Astropis 4/1994

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Bez titulku

ročník:
1994
číslo:
4
stránka:
2
autor:
Jaroslav Trnka

Vážení přátelé, oznamuji Vám, že firma J.Trnka - Astropis (IČO 610 85 651, bankovní spojení IB Kladno, Č.ú. 3727803/5100) zaniká ke dni 31. 12. 1994. Důvodem je nevyhovující postavení ve struktuře soukromých organizací. Ke dni 1. 1. 1995 následně vznikne sdružení Společnost Astropis.

Kolébky hvězd

ročník:
1994
číslo:
4
stránka:
3–5
autor:
Jakub Haloda

Mrazivé dlouhé zimní noci, kdy na temné obloze poseté hvězdami dominuje majestátné souhvězdí Oriona, nabízejí astronomům amatérům širokou přehlídku objektů, ve kterých každý může najít nejen krásu ale i poučení. V dnešním čísle Astropisu navštívíme objekty poeticky nazývané \"Kolébky hvězd\". Každý jistě vytuší že půjde převážně o velmi mladé otevřené hvězdokupy které vnikly teprve někdy před 2-10 miliony let.

NEBESKÝ ČTYŘLÍSTEK

ročník:
1994
číslo:
4
stránka:
6–7
autor:
Dennis Downes

Pozoruhodný kvasar H1413-117 dostal přídomek Cloverleaf (jetelový lístek, čtyřlístek), protože před šesti lety optičtí astronomové objevili, že jeho světlo přichází ze čtyř bodů oblohy - výsledek gravitačního ohybu světla na masivní neidentifikované galaxii nebo páru galaxií nacházejícím se na cestě paprsků putujících směrem k Zemi.

Temná hmota

ročník:
1994
číslo:
4
stránka:
8–9
autor:
Martin Rehák

Tajemství temné hmoty je jedním z největších problémů současné astronomie. Astronomové jí začali hledat od roku 1932, kdy Jan Oort měřil pohyby hvězd v blízkosti galaktického disku naší Galaxie. Díky tomu mohl spočítat celkovou hmotnost disku, která mu k jeho překvapení vyšla dvojnásobně větší než odha­dovaná hmotnost všech viditelných těles.

M87 - rychleji než světlo?

ročník:
1994
číslo:
4
stránka:
10
autor:
Václav Laifr

Astronomové porovnávající sedm snímků pořízených v letech 1982 až 1993 radioteleskopem VLA nacházejícím se v blízkosti města Socorro ve státě New Mexico v nedávné době zjistili, že známý výtrysk vybíhající z této galaxie vykazuje známky pohybu, jehož rychlost 2,5 krát převyšuje rychlost světla.

Neobvyklá procházka po známých objektech

ročník:
1994
číslo:
4
stránka:
11
autor:
Radek Mašata

aždý pozorovatel má mezi deep-sky objekty své favority, které zná jménem a některé dokonce i pod číslem NGC katalogu. Většina takovýchto známých objektů získala svůj název podle toho, jak se jevily po­zorovatelům, někdo ovšem kdoví podle čeho. Dovolím si teď malou procházku po noční obloze a představím vám některé objekty, které většinou znáte.

Perseidy 1994 (aneb jak je viděli v Americe, když my jsme je neviděli)

ročník:
1994
číslo:
4
stránka:
12–13
autor:
Radek Mašata

Zavzpomíná-li astronom na letošní léto, určitě vzpomene na meteorický roj Perseid, který sliboval na začátek srpna opět pěknou podívanou. Letos však bylo na většině území České republiky kolem maxima zataženo, takže se nádherná podívaná nekonala.

Astronomie na INTERNETU

ročník:
1994
číslo:
4
stránka:
14
autor:
Radek Mašata

Kdo by neznal celosvětovou počítačovou síť In­ternet, díky které se můžete spojit okamžitě s kterýmkoli počítačem v této síti, ať už je kdekoliv. Mnoho lidí tvrdí, že se dá na Internetu najít prakticky vše. Jak to tedy vypadá s astronomií na internetu?

