Astropis 3/2005

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 3/2005

ročník:
2005
číslo:
3
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký

Vážení čtenáři, v tomto čísle vám přinášíme mnoho zajímavých článků - pokusíme se poohlédnout za tím, co nového se stalo ve vesmíru, budeme vás přesvědčovat o tom, že stojí zato pokusit se o změření rychlosti světla „podomácku\", ale především byste si neměli nechat ujít článek pojednávající o sondě Deep Impact. Jde o historicky první zásah kometárního jádra lid-ským výtvorem a to je opravdu důvod ke zbystření pozornosti!


Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2005
číslo:
3
stránka:
6–10
autor:
Jiří Grygar, Michael Prouza

Nezaujatý pohled na nejrůznější události dokážeme zaujmout nikoliv přímo v jejich víru, ale spíše až z odstupu. Astronomie nám poskytuje dvojí takový odstup - jednak prostorový (dá se snad na něco hledět více zdaleka než na vesmírné jevy?), jednak časový (viděl snad už někdo něco staršího než reliktní záření?).

Tvář sopek

ročník:
2005
číslo:
3
stránka:
12–15
autor:
Pavel Gabzdyl

V roce 2004 vyrostl v kráteru sopky Mount St. Helens během několika měsíců lávový dóm vysoký přes 180 metrů. Jeho výška je tedy srovnatelná se třemi Petřínskými rozhlednami na sobě! pozemských vulkanických hornin přitom vznikají na tzv. divergentních rozhraních v oblastech středooceánských hřbetů, kde vzniká nová zemská kůra, tvořená přede-vším málo viskózními bazalty. Jiný případ představují konvergentní rozhraní, kde naopak zemská kůra zaniká.

Drtivý dopad -První pohled do nitra komety

ročník:
2005
číslo:
3
stránka:
18–21
autor:
Jana Tichá

Před startem sondy Deep Impact (volně přeloženo z angličtiny „Drtivý dopad\") jsme zblízka z kosmických sond viděli pouze tři kometární jádra - Halley, Borrelly a Wild 2. Kosmická sonda Deep Impact je však nejen další sondou ke kometě, ale vůbec první sondou „dovnitř\", do nitra komety.

Oblohou amatérsky

ročník:
2005
číslo:
3
stránka:
22–25
autor:
Neznámý

Asi nejočekávanějším úkazem přelomu letošního podzimu a zimy bude zatmění Slunce, které můžeme pozorovat 3. října. Zatmění lze vidět jako prstencové ze severního Portugalska a střední části Španělska (pás totality prochází Madridem). Z území naší republiky uvidíme zatmění pouze jako částečné; v Praze bude Slunce během maximální fáze (10.15 SEČ) zakryto z asi 54 %. Zatmění začíná v 9.01 a končí v 11.32 SEČ (údaje pro Prahu). Dominantou večerní oblohy bude planeta Mars, jejíž opozice (tj. období celonoční viditelnosti) připadá na 7. listopadu.

Pohled do centra Galaxie I

ročník:
2005
číslo:
3
stránka:
26
autor:
Žofie Sovová

Letněpodzimní obloha nám nabízí jedinečnou možnost podívat se do centra Galaxie, či lépe řečeno podívat se na prachoplynná oblaka, která ho óbklopují. Kromě toho se můžeme v tomto souhvězdí podívat trochu nad i pod rovinu symetrie Galaxie a pozorovat galaktické halo a jeho typické objekty, kterými jsou kulové hvězdokupy. Jak mnozí Z nás pochopili, řeč je o souhvězdí Střelce. Jedinou vadou tohoto souhvězdí bohatého na objekty vzdáleného vesmíru je jeho nízká výška nad obzorem (alespoň z území naší republiky).

Hodnocení kvality optických přístrojů II -Kritéria hodnocení optických přístrojů

ročník:
2005
číslo:
3
stránka:
28
autor:
Zděnek Řehoř

V dnešním pokračování seriálu o hodnocení kvality optických přístrojů se blíže podíváme na nejčastěji používaná kritéria pro hodnocení kvality optických přístrojů. Na konci této části se již zaměříme na jeden z nejjednodušších a přitom velmi kvalitní test - test na hvězdu.

MĚSÍČNÍ ZASTAVENÍ

ročník:
2005
číslo:
3
stránka:
34
autor:
Milan Blažek

Brázdy na povrchu Měsíce Tyto útvary (lat. rima, pl. rimae) je možné sledovat jen velmi blízko rozhraní osvětlené a neosvětlené části tělesa (terminátoru). S výjimkou několika desítek těch největších je pro pozorování potřeba vycvi-čené oko pozorovatele, klidná atmosféra a daleko• hled s větším průměrem objektivu na pevné (nej-lépe paralaktické) montáži Jen tak můžeme nerušeně obdivovat tenoučké zá-řezy podobné nitkám na Sedavém povrchu našeho souputníka.

Sluneční aktivita v I. pololetí 2005

ročník:
2005
číslo:
3
stránka:
35
autor:
Ladislav Schmied

V I. pololetí 2005 došlo k dalšímu poklesu slu-neční aktivity v porovnání s minulým rokem. Průměrné hodnoty předběžných relativních čí-sel sluneční činnosti SIDC, Brusel, jsou nižší o 8,6 a slunečního radiového toku SRF 2800 MHz o 11,6 jednotek těchto hlavních indexů, používaných k číselnému vyjádření její výše.

