Astropis 2/2003

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 2/2003

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
5
autor:
Michael Prouza

Vážení čtenáři, s pokročilým jarem a nadcházejícím létem, s krásným teplým počasím jakoby veškerá intelektuální činnost dostávala na frak. Při každém pohledu z okna od pracovního stolu se alespoň mně vkrádají myšlenky na příjemné poležení ve stinném zahradním lehátku, v měkké lesní trávě či na břehu rybníka, pracovní tempo povážlivě klesá, čas dovolených nastává, šedá kůra mozková zhusta okorává... Ale s létem jsou tu nejen parné dny, ale i chladivé noci s oblohou plnou hvězd a pro tyto příležitosti je vaším věrným průvodcem Astropis, časopis, který je užitečný dvojnásob, protože vás nenechá přespříliš myšlenkově zlenivět a udrží kolečka ve vaší hlavě i během líného léta aspoň na poctivém volnoběhu.


Příběhy měsíčních map

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
6–11
autor:
Antonín Rükl

Počátkem třetího tisíciletí má virtuální tulák po sluneční soustavě na vybranou z celé řady více či méně prozkoumaných lokalit. Jestliže by hlavním kritériem výběru mělo být spolehlivé globální zmapování cílového tělesa, pak se nabízí především Mars, vícenásobně ofotografovaný a pokrytý mnoha sadami přesných map. Kdejaký kámen byl zaznamenán na planetce Eros. A potom lze vybírat z celé řady těles, zmapovaných méně spolehlivě, tj. nehomogenně (s nestejnou přesností a rozlišením podrobností v rázných oblastech), nebo jen zčásti; kupodivu sem patří také Luna, naše sousedka. Jak to, že právě ona nebyla uvedena na prvním místě?

Optické jevy v zemské atmosféře

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
12–17
autor:
Jan Bednář

V nejrůznějších sděleních mnoha fantastů se vyskytují zmínky či většinou neurčité popisy zjevů, které lze zpravidla vysvětlit zcela racionálně jako známé jevy optiky atmosféry. Optické jevy v zemské atmosféře beze sporu patří k nejpůsobivějším přírodním úkazům. Již od pradávna upoutávaly pozornost člověka, což se projevuje v řadě bájí, mýtů a mnoha dalších slovesných a literárních památkách. V historii fyziky sehrály roli významného impulsu k rozvoji bádání na poli optiky, vlnové fyziky obecně apod. V současné době představují mj. překrásný didaktický materiál k názorným demonstracím a výkladům prakticky celé klasické geometrické a vlnové optiky.

Vlivy sluneční činnosti na procesy na Zemi

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
18–21
autor:
Miloslav Kopecký

I když problematika vlivu sluneční činnosti na procesy na Zemi je v popředí zájmu vědců již řadu desítek let, zdaleka není vyřešena. V řadě případů, jako jsou polární záře, magnetické bouře, změny ionosféry apod. je vliv sluneční činnosti nejen prokázán, ale i fyzikálně objasněn. Naproti tomu vliv sluneční aktivity např. na počasí, změny klimatu, na biologické procesy včetně lidského organismu apod. je zatím nejasný v důsledku značné složitosti těchto procesů a překrývání se řady dalších vlivů na tyto procesy a často nemáme ani potuchy, jakými fyzikálními pochody by mohl být realizován, i když některé statistické výzkumy o jeho možnosti svědčí.

Oblohou amatérsky

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
22–25
autor:
Žofie Sovová, Ondřej Šváb, Jav Verfl

Toto číslo vychází právě jeden den před úplným zatměním Měsíce a dva týdny před částečným zatměním Slunce pozorovatelným od nás, avšak o obou těchto úkazech se podrobněji dočtete v Astropise 1/2003. Mezi 17. 7. a 24. 8. je aktivní meteorický I letošní léto totiž bude bohaté na pozorovací příležitosti. Po celé prázdniny bude obloze vévodit Mars (s téměř -3 mag), prožívající letos perihelovou opozici (viz níže) - a letní obloha také nabízí řadu „každoročních \\\" objektů.

Souhvězdí Štíra

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
26
autor:
Jan Verfl

Jak už to tak bývá, ty nejzajímavější věci bývají nejméně dostupné - a tak většina nejlákavějších krás bohatých oblaků jižní části mléčné dráhy zůstává našinci skryta v mlze u obzoru či častěji pod ním. Souhvězdí Štíra je jedním z mála okének, kterými do tohoto světa můžeme nahlédnout.

