Astropis 2/1995

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Sloupek

ročník:
1995
číslo:
2
stránka:
23
autor:
Radek Mašata

Vážení čtenáři, v poslední době dochází v astronomii, ale nejen v ní, k obrov­skému informačnímu boomu. Obrovská kvanta dat ze všemožných družic a z Hubblova kos­mického dalekohledu přivádějí vědce k dalším a dalším, novým objevů a přinášejí spoustu nových neuvěřiteU, ných informací o vesmíru. Tyto informace po zpracování plní nejrůznější periodika, ať už odborná, nebo populárně vědecká. Příval nových informací se valí nejen na papíře, ale i počítačovými sítěmi.


Barvy na Měsíci

ročník:
1995
číslo:
2
stránka:
3–4
autor:
Petr Jakeš

Pozorování barevných odstínů patří k těm rysům, kterým se moderní výzkum Měsíce málo věnuje. V době, kdy jsou dostupný údaje o distribuci chemických prvků na měsíčním povrchu (ze spektrometrie gamma programu Apollo), anebo údaje o odrazové mohutnosti ve velkém oboru vlnových délek od ultrafialové oblasti do infračervené (například z projektu Clementine), není mformační hodnota takových \"barevných\", často subjektivních pozorování nijak vysoká. Pro většinu pozorovatelů je Měsíc \"černobílý\".

Barevný Měsíc

ročník:
1995
číslo:
2
stránka:
4
autor:
Pavel Gabzdyl

Každý, kdo už někdy prohlížel našeho nejbližšího souseda v době kolem úplňku, ví, že na jeta? tváři spatříme pouze jiskřivě bily povrch s širokou paletou šedi. Vite však o tom. že při pokornějším pohledu můžete spatřit i barevné skvrny ?!

Měsíc a Spika 12. 5. 1995

ročník:
1995
číslo:
2
stránka:
4
autor:
Jiří Kubánek

Počasí ve střední Evropě večer 12. květ­na t.r. nebylo příliš nakloněno astrono­mickým pozorováním, tedy ani sledování zákrytu Spiky (a Vir) Měsícem. Po vstupu Spiky za neosvětlený okraj Mě­síce bylo v Praze zcela zataženo. Několik mi­nut před výstupem, který nastal asi tři čtvrtě hodiny po vstupu, se oblačnost částečně protrhala, naštěstí v té části oblohy, kde svítil Měsíc.

Neutrinová astrofyzika

ročník:
1995
číslo:
2
stránka:
5–8
autor:
Michaela Kryšková

Čtyři experimenty na různých místech Země, které registrují sluneční neutrina, stále potvrzují rozdíl v neutrinovém toku vzhledem k předpovědím jaderné fyziky. Budoucí pokusy s nový­mi detektory neutrin slibují odhalit příčinu tohoto deficitu. Plánované detektory mohou také vytvořit nové pole astronomie, založené na pozorování neutrin ze vzdálených, energetických astrofyzikálních zdrojů.

Kritéria identifikace impaktních struktur

ročník:
1995
číslo:
2
stránka:
9–12
autor:
David Rajmon

Impaktní struktury jsou jedním z nejběžnějších útvarů na povrchu planet a na jiných menších kosmic­kých tělesech. Historie jejich výzku­mu sahá až do 17.stol., kdy Galileo Galilei poprvé pozoroval dalekohle­dem Měsíc a jeho krátery. Až do 20. stol. spolu soupeřily dvě teorie vzniku kráterů: impaktová a vulka­nická. Výzkum ztěžovala hlavně skutečnost, že na Zemi nebyly dlouho impaktní krátery známy.

Představujeme vám: Hvězdárny a planetárium v Ostravě

ročník:
1995
číslo:
2
stránka:
13
autor:
Marek Pelinka

Vystupujeme z autobusu č. 46, který nás dovezl prakticky až na pe­riferii Ostravy. Po chvíli objevujeme směrovou tabuli \"Planetárium\" a odbočujeme ze silnice na lesní ces­tičku. Přecházíme potok po roz­padlém dřevěném mostě a vystupu­jeme z lesa. Tam se před námi rozprostírá pole u jehož okraje stojí moderně vypadající budova hvězdárny a planetária. Hvězdárna a planetárium byly postaveny v letech 1979 - 1980 ještě jako Báňská měřická základna.

