Astropis 4/2004

editorialčlánkyrecezenovinky


Editorial 4/2004

ročník:
2004
číslo:
4
stránka:
5
autor:
Jan Verfl

Vážení čtenáři, tímto číslem končí jedenáctý ročník našeho časopisu. Za tuto dlouhou a v začátcích jistě zcela neočekávanou dobu se z Astropisu stala zavedená značka se stabilní formou, obsahem, periodicitou i čtenářskou obcí. Podobně se po mnoha změnách a (před čtenáři dobře utajovaných) dramatických situacích vyprofilovala i skupina lidí, která si honosně říká redakce.

Letošní pohled na vesmír vloni II

ročník:
2004
číslo:
4
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, Michael Prouza

V minulém čísle Astropisu jsme společně procestovali loňskými objevy ve sluneční soustavě. Nyní naše putování rozšíříme na hvězdný vesmír, poté se porozhlédneme po galaxiích a kvasarech, oprášíme kosmologické parametry našeho vesmíru a zvážíme šance kvantové teorie gravitace a takzvané teorie všeho, to vše s nasazenými loňskými brýlemi.

Charles Messier Lovec komet a mlhovin

ročník:
2004
číslo:
4
stránka:
12–15
autor:
Pavel Najser

Jméno Charlese Messiera je jedno z prvních, s nímž se začínající astronom amatér setká. Jeho katalog „mlhovin“ v astronomii zdomácněl natolik, že si nelze představit žádnou alespoň trochu podrobnější mapu severní hvězdné oblohy bez objektů s označením M a pořadovým číslem v katalogu. Vyhledávání messierovských objektů se stalo oblíbenou zábavou amatérů a každoročně se po celém světě pořádá řada soutěží v tom, kdo „uloví“ v co nejkratší době nejvíc objektů katalogu. A byť dosáhl Messier ve své hlavní astronomické profesi úspěchů vpravdě mimořádných, nesmrtelnost mu nakonec zajistil – jak se to v dějinách vědy zhusta stává – vlastně jakýsi vedlejší produkt jeho badatelské činnosti, pomůcka pro pozorovatele komet.

Genesis Neslavný konec slavné mise

ročník:
2004
číslo:
4
stránka:
16–17
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Když 8. srpna 2001 z mysu Canaveral startovala raketa Boeing Delta II se sondou Genesis na palubě, vědci neskrývali své nadšení. Šlo o vpravdě unikátní misi, která se měla navrátit zpět na Zemi se vzorky slunečního větru. Do vínku jí její tvůrci ne nadarmo dali slogan „Hledání počátků“. Při návratu vzorků však došlo k událostem, které nikdo nepředpokládal a celá mise skončila do značné míry katastrofou…

Za tajemstvím planet a asteroidů

ročník:
2004
číslo:
4
stránka:
18–21
autor:
Martin Pauer

Zatím vše nasvědčuje tomu, že v následujících deseti letech budeme svědky velkého rozmachu výzkumu sluneční soustavy. Zavedené světové agentury mají nachystané množství zajímavých projektů a noví hráči na poli kosmického výzkumu, jako je Čína či Indie, nechtějí zůstat příliš pozadu. Dost možná, že končí období útlumu planetárních misí, které začalo v druhé polovině 70. let s koncem závodů o Měsíc, a otevírá se nové pole soupeření. Všichni si začínají pomalu uvědomovat význam poznání našeho nejbližšího okolí pro naše vlastní budoucí přežití.

Oblohou amatérsky prosinec 2004 – únor 2005

ročník:
2004
číslo:
4
stránka:
22–25
autor:
Žofie Sovová, Jan Verfl

Obří planety Saturn a Jupiter v posledních letech tradičně vévodí zimní obloze. S postupem času se ale rychlejší Jupiter stále více vzdaluje Saturnu, takže letos ho již najdeme v Panně, což je souhvězdí považované spíše za jarní, proto nejlepší podmínky pro jeho pozorování (především pobyt nad obzorem i v příjemnějších večerních hodinách) nastanou až v únoru a březnu.

Vodní svět II

ročník:
2004
číslo:
4
stránka:
26
autor:
Žofie Sovová

Když se řekne voda, většina z nás si vybaví ryby, žáby, chobotnice, vilejše a bůhví co ještě. Trochu jinak uvažovali tvůrci souhvězdí, když se rozhodli zvěčnit některé vodní živočichy na oblohu. Pravda, u některých z nich je sporné, zda jde o mořské nebo sladkovodní organismy (např. Vodnář, Ryby) u jiných je jejich původ nesporný (např. Velryba).

Pohled do ďáblova oka

ročník:
2004
číslo:
4
stránka:
27
autor:
Radek Mašata

Snad ještě žádný objekt v tomto seriálu neměl tolik různých populárních pojmenování. Považte sami: Černé oko, Monokl, Ďáblovo oko, Spící krása, analogicky samozřejmě v angličtině. To vše jsou pojmenování jedné velmi zajímavé galaxie, která má dokonce i své messierovské číslo. Srážka dvou galaxií je v jejím případě příčinou malé kosmetické vady na jinak krásné spirální struktuře. Nejen proto by tento objekt neměl uniknout vaší pozorovatelské pozornosti.

