Astropis 1/2004

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 1/2004

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
5
autor:
David Ondřich

Vážení čtenáři, není obvyklé začínat Astropis srovnáním, ale přesto toto číslo začneme netradičně. Ke srovnání mne inspiroval doc. Petr Harmanec krátce po lednovém projevu prezidenta Bushe; za inspiraci mu tímto děkuji, protože mne dovedla až k úvahám, které souvisejí s články v tomto čísle – Vladimír Kopecký Jr. se v článku o vozítkách na Mars zabývá současnými úspěchy meziplanetárních letů a Martin Pauer ve svém článku shrnuje výhledy do budoucnosti jak z pohledu Američanů, tak zbytku světa.


Invaze na Mars Úspěchy a neúspěchy kosmické flotily

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
6–10
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Když jsem v Astropise číslo 3/2003 psal o flotile kosmických sond, která díky neobvykle šťastné konfiguraci planet zamířila k Marsu, byl jsem pln naděje a očekávání. Ještě nikdy v minulosti nemělo tolik kosmických sond pracovat současně na výzkumu jakékoli cizí planety. Nyní je již osud kosmických misí zpečetěn a my můžeme bilancovat. V následujících řádcích se vás tedy pokusím seznámit s úspěchy i neúspěchy jednotlivých kosmických misí, s prvními vědeckými výsledky a zajímavostmi, které nám uplynulé měsíce výzkumu rudé planety přinesly.

Rentgenové hvězdy

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
11–13
autor:
Michal Bursa

Kdybychom měli možnost podívat se v noci na oblohu očima citlivýma na rentgenovou oblast elektromagnetického spektra, neviděli bychom ze země vůbec nic, neboť zemská atmosféra už ve velkých výškách rentgenové záření pohlcuje, čímž mimo jiné chrání život, který se pod jejím příkrovem za miliardy let rozvinul. Teprve kdybychom se povznesli nad mraky až na oběžnou dráhu, měli bychom možnost vidět oblohu posetou rentgenovými zdroji. Byl by to ale úplně jiný pohled, než na jaký jsme běžně zvyklí. Ty opticky nejjasnější hvězdy by svítily jen slabě a naopak jiné, které normálně ani nevidíme, by zářily jako velké majáky. Rozeznávali bychom jiná souhvězdí a sever už neurčovali podle Polárky. Viděli bychom stovky jasných hvězd rozesetých převážně v okolí roviny galaktického disku a středu Galaxie. Protože ale musíme zůstat nohama na pevné zemi, pozorují nahoře za nás rentgenový vesmír družice. V současné době jsou to RXTE, XMM-Newton a Chandra.

Archeoastronomické památky na Moravě

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
14–17
autor:
Rostislav Rajchl

Dnes tiše, bez povšimnutí míjíme důležité dny ve slunečním kalendáři, slunovraty a rovnodennosti, které jsou limitními polohami Slunce v jeho obzorové pouti během roku. V současné době máme již zabezpečenu časovou orientaci prostřednictvím přesného kalendáře. Ale lidé před tisíci lety, hledajíce svou časovou a prostorovou identitu, nemajíce map, kompasu, nástěnných kalendářů či datumových stupnic náramkových hodinek, vzhlíželi k obloze, ve které hledali oporu.

Původ hmoty ve vesmíru

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
18–21
autor:
Radomír Šmída

Před téměř 80 lety zformuloval britský fyzik Paul Adrien Maurice Dirac (1902–1984) relativistickou kvantovou teorii pohybu elektronu, jejímž řešením byla kromě elektronu také nová částice se stejnou hmotností, ale s odlišným znaménkem elektrického náboje. Jednalo se o protějšek elektronu, o jeho antičástici. V roce 1932 objevil Carl David Anderson (1905– 1991) při zkoumání kosmického záření pozitron, lehkou částici s kladným nábojem, která má hmotnost shodnou s elektronem. Objev pozitronu potvrdil teorii antičástic a dnes známe ke každé částici v přírodě odpovídající antičástici (antiproton, antineutron, antineutrina atd.). Jedinou výjimkou jsou některé neutrální částice, jako například foton, který je současně sám sobě antičásticí. Proč je však vesmír vyskládán pouze z hmoty jako je elektron a proton a ne z jejich antičástic, které jsou jim plně rovnocenné? Odpověď na tuto otázku musíme hledat v procesech Velkého třesku, kdy se hmota začala upřednostňovat před antihmotou.

