Astropis 3/2004

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 3/2004

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, prolistujete-li stránky tohoto čísla Astropisu, shledáte, že se věnujeme věcem nadmíru aktuálním, jako je přílet sondy Cassini k Saturnu, přes věci „cestovatelské“ až po ohlédnutí za věcmi minulými – jako je přechod Venuše před Sluncem. Na tom není asi nic tak zvláštního ale podívejme se na to z druhé strany.


Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, Michael Prouza

Nezaujatý pohled na nejrůznější události dokážeme zaujmout nikoliv přímo v jejich víru, ale spíše až z odstupu. Astronomie nám poskytuje dvojí takový odstup – jednak prostorový (dá se snad na něco hledět více zdaleka než na vesmírné jevy?), tak časový (viděl snad už někdo něco staršího než reliktní záření?). Ale obvykle stačí mnohem kratší časové škály než miliardy let, aby některé nafouknuté bubliny rádoby objevů splaskly, a naopak, aby jiné zprvu nenápadné informace narostly do velkých vědeckých trháků. Pojďme se tedy podívat letošním pohledem na objevy v loňském vesmíru. (V tomto čísle společně napřed chvíli pobudeme na Zemi, pak projdeme sluneční soustavou a jen mírně z ní vykoukneme ven. Hvězdný vesmír a kosmologie budou naším tématem až v následujícím, předvánočním čísle Astropisu.)

Adaptivní optické soustavy

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
12–13
autor:
Zdeněk Šperling

Nepříznivý vliv ovzduší na kvalitu obrazu hvězdářského dalekohledu byl určitě znám již I. Newtonovi (1730), možná, že ještě dříve. Přesto se však zdá, že mezi astronomy, zejména amatéry, není všeobecně známo, že vlivem neklidu ovzduší je rozlišovací schopnost velkých dalekohledů zhoršena na úroveň rozlišovací schopnosti dalekohledu o průměru objektivu 10–15 cm.

Opservatorij Hvar

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
14–15
autor:
David Ondřich

Začátkem sedmdesátých let minulého století vznikla na základě spolupráce českých a chorvatských astronomů na ostrově Hvar nad stejnojmenným městem nevelká hvězdárna, která od té doby soustavným pozorováním přispívá astronomickému poznání.

Namibie – země meteoritů

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
16–17
autor:
Radek Mašata

Namibie je ve světě kromě jiného známá pro své meteority. Je patrně jedinou zemí na světě, kde jsou meteority dokonce vystaveny na jedné z nejvýznamnějších tříd hlavního města Windhoeku. Do namibijské pouště dopadl i největší zaznamenaný meteoritický déšť a najdeme zde největší známý meteorit na světě. Proto sem míří časté expedice hledačů těchto poslů z kosmického prostoru. Meteority jsou totiž velmi žádaným sběratelským artiklem. Aby také ne, když se odhaduje, že jeden zhruba kilogramový meteorit spadne na čtvereční kilometr souše jednou za milion let.

Cassini u Saturnu První dojmy ze světa prstenců

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
18–21
autor:
Jan Verfl

Nebývá v Astropise zvykem věnovat tolik prostoru jediné sondě – čím si tedy Cassini, který na přelomu června a července po sedmi letech dosáhl oběžné dráhy Saturnu, vysloužil taková privilegia? Především tím, že jde o nejspíš o nejdokonalejší lidský výtvor, který kdy navštívil jinou planetu, nesoucí nevídané množství vědeckých přístrojů, a také proto, že od posledního přímého pozorování Saturnu Voyagerem 2 uplynulo již více než dvacet let a žádná další sonda tímto směrem se v dohledné době neplánuje (narozdíl třeba od Marsu, kam není problém poslat alespoň malou sondu každé dva roky). Cassini je tak „posledním mohykánem“ z dob velkých amerických investic do vesmírného výzkumu (vypuštěn byl totiž už v roce 1997 a jeho vývoj stál tři miliardy dolarů), k nimž navíc přispěla rozsáhlá mezinárodní spolupráce za účasti téměř dvaceti států světa včetně České republiky, která se podílela na konstrukci palubního analyzátoru kosmického prachu; sestupové pouzdro Huygens, které příští rok navštíví záhadný povrch Titanu je pak téměř čistě produktem Evropské kosmické agentury (více o něm nejspíš v čísle 1/2005). V tuto chvíli Cassini ještě nedokončil ani svůj první oběh, a tak jsou jím získané informace zatím jen střípky. Máme proto dost místa říci si také něco o sondě samotné a její osmileté cestě.

