editorial – články – receze – novinky
Vážení čtenáři, moderní technika mi umožňuje psát tyto řádky v autobusu, který směřuje do čínského vnitrozemí – do pohoří Dabie Shan [Ta-pie Šan]. Vzdor nepříznivým meteorologickým prognózám jsem vážil cestu přes půl zeměkoule, abych spatřil nejdelší zatmění Slunce v tomto století.
Rozhovor s prof. RNDr. Davidem Vokrouhlickým, DrSc., laureátem Kopealovy přednášky za rok 2008.
Náš Měsíc má podobně jako všechny velké satelity sluneční soustavy tzv. vázanou (synchronní) rotaci – tzn., že se kolem své osy otočí za stejnou dobu, za jakou oběhne kolem své mateřské planety. Tento způsob oběhu je zajištěn vzájemným slapovým působením planet a jejich měsíců, při kterém dochází ke zpomalování rotace obou těles a zároveň ke vzdalování satelitů od svých mateřských planet.
I když nejde o čistě astronomické pozorování, doufám, že jde o pozorování oblohy natolik zajímavé, že nebudete váhat a vyzkoušíte si je. Na následujících stránkách se vám jev pokusím vysvětlit a dát návod k tomuto podivuhodnému pozorování polarizace oblohy.
Souhvězdí Eridanu symbolizuje řeku, do níž se zřítil Phaeton, syn řeckého boha Slunce Helia, po svém neúspěšném pokusu řídit jeden den sluneční vůz místo něj. O vhodnosti tvaru souhvězdí, které kromě zakroucených meandrů řeky nepřipomíná vůbec nic, není pochyb – naopak o tom, zda a kde lze řeku najít na zemském povrchu se dodnes vedou spory a existují prameny přisuzující tento status prakticky každému významnějšímu toku starověkého světa.
Jen jednou za 27 let máme možnost pozorovat zákryt v soustavě epsilon Aur, zákrytové proměnné s nejdelší známou periodou. Při zákrytu vizuální jasnost hvězdy poklesne přibližně z 2,9 mag na 3,8 mag, a to během pomalého procesu trvajícího téměř dva roky.
Ať již prostřednictvím internetu, v časopisech nebo osobně, setkáváme se v posledních letech s řadou amatérů, kteří pořizují nádherné astronomické fotografi e za účelem potěšit svou duši, udělat někomu radost, posouvat svoji laťku stále výš. Jako vyjádření úcty amatérské tvorbě vznikla soutěž Amatérský astrofotograf měsíce. Nejde však jen o to hledat vítěze, ale především porovnávat své snímky a kochat se nad krásami vesmíru. Hlavním pilířem soutěže je prezentovat aktuální snímky. Ty jsou zveřejňovány průběžně, a tak se může i širší veřejnost seznámit s tím, které objekty je možné na obloze právě spatřit a jak je umí amatéři z Česka i Slovenska zvěčnit. Mezi fotografi emi se již objevily také velmi kvalitní kresby a dokonce i video. Rádi bychom tímto výběrem z vítězných snímků vzdali hold všem, kdo tuto myšlenku podporují, tedy nejen vítězům, ale i začátečníkům. Nechť vám jsou inspirací a motivací pro nejbližší jasnou noc.
Otevřené hvězdokupy jsou objekty obsahující několik desítek až stovek, výjimečně několik tisíc hvězd. Počet hvězd ale není jediným rozdílem oproti hvězdokupám kulovým. Patří totiž k takzvaným plochým podsystémům galaxie, a tak jsou soustředěné v oblasti galaktické roviny, převážně ve spirálních ramenech. Oproti kulovým hvězdokupám jsou ty otevřené také výrazně mladší. V jinak poněkud nevýrazném souhvězdí Cefea však najdeme otevřenou hvězdokupu z tohoto pohledu mimořádného významu.