Oblohou amatérsky březen – květen 2004

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
22–25
autor:
Žofie Sovová, Jan Verfl

Jupiter, Saturn, Mars i Venuši – to vše můžete spatřit na večerní obloze letošního jara. První dvě jmenované planety, jejichž pohyb po obloze je poměrně pomalý, lze dobře najít pomocí naší velké mapy. Mars a Venuše se nám do ní už nevešly (a navíc mezi hvězdami stejně dost rychle cestují), ale identifikovat je můžete snadno – načervenalé světlo většinu času (do 25. května, kdy se při konjunkci prohodí) západně od Saturnu bude červený Mars, ještě dále k západnímu obzoru a o poznání jasnější bude bělavá Venuše (a navíc jsou všechny v mapce ke kometě Q4...). Na přelomu března a dubna doplní večerní sestavu navíc i Merkur (str. 24 nahoře). 4. května nastává úplné zatmění Měsíce pozorovatelné u nás z větší části (str. 24 dole), 21. května Měsíc zakryje Venuši (str. 25 dole) a konečně 25. května o půlnoci dojde ke konjunkci Saturna s Marsem – od nás ovšem uvidíme jen jak se planety večer k sobě přibližují, než zapadnou. Kromě toho se (snad) můžeme těšit na jednu až dvě jasné komety, o nichž více píšeme níže na této straně a 8. června nastane přechod Venuše přes Slunce, o němž ovšem bude podstatná část příštího čísla...

Souhvězdí Velké Medvědice

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
26
autor:
Žofie Sovová

První „souhvězdí“, které se na obloze učíme poznávat, je Velký vůz. Toto uskupení je součástí třetího největšího souhvězdí oblohy – Velké Medvědice, ve kterém najdeme mnoho objektů zasluhujících si naši pozornost. Výhodou tohoto souhvězdí je, že je z našich zeměpisných šířek cirkumpolární, takže v jeho společnosti můžeme trávit každou (jasnou) noc.

Nebeské vzpírání

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
27
autor:
Radek Mašata

Jedním z předmětů, který nechybí snad v žádné posilovně, je činka. Podle svých možností si potenciální vzpěrač vybírá činku ve vhodné velikosti. Ne každý ovšem ví, že činku podle velikosti si může vybírat také pozorovatel na severní hvězdné obloze. Důvodem pro několikeré použití názvu činka je bezpochyby typický tvar. Na obloze tak najdeme mlhoviny Činka, Malá činka a Nejmenší činka. Ta prvně zmíněná se nachází v souhvězdí Lištičky, je známá také pod názvy Dumbbell nebo messierovským označením M 27, ideálně je viditelná na letní obloze a je nejjasnější a nejznámější nebeskou činkou. Dvě zbývající „malé“ činky nás budou zajímat v následujícím článku.

Ke kometě a zpět

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
28–29
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Když se vydávala na svoji misi americká sonda Stardust, znělo to jako pohádka kosmického věku. Posláním sondy totiž měl být odběr vzorků kometárního prachu a jejich přivezení zpět na Zemi – tedy doslova výprava „ke kometě a zpět“. Nyní se zdá, že nejriskantnější a také nejzajímavější manévr má kosmická sonda zdárně za sebou a klidně směřuje na své pouti k Zemi.

Na Měsíc a na Mars do roku 2030?

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
30–32
autor:
Martin Pauer

Posledních několik měsíců jsme svědky zvýšené aktivity v oblasti výzkumu vesmíru, zčásti kvůli nové skupině marsovských sond a roverů a zčásti kvůli pozornosti médií, které přitáhlo předkládání nových koncepcí pilotovaných letů a výzkumu Měsíce a Marsu. Protože ale ne vše, co bylo řečeno a napsáno, se stane realitou a některé komentáře mohly neinformované zájemce přímo zmást („Lidé na Marsu už kolem roku 2019?“, „Unie zveřejnila plán, jak dobýt vesmír“), stojí zato se na plány dobývání vesmíru podívat zblízka.

From Cosmological Structures to the Milky Way / Od kosmologických struktur k Mléčné dráze

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
33
autor:
Martin Šolc

Mezinárodní konference pořádaná Astronomische Gesellschaft AG a Českou astronomickou společností ČAS proběhne na Českém vysokém učení technickém, Praha 6 – Dejvice, Thákurova ul., v termínu 20.–25. září 2004.

Sluneční aktivita ve IV. čtvrtletí 2003

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
33
autor:
Ladislav Schmied

Průměrné hodnoty relativních čísel SIDC, Brusel (Ri) a radiového toku SRF 2800 MHz za měsíce říjen, listopad a prosinec i celé IV. čtvrtletí 2003, obsažené v připojené tabulce, zcela výstižně nevyjadřují průběh sluneční aktivity v tomto období. Pouze je z nich zřejmé, že v měsíci prosinci sluneční aktivita poklesla oproti říjnu a listopadu. To, co se odehrávalo na Slunci daleko lépe znázorňuje připojený graf denních hodnot těchto dvou hlavních indexů sluneční činnosti.