Obloha amatérsky (prosinec, leden, únor)

ročník:
1994
číslo:
4
stránka:
15–18
autor:
Neznámý

PLANETY Merkur: Po prosincové horní konjunkci se Slun­cem můžeme planetu Merkur pozorovat po většinu ledna večer po západu Slunce nad jihozápadním až západojihozápadním obzorem, protože 19. 1. je v největší východní elongaci (19° od Slunce). V té době je planeta na konci občanského soumraku 9° nad obzo­rem a zapadá více než 1,5 hodiny po Slunci; jasnost Merkuraje zhruba -0,5 mag a úhlový průměr kolem 7\".

[recenze] Hvězdářská ročenka 1995

ročník:
1994
číslo:
4
stránka:
19
autor:
Radek Mašata

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy vydala již 71. ročník Hvězdářské ročenky. Pod redakcí ing. Pavla Příhody ji připravil kolektiv autorů a je rozdělena, jak je zvykem, na EFEMERIDY, KALENDÁŘ ÚKAZU a ČASOVÉ SIGNÁLY.

[recenze] Pozorujeme bez dalekohledu - 1.

ročník:
1994
číslo:
4
stránka:
19
autor:
Radek Mašata

V rámci demonstrátorského semináře spatřil světlo světa spisek Jiřího Duška z brněnské hvězdárny, jehož název říká za sebe vše. Na 68 stranách se v publikaci dočtete něco o tom, jak funguje lidské oko, v další částí potom něco o ob­jektech vzdáleného vesmíru, objektech sluneční sous­tavy a některých, halových jevech, které můžete neozbrojeným okem pozorovat.

[novinka] Pozorování v Žebráku

ročník:
1994
číslo:
4
stránka:
5
autor:
Radek Mašata

Na naši výzvu v Astropisu č. 3/94 zareagoval pan Karel Růžička z hvězdárny v Žebráku. Tato hvězdárna je v období od dubna do října otevřena vždy v pátek večer večer pro veřejnost.

[novinka] Demonstrátorský seminář v Praze (21.- 23. 10. 1994)

ročník:
1994
číslo:
4
stránka:
7
autor:
Radek Mašata

Sdružení hvězdáren a planetárií a Hvězdárna a planetárium hl.m Prahy pořádaly ve dnech 21. až 23. října 1994 v pořadí již třetí demonstrátorský seminář, který se tentokrát konal v prostorách Štefánikovy hvězdárny v Praze. Opět se zde sešli spolupracovníci a zaměstnanci hvězdáren z celé České republiky.

[novinka] Astrofyzikální a kosmo­logicky seminář

ročník:
1994
číslo:
4
stránka:
9
autor:
Michaela Kryšková

Astrofyzikální a kosmo­logicky seminář Dne 3. 12. 1994 se v budově Akademie věd na Národní třídě konal seminář s názvem \"Astrofyzikální a kosmologické aktuality\". Akce byla pořádána kosmolo­gickou sekcí ČAS a fyzikální sekcí JČMF. V podstatě šlo o premiéru semináře, který by uvedené organizace chtěly pořádat nejméně jednou ročně.

[novinka] Ulysses zkoumá jižní sluneční pól

ročník:
1994
číslo:
4
stránka:
10
autor:
Václav Laifr

Po čtyřech letech pouti vesmírem, jejíž součástí byl i průlet kolem Jupitera v roce 1992, proletěla sonda Ulysses v červnu 1994 konečně i \"pod\" Sluncem. Poté se tato sonda, která je společným projektem NASA a ESA po čtyři měsíce zabývala studiem jižních polárních oblastí Slunce. \"Již dlouho se domníváme, že mnoho slunečních fenoménů studovaných ze Země a z její blízkosti, je ovlivňováno podmínkami ve slunečních polárních regionech,\" říká Richard Marsden.

[novinka] Kometa Borrely nejblíže Zemi

ročník:
1994
číslo:
4
stránka:
18
autor:
Radek Mašata

Jedna z nejlepších komet letošního roku, kometa Borrelly, se na začátku prosince dostává nejblíže Zemi, na vzdálenost 92 miliónů km a její jasnost se pohybuje kolem osmé magnitudy. V současné době kometa přechází ze souhvězdí Rysa do Velké Medvědice.