Astropis 2/2015

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, prolistujete-li si toto číslo Astropisu důkladně, shledáte, že na jedné straně se v něm nabízí úžasné vědecké výsledky získané pomocí kosmických sond a na druhé straně jsou tu kosmonautická dobrodružství, která mnohé z nás jistě lákala od klukovských let. Jenomže jedna věc jsou klukovská přání a druhá věc je realita vědeckého života.

ALMA - Revoluční pohled na protoplanetární disk

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
2–3
autor:
Ondřej Nývlt

Nový snímek z mezinárodní observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter / submillimeter Array) ukazuje mimořádně jemné, nikdy předtím neviděné detaily protoplanetárního disku kolem velmi mladičké (~1 milión let), Slunci podobné hvězdy HL Tauri vzdálené asi 450 světlených let.

Úsvit nad Cererou

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
6–9
autor:
Martin Pauer

Americká sonda Dawn je již osmým rokem na velmi neobvyklé misi. Jako první vyslanec lidstva se vydala prozkoumat hned dvě největší planetky hlavního pásu – v letech 2011 a 2012 obíhala kolem planetky (4) Vesta a letos dorazila k největšímu objektu pohybujícímu se mezi Marsem a Jupiterem, planetce (1) Ceres. Tu bude zkoumat po dobu minimálně jednoho roku a vzhledem k faktu, že jde o velmi neobvyklé těleso, už nyní se jejím výsledkům dostává velké pozornosti.

Reliktní neutrina

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
10–13
autor:
Petr Kulhánek

Při toulkách vesmírem se můžeme setkat se třemi posly pradávných časů, kteří nesou cenné informace o nejranějších fázích existence našeho vesmíru. Na úplném počátku by se podle našich představ měl vesmír velmi prudce rozepnout. Tomuto krátkému období říkáme inflační fáze. Měly by při ní vzniknout reliktní gravitační vlny toulající se dodnes hlubinami vesmíru. Až je jednou zachytíme, uvidíme v jejich obraze samotný vznik vesmíru. V čase kolem jedné sekundy by se ze zárodečné pralátky měla oddělit tzv. reliktní neutrina, která bezcílně prolétají všude kolem nás.

Létám do vesmíru, když se hraje fotbalové mistrovství!

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
14–15
autor:
Milan Halousek a Julius Cacka

Dvojnásobný ruský kosmonaut Alexander Svorcov je jedním z pouhých dvou kosmonautů, kteří prožili část svého dětství ve Hvězdném městečku, výcvikovém centru ruských (a dříve sovětských) kosmonautů. Jeho otec byl v roce 1965 vybrán do třetího oddílu kosmonautů, ale již po dvou letech z výcviku odešel a šanci letět do vesmíru nikdy nedostal. Tím druhým je kosmonaut Roman Romaněnko, jehož otec Jurij byl členem posádky orbitální stanice Saljut-6 během letu československého kosmonauta Vladimíra Remka (1978).

Regiomontanus (1437–1476)

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
16–19
autor:
František Jáchim

Roku 1543 vyšlo jedno z nejvýznamnějších děl v historii astronomie O obězích nebeských sfér, vytvořené polským knězem, lékařem a astronomem Mikulášem Koperníkem. V základním schématu představilo uspořádání planet ve Sluneční soustavě takové, jaké skutečně je, popsalo sice komplikovaně, ale dostatečně přesně jejich pohyb i trojí pohyb Země.

Kráter Pythagoras a librace Měsíce

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
20–21
autor:
Milan Blažek

Pythagorovu větu popisující vztah platící mezi délkami stran pravoúhlého trojúhelníku v euklidovské rovině, umožňující dopočítat délku třetí strany takového trojúhelníku, jsou-li známy délky dvou zbývajících stran, zná snad každý z nás… Ovšem měsíční kráter pojmenovaný na počest tohoto slavného řeckého filozofa a matematika narozeného kolem roku 570 př. n. l. na ostrově Samos, zřejmě bedlivě sledovala jen hrstka nadšených pozorovatelů. Jednou z příčin je jeho poloha na severozápadním okraji našeho vesmírného souseda. Pozorovatelnost tohoto útvaru tak značně ovlivňují tzv. librace.