Pražská pobočka se představuje

ročník:
2005
číslo:
3
stránka:
39
autor:
Neznámý

Pražská pobočka je největší pobočkou České astronomické společnosti a jejím úkolem je sdružovat pražské členy ČAS. V řadách jejích členů ale najdeme nejednoho člena mimopražského. Pro své členy připravuje řadu zájezdů, přednášek a exkurzí. Dovolte mi, abych vás vybranými akcemi Pražské pobočky provedl.


[recenze] Jak byla zmeřena rychlost světla

ročník:
2005
číslo:
3
stránka:
16–17
autor:
Michal Švanda

O podstatě světla již byl napsáno mnoho, fakticky se o tomto tématu vedly sáhodlouhé filozofické debaty. Snad prvním, kdo se světlem jako fyzikálním jevem zabýval, byl v prvním století před naším letopočtem římský básník a filozof Lukrécius (99-55 před n. L). Ve čtvrté knize svého díla „ O povaze věcí\\\\\\\" tvrdil, že objekty kolem sebe vidíme proto, že samy emitují své vlastní repliky.

[recenze] P. Galison: Einsteinovy hodiny a Poincarého mapy

ročník:
2005
číslo:
3
stránka:
38
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Spousta knížek již byla napsána o tom. jak vznikala Einsteinova teorie relativity - tak co je jiného právě na téhle? Chce se mi říci, že jiné je skoro vše... Peter L. Galison (*1955), profesor dějin vědy na Harvardově univerzitě v Cam-bridgi, napsal knihu velmi neobvyklým způso-bem. Dokonce tak neobyčejným, že si vlastně nejsem ani jist, o čem kniha ve skutečnosti je...


[novinka] Konečně desátá planeta?

ročník:
2005
číslo:
3
stránka:
32
autor:
Radek Mašata

Na konci července se v médiích objevila další zpráva o objevu desáté planety.Těleso větší než Pluto bylo objeveno pomocí 120centimetrového dalekohledu Samuela Oschkina na znáriié Palomarské observatoři poblíž kalifornského San Diega. Jde o typické těleso Kuiperova pásu, které ale vzhledem ke své velikosti nemůže být podle objevitelů klasifikováno jinak, než jako planeta.

[novinka] Zonální chyby

ročník:
2005
číslo:
3
stránka:
32
autor:
Radek Mašata

Zonální chyby vznikají, když je při výrobě optického členu nedostatečně vybroušený/natvarovaný optický povrch finálně leštěn.Výsledkem pak jsou malá „údolí\" či „vrcholky\".

[novinka] Sražené hrany

ročník:
2005
číslo:
3
stránka:
32
autor:
Radek Mašata

Sražené hrany v optice vznikají nevhodným tlakem při leštění optické plochy. Toto je mnohem častější projev u zrcadel než u čoček.Příčina je velmi prostá - okraje čočky v refraktoru jsou skryty v objímce objektivu a na výsledné zobrazení tak nemají vliv.Podobným způsobem lze „vyléčit\" i zrcadlo.Zpravidla postačuje přiclonit jeho okraje kruhovou maskou (zpravidla stačí 5-10 mm).

[novinka] Nová sonda k Marsu

ročník:
2005
číslo:
3
stránka:
33
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Další ze série sond NASA, která by se měla vydat na cestu k rudé planetě je Mars Reconnaissance Orbiter. Start sondy je připraven na 10. srpna 2005 a to pomocí nejvýkonnější používané rakety Atlas V. (Vždyť Orbiter váží i s palivem více než 2 tuny.) Sonda by měla ke svému cíli dorazit v březnu 2006 a po nezbytných korekcích dráhy by v listopadu 2006 měla zahájit vědeckou činnost z výšky 300 km nad povrchem.

[novinka] Vodní led v marťanském kráteru

ročník:
2005
číslo:
3
stránka:
33
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Kosmická sonda Mars Express odhalila pomocí své stereo kamery vysokého rozlišení (HRSC) pozoruhodný kráter poblíž severního pólu Marsu. Tento bezejmenný 2 kilometry hluboký a 35 km široký kruhový kráter ukrývá poblíž středu pozůstatky vodního ledu. Bělavá skvrna je nade všechnu pochybnost rstvou vodního ledu.

[novinka] Venus Express na startu

ročník:
2005
číslo:
3
stránka:
33
autor:
František Martinek

Evropská kosmická sonda Venus Express úspěšně absolvovala poslední fázi zkoušek v Evropě a je připravena k přesunu na místo svého startu - na kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu. V současné době je sonda Venus Express umístěna v kontejneru, který bude letecky přepraven přes Moskvu na Bajkonur na palubě letounu Antonov 124.

[novinka] Cassini u Saturnu

ročník:
2005
číslo:
3
stránka:
36–37
autor:
Jan Verfl

Titan: kde se bere metan?V posledních měsících jsme nezažili žádný historický průlet okolo Titanu - o to více měli odborníci času na podrobnější analýzu již drive pořízených infračervených snímků jeho povrchu. Ty nám sice umožňují nahlédnout pod jeho hustou atmosféru, avšak jejich interpretace není zdaleka tak snadná jako u běžných obrázků ve viditelném světle.Navíc je Titánův povrch, jak jej postupně poznáváme, zásadně odlišný od všeho, co doposud známe.