Oblohou amatérsky říjen – prosinec 2004

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
22–25
autor:
Žofie Sovová, Jan Verfl

Jsou opravdu poslední roky tak nezvykle štědré na zatmění Měsíce, nebo jsem se dřív tolik nedíval? Nevím, ale je jisté, že další od nás viditelné nastane už ráno 28. 10., o čemž blíže píšeme o dvě strany dále. Ústřední planetou tohoto podzimu se stane jistě Saturn. Můžeme totiž sledovat nejen výsledky ze sondy Cassini, ale i planetu samotnou, která jako jediná bude vidět po celou noc. Planety ostatní hledejme na ranní obloze, kde budou vytvářet půvabná seskupení (viz níže). Ke triu Mars, Venuše a Jupiter, jež nás bude obveselovat po celou dobu, se koncem roku přidá i Merkur – ale to už bude v prodeji další číslo Astropisu, takže informace o jeho viditelnosti zatím utajíme. Pravděpodobně již slabý návrat odcházejících Leonid nám snad nahradí prosincové Geminidy (viz rámeček); 21. října nás mohly poměrně příznivě navštívit i Orionidy, ale pozdní datum vydání tohoto čísla jaksi snižuje hodnotu této informace. O možné zajímavé kometě (není jich teď také nějak moc?) si přečtěte opět níže na této straně

Vodní svět I

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
26
autor:
Žofie Sovová

Když se řekne voda, většina z nás si vybaví ryby, žáby, chobotnice, vilejše a bůhví, co ještě. Trochu jinak uvažovali tvůrci souhvězdí, když se rozhodli zvěčnit některé vodní živočichy na obloze. Pravda, u některých z nich je sporné, zda jde o mořské nebo sladkovodní organizmy (např. Vodnář, Ryby), u jiných je jejich původ nesporný (např. Velryba).

Mezigalaktický poutník

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
27
autor:
Radek Mašata

Poetický název článku je tentokrát i obecně používaným názvem pro jeden nenápadný objekt v jednom nenápadném souhvězdí. Jde o kulovou hvězdokupu, která je kromě toho, že leží v oblasti velmi chudé na tento typ objektů, zajímavá ještě něčím – jde o nejvzdálenější kulovou hvězdokupu v naší Galaxii. Leží dokonce dále než nejbližší cizí galaxie a dlužno podotknout, není v tom jediná.

Jak u nás přecházela Venuše před Sluncem

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
28–30
autor:
Eva Marková

8. června letošního roku nastal pro všechny, kteří rádi zvedají hlavu k obloze, aby na ní mohli pozorovat zajímavé úkazy, vzácný den. Po 121 letech přecházela planeta Venuše před slunečním diskem.

Prechod Venuše popred Slnko a prelet družice ISS

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
31
autor:
Tomáš Maruška

Prechod Venuše popred slnečný kotúč je úkaz, ktorý patrí medzi zriedkavé javy a jeho pozorovanie som si nemohol nechať ujsť. Deň pred úkazom mi prišla notifikácia zo servera „ISS transit alert“ o pozorovateľnom prelete ISS popred Slnko v čase prechodu Venuše. Tento server prevádzkuje Thomas Fly, odborník na výpočty predpovedí preletov satelitov. Informácie o prelete som si overil na serveri CalSKY.

Spörerův zákon a motýlkové diagramy

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
32
autor:
Ladislav Schmied, Vlastislav Feik

Jedenáctileté cykly sluneční činnosti začínají obdobím minima na rozhraní dvou po sobě následujících cyklů. V tomto období vzniká na povrchu Slunce jen velmi málo slunečních skvrn a po řadu dní zůstává Slunce zcela beze skvrn. Blízko slunečního rovníku nalezneme poslední skvrny starého cyklu a ve vysokých heliografických šířkách kolem 35° se objevují první sluneční skvrny nového cyklu. Toto období trvá až 3 roky.

Sluneční aktivita ve II. čtvrtletí 2004

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
33
autor:
Ladislav Schmied

Předpokládáme-li, že současný 23. jedenáctiletý cyklus sluneční činnosti potrvá skutečně průměrných 11 let, měla by letošní sluneční aktivita být přibližně na poloviční úrovni oproti maximu v roce 2000.

Ohlédnutí za Photokinou 2004

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
33
autor:
Jan Pacák

V Kolíně nad Rýnem proběhla v době mezi 28. zářím a 3. říjnem výstava fotografické techniky s názvem Photokina. V halách, které dohromady čítaly přes 200 000 m2, jsme mohli zhlédnout nejen digitální a klasické fotoaparáty, ale i dalekohledy. Ve výstavních halách nechyběly produkty firem Celestron, Meade, Vixen, Baader Planetarium, Swarowski, Sky-Watcher.

Vzhůru do vesmíru!

