Astropis s/2003

editorialčlánkyrecezenovinky


Editorial Speciál 2003

ročník:
2003
číslo:
s
stránka:
5
autor:
Jan Verfl

Vážení čtenáři, letošní speciál náleží již do 10. ročníku Astropisu (tedy podle oficiálního redakčního počítání, neboť roku 94, který dnes označujeme za první ročník, předcházelo ještě několik „samizdatových“ ročníků, o nichž toho ovšem není v současnosti mnoho známo). Tak jako mnozí jiní, i my jsem se nechali kulatým jubileem svést k bilancování a ohlížení se za deseti lety naší existence.

Gravitační vlny a jejich detektory

ročník:
2003
číslo:
s
stránka:
6–10
autor:
Jiří Podolský

(Nejprve uvádíme zkrácený článek doc. Podolského z roku 1995.) Ještě před půl stoletím jsme byli při zkoumání vesmíru zcela odkázáni na pozorování v oboru viditelného světla. Teprve rozvoj radiotechniky, elektroniky a kosmonautiky umožnil vznik astronomie „neviditelna“. Astronomové začali studovat vesmír prostřednictvím celého elektromagnetického spektra, nejen v onom úzkém pásmu vlnových délek zachytitelných očima. Zrodila se radioastronomie a po ní přišla i pozorování v oboru ultrafalovém, infračerveném, rentgenovém a gama [1].

Jupiter po Galileovi Planety

ročník:
2003
číslo:
s
stránka:
11–17
autor:
Jan Verfl, Václav Laifr

Po téměř osmi letech pobytu na oběžné dráze obří planety ukončí 21. září tohoto roku sonda Galileo svůj aktivní život pádem do atmosféry planety. Sondě, která i přes nekonečnou sérii problémů dokázala více než ztrojnásobit svoji původní misi, totiž pomalu dochází palivo a řízený zánik je tak jakousi ochranou životního prostředí na galileovských měsících (především Europě), které by mohlo hostit primitivní život, před nárazem více než tunového monstra. Nyní se ale podíváme do roku 1996, kdy Galileo k Jupiteru teprve přilétal…

Dotkněte se hvězd

ročník:
2003
číslo:
s
stránka:
18–19
autor:
Jiří Dušek

Myšlenka přinést „vesmír“ mezi nevidomé není ani nová, ani originální a už vůbec nevznikla na brněnské hvězdárně. Na druhou stranu však právě na brněnské hvězdárně dnes existuje pořad Dotkněte se hvězd, který slabozrakým i zcela nevidomým nabízí k letmému seznámení alespoň některé nebeské objekty.

Zákon o ochraně ovzduší rok od začátku platnosti

ročník:
2003
číslo:
s
stránka:
22
autor:
Pavel Suchan

Veřejné osvětlení je nákladné, a přesto neuspokojivé – ani pro obyvatele a návštěvníky osvětIených sídel, ani pro hvězdáře. Ti ovšem potřebu městského osvětlení nepopírají. Jen se jim nelíbí, jak za poslední desítky let noční nebe nad městy i vesnicemi zesvětIaIo. Stalo se tak totiž do značné míry zbytečně. (...) I přes silné osvětlení vozovky či chodníku nemusí mít každý pocit, že je osvětlení dostatečně vydatné. Důvodem je oslnění působené samotnými svítidly – i když není vidět samotná výbojka, ale jen nedokonale průhledný kryt svítidla či nezrcadlový reflektor, lampy často mnoho světla rozptylují do nepatřičných směrů. Pokud by lampy svítily jen tam, kam mají, tj. „dolů“ a ne do očí hledících vodorovným směrem... (vybráno z článku J. Hollana, Astropis 1/1994)

Astropis slaví 10 let Astropisu

ročník:
2003
číslo:
s
stránka:
23
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Tedy, na vysvětlenou, občanské sdružení Společnost Astropis oslavuje 10 let časopisu Astropis. Nu, ale připomínat toto desetileté jubileum ve speciálním čísle vydaném k tomuto kulatému výročí je „nošením dříví do lesa“. Dovolte mi tedy, abych se ohlédl za oslavami, které probíhají poněkud méně hmatatelnou formou než je vydání speciálního čísla časopisu a datového CD se všemi vydanými ročníky Astropisu.

