editorial – články – receze – novinky
Vážení čtenáři, tak jsme zase o rok starší. Rok utekl jako voda a mnozí z vás jistě bilancují. Ani nám v Astropisu se to nevyhlo. V roce 1995 mezi českou astronomickou obcí stále rostl zájem o náš časopis, což nás samozřejmě těší a -zároveň nás to činí zodpovědnějšími. Respektujeme všechny připomínky a snažíme se všechny zakomponovat do struktuiy časopisu. I pro další rok naší existence jsme připravili několik novinek. Přecházíme do nové tiskárny, což se jak doufáme projeví jak na kvalitě tisku, tak na křídové obálce.
Objekt na obálce asi není třeba představovat. Jde o nejznámější a nejlépe pozorovatelnou mlhovinu na obloze. V katalozích nese označení NGC 1976 nebo také M 42, jinak je známá pod názvem Velká mlhovina v Orionu.
Ve dnech 10.-12. listopadu 1995 se v Brně konalo 27. výroční setkání profesionálních a amatérských astronomů zabývajících se výzkumem proměnných hvězd. Tradičním hostitelem těchto setkání je Hvězdárna a planetárium Mikuláše Kopemíka a její pracovníci jako již vícekrát předtím dokázali celou akci výborně zorganizovat.
Ve dnech 10.-12. listopadu 1995 se v Brně konalo 27. výroční setkání profesionálních a amatérských astronomů zabývajících se výzkumem proměnných hvězd. Tradičním hostitelem těchto setkání je Hvězdárna a planetárium Mikuláše Kopemíka a její pracovníci jako již vícekrát předtím dokázali celou akci výborně zorganizovat.
Hvězdy obíhají kolem galaktického jádra mnohem vyšší rychlostí než předpovídá teorie vycházející pouze z gravitačního působení viditelné hmoty. To vede ke známému závěru, že je naše Galaxie tvořena asi z 90 % temnou hmotou. Stále se ale neví, co všechno tato temná hmota obsahuje. Určitě lze mluvit o velkém počtu temných mlhovin, ale to není s velkou pravděpodobností zdaleka vše.
Projekt NASA s názvem Galileo je plně automatizovaná mise pro výzkum planety Jupiter, jí obklopující systém měsíců a její magnetosféry. Sonda Galileo, která se vydala na svou pouť 18. října 1989 se skládá ze dvou částí. Jedna část zůstane na oběžné dráze kolem Jupitera, druhá je tzv. \"vstupní sonda\".
Skupina vědců z Caltechu a University Johna Hopkinse oznámila, že HST potvrdil jejich předchozí pozorování hnědého trpaslíka. Objekt Gliese 229B se nachází u hvězdy Gliese 229, ve vzdálenosti 19 ly od Slunce. Je asi 20 -50 krát hmotnější než Jupiter a jeho teplota je na planetu rovněž příliš veliká. Na druhou stranu je však příliš malý a studený nato, aby byl svítící hvězdou.
Nebývá v Astropisu zvykem, (vlastně se to ještě nestalo), abychom Vám představovali komerční filmovou produkci, ale o americkém filmu Apollo 13 se nezmínit prostě nedá. Kdo by neznal historii kosmické lodi Apollo, která startovala dne 11. dubna 1970 s trojčlennou posádkou na palubě a nevyzpytatelným číslem třináct.
V sobotu 11. listopadu se v budově presidia Akademie věd České republiky v Praze na Národní třídě uskutečnil II. ročník semináře Astrofyzikální a kosmologické aktuality. Akce byla pořádána kosmologickou sekd České astronomické společnosti (ČAS) spolu s odbornou skupinou Astrofyzika Fyzikální vědecké sekce Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF).
Ve dnech 20. - 22. října tohoto roku jsem byl účastníkem Demonstrátorského semináře, který se odehrával na brněnské hvězdárně. Po příjezdu se měla konat prohlídka hvězdárny, na kterou však já i mnoho dalších čekáme dodnes. Po zaregistrování jsme se odebrali do \\\\\\\"blízkých\\\\\\\" kolejí, kde bylo zajištěno ubytování.
