (z pohledu UT) proběhlo letošní jediné úplné zatmění Slunce. Bohužel zcela mimo území našeho kontinentu – pás totality totiž procházel jihovýchodní Asií (především územím Indonésie). Částečné zatmění pak mohli pozorovat také obyvatelé Aljašky nebo Havaje.

Najdeme život na Enceladu

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
6–9
autor:
Petr Brož

Průzkum Enceladu, šestého největšího měsíce Saturnu, odhalil existenci tajuplných výtrysků stoupajících z jeho povrchu do okolního prostoru. Objev výtrysků tvořených vodním ledem a solí chloridu sodného, tedy hlavními složkami slané vody, odstartoval fascinující změť vědeckých poznatků. Ty zcela změnily představu o Enceladu jakožto o geologicky mrtvém a nezajímavém tělese vnější části Sluneční soustavy. Místo toho nám průzkum umožnil spatřit jedno z nejslibnějších těles k pátrání po existenci mimozemského života.

100 let obecné teorie relativity II. - Kosmologie

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
10–14
autor:
Petr Kulhánek

V minulém díle jsme se zaměřili na pokřivení časoprostoru v okolí kulového tělesa. Logicky dalším krokem bylo hledání časoprostoru vytvářeného homogenním a izotropním rozložením hmoty, tedy časoprostoru vesmíru, který je ve všech místech i ve všech směrech stejný. Tyto snahy odstartovaly revoluční změny v našem pohledu na vesmír jako celek a ve 20. letech minulého století vedly ke zrodu současné kosmologie. Do té doby byla kosmologie vnímána jako okrajová záležitost fyziky a nemalé procento tehdejších vědců si dokonce myslelo, že ptát se po původu a osudu vesmíru je cosi nepatřičného a že ti, kdož tak činí, jsou jen blázni a snílci.

Slunečná dovolená? Jedině na Merkuru! II

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
16–21
autor:
Jakub Rozehnal

V minulém čísle Astropisu jsme se věnovali zejména historickému výzkumu nejbližší oběžnice Slunce. Skončili jsme uprostřed pouti sondy Mariner 10, na jejímž výzkumu stály naše vědomosti o Merkuru až do počátku 21. století. Ještě než se podíváme, jakými poznatky nás obohatila sonda MESSENGER, jíž se planeta Merkur stala v roce 2015 plánovaným místem posledního odpočinku, uzavřeme si přehled objevů spadajících do „předmessengerovské“ éry.

Obloha od července do září 2016

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
22–25
autor:
Václav Pavlík a David Ondřich

Toto číslo věnujeme opět jedné slabší kometě s názvem C/2014 W2 (PanSTARRS), zdá se totiž, že přehlídka extrémně jasných komet, o kterých jsme psali v minulých číslech, skončila. Malou jasnost by mohly vyvážit relativně stabilní podmínky k pozorování v průběhu celého léta i na začátku podzimu, kdy se bude kometa držet na 12 až 13 mag.

Tajemství dračí sluje

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
26–27
autor:
Michal Bareš

Přelom jara a léta přináší pozorovatelům deepsky nejedno dilema. Bývá pěkné počasí, v noci je již příjemné teplo, ale zároveň se jedná o období, kdy po téměř 6 týdnů nenastává astronomická noc. Času, kdy je obstojná tma, je málo a jelikož zrovna kulminuje Štír a Střelec s nejkrásnějšími partiemi Mléčné dráhy a celou plejádou mlhovin a hvězdokup, ostatní části oblohy zůstávají opomíjeny. Jedním ze souhvězdí, které na to doplácí, je po celý rok viditelný Drak, na jehož pozorování je vždycky času dost… V Astropisu na něj však nezapomínáme, v čísle 2/2013 se mu věnoval Alexander Kupčo a dnes se podíváme na dva (i když vlastně čtyři) nevšední objekty, které se zde nachází.

Prohlížení Měsíce

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
28–31
autor:
Pavel Gabzdyl a Milan Blažek

Milovníci astronomie dnes zdaleka nejeví o Měsíc takový zájem, jako třeba před sto lety. Náš nejbližší kosmický soused ale pro obdivovatele přírody své kouzlo neztratil. Naopak! Se současnými znalostmi a pozorovací technikou může být pohled na Měsíc do dalekohledu fantastickým výletem do minulosti. Na jeho povrchu snadno spatříme stopy po katastrofálních dopadech velkých kosmických těles nebo po intenzivní vulkanické činnosti. A to už stojí za podívanou!

Hipparchos z Nikaie – největší astronom starověku

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
32–34
autor:
František Jáchim

Přestože patřil k zastáncům geocentrického názoru, svým přínosem plynoucím z vlastních neobyčejně přesných pozorování je Hipparchos nejvýznamnějším astronomem starověku, o jehož dílo se opírali Klaudios Ptolemaios i Mikuláš Koperník, byť oba pracovali s principiálně odlišnými modely vesmíru.

Sluneční aktivita v II. pololetí 2015

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
34
autor:
Michal Švanda

Sluneční aktivita ve sledovaném období byla velmi vyrovnaná, chtělo by se až říci, že v dlouhodobém trendu zůstala téměř konstantní. Výskyt slunečních skvrn byl vyrovnaný na severní i jižní polokouli, relativní číslo na severní polokouli činilo za celé II. pololetí 36±22 jednotek, zatímco na jižní 34±22.

Zákrytová a astrometrická sekce

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
35–36
autor:
Karel Halíř

Uplynulo již několik let od doby, kdy Zákrytová a astrometrická sekce České astronomické společnosti lákala na stránkách Astropisu zájemce o pozorování zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy k zapojení do projektu na sledování těchto zajímavých úkazů. Ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech se od té doby podařilo velice úspěšně tento projekt rozjet a v současné době je do něho zapojeno kolem čtyřiceti zájemců ze střední Evropy.