Obloha od července do září 2015

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
22–25
autor:
Václav Pavlík, David Ondřich

Čtenáři, kterým uniklo pozorování komety C/2014 Q2 (Lovejoy) v uplynulých měsících, si nemusejí zoufat, tato kometa zůstává na severní obloze stále vysoko nad obzorem a dostatečně jasná, takže se na ni soustředíme i v tomto čísle.

Bipolární protoplanetární mlhoviny

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
26–27
autor:
Michal Bareš

Letní díl deep-sky okénka bude patřit dvěma zajímavým, avšak ne příliš často pozorovaným objektům   —  bipolárním protoplanetárním mlhovinám. Přesto je možná budete znát, obě dvě totiž fotografoval Hubbleův dalekohled a jedna z nich se hned několikrát stala astronomickým snímkem dne. Obě dvě mlhoviny rovněž objevil stejný astronom, Rudolph Minkowski, po němž nesou svá „občanská“ jména. Oprašte násobiče Barlow a počkejte si na dobrý seeing — obojí budete potřebovat!

Na lovu letních dvojhvězd a asterismů

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
28–29
autor:
Vladimír Libý

Dostane-li se kolem půlnoci do nadhlavníku letní trojúhelník, je to neklamná známka toho, že nastalo léto. Noci jsou sice krátké, zato jsou provázeny vyššími teplotami a zároveň přinášejí možnost pozorovat jasnější objekty… Než nastane úplná tma, jsou dvojhvězdy ideálními objekty k pozorování.

Soukromý vesmír

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
30–33
autor:
Martin Pauer

Nenechte se zmást, článek nebude pojednávat o prodeji pozemků na Měsíci ani o nákupu hvězd. Místo toho se podíváme na současné aktivity soukromých podnikatelů na poli letů za hranici naší atmosféry, jejich úspěchy, nezdary i výhledy do budoucna. Podobně jako tomu bylo i v případě rozvoje vlakové dopravy, automobilismu či letecké přepravy, se stejně tak i v kosmonautice zdá, že opravdový rozvoj a revoluční změny nastávají až nyní, s příchodem menších progresivních firem. Je možné, že díky nim se konečně začnou naplňovat sny autorů sci-fi literatury o hotelech ve vesmíru a cestování lidí mezi planetami – jaká ale bude realita, ukáže samozřejmě až čas.

Sluneční aktivita v II. pololetí 2014

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
34
autor:
Michal Švanda

Sluneční aktivita vykazovala v 2. pololetí roku 2014 kolísavou tendenci bez znatelného dlouhodobého trendu. Číselně v druhém pololetí roku 2014 činilo průměrné relativní číslo Ri 73,6 s rozptylem 27,9, na čemž se podílela severní polokoule 26,1 ± 15,8 jednotkami, zatímco polokoule jižní 47,6 ± 22,3 jednotkami.

MHV aneb Mezi HVězdami

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
35–36
autor:
Neznámý

Kdysi dávno v roce 2003 jsme se vraceli z Valašského Meziříčí z proměnářské konference autem. Bylo nás méně než pět – já, Pavel Suchan a Honza Zahajský. Cesta byla dlouhá, Honza volant nikomu nepůjčil a tak se propíralo všechno možné. Pavel v jednu chvíli nadhodil možnost uspořádat astro-párty po vzoru zahraničních akcí. To mě zaujalo. Nějaké zkušenosti jsme už měli s Dovolenou s dalekohledem (DsD), která již několik let prosperovala. Tohle ale mělo mít trochu jiný formát.

Hvězdy nad La Palma

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
42–44
autor:
Pavel Gabzdyl

Kanárské ostrovy dnes již nejsou tak exotickou destinací jako třeba Havajské ostrovy a lze se na ně dopravit poměrně levně. Souostroví může nabídnout nejen dovolenkové relaxování u vody, ale zvláště pro zájemce o astronomii i nádherně jasné noci s pohledem na bohatá jižní souhvězdí.

[recenze] Brian Clegg: Gravitace

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Prostý název knihy s výstižným podtitulem „Jak nejslabší síla ve vesmíru formovala naše životy“, který se nám sám připomene, kdykoli upadneme a rozbijeme si koleno, či když na sjezdovce sebou plácneme a zapleteme si lyže tak nešťastně, že milovaná slečna nám již věnuje nanejvýše pohrdlivý úšklebek (a z příslibu vášnivé noci tak nebude nic, což je poněkud tvrdá „reformace života“)… To však není, co by měl autor na mysli.