Planetární mlhovina Kočičí oko

ročník:
1995
číslo:
2
stránka:
14–16
autor:
Jakub Haloda

Planetární mlhoviny patří bezes­poru mezi nejkrásnější a nejzají-mavější objekty vzdáleného vesmíru, které už několik století upoutávají pozornost jak astronomů profe­sionálů, tak i amatérů. Název \\\\\\\"pla­netární mlhoviny\\\\\\\" pro tyto objekty zavedl slavný anglický astronom a pozorovatel česko-německého půvo­du Wiliam Herschel na základě jejich podobnosti s kotoučky planet.

HST: Anatomie Kočičího oka

ročník:
1995
číslo:
2
stránka:
15
autor:
Václav Laifr

Ještě než byl opravený Hubblův kosmický dalekohled namířen na pla­netární mlhovinu NGC 6543 v souhvězdí Draka, byl tento objekt považován zajeden z nejsložitějších svého druhu. Kočičí oko - takový název nedávno dostala tato mlhovina, která se pozemským pozorovatelům jevila jako nepřehledná změť jasných bublin, smyček a uzlin Spektrální analýza odhalila plyn tryskající vysokou rychlostí z protilehlých stran mlhoviny a družici na oběžné dráze se zde dokonce podařilo zjistit zdroj rentgenového záření, což je u pla­netárních mlhovin skutečná rarita.

Gama astronomie - 2.

ročník:
1995
číslo:
2
stránka:
18–20
autor:
Michaela Kryšková

EGRET (Energetic Gamma Ray Experiment Télescope) shromažďuje informace o gama záření, které nese nejvíce energie. EGRET má 45 stupňů široké zorné pole. OSSE (Oriented Scintillation Spectrometer Experiment) zkoumá poměrně malé pole, 4x11 stupňů. V obvyklém sledu pozorování zůstává COMPTON zaměřen na stejný směr po dobu dvou týdnů. V tomto období COMPTEL a EGRET sbírají data pouze z tohoto směru.

Oblohou amatérsky (červen, červenec, srpen, září)

ročník:
1995
číslo:
2
stránka:
20–23
autor:
Jiří Kubánek

PLANETY Merkur: Po dolní konjunkci se Sluncem (5.6.) se Merkur objeví kon­cem června ráno nízko nad východo-severovýchodním obzorem, protože 29.6. je v největší západní elongaci (22° od Slunce). Šance pro spatření planety se poté ještě o něco zvyšuje (vzhledem k rostoucí deklinaci a především ke zvyšující se jasnosti planety); kolem 10.7. vychází Merkur zhruba 1 h 15 min před Sluncem, když na začátku občan­ského soumraku je jen 4° nad obzorem V té době přesahuje jasnost -0,5 mag a jeho úhlový průměr je kolem 6\\\". Ve druhé polovině čer­vence přestává být pozorovatelný, protože 28.7. dochází k jeho kon­junkci se Sluncem.


[novinka] ASTROPRAKTIKUM 95

ročník:
1995
číslo:
2
stránka:
12
autor:
Vladislav Slezák

oukromá astronomická observa­toř v Prostějově pořádá a zároveň si Vás dovoluje pozvat na IV. ročník deseti denní prázdninové akce se zaměřením nejen na astronomii, ASTROPRAKTIKUM 95.

[novinka] NOVINKY Z HST: Tanec Saturnových prstenců

ročník:
1995
číslo:
2
stránka:
17
autor:
Martin Rehák

21. května tohoto roku se odehrála událost, kterou máme možnost pozorovat pouze jednou za 15 let. Saturn se natočí tak šikovně, že se jeho prstence stanou prakticky nepozorovatelné v menších dalekohledech (do cca 16 cm ). Ostatně, tohoto jevu si povšiml už Galileo Galilei. Ten svým nedokon­alým dalekohledem pozoroval Saturn jako tři vzájemně nepohyblivá tělesa. Jednotvárnost planety ho však znudi­la natolik, že se na planetu opět podí­val až po několika měsících.

[novinka] Smyčka v Labuti

ročník:
1995
číslo:
2
stránka:
17
autor:
Martin Rehák

(K obrázku na 2. straně obálky) HST počátkem tohoto roku zamířil svůj pohled i do obrovité difúzní mlhoviny v souhvězdí Labutě, která je zbytkem po výbuchu supernovy, jež vybuchla před 15-30 tisíci lety. Ačkoliv je tato mlhovina od nás vzdálena asi 2500 ly, její průměr je asi šestinásobkem průměru Měsíce.