Srpková mlhovina

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
27
autor:
Radek Mašata

Souhvězdí Labutě, zvláště pak okolí hvězd Deneb (a Cyg) a Sadr (y Cyg), je již při pohledu triedrem velmi bohaté na hvězdy. Najdeme zde také pestrou škálu těch nejznámějštch mlhovin, jako je Pelikán, Severní Amerika nebo velmi rozsáhlý zbytek po výbuchu supernovy Řasy. Na první pohled bychom podobný mechanismus vzniku jako u Řas čekali i u dalšího, mnohem menšího a nenápadnějšího objektu, který leží nedaleko.

Hvězdná interferometrie

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
28–31
autor:
Zdeněk Šperling

V článku je stručně popsáno několik technik moderní astronomie, které využívají interferenčního jevu, jednak v oblasti záření optického (viditelné, infračervené), jednak v oblasti záření Roentgenova. Pozornost je věnována hlavně dalekohledům se složenou aperturou.

Královská observatoř Greenwich

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
32–33
autor:
Václav Laifr

Královská observatoř v londýnském Greenwichi, kdysi jedna z nejvýznamnějších světových hvězdáren, zůstala v současné době pouze muzeem astronomie, námořní navigace a časomíry. Není však muzeem hned tak ledajakým. Která jiná instituce nám umožní postát nohama na východní a západní polokouli zároveň a následně si prohlédnout byt královského astronoma?

Sluneční aktivita v měsících lednu a únoru 2003

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
38
autor:
Ladislav Schmied

V naší rubrice informujeme především o významných dějích, probíhajících na Slunci. Tentokrát však v ní věnujeme pozornost opačnému jevu, razantnímu poklesu sluneční aktivity od konce minulého roku až na velmi nízkou úroveň v několika únorových dnech. V měsících lednu a únoru vzniklo na slunečním povrchu pouze několik skupin slunečních skvrn střední mohutnosti a kromě nich jen další skupinky nebo osamocené skvrnky, obtížně pozorovatelné v malých přístrojích.

ČAS - Dva roky hvězdáren

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
39–40
autor:
Štěpán Kovář

Na podzim roku 2000 jsem představil svoji první astronomickou výstavu \\\"Místa astronomické vzdělanosti 1918- 1945\\\". Tehdy asi nikdo ani nemohl tušit, kolik kilometrů po naší malé zemi tato skromná výstava urazí a kolika lidem se představí. O to víc jsem překvapen já sám, když zjišťuji, že za celé dva roky se v mém ateliéru ohřála jen na pár dní a předpokládaný počet lidí, kteří se před osmnácti hvězdárnami na chvilku mohli zastavit, se blíží číslu 80 000. Tímto článkem bych rád poděkoval nejen sponzorům, kteří pomohli knížce a výstavě spatřit světlo světa, ale také všem hvězdárnám a galeriím, které výstavě otevřely dveře.


[recenze] Libor Lenža: Astronomie pro každého

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
34
autor:
Žofie Sovová

Na začátek musím přiznat, že jsem ke čtení této knihy zpočátku přistupovala s jistou dávkou skepse. Nedočtu se zde již mnohokrát vyřčená a napsaná fakta? Nejedná se o další přehled přehledů, kde se autor snaží psát o všem a ve výsledku nenapíše o ničem? Již přečtení prvních několika stránek mě přesvědčilo, že mé obavy jsou plané a že mám co do činění se zajímavou knížkou.

[recenze] Josip Kleczek: Velká encyklopedie vesmíru

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
34
autor:
Vladimír Libý

Minulý rok před Vánocemi se na pultech v knihkupectvích objevila objemná kniha, věnující se plně astronomii. Zasloužilo se o to nakladatelství Academia, ale hlavně Josip Kleczek. Jedná se o encyklopedii astronomie s názvem Velká encyklopedie vesmíru. Dlužno dodat, že podobná kniha tu opravdu chyběla a její přípravy se zhostil odborník na slovo vzatý. Vždyť první Kleczkův Astronomický výkladový slovník vyšel již v roce 1963!


[novinka] Další zpoždění sondy Gravity Probe B

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
35
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Poněkud kontroverzní kosmická sonda Gravity Probe B, která je určena k testování Einsteinovy obecné teorie relativity, se opět ocitla v potížích. Testování teorie relativity by mělo spočívat v určení unášení časoprostoru vlivem rotace Země v jejím okolí, tak jak to předpovídá teorie. Pro zaznamenání tohoto fenoménu je sonda vybavena čtyřmi extrémně citlivými gyroskopy.

