Astropis 4/1995

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial 4/1995

ročník:
1995
číslo:
4
stránka:
2
autor:
Radek Mašata

Vážení čtenáři, tak jsme zase o rok starší. Rok utekl jako voda a mnozí z vás jistě bilancují. Ani nám v Astropisu se to nevyhlo. V roce 1995 mezi českou astronomickou obcí stále rostl zájem o náš časopis, což nás samozřejmě těší a -zároveň nás to činí zodpovědnějšími. Respektujeme všechny připomínky a snažíme se všechny zakomponovat do struktuiy časopisu. I pro další rok naší existence jsme připravili několik novinek. Přecházíme do nové tiskárny, což se jak doufáme projeví jak na kvalitě tisku, tak na křídové obálce.

K fotografii na titulní straně

ročník:
1995
číslo:
4
stránka:
2
autor:
Jiří Kubánek

Objekt na obálce asi není třeba představovat. Jde o nejznámější a nejlépe pozorovatelnou mlhovinu na obloze. V katalozích nese označení NGC 1976 nebo také M 42, jinak je známá pod názvem Velká mlhovina v Orionu.

27. konference o výzkumu proměnných hvězd

ročník:
1995
číslo:
4
stránka:
6
autor:
Petr Molík

Ve dnech 10.-12. listopadu 1995 se v Brně konalo 27. výroční setkání profesionálních a amatérských astronomů zabývajících se výzkumem proměnných hvězd. Tradičním hostitelem těchto setkání je Hvězdárna a pla­netárium Mikuláše Kopemíka a její pracovníci jako již vícekrát předtím dokázali celou akci výborně zorganizo­vat.

27. konference o výzkumu proměnných hvězd

ročník:
1995
číslo:
4
stránka:
6
autor:
Petr Molík

Ve dnech 10.-12. listopadu 1995 se v Brně konalo 27. výroční setkání profesionálních a amatérských astronomů zabývajících se výzkumem proměnných hvězd. Tradičním hostitelem těchto setkání je Hvězdárna a pla­netárium Mikuláše Kopemíka a její pracovníci jako již vícekrát předtím dokázali celou akci výborně zorganizo­vat.

Hnědí trpaslíci

ročník:
1995
číslo:
4
stránka:
7–8
autor:
Václav Procházka

Hvězdy obíhají kolem galakti­ckého jádra mnohem vyšší rychlostí než předpovídá teorie vycházející pouze z gravitačního působení viditelné hmoty. To vede ke známé­mu závěru, že je naše Galaxie tvoře­na asi z 90 % temnou hmotou. Stále se ale neví, co všechno tato temná hmota obsahuje. Určitě lze mluvit o velkém počtu temných mlhovin, ale to není s velkou pravděpodobností zdaleka vše.

Galileo u Jupiteru

ročník:
1995
číslo:
4
stránka:
8–9
autor:
Radek Mašata

Projekt NASA s názvem Galileo je plně automatizovaná mise pro výzkum planety Jupiter, jí obklopující systém měsíců a její magnetosféry. Sonda Galileo, která se vydala na svou pouť 18. října 1989 se skládá ze dvou částí. Jedna část zůstane na oběžné dráze kolem Jupitera, druhá je tzv. \"vstupní sonda\".

První hnědý trpaslík

ročník:
1995
číslo:
4
stránka:
9
autor:
Martin Řehák

Skupina vědců z Caltechu a University Johna Hopkinse oznámila, že HST potvrdil jejich předchozí pozorování hnědého trpaslíka. Objekt Gliese 229B se nachází u hvězdy Gliese 229, ve vzdálenosti 19 ly od Slunce. Je asi 20 -50 krát hmotnější než Jupiter a jeho teplota je na planetu rovněž příliš veliká. Na druhou stranu je však příliš malý a studený nato, aby byl svítící hvězdou.

Apollo 13

ročník:
1995
číslo:
4
stránka:
10
autor:
Radek Mašata

Nebývá v Astropisu zvykem, (vlastně se to ještě nestalo), abychom Vám představovali komerční fil­movou produkci, ale o americkém filmu Apollo 13 se nezmínit prostě nedá. Kdo by neznal historii kosmické lodi Apollo, která startovala dne 11. dubna 1970 s trojčlennou posádkou na palubě a nevyzpytatelným číslem třináct.

Astrofyzikální a kosmologické aktuality

ročník:
1995
číslo:
4
stránka:
13–14
autor:
Martin Řehák

V sobotu 11. listopadu se v budově presidia Akademie věd České republiky v Praze na Národní třídě uskutečnil II. ročník semináře Astrofyzikální a kosmologické aktu­ality. Akce byla pořádána kosmolo­gickou sekd České astronomické společnosti (ČAS) spolu s odbornou skupinou Astrofyzika Fyzikální vědecké sekce Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF).

4. Demonstrátorský seminář v Brně

ročník:
1995
číslo:
4
stránka:
15–16
autor:
Martin Řehák

Ve dnech 20. - 22. října tohoto roku jsem byl účastníkem Demonstrátorského semináře, který se odehrával na brněnské hvězdárně. Po příjezdu se měla konat prohlídka hvězdárny, na kterou však já i mnoho dalších čekáme dodnes. Po zaregistrování jsme se odebrali do \\\\\\\"blízkých\\\\\\\" kolejí, kde bylo zajištěno ubytování.

První den na Měsíci

ročník:
1995
číslo:
4
stránka:
15
autor:
Marek Pelinka

V loňském roce jsme si 20. čer­vence připomněli 25. výročí přistání člověka na Měsíci. K tomuto výročí vyšla, i když se zpožděním, velice zajímavá kniha Marcela Gruna z pražského planetária - První den na Měsíci. Kniha je členěna do osmná­cti kapitol na 155 stranách.

Hvězdárna Barona Artura Krause v Pardubicích

ročník:
1995
číslo:
4
stránka:
16
autor:
Jiří Kubánek

Přijíždíme do města dostihů a perníku. Autobus č. 10 nás dováží do blízkosti hvězdárny, nesoucí jméno zdejšího barona, který se věnoval astronomii. Baron Artur Kraus (1854 - 1930) již na konci minulého století zřídil na věži místního zámku malou pozorovatelnu. Začátkem tohoto sto­letí (v roce 1912) umístil přístroje ve svém domě \\\"Na staré poště\\\", kde vybudoval druhou hvězdárnu, volně přístupnou široké veřejnosti. Baron Kraus se kromě popularizace astronomie věnoval i odborným čin­nostem, především pozorování Slunce.

Zajímavé okolnosti vzniku nových hvězd

ročník:
1995
číslo:
4
stránka:
17
autor:
Martin Řehák

6 června byla ke zveřejnění uvol­něna pozorování HST, zaměřená na protohvězdy v blízkém okolí Země. Jednalo se o několik projektů různých skupin, které se zabývaly jednotlivý­mi vlastnostmi těchto objektů. Pokud se podíváme na fotografie, zjistíme přítomnost protoplanetámích disků a masivních výtrysků hmoty na ně kolmých. Podrobnější pohled nám však odhalí zajímavější detaily, které zcela neodpovídají dosavadním teoriím.

Oblohou amatérsky

ročník:
1995
číslo:
4
stránka:
18–22
autor:
Jiří Kubánek

PLANETY Merkur: Merkur je pozorovatel­ný začátkem ledna večer nad jihozá­padním obzorem, protože 2.1. je v největší východní elongaci (19° od Slunce). V té době můžeme planetu na konci občanského soumraku nalézt ve výšce 6° nad obzorem jako objekt s jasností -0,5 mag, když zapadá více než 1,5 h po Slunci. 9.1. je Merkur v zastávce a začíná se blížit vstříc Slunci.

Návštěva Florencie

ročník:
1995
číslo:
4
stránka:
22
autor:
Martin Řehák

Když jsem v červnu navštívil Florencii, nemohl jsem vynechat jednu z nejzajímavějších památek ve městě, které kromě umění proslulo i vědou a.technikou. Vždyť tam svého času pracovali lidé jako Galileo Galilei, Leonardo da Vinci a mnoho dalších. Tou památkou bylo Museum di storia naturale, které leží přímo v historickém srdci města na břehu řeky Amo.

Záhada Saturnových měsíců dosud nevyřešena

ročník:
1995
číslo:
4
stránka:
23
autor:
Václav Lajfr

Je možné, že HST objevil zbytky roztříštěných satelitů ? Hubblův kosmický dalekohled objevil na oběžné dráze kolem planety Saturn několik shluků ledové tříště, jež by mohly být pozůstatky nedávno roztříštěných měsíčků, které obíhaly v blízkosti vnějšího okraje Saturnova sys­tému prstenců.

[recenze] Galaktický stroj času

ročník:
1995
číslo:
4
stránka:
12
autor:
Michaela Kryšková

Hubblův kosmický teleskop (HST) se dívá zpět 12 miliard let; ukazuje, jak se galaxie změnily od úsvitu vesmíru. V dnešním vesmíru vidíme dva hlavní typy galaxií : spirální a eliptické. Nové snímky, které s HST pořídily tři výzkumné týmy, však ukazují dramatický a rozdílný obraz vývoje galaxií od raných vesmírných dní.

[novinka] Nový kosmický program NASA

ročník:
1995
číslo:
4
stránka:
3–7
autor:
Petr Molík

Raketoplán stárne. Teoreticky je schopen létat ještě nejméně 25 let. Avšak tyto lety stojí mnoho peněz, a jestli se stane nehoda podobná Challengeru, raketoplánům nebude umožněn start - tentokrát navždy. Nadto dnešní raketoplány stále vyžadují vysoké finanční náklady k dosažení oběžné dráhy.

[novinka] Vznik Měsíce - nové klíče k záhadě

ročník:
1995
číslo:
4
stránka:
11
autor:
Václav Lajfr

Vědci pokračují v interpretaci množství dat, která v loňském roce získala sonda Clementine. V posled­ní době byl na základě jejího zkoumání měsíčního povrchu nalezen přesvědčivý důkaz potvrzu­jící domněnku, že Měsíc vznikl před miliardami let po srážce Země s tělesem velkým přibližně jako plane­ta Mars.

[novinka] Další černá díra potvrzena

ročník:
1995
číslo:
4
stránka:
14
autor:
Martin Řehák

Nedávno byla objevena velmi hmotná černá díra v centru blízké galaxie NGC 4261, která se nachází v souhvězdí Pany. Černá díra s diskem o průměru 800 ly, který ji obklopuje, je mimo centrum galaxie, což pod­poruje hypotézu, že v minulosti došlo ke srážce dvou galaxií. Objev černé díry je významný především tím, že se nachází v galaxii vzdálené pouze 100 miliónů ly, a proto je snadno pozorovatelná.