Exotické exoplanety

ročník:
2003
číslo:
s
stránka:
24–27
autor:
Zdeněk Pokorný

Naše planetární soustava se roku 1781 rozrostla o planetu Uran, roku 1846 o Neptun, a ve 20. století přibyl do planetární rodiny další člen: 18. února 1930 Clyde Tombaugh poprvé spatřil na fotografcké desce stopu tělesa, kterým byla budoucí planeta Pluto. Ponechejme nyní stranou úvahy o tom, zda to byl objev náhodný nebo výsledek dlouho připravované hledací akce, a také se nezabývejme tím, zda Pluto je opravdu planetou či jen tělesem z třídy tzv. planetek. Existuje totiž mnohem důležitější problém. Zmiňujeme-li se o naší planetární soustavě, vždy se též podvědomě sami sebe zeptáme: je ve vesmíru jedinou soustavou svého druhu? Určitě ne, zní naše vnitřní odpověď. Proč by měla být jedinou? Víme přece, že hvězdy jsou ve všem všudy tělesa podobná našemu Slunci. Stejně jako kolem Slunce budou i kolem jiných hvězd obíhat planety. Jistě mezi nimi budou světy podobné pozemskému, snad na některých z nich bude také život, třeba i pokročilejší než ten náš.

Kam kráčíš, neutrino?

ročník:
2003
číslo:
s
stránka:
28–31
autor:
Michael Prouza

Neutrina. Nenápadné částice, které v průběhu posledních deseti let důkladně zamíchaly kartami částicové fyziky. A to nejen proto, že oproti předpovědím standardního modelu mají nenulovou klidovou hmotnost, ale dovolují si navíc i oscilovat – tedy přeměňovat se mezi jednotlivými svými odrůdami. Přes tyto neplechy, anebo právě kvůli nim, je neutrinová fyzika oborem budoucnosti.

Co nového na obloze?

ročník:
2003
číslo:
s
stránka:
32–34
autor:
Jan Verfl

Nikdo asi nebude protestovat proti tvrzení, že svět vesmírných objektů všeho druhu je nestálý a proměnlivý. Většina změn je ovšem buď periodická v řádech od zlomků vteřin (pulsary) až po desítky či stovky dní (počasí na Marsu, miridy…), nebo naopak natolik pomalá, že za krátký lidský život je nemáme šanci postihnout. Výsledky jevů obou kategorií ovšem těžko mohou být odpovědí na otázku, co se na nebi za poslední desetiletí, po které existuje náš časopis, změnilo. Zaměříme se tedy na oněch několik málo procesů, jejichž projevy (ať už periodické nebo nezvratné) můžeme nejlépe sledovat právě v horizontu desetiletí.

Velká letní soutěž

ročník:
2003
číslo:
s
stránka:
35–36
autor:
Redakce

Pokud odpovíte na všechny otázky níže uvedeného testu správně, budete zařazeni do slosování o špičkový triedr Vixen 20×70 s možností uchycení na stativ, astronomickou literaturu, barevnou inkoustovou tiskárnu Lexmark a roční předplatné Astropisu.


[novinka] Duch a Příležitost míří k Marsu

ročník:
2003
číslo:
s
stránka:
19
autor:
Jan Verfl

O sondách zkoumajících Mars jsme psali hned v prvním čísle (1/1994). Bohužel to tehdy byla zpráva o nešťastném zániku výborně připraveného a vědeckými přístroji vybaveného Mars Observeru, který se nenávratně (z nepříliš jasných důvodů) odmlčel v srpnu 1993.