Dovolená s dalekohledem

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
34
autor:
Lenka Soumarová

V letošním roce se v rekreačním středisku OAZA bude konat již patnáctý ročník Dovolené s dalekohledem. Osada Pivoň, nad níž se nachází rekreační středisko, leží v krásném prostředí Českého lesa, které láká k turistickému i cyklistickému vyžití.

O hvězdách a lidech

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
34
autor:
Miloslav Zejda

Knížku s tímto názvem asi není nutné příznivcům astronomie nějak představovat. Sebe, svůj život, práci a rodinu v ní představil jeden z nejvýznamnějších astronomů světa 20. století – Zdeněk Kopal. Dne 4. dubna 2004 by se dožil 90 let. Při této příležitosti se Česká astronomická společnost (ČAS) a město Litomyšl rozhodly uspořádat řadu akcí, které mají významného rodáka připomenout, a jako název si vypůjčilo právě titul Kopalovy knihy.

Cena Littera astronomica za rok 2003

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
39–40
autor:
Štěpán Kovář

Česká astronomická společnost po druhé udělila prestižní cenu Littera astronomica osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie v ČR. Letos ji ve Velkém sále Staré radnice v Havlíčkově Brodě převzal RNDr. Jiří Grygar, CSc., čestný člen České astronomické společnosti a její předseda v letech 1992–1998.


[recenze] Richard P. Feynman: Radost z poznání

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
38
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Richard Feynman (1918–1988) patří k nejoriginálnějším teoretickým fyzikům minulého století. Českému čtenáři rozhodně není jeho jméno neznámé. Tento laureát Nobelovy ceny (získal ji v roce 1965 spolu s J. Schwingerem a S. I. Tomonagou za základní práce v kvantové elektrodynamice) napsal nejenom světoznámý základní kurz fyziky (česky: Feynmanovy přednášky z fyziky 1–3, Fragment, Praha 2000), ale i řadu humorných a lehce filozofických knížek, z nichž většinu postupně vydalo nakladatelství Aurora.

[recenze] Pavel Příhoda a kol.: Hvězdářská ročenka 2004

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
38
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Jako již každý rok, ani letos neopomineme představit Hvězdářskou ročenku — poněkud nezvyklý typ publikace, která slouží amatérským astronomům již 80 let. Ano, ročenka vyšla již po osmdesáté. Proto ji není třeba představovat zkušeným amatérům.


[novinka] Dopadení hvězdného zloděje

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
36
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Když v roce 1993 explodovala supernova SN1993J v blízké galaxii M81, šlo o nebývalou událost. Vždyť to byla nejjasnější supernova pozorovatelná na severní polokouli od roku 1954.

[novinka] Planetární ping-pong

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
36
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Formování planetárních soustav kolem hvězd zůstává pro teoretiky stále tvrdým oříškem. Planety totiž vznikají gravitačními nestabilitami v protostelárním disku, a ty je velice těžké modelovat.

[novinka] Obyvatelná zóna v Mléčné dráze?

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
36–37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

V lednu byla v časopisu Nature publikována poněkud kontroverzní studie zabývající se fyzikálními možnostmi existence vyšších forem života v Mléčné dráze. Vědci v ní označili za obyvatelnou zónu prstenec kolem jádra Galaxie, kde jsou možnosti pro vývoj a existenci života nejlepší.

[novinka] ESA pozastavuje důležité mise

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
36
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Evropská kosmická agentura ESA se z finančních důvodů rozhodla pozastavit dvě velice důležité kosmické sondy. První z nich je Eddingtonova observatoř — družice za 250 milionů dolarů, která je určena k vyhledávání extrasolárních planet.

[novinka] VLT určil barvu vesmíru a dále roste

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
37
autor:
David Ondřich

Před koncem loňského roku se vědcům na Evropské jižní observatoři (ESO) podařilo za pomoci jednoho ze čtveřice obrů dalekohledu VLT (viz článek P. Harmance v Astropisu 3/2003) podívat se na barvu mladého vesmíru.

[novinka] Pracovité vakuum

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
37
autor:
Michael Prouza

Alexander Feigel z Weizmannova institutu v Izraeli publikoval nedávno novou teorii, která možná umožní využít jednu z nejexotičtějších vlastností prázdného prostoru přímo v laboratoři.

[novinka] 118 extrasolárních planet

ročník:
2004
číslo:
1
stránka:
37
autor:
Michael Prouza

Tým astronomů NASA těsně před koncem ledna ohlásil objev dalších dvou extrasolárních planet, čímž se aktuální počet známých planet mimo sluneční soustavu vyšplhal již na 118. Tentokrát obě objevené planety obíhají kolem tzv. K hvězd.