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
34
autor:
Martin Pauer

Pokud jste měli někdy v životě chuť vydat se do vesmíru a odradila vás vysoká cena požadovaná ruskými dopravci za krátké výlety na Mezinárodní kosmickou stanici, máme pro vás jedinečný tip – za cenu neporovnatelně nižší se můžete po stanici a jejím nejbližším okolí porozhlédnout v 3D kině IMAX v pražském Paláci Flóra. Pomocí speciálních polarizačních brýlí se přenesete na oběžnou dráhu Země a můžete přihlížet tomu, jak celý komplex stanice vznikal a jak dnes funguje.

MĚSÍČNÍ ZASTAVENÍ

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
35
autor:
Milan Blažek

Není snad známějšího kráteru ze všech téměř sedmi tisíc pojmenovaných na přivrácené straně Měsíce než právě 93 km široký a 3 760 m hluboký Copernicus, jenž získal název po věhlasném polském astronomovi žijícím v letech 1473 – 1543.

Astronomická olympiáda

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
39–40
autor:
Pavel Suchan

Vedle evropského vzdělávacího projektu Venus Transit 2004, ve kterém byla Česká republika tak úspěšná (článků na toto téma je dost a dost na jiných místech), začal v uplynulém školním roce 2003/2004 i jeden tuzemský projekt, který také nezapadl na okraj zájmu. Česká astronomická společnost uspořádala 1. ročník Astronomické olympiády pro žáky z 8. až 9. tříd ZŠ a studenty ekvivalentních ročníků víceletých gymnázií. Do 1. ročníku se přihlásilo celkem 3 073 účastníků ze 314 škol. Z toho do 2. kola postoupilo 2 323 řešitelů a do 3. kola pak 50 vybraných finalistů.


[recenze] P. Ward, D. Brownlee: Život a smrt planety Země

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
38
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Edice Atelier nakladatelství Argo a Dokořán si stále udržuje svoji laťku v populárně naučné literatuře velmi vysoko. Nejinak je tomu u představovaného titulu, jehož autory jsou dva renomovaní profesoři z Washingtonské univerzity.

[recenze] Johannes Kepler: Sen neboli Měsíční astronomie

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
38
autor:
Jaroslav Soumar

Po precizním překladu díla Tychona Brahe Přístroje obnovené astronomie (Koniasch Latin Press, Praha 1996) máme díky manželům Hadravovým možnost přečíst si fundovaný překlad dalšího díla jiného velikána rudolfinské astronomie


[novinka] Původ spikulí objasněn?

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
36
autor:
Žofie Sovová

Sluneční spikule vypadají při pozorování Slunce ve spektrální čáře Hα jako „roztřepaný“ okraj slunečního disku. Připomeňme, že spikule jsou proudy hmoty stoupající rychlostmi kolem 20 km/s do výšek až 15 000 km.

[novinka] MESSENGER odstartoval

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
36
autor:
Žofie Sovová

V úterý 3. srpna odstartovala z Mysu Canaveral sonda MESSENGER (z anglického MErcury Surface Space ENvironment, Geochemistry and Ranging mission). Je to první sonda, která zakotví na oběžné dráze kolem Merkuru – půjde-li všechno podle plánu, pak se tak stane v březnu 2011.

[novinka] Velmi žhavé exoplanety

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
36
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Když minulý rok astronomové objevili obří planetu, která obíhá svou mateřskou hvězdu v periodě pouhých 29 hodin, zdálo se, že je to jen pouhá hříčka přírody. Evropský tým hledačů exoplanet však nyní oznámil v časopise Astronomy & Astrophysics objev dvou dalších masivních exoplanet, které obíhají v extrémní blízkosti kolem svých sluncí.

[novinka] Opravdu „cool“ měření

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
36
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Astronomům se podařil opravdu husarský kousek – vůbec poprvé stanovili hmotnosti ultrachladné hvězdy a jejího souputníka – hnědého trpaslíka.

[novinka] Pět nových měsíců Neptuna

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

V srpnu oznámila v časopise Nature mezinárodní skupina vědců objev nových pěti měsíců u planety Neptun. Systematické vyhledávání měsíců započalo již v roce 2001 prostřednictvím 4m dalekohledu na Cerro Tololo a 3,6m Kanadsko-francouzsko-havajského dalekohledu.

[novinka] Loudavé Pioneery

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Ač se to zdá neuvěřitelné – dvě kosmické sondy Pioneer 10 a 11, které NASA vypustila v letech 1972 a 1973, a které nyní směřují pryč ze sluneční soustavy, letí mírně pomaleji než předpokládá letový plán mise.

[novinka] Jasnější vize Evropské kosmické agentury

ročník:
2004
číslo:
3
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

V září se v Paříži konal kongres Cosmic Vision 2015–2025, na kterém se přes 400 vědců snažilo navrhnout budoucí plány a ideje, které budou vést výzkum Evropské kosmické agentury ESA.