[recenze] Petr Horálek: Tajemná zatmění

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
37
autor:
Pavel Suchan

Mnoho let jsem byl navyklý sáhnout do poličky a čerpat informace o blízkých zatměních na našem území z tenké, ale praktické a záslužné brožury Františka Martinka. A říkal jsem si, jak je to úžasné, že je tam přehled až do roku 2012. A přišlo to nečekaně rychle – najednou nic, bylo potřeba hledat jinde. A bylo kde to najít, dokonce i v českém prostředí, samozřejmě internetovém. Na webu České astronomické společnosti se postupně rozrostl přehled zatmění až do roku 2060. Tak si zase říkám, to je úžasné, na jak dlouho dopředu to je.

[novinka] Pohled do srdce komety

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
15
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Ačkoli některé níže uvedené snímky připomínají záběry z Alpských údolí, není tomu tak. Zhruba 1 800 snímků tohoto druhu pořídila svojí navigační kamerou evropská sonda Rosetta při těsném průletu 8 km nad povrchem komety 67P / Čurjumov-Gerasimenková.

[novinka] Plutův neobvyklý chaotický systém

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
38–39
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Pluto a jeho měsíc Charon představují jedinou známou dvojplanetu ve Sluneční soustavě. Charon s 11 % hmotnosti Pluta oběhne společné těžiště ve vzdálenosti 17 500 km jednou za 6,5 dne. V minulém desetiletí odhalil Hubbleův kosmický dalekohled čtyři další měsíce s hmotnostmi méně než 0,001 % hmotnosti Pluta a oběžnými periodami 20–40 dní. Celý systém Plutových měsíců představuje podivuhodný svět pro testování vzniku a stability planetárních soustav.

[novinka] Záhada galaktických ohňostrojů vyřešena

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
38
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Většina velkých galaxií hostí ve svém centru masivní černou díru o hmotnosti více než miliardy Sluncí. Některé černé díry prozrazují svou přítomnost pouze gravitačním působením, tak jak je tomu u naší Mléčné dráhy, jiné jsou zahaleny do disku hmoty o průměru několika světelných let, který září mnohem jasněji než zbytek galaxie.

[novinka] Vodní led na povrchu komety odhalen

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
38–39
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

I když víme, že komety obsahují značné množství vody a sonda Rosetta již identifikovala řadu plynů unikajících z podpovrchových rezervoárů komety 67P / Čurjumov-Gerasimenková, včetně vodních par, CO a CO2, tak teprve nyní se pravděpodobně podařilo spatřit oblasti s odhaleným vodním ledem.

[novinka] Jakou barvu má Pluto?

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
40
autor:
Martin Pauer

Sonda New Horizons, kterou v roce 2006 vypustila americká NASA, se blíží ke svému cíli. Tím je trpasličí planeta Pluto, první známý objekt za drahou Neptunu. V době, kdy sonda startovala, mělo ale Pluto ještě statut planety, a tak o New Horizons někteří (především američtí vědci) stále ještě mluví jako o výpravě k poslední neprozkoumané planetě.

[novinka] Philae se přeci jen ozval

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
40–41
autor:
Martin Pauer

15. listopadu 2014 se přistávací modul Philae na kometě 67P / Čurjumov-Gerasimenková díky souhře okolností a nešťastných náhod odmlčel už po necelých třech dnech práce. Po přistání se neplánovaně odrazil od povrchu a po dalších dvou odskocích skončil zřejmě v nějaké těsné skalní úžlabině, kde jeho solární panely neměly dostatečný přísun slunečního svitu, aby jej udržely v aktivním stavu.

[novinka] Soptí sopky na Venuši?

ročník:
2015
číslo:
2
stránka:
41
autor:
Martin Pauer

Že je na naší sesterské planetě množství sopek víme od dob, kdy první sondy nahlédly pod hustý závoj Venušiny oblačnosti. Radarové snímky ze sovětských i amerických sond ukázaly více než 1 000 sopek a na druhé straně naopak mizivé množství impaktních kráterů.