Astropis 1/2003

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 1/2003

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, asi nejdůležitějším úkazem, který nás v nejbližší době čeká na obloze, je přechod Merkuru přes sluneční disk. O tom se více dočtete v článku dr. Vondráka na straně 17. Když jsem si tento článek pročítal, bezděčně jsem seznal, že už jsem docela pamětník.


Vieme ako je to s F prstencom Saturnu?

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
6–10
autor:
Miroslav Kocifaj

Saturn je druhou najväčšou planétou slnečnej sústavy s dvadsiatimi doposiaľ známymi mesiacmi. Niektoré z nich sú spolu s planétou Saturn zachytené na Obr. 1. Planétu Saturn možno pozorovať voľným okom ako jasnú hviezdu. Už 8 cm ďalekohľad nám však odhalí Saturn ako jeden z najkrajších objektov na oblohe.

Kráter Chicxulub – pečeť druhohorní apokalypsy

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
12–15
autor:
Ivana Hebltová

Po miliardy let dopadaly na planety a jejich měsíce kosmické balvany, z nichž některé dosahovaly úctyhodných rozměrů. Jejich nárazy zanechávaly na povrchu bombardovaných těles nepřehlédnutelnou pečeť v podobě impaktních kráterů. Tak jako všude ve sluneční soustavě nebyla ani na Zemi kdysi o impakty nouze.

Přechod Merkura přes Slunce 7. května 2003

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
16–17
autor:
Jan Vondrák

Přechod Merkura přes sluneční disk je úkazem poměrně vzácným; v průměru je jich asi 13 za století a z jednoho místa zemského povrchu je možno jej spatřit zhruba jednou za deset až dvacet let. Letos budeme jeho svědky na našem území 7. května dopoledne. Poslední takovou příležitost jsme měli 10. listopadu 1973 kolem poledne a 13. listopadu 1986, kdy bylo však možné pozorovat pouze samotný konecpřechodu, těsně po východu Slunce.

Helioseismologie moderní směr ve výzkumu Slunce

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
18–21
autor:
Michal Švanda

Slunečním fyzikům se pootevírají dveře umožňující nahlédnout pod doposud neproniknutelnou fotosféru. Za několik posledních desetiletí se slibně rozvinula metoda umožňující z pozoro - vání sluneční fotosféry odvodit informace o slunečním nitru. Helioseismologie vděčí za svůj název podobnosti s jednou z metod geofyziky. Teprve sluneční fyzika ale dovedla tuto metodu k dokonalosti.

Oblohou amatérsky

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
22–25
autor:
Žofie Sovová, Ondřej Šváb, Jan Verfl

Jarní rovnodennost už je dávno za námi doba mezi západem a východem Slunce se zkrátila na zhruba 10 hodin a astronomického soumraku k pozorování můžeme využívat přibližně 6,5 hodiny (o ten však od 1 června do 11. července přijdeme úplně). Na prohlídku oblohy je to doba stále dosti dlouhá. V dubnu ještě bude možno pozorovat většinu planet, ale květen už bude velmi skoupý. Večer bude možné zahlédnout Jupiter se Saturnem, ale planety na ranní obloze už přesvítí Slunce.

Souhvězdí Hydry

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
26
autor:
Jan Verfl

Které souhvězdí je největší (ve smyslu hranic definovaných IAU samozřejmě)? Je to známá Velká medvědice nebo snad rozlehlá Panna, klikatící se Eridanus či nenápadné Ryby? Vnímavý čtenář jistě tuší, že správnou odpověď nabízí poměrně nevýrazné (až na typickou „hlavu“ přímo pod Rakem), ale extrémně protáhlé souhvězdí Hydry. Mýtická příšera se tak na obloze dočkala zadostiučinění, neboť svojí velikostí poráží i svého pozemského přemožitele Herkula...

