Astropis 4/2007

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial 4/2007

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, to, že se náš časopis snaží popularizovat astronomii, astrofyziku a příbuzné obory vám jistě neuniklo. Otázkou ale zůstává, zda to dělá správně. Jak by se tedy měla popularizovat věda? Může nám na tuto otázku odpovědět nahlédnutí do historie? Překvapivě ano – i když se to nezdá pravděpodobné, popularizace vědy je jako obor stará již několik století [1]. Bohužel nemůžeme naše úvahy započít okřídleným rčením – „již staří Řekové…“ (pomineme-li cestopisná a dějepisná vyprávění), ale můžeme nahlédnout do kuchyně doby osvícenské, kdy se popularizátoři snažili vědecké poznatky veřejnosti vysvětlit

[editorial] Leonard Mlodinow: Feynmanova duha

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
35
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

„Feynmanova duha“ není knihou o astronomii, není vlastně ani klasickou populárně naučnou knihou, ale přesto si myslím, že je pozoruhodným dílem, které si zaslouží pozornost (navíc ji skvěle přeložil Jan Klíma).

Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, Michael Prouza

Je to již čtvrté ohlédnutí za loňskými astronomickými událostmi, které vychází v Astropisu a které dokončujeme na sklonku roku letošního. Nastává pomalu čas bilancování událostí roku 2007, ale my si zde ponecháváme tradiční odstup i jistý nadhled a přinášíme vybrané zajímavé události z naší Galaxie i těch opravdu zapadlých koutů vesmíru, které se udály – či spíše o kterých se lidstvo dozvědělo – v roce 2006.

Jak byla (ne)objevena poslední planeta O klikaté cestě k objevu a marných pokusech zopakovat historii

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
12–17
autor:
Pavel Najser

Když poslal 9. července 1846 královský astronom a ředitel greenwichské observatoře Georg Bidell Airy profesoru astronomie a řediteli univerzitní observatoře v Cambridge Jamesu Challisovi svůj naléhavý apel na hledání nové planety, byl Challis na dovolené. Problémem se začal zabývat až po svém návratu 18. 7., vlastní pozorovatelské práce zahájil ale až 29. 7. Údajně jedinou osobou, která byla do pátrání zasvěcena, byl John C. Adams. Ten byl velmi potěšen, že jeho práci vzal konečně někdo na vědomí, netušil ovšem, že rozhodujícím činitelem v této kauze nebyly jen jeho výpočty, ale spíše fakt, že k téměř stejným výsledkům došel známý a renomovaný francouzský matematik Urbain J. J. Leverrier. O této skutečnosti věděl v tom čase ovšem pouze Airy.

Planetka, která zahubila dinosaury

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
18–21
autor:
Pavel Koten

Před 65 milióny lety vrazila do naší planety větší planetka. Všeobecně je tato událost spojována s velkým vymíráním rostlinných a živočišných druhů. Můžeme diskutovat o tom, jestli tato kosmická srážka byla hlavní příčinou ústupu dinosaurů nebo jenom posledním hřebíčkem do rakve druhu, který byl už v té době na ústupu. K dopadu kosmického tělesa do oblasti dnešního Yucatánu každopádně došlo, důkazů se nalezla celá řada.

Velký pes a Jednorožec

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
22–23
autor:
Vladimír Libý

Stará řecká báje vypráví, že dar bohyně lovu Artemidy pes Lailapsos dokázal chytit každou kořist. Jednou se však v „revíru“ krále Amfitryona vyskytla nepolapitelná liška. Tím vznikla neřešitelná situace. Na obloze se skutečně nikdy nedohoní, Liška je letní souhvězdí a zapadá, když Velký pes vychází. Lailapsos proto raději pronásleduje nedalekého zajíce. Velký pes je jedno z nejstarších souhvězdí, již Egypťané zobrazovali boha Anubise se psí hlavou. Naopak Jednorožec přibyl na oblohu až v 17. století, poté, co ho na Zemi nikdo nenašel.