V loňském roce jsme si 20. července připomněli 25. výročí přistání člověka na Měsíci. K tomuto výročí vyšla, i když se zpožděním, velice zajímavá kniha Marcela Gruna z pražského planetária - První den na Měsíci. Kniha je členěna do osmnácti kapitol na 155 stranách.
Přijíždíme do města dostihů a perníku. Autobus č. 10 nás dováží do blízkosti hvězdárny, nesoucí jméno zdejšího barona, který se věnoval astronomii. Baron Artur Kraus (1854 - 1930) již na konci minulého století zřídil na věži místního zámku malou pozorovatelnu. Začátkem tohoto století (v roce 1912) umístil přístroje ve svém domě \\\"Na staré poště\\\", kde vybudoval druhou hvězdárnu, volně přístupnou široké veřejnosti. Baron Kraus se kromě popularizace astronomie věnoval i odborným činnostem, především pozorování Slunce.
6 června byla ke zveřejnění uvolněna pozorování HST, zaměřená na protohvězdy v blízkém okolí Země. Jednalo se o několik projektů různých skupin, které se zabývaly jednotlivými vlastnostmi těchto objektů. Pokud se podíváme na fotografie, zjistíme přítomnost protoplanetámích disků a masivních výtrysků hmoty na ně kolmých. Podrobnější pohled nám však odhalí zajímavější detaily, které zcela neodpovídají dosavadním teoriím.
PLANETY Merkur: Merkur je pozorovatelný začátkem ledna večer nad jihozápadním obzorem, protože 2.1. je v největší východní elongaci (19° od Slunce). V té době můžeme planetu na konci občanského soumraku nalézt ve výšce 6° nad obzorem jako objekt s jasností -0,5 mag, když zapadá více než 1,5 h po Slunci. 9.1. je Merkur v zastávce a začíná se blížit vstříc Slunci.
Když jsem v červnu navštívil Florencii, nemohl jsem vynechat jednu z nejzajímavějších památek ve městě, které kromě umění proslulo i vědou a.technikou. Vždyť tam svého času pracovali lidé jako Galileo Galilei, Leonardo da Vinci a mnoho dalších. Tou památkou bylo Museum di storia naturale, které leží přímo v historickém srdci města na břehu řeky Amo.
Je možné, že HST objevil zbytky roztříštěných satelitů ? Hubblův kosmický dalekohled objevil na oběžné dráze kolem planety Saturn několik shluků ledové tříště, jež by mohly být pozůstatky nedávno roztříštěných měsíčků, které obíhaly v blízkosti vnějšího okraje Saturnova systému prstenců.
Hubblův kosmický teleskop (HST) se dívá zpět 12 miliard let; ukazuje, jak se galaxie změnily od úsvitu vesmíru. V dnešním vesmíru vidíme dva hlavní typy galaxií : spirální a eliptické. Nové snímky, které s HST pořídily tři výzkumné týmy, však ukazují dramatický a rozdílný obraz vývoje galaxií od raných vesmírných dní.
Raketoplán stárne. Teoreticky je schopen létat ještě nejméně 25 let. Avšak tyto lety stojí mnoho peněz, a jestli se stane nehoda podobná Challengeru, raketoplánům nebude umožněn start - tentokrát navždy. Nadto dnešní raketoplány stále vyžadují vysoké finanční náklady k dosažení oběžné dráhy.
Vědci pokračují v interpretaci množství dat, která v loňském roce získala sonda Clementine. V poslední době byl na základě jejího zkoumání měsíčního povrchu nalezen přesvědčivý důkaz potvrzující domněnku, že Měsíc vznikl před miliardami let po srážce Země s tělesem velkým přibližně jako planeta Mars.
Nedávno byla objevena velmi hmotná černá díra v centru blízké galaxie NGC 4261, která se nachází v souhvězdí Pany. Černá díra s diskem o průměru 800 ly, který ji obklopuje, je mimo centrum galaxie, což podporuje hypotézu, že v minulosti došlo ke srážce dvou galaxií. Objev černé díry je významný především tím, že se nachází v galaxii vzdálené pouze 100 miliónů ly, a proto je snadno pozorovatelná.