Strašidelná galaxie

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
27
autor:
Radek Mašata

Ne, nemusíte se bát… Galaxie s označením NGC 4151 totiž nejenže leží 50 miliónů světelných let daleko, ale ve skutečnosti vůbec není strašidelná. Pojmenování „galaktický duch“ jí astronomové dali proto, že její jádro v řádu týdnů periodicky mění svou jasnost. Vzhledem k mechanizmu vzniku těchto změn a rozpětí jejich vizuální jasnosti lze říci, že pozorujeme pouhým okem černou díru. Alespoň zprostředkovaně.

Zatmění Slunce

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
28–29
autor:
Eva Marková

Lidé od nepaměti zvedají oči k obloze, aby tam sledovali neobvyklé úkazy. Často v nich vzbu - zovaly strach, neboť každý z nich byl v minulosti spojován s nějakou mimořádnou událostí. O to intenzivněji oblohu sledovali, neboť věřili, že některým událostem mohou předejít, pokud o nich včas vědí. Mezi tyto úkazy patří zatmění Slunce a Měsíce. Hlavně zatmění Slunce bylo spojováno někdy až s magickou mocí.

Expedice AURORA 2002

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
30–31
autor:
Jakub Rozehnal

Po odevzdání článku “…a nad hrobem polární zář” (viz. Astropis 2/2000, str. 19) jsem přemýš - lel o tom, kdy se mi podaří tento fenomén pozorovat na vlastní oči. Očekávaný okamžik přišel za půldruhého roku, kdy mi byla přislíbena účast na expedici Aurora 2002, pořádané katedrou fyziky FEL ČVUT a sdružením Aldebaran Group for Astrophysics.

Observatoř Mt. Stromlo – zkáza legendy?

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
32–33
autor:
Michael Prouza

Leden 2003. V okolí australského hlavního města Canberry již po řadu dní panují extrémní tep - loty dosahující až 40 °C, doprovázené navíc naprostým suchem. Katastrofu je možné předvídat, nikoliv se jí však ubránit. Vypuká ničivá vlna požárů, v Austrálii nejhorší za posledních 100 let. Za oběť řádění ohně padne přes 500 domů a díky obrovskému nasazení záchranářů pouze 4 lidské životy. Osmnáctého ledna se pak požár přiblíží k hoře Mt. Stromlo, na jejímž vrcholku stojí hvězdárna Australské národní univerzity. Plameny úžasnou rychlostí zachvátí a stravují les obklopující vrcholek. Snad téměř zázrakem se podaří včas všechny zaměstnance evakuovat, nikdo není ani zraněn. Daň ohni je však bohatě splacena. Zcela zničeny je všech pět velkých teleskopů observatoře, její dílny, většina administrativních budov.

Columbia – poslední návrat

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
36–37
autor:
Petr Kubánek

Události, které se staly v sobotu 1. února, nám připomněly, že pobyt člověka na oběžné dráze je stále ještě stav, který se nachází na hranici mezi možným a nemožným. Je na něm prostě příliš mnoho věcí, které mohou selhat – a můžete se vsadit, že jednoho dne skutečně selžou.

Sluneční aktivita ve IV. čtvrtletí 2001

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
38
autor:
Ladislav Schmied

Po vysoké sluneční aktivitě ve III. čtvrtletí došlo ve IV. čtvrtletí roku 2002 k jejímu postupnému poklesu až na vůbec nejnižší úroveň v celém roce v posledních prosincových dnech. Tento vývoj jest zřejmý z tabulky průměrných hodnot předběžných relativních čísel SIDC, Brusel (Ri) a slunečního radiového toku SRF 2800 MHz a ještě lépe z grafu denních hodnot těchto základních indexů sluneční činnosti. Také působení sluneční aktivity na zemské magnetické pole nebylo příliš výrazné. Největší hodnota indexu Ak byla 24. října 61 jednotek a jen mírně překročila ostatní krátkodobá zvýšení v průběhu IV. čtvrtletí.

Fotografie Měsíce

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
38
autor:