Oblohou amatérsky prosinec 2007 – únor 2008

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
24–27
autor:
Jan Verfl

Největším trhákem současné oblohy je samozřejmě kometa 17P/Holmes (viz níže). Kromě ní však bude snad výjimečně dobře pozorovatelná i 8P/Tuttle (str. 26) a většinu noci budou vysoko nad námi zářit dvě jasné planety Saturn a Mars, obě blízko opozice a tedy v ideální pozici k pozorování. 24. 12. dojde dokonce k zákrytu Marsu Měsícem, nedaleko od nás tečně (str. 27). Na Měsíc se podívejte také v noci z 20. na 21. 2., kdy nastane pro nás příznivé zatmění Měsíce (str. 27).

Výzvy Gumova katalogu

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
28–29
autor:
Radek Mašata

Na stránkách Astropisu jsme se už kromě obligátního Messierova katalogu mlhavých objektů (M) a Nového všeobecného katalogu mlhovin a hvězdokup (NGC) J. L. E. Dreyera a jeho pozdějšímu doplňku Index Catalogue (IC) setkali i s několika méně známými přehledy. Mezi ně jistě patří Barnardův katalog temných mlhovin (B), katalog otevřených hvězdokup Pera Collindera (Cr) nebo katalog aktivních galaxií Benika Markariana (Mrk). Výčet těchto menších, úžeji zaměřených katalogů deep-sky objektů je ale mnohem obsáhlejší.

Jemný úvod do spektropolarimetrie

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
30–34
autor:
Jan Jurčák

Záření je jediným zdrojem informací, který můžeme použít ke zkoumání vesmírných objektů, přičemž základní informace dokážeme určit z intenzity a jejích změn. Pro určení rychlostí, při kterých záření vzniká, už potřebujeme rozložit světlo na spektrum, ze kterého můžeme získat i základní představu o přítomnosti magnetického pole v místě formování spektrální čáry. Mnohem detailnější informace však získáme studiem spektrálních čar polarizovaného záření. Tato metoda se označuje jako spektropolarimetrie a je aplikovatelná na jakékoliv vesmírné objekty, avšak základy této metody jsou zde prezentovány pouze na slunečních spektrech. Před nastíněním postupů jak určit fyzikální parametry plazmy z pozorovaných profilů polarizovaného záření je nutný nejen úvod do toho, co to vlastně polarizace je, ale především, jak je v případě astronomických měření definována a co ji způsobuje.

Sluneční aktivita v I. pololetí 2007

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
34
autor:
Ladislav Schmied

Současný 23. jedenáctiletý cyklus sluneční činnosti se blíží ke svému závěru. Tomu nasvědčují poslední známé hodnoty vyrovnaných relativních čísel Ri (SIDC, Brusel) 12,1 a slunečního radiového toku SRF 2800 MHz (10,7 cm) 77,8 jednotek za měsíc prosinec 2006.

Sluneční sekce ČAS

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
41–42
autor:
Eva Marková, Michal Sobotka, Pavel Kotrč, Pavel Suchan

Sluneční sekce je jednou z nejstarších sekcí ČAS, vznikla pod názvem Sekce pro pozorování Slunce. Její členové se s nadšením zapojovali do pozorování Slunce již od roku 1920. Od počátku byli velmi aktivní, takže např. ve zprávě za rok 1928, sestavené dr. Vladimírem Guthem, jenž tehdy sekci řídil, se dočteme, že ten rok členové uskutečnili 569 pozorování. Pozorování Slunce později shromažďoval František Kadavý na Petřínské hvězdárně. Sekce svoji činnost nepřerušila ani v době války a vlastně funguje až do dnešní doby, i když s nepatrně změněným názvem.

[recenze] Zdeněk Pokorný: Exoplanety

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
35
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Ani jsme se nenadáli a českému čtenáři se dostává do rukou již druhá kniha o extrasolárních planetách. (Tou první byla recenzovaná kniha M. Mayora, P.-Y. Freie: Nové světy ve vesmíru, Paseka, Praha 2007, viz Astropis 3/2007 str. 45.)

[novinka] Předpověď Aurigid úspěšná

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
36
autor:
Jan Verfl

Jak jsme informovali v loňském Speciálu, během kongresu IAU v Praze zveřejnil Peter Jenniskens z kalifornského institutu SETI svoji odvážnou předpověď, podle níž mělo letos 1. září dojít k meteorickému dešti, nebo alespoň neobvyklému zvýšení aktivity do té doby takřka neznámého a jen okrajově zdokumentovaného roje alfa-Aurigid.