[novinka] Rosetta má nový cíl

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
35
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Velkým zklamáním bylo lednové odvolání startu evropské kosmické sondy Rosetta, v ceně jedné miliardy dolarů, která měla zkoumat kometu Wirtanen. Po potížích, které provází raketový nosič Ariane 5, bylo rozhodnuto, že bude lepší start zrušit a tím pádem hledat i nový cíl výzkumu.

[novinka] Kosmická sonda na nukleární pohon

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
35
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vědci zabývající se planetárním výzkumem nedávno navrhli, aby NASA začala vážně uvažovat o vypuštění meziplanetární sondy na jaderný pohon. Finanční rozpočet pro sondu zatím není schválen, ale i pokud vše půjde hladce, sonda Jupiter Icy Moons Orbiter (tedy volně česky - Orbiter Jupiterových ledových měsíců) nevystartuje dříve než v roce 2011.

[novinka] Světelné echo scanuje mlhovinu

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
35–36
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

V lednu loňského roku předvedla hvězda V838, která se nachází ve vzdálenosti 20 000 světelných let v souhvězdí Jednorožce, úžasné divadlo. Z ničeho nic se zjasnila lOOOOx, tj. byla 600000x jasnější než Slunce, a na dobu 40 dní se tak stala nejjasnější hvězdou v naší Galaxii. Hvězda V838 Mon je, jak naznačují spektroskopická měření, pravděpodobně dvojhvězdou, v níž hmota padá z hvězdného souputníka na povrch bílého trpaslíka, kde po jisté době nastartuje vzplanutí termojaderné reakce.

[novinka] Cíle pro marsovské Rovery

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
36
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Po více než dvouletém pečlivém zvažování vybrala komise planetologů z NASA místa přistání pro marsovská vozítka - Rovery (Mars Exploration Rovers). Bylo již opravdu na čase, neboť sondy by se měly vydat na cestu ve startovacím okně od května do července letošního roku.

[novinka] Největší digitální kamera světa

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
36
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

V dubnu letošního roku byla na Kanadsko-Francouzsko-Havajském teleskopu (CFHT) na vrcholu Mauna Kea na Havaji uvedena do provozu největší digitální kamera na světě (více podrobností na www.cfht.hawaii.edu). MegaPrime CCD kamera obsahuje 340 milionů obrazových bodů (pixelů) a jak říkají její tvůrci je nejméně lOOx výkonnější než nejlepší komerčně dostupné CCD kamery.

[novinka] Čtvrtý velký kosmický dalekohled otevírá infračervené okno

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
36–37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Poslední ze série velkých kosmických dalekohledů, které byly navrženy v 70. letech, je konečně připraven ke startu. Jestliže vše půjde dobře, pak Infračervený kosmický dalekohled (Space Infrared Telescope Facility - SIRTF) odstartuje z mysu Canaveral v polovině srpna.

[novinka] GALEX šťastně odstartoval

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
37
autor:
David Ondřich

Další satelit z rodiny družic, jejichž cílem je zkoumání struktury a vývoje vesmíru americké Agentury pro letectví a kosmonautiku NASA, absolvovala úspěšný start. Jedná se o družici GALEX (Galaxy Evolution Explorer) a odstartovala s pomocí rakety Pegasus XL z paluby letounu L-1011 nad floridským mysem Canaveral v pondělí 28. dubna t.r.

[novinka] Rodinný portrét

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
37–38
autor:
David Ondřich

Dalo by se říci, že do rodinného alba našeho Slunce přibylo několik zajímavých snímků - vědcům se za pomoci přístroje VLTI (Very Large Telescope Interferometer, Paranal, Chile) podařilo poprvé přesně určit úhlový rozměr disků hvězd Alfa Centauri A a B. Tyto dvě hvězdy jsou součástí (nejméně) trojitého systému, který jako třetí známou složku obsahuje hvězdu známou pod jménem Proxima Centauri a který je nám nejbližším hvězdným systémem vůbec.

[novinka] Dobře propečená planeta

ročník:
2003
číslo:
2
stránka:
38
autor:
David Ondřich

Ještě o jednom nedávném objevu učiněném s pomocí VLT se zmíníme v tomto přehledu novinek - skupina německých vědců objevila s jedním spektrografem tohoto přístroje exoplanetu s nejkratší známou oběžnou dobou. Tato planeta se nachází na velmi blízké oběžné dráze své mateřské hvězdy - obíhá jen ve vzdálenosti 3,5 milionu kilometrů s oběžnou periodou 28 hodin a 33 minut.