Meteory z neexistujícího souhvězdí

ročník:
2004
číslo:
4
stránka:
28–31
autor:
Pavel Koten

Pro astronomy a zvláště ty, kteří se zabývají meteory, začíná nový rok záhy po začátku roku kalendářního. Pravidelně kolem 3. či 4. ledna totiž nastává maximum činnosti meteorického roje Kvadrantid. Ačkoliv se jedná o jeden z nejaktivnějších rojů, příliš známý není.

Sluneční aktivita ve III. čtvrtletí 2004

ročník:
2004
číslo:
4
stránka:
32
autor:
Ladislav Schmied

Po relativně stabilním vývoji sluneční aktivity v průběhu prvního pololetí připravilo Slunce ve třetím čtvrtletí letošního roku pozorovatelům hned dvě velká, i když ne zcela neočekávaná překvapení.

Další potvrzení obecné relativity

ročník:
2004
číslo:
4
stránka:
35
autor:
František Martinek

V době, kdy se objevují určité pochybnosti o platnosti obecné teorie relativity (viz „Loudavé Pioneery“ v minulém čísle) získal mezinárodní tým odborníků přímé důkazy, svědčící pro existenci jednoho z jejích důsledků – unášení prostoročasu rotující Zemí, a to po dlouhodobé analýze změn dráhy dvou geodynamických družic LAGEOS I a LAGEOS II, které byly na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěny v letech 1976 a 1992.

Rychle, rychle!

ročník:
2004
číslo:
4
stránka:
35–36
autor:
Jan Verfl

20. listopadu odstartovala na oběžnou dráhu okolo Země americká sonda Swift, první orbitální observatoř specifi cky zaměřená na studium tzv. gama-záblesků, krátkých, velmi intenzivních spršek gama záření přicházejících z různých částí oblohy.

Co se skrývá v centru Mléčné dráhy?

ročník:
2004
číslo:
4
stránka:
35
autor:
František Martinek

Nový objev ohlásil tým francouzských astronomů. Podařilo se jim totiž potvrdit existenci již druhé černé díry v centru naší Galaxie.

Chytře k Měsíci

ročník:
2004
číslo:
4
stránka:
36
autor:
Jan Verfl

Experimentální sonda Smart 1 se v polovině listopadu po více než 300 obězích okolo Země usídlila na oběžné dráze okolo Měsíce.

Otřesné zjištění

ročník:
2004
číslo:
4
stránka:
36
autor:
Jan Verfl

Před čtyřmi lety se sonda NEAR setkala s planetkou Eros. Přinesla tehdy mnoho záběrů kráterovaného povrchu planetky. Jenže při bližším pohledu bylo zjištěno, že tento povrch není kráterovaný dostatečně.

Cassini u Saturnu Tajemný Titan

ročník:
2004
číslo:
4
stránka:
37
autor:
Jan Verfl

O sondě Cassini, která od června obíhá okolo Saturnu, jsme podrobně psali v minulém čísle. Jen krátce po jeho vydání podnikl Cassini blízký průlet okolo jeho záhadného měsíce Titanu a odvysílal na Zemi první podrobné záběry tohoto tělesa v historii. Díky práci v rozličných oborech spektra (především v infračervené oblasti) a také aktivnímu radaru jsme se mohli těšit, že sonda nahlédne pod silnou vrstvu Titanovy atmosféry. To také velmi dobře udělala, avšak tyto pohledy přinesly více otázek než odpovědí. Podařilo se sice získat řadu fascinujících pohledů na povrch Titanu, ale nikdo dnes nedokáže s určitostí říci, co to na nich vlastně vidíme.

Od vědecké konference k pozorovací akci

ročník:
2004
číslo:
4
stránka:
39–40
autor:
Soňa Ehlerová, Pavel Suchan

Česko německá konference „Od kosmologických struktur k Mléčné dráze“ Astronomická společnost německy mluvících zemí Astronomische Gesselschaft (AG) každoročně pořádá mezinárodní konferenci. Letos se konference konala od 20. do 25. září poněkud netradičně v Praze.


[recenze] Jim Al-Khalili: Černé díry, červí díry a stroje času

ročník:
2004
číslo:
4
stránka:
38
autor:
David Ondřich

Nestává se mi často, abych se při čtení populárně naučné fyzikální knížky smál – když o tom tak přemýšlím, napadá mě v této souvislosti snad jedině první setkání s dílem R. P. Feynmana. Při čtení kniížky J. Al-Khaliliho (amerického fyzika iráckého původu) jsem se smál srdečně a často, protože je nabitá vtipnými poznámkami a postřehy.

[recenze] Anthony Aveni: Schody ke hvězdám Astronomie dávných civilizací

ročník:
2004
číslo:
4
stránka:
38
autor:
Michael Prouza

Archeoastronomie je velmi lákavým tématem a bylo o ní již napsáno velmi mnoho knih, počínaje naprostými braky až po jedinečná veledíla. Aniž bych se vás snažil napínat, Aveniho kniha není ani jedním, nicméně dlí bezpečně v té pozitivní – přečteníhodné a k přečtení vhodné – polovině.