Oblačnost a optické jevy z pohledu astronoma

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
38–40
autor:
Patrik Trnčák

Každý pozorovatel noční oblohy vždy doufá, že právě v tu noc, kdy chce jít sledovat nějaký astronomický úkaz, bude jasno. Někdy to vyjde, někdy zase ne. Nicméně i některá oblačnost může astronoma potěšit. Například oblaka vysokého patra (cirrus, cirrocumulus a cirrostratus) mohou vykouzlit halové jevy okolo jasného Měsíce. A nebo z večera, kdy astronom netrpělivě čeká na rozpad oblačnosti, jej mohou překvapit červánky a další soumrakové jevy. A co teprve tzv. noční svítící oblaka, ještě před pár lety vzácná podívaná – dnes pozorovaná každý rok v létě, kdy jsou pro ně nejlepší podmínky.

Okolí dvojhvězdy IRAS 08544-4431

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
43
autor:
David Ondřich

Pestrobarevný obrázek ukazuje nejbližší okolí dvojhvězdy IRAS 08544-4431 v souhvězdí Plachet, což je středně slabý bělavý objekt přesně uprostřed stránky.

[recenze] Matej Benko: Planety

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
37
autor:
David Ondřich

Není obvyklé, abychom se v této rubrice zabývali hudbou, možná se však blýská na lepší časy. Bylo mi dopřáno stát se prvním hudebním recenzentem na stránkách Astropisu.

[recenze] Zdeněk Kopal: Cesta z Cambridge na Mount Palomar a zpět

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Jste-li obdivovateli vědeckého díla Zdeňka Kopala (1914–1993), litomyšlského rodáka, slavného českého astronoma a astrofyzika (a též balistika), který proslul na poli výzkumu dvojhvězd a terestrických planet a rovněž se účastnil příprav letů Appolo na Měsíc – pak byste si neměli nechat ujít jeho drobné cestopisné vyprávění, které je opravdu z jiného soudku a nechává čtenáře nahlédnout více do autorova osobního života.

[novinka] Saturnovy měsíce možná mnohem mladší?

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
15
autor:
David Ondřich

Saturn a jeho blízké okolí je fascinující svět, skrývající mnohá tajemství. Soustava jeho měsíců je pozoruhodná už jen počtem, který nemá ve Sluneční soustavě obdoby. Dynamický vliv měsíců na Saturnovy prstence je čtenářům patrně znám, ale jak je to s dynamickým působením jednotlivých měsíců mezi sebou?

[novinka] Vliv supernov na život

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
15
autor:
David Ondřich

Výbuch supernovy je kataklyzmická událost jako každá jiná, např. erupce sopky – základním pravidlem pro přežití je být dostatečně daleko. Vzhledem ke stáří Sluneční soustavy a Země je zjevné, že za dobu existence života na povrchu naší planety k nějakým výbuchům supernov v našem okolí muselo dojít.

[novinka] Usměrněná rotace černých děr

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
41
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Černé díry v jádrech galaxií mají tendenci rotovat ve stejném směru – k tomuto překvapivému závěru dospěli vědci pomocí Giant Metrewave Radio Telescope nedaleko Pune v Indii na základě pozorování rádiových výtrysků z galaktických jader.

[novinka] Dětská léta protoplanet

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
41
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Astronomové detailně studovali v roce 2014 pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter Array) prachový disk u mladé hvězdy HL Tauri, která je od nás vzdálena 450 světelných let. Přítomnost protoplanetárního disku se předpokládala již od roku 1975 na základě pozorování v infračerveném oboru spektra.

[novinka] První atmosféra super-Země

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
41
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vědcům se prostřednictvím Hubbleova kosmického dalekohledu podařilo vůbec poprvé prozkoumat atmosféru super-Země, exoplanety o poloměru zhruba dvojnásobném než naše Země a o přibližně osminásobné hmotnosti než Země, známé pod označením 55 Cancri e (někdy též zvané Janssen), která se nachází 40 světelných let daleko v souhvězdí Raka.

[novinka] Naslouchání červeným trpaslíkům

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
41
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Institut SETI započal s novým programem naslouchání potenciálním mimozemským civilizacím, které by mohly obývat planety obíhající některého ze 20 000 blízkých červených trpaslíků. Červení trpaslíci jakožto malé a nepříliš žhavé hvězdy, které však žijí velmi dlouho, nepatří mezi favorizovaná místa pro hledání života, a proto byli doposud opomíjeni.

[novinka] Průlomové naslouchání

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
42
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Jeden by mohl říci, že nás stran naslouchání mimozemským civilizacím v rámci projektu SETI obklopuje „ohlušující ticho“ – alespoň po dobu posledního půlstoletí, kdy jsme se úpěnlivě snažili zachytit umělé rádiové či optické signály od mimozemšťanů. Proto je samozřejmě otázkou, zdali má vůbec smysl v projektu pokračovat – NASA sice ještě mírně projekt podporovala na počátku 90. let, avšak svou finanční podporu Institutu SETI ukončila v roce 1993 – od té doby snaha o naslouchání skomírala a byla pouze sporadicky podporována ze soukromých zdrojů.

[novinka] Hon na „devátou planetu“

ročník:
2016
číslo:
2
stránka:
42
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

V minulém čísle jsme obšírně psali o možné existenci „deváté planety“ (Astropis 23, No. 1, (2016) 12–13). Přítomnost takovéhoto tělesa o hmotnosti zhruba 10 MZ, obíhajícího po velmi výstředné dráze ve vzdálenosti přibližně 700 AU, by se však měla též projevovat slabými gravitačními poruchami v drahách vzdálených planet.