[novinka] Galaktické slupky

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
36–37
autor:
Jan Verfl

Velké eliptické galaxie jsou sice často monumentálními vesmírnými obry, avšak v dalekohledu ani na snímcích většinou díky svému fádnímu vzhledu příliš nezaujmou. Již více než 40 let ovšem víme, že to nemusí být vždy pravda - pokud se podíváme opravdu pořádně, můžeme u některých z nich (dnes se uvádí, že asi u 10 procent) najít jemnou strukturu v podobě soustředných oblouků různých konfigurací, tzv. slupek.

[novinka] Díra do Marsu

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
37
autor:
Jan Verfl

Na snímku sopečné oblasti Arsia Mons pořízené v květnu sondou Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) byl objeven tmavý kruh o průměru asi 150 metrů, který ihned přilákal pozornost.

[novinka] Japetus zblízka

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
37–38
autor:
Jan Verfl

V září poprvé a naposledy proletěla sonda Cassini nízko nad povrchem Saturnova měsíce Japetus a pořídila podrobné snímky jeho neobvyklého povrchu. Nejznámější podivností Japeta je rozdílné zbarvení jeho polokoulí. Ta, která je natočená ve směru jeho oběhu kolem Saturnu (díky vázané rotaci je to pořád tatáž) je extrémně tmavá, pravděpodobně v důsledku pokrytí poměrně tenkou vrstvou tmavého materiálu, zatímco druhá polokoule je zářivě bílá až na několik malých tmavých skvrn. Na základě posledních pozorování se ukazuje, že právě ostrý kontrast černé a bílé s naprostým nedostatkem odstínu mezi nimi může být vodítkem k procesům, které zde probíhají.

[novinka] Zásadní zjištění o nejenergetičtějších částicích vesmíru

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
39
autor:
Michael Prouza

Observatoř Pierra Augera, budovaná za účasti českých fyziků (včetně redaktorů a přispěvatelů Astropisu) v Argentině, oznámila dne 9. listopadu 2007 prostřednictvím tiskových konferencí ve všech 17 členských zemích a prostřednictvím článku v časopise Science zásadní zjištění o těch nejenergetičtějších částicích ve vesmíru, které známe.

[novinka] Zlatá medaile Bruceové českému rodákovi

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
39–40
autor:
Michael Prouza

Největší astronomická společnost světa, americká Astronomická společnost Pacifiku založená roku 1889 v Kalifornii nejenže sdružuje jednotlivce i organizace ze 70 zemí světa a má přes 3 200 členů (což tedy zase není tak mnoho, náš ČAS je zhruba jen 5krát menší), ale rovněž každoročně uděluje celou sadu cen. Z nich nejprestižnější je Zlatá medaile Catherine Bruceové, udělovaná od roku 1898 za celoživotní dílo v astronomii.

[novinka] Japonská princezna se vydala k Měsíci

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
40
autor:
Michal Polák

14. září úspěšně odstartovala nosná raketa H- 2A z japonského kosmodromu Tanegashima se sondou k Měsíci. Ta se jmenuje Kaguya, což v japonštině znamená princezna z Měsíce, a ten již také zkoumá. Můžeme se však setkat také s názvem SELENE, což je zkratka z SELenological and ENgineering Explorer.

[novinka] Amatérská pozorování Venuše pro ESA

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
43
autor:
Martin Pauer

V rámci pozorování planety Venuše sondou Venus Express připravila Evropská kosmická agentura ESA pozorovací kampaň i pro pokročilé astronomy-amatéry

[novinka] Rekordní kometární exploze

ročník:
2007
číslo:
4
stránka:
43
autor:
Martin Jelínek, Stanislav Vítek

Kometa 17P/Holmes vzbudila zájem stovek profesionálních a tisíců amatérských astronomů na celém světě. Tato malá kometa s periodou 6,88 roku prošla kolem 24. října nečekaným zjasněním spojeným s pravděpodobně největší známou kometární explozí. Během několika desítek hodin se její jasnost zvedla z přibližně 17. velikosti na 2,2 mag – abychom přiblížili milionnásobné zjasnění komety, připomeňme, že by se dalo přirovnat ke zjasnění některé hvězdy z Velkého Vozu na úroveň Měsíce v úplňku! O tom, jak můžete kometu pozorovat i vy, se dočtete na dvoustraně s mapou uprostřed čísla.