Astropis 1/2010

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial 1/2010

ročník:
2010
číslo:
1
stránka:
5
autor:
Pavel Spurný

Vážení čtenáři, na sklonku minulého roku nás opustil vynikající český astronom Dr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. (27. ledna 1929 – 4. prosince 2009), dovolte mi proto na něj na následujících řádcích zavzpomínat. To, že byl Zdeněk Ceplecha jeden z nejvýznamnějších českých astronomů, je známý fakt, a asi by bylo nošením dříví do lesa to zde opakovat a snažit se dělat výčet všeho toho, čeho Zdeněk dosáhl. Budu o něm psát křestním jménem, protože by mi připadalo divné o něm mluvit neosobně. Měl jsem totiž to velké štěstí, že jsem se Zdeňkem aktivně pracoval více než 27 let, tj. po celou mojí profesní dráhu a Zdeňkovu přesně druhou polovinu.

1/2010 - obálka, obsah a strany 3 a 39

ročník:
2010
číslo:
1
stránka:
1
autor:
Astropis

1/2010 - obálka, obsah a strany s barevnými obrázky 3 a 39

O (hvězdných) mapách, atlasech a katalozích

ročník:
2010
číslo:
1
stránka:
6–9
autor:
Oldřich Hlad

Po miliardy let se vyvíjel vesmír. Bez naší hvězdy – Slunce, bez Země a bez nás. Rodily se hvězdné soustavy, vznikaly a zanikaly hvězdy. Pak se v prachoplynné mlhovině zrodilo Slunce. Později vznikly planety a ve velmi příhodné poloze mezi nimi i naše Země. Plynuly věky. V teplých mořích vznikl život a vystoupil na souši. Z jedné větve savců se vyvinul člověk. Posléze rozumný – do jisté míry – a schopný. Nastal okamžik, kdy člověk vědomě pohlédl na nebe a začal je vnímat. Hleděl s údivem, pocitem krásy či vrozenou zvídavostí? Asi s trochou od všeho.

Systém BOINC: Výzkum vesmíru na domácím počítači

ročník:
2010
číslo:
1
stránka:
10–15
autor:
Dušan Vykouřil

Víte, že můžete pomáhat například ve výzkumu Mléčné dráhy, modelování srážek v urychlovači částic LHC (Large Hadron Collider) nebo hledat gravitační vlny v době, kdy píšete v textovém editoru, při stahování dat, při sledování filmu nebo když si popíjíte svůj šálek kávy a nechce se vám na tu chvíli vypínat počítač? Řešením jsou distribuované výpočty zpracovávané pomocí systému BOINC (Berkeley Open Infrastructure for Network Computing).

Celkem Ctihodní Dobrodruzi: Nobelova cena za fyziku 2009

ročník:
2010
číslo:
1
stránka:
16–17
autor:
David Ondřich

Každoroční udělování nejprestižnějších vědeckých cen je provázené jistým napětím, neboť ačkoliv jména nominovaných jsou obvykle známa od začátku roku, rozhodování nobelovské komise (v případě cen za fyziku o laureátovi rozhoduje Švédská královská akademie věd) bývá často velmi překvapivé. V posledních letech však byli oceněni – alespoň v případě medailí za fyziku – bezesporu vědci, kteří přispěli lidskému poznání fundamentálními objevy.

Svítit pouze na zem: Rekonstrukce veřejného osvětlení v České Skalici

ročník:
2010
číslo:
1
stránka:
18–19
autor:
Antonín Hanzlík

Světelné znečištění je zvýšení jasu noční oblohy činností člověka. Je způsobeno světlem směřujícím vzhůru, jež se rozptyluje na prachových a aerosolových částicích, vznášejících se v ovzduší. Nárůst světelného znečištění se v České republice významněji projevil po roce 1989, kdy vlivem poklesu průmyslové výroby nastal přebytek produkce elektrické energie. Dostatek elektrické energie umožnil rozšíření veřejného osvětlení. Instalace svítidel špatné konstrukce, svítících do nevhodných směrů, tj. především vzhůru, zavinila významné zvýšení jasu noční oblohy.

Kde nic není…

ročník:
2010
číslo:
1
stránka:
20–21
autor:
Jan Ebr

O jednotlivých souhvězdích píšeme v Astropise již devátým rokem – vzhledem k jejich omezenému počtu tak není překvapením, že nám pomalu „docházejí“. Dnes se proto podíváme hned do několika jarních souhvězdí (Vah, Pastýře, Severní koruny a Malé medvědice), kterým jsme se doposud vyhýbali. Z počtu objektů, na které přijde řeč, pak bude jasné, proč tomu tak bylo…

Obloha v březnu – květnu 2010

ročník:
2010
číslo:
1
stránka:
22–25
autor:
Jan Ebr, Vladimír Kopecký, David Ondřich

Nenechte si ujít • Saturn a Mars, oba viditelné téměř celou noc • komety 81P/Wild a C/2009 O2 ( Catalina ), obě nejjasnější na přelomu dubna a března • Venuši a začátkem dubna i Merkur na ranní obloze a 4. 4. jejich vzájemné blízké přiblížení • 16. – 18. 4. zátiší Marsu a otevřené hvězdokupy M44 – Jesličky • 1 9. 4. večer sérii zákrytů hvězd z kup y Cr 89 Měsícem a o dva dny pozděj i zákryt trojhvězdy ζ Cnc • 21.– 2 3. 4. maximum meteorického roje Lyrid

3D obrázky Slunce

ročník:
2010
číslo:
1
stránka:
26
autor:
Michal Švanda

Odpradávna byli sluneční pozorovatelé omezeni studiem pouze jedné poloviny sluneční koule. To se mírně změnilo až v devadesátých letech dvacátého století, kdy speciální metoda lokální helioseismologie umožnila z analýzy slunečních vln pozorovaných na přivrácené straně usoudit na přítomnost lokálních magnetických polí na straně odvrácené.

ČAS - Czech National Team

ročník:
2010
číslo:
1
stránka:
27–28
autor:
Dušan Vykouřil

Historie samotného Czech National Teamu (CNT), který v současnosti čítá více než 8 000 členů, sahá až do roku 2003, kdy jej založil Dušan Vykouřil. Důvodem jeho vzniku byla myšlenka sjednocení distribuovaných výpočtů (DC) v naší republice do jednoho velkého týmu a hlavně propagace těchto výpočtů u nás.

Cassini u Saturnu

ročník:
2010
číslo:
1
stránka:
30–31
autor:
Jan Ebr

Cassini pracuje na oběžné dráze Saturnu již od roku 2004, po celou tu dobu je jedinou sondou v celé rozlehlé oblasti plynných obrů (po řízeném zničení sondy Galileo v roce 2003) a po celou dobu vám v Astropise přinášíme její nejzajímavější výsledky a snímky. Během loňského roku měl Cassini možnost pozorovat Saturnův svět z nové perspektivy, protože planeta procházela (z hlediska severní polokoule jarní) rovnodenností. Zvláštní pohled na planetu obklopenou jen tenkými nebo skoro žádnými prstenci (ty jsou tak tenké, že z boku nejsou pozorovatelné), který se nám naskytl ze Země, nebyl nic proti pohledům, které neobvyklé světelné podmínky umožnily sondě přímo na oběžné dráze planety.

Kráter Cleomedes

ročník:
2010
číslo:
1
stránka:
32–33
autor:
Milan Blažek

V dorůstajícím Měsíci je pozorování nejzajímavější při hodnotách colongitudo kolem 300°. V té době se však již srpek dorůstajícího Měsíce krátce po západu Slunce nachází nevysoko nad JZ obzorem. Většinou tak nemáme možnost uskutečnit pozorování za klidného vzduchu, daleko výhodnější je pozorovat dva až tři dny po úplňku. Nejlepší situace nastává v zimě, kdy Měsíc za úplňku vystupuje v našich zeměpisných šířkách vysoko nad obzor. Je to logické. Měsíční úplněk stojí na obloze proti Slunci a v zimě tak sleduje jeho vysokou letní dráhu. V této době je pravděpodobnost klidného obrazu podstatně větší. Velmi pěkný pohled se nám naskýtá při hodnotě colongitudo kolem 120°. Colongitudo je selénografická délka místa, nad kterou právě vychází nebo zapadá Slunce. Tak trochu akčně se tato oblast nazývá terminátor.

[recenze] H. Couperová a N. Henbest: Dějiny astronomie

ročník:
2010
číslo:
1
stránka:
29
autor:
Pavel Najser

Když se na knižních pultech v minulém roce objevila kniha s jednoznačným názvem Dějiny astronomie, možná zaplesalo nejedno srdce milovníka historie kosmických objevů. Vždyť poslední takto speciálně zaměřená kniha vyšla v češtině téměř před půl stoletím pod názvem Poznávání vesmíru od našich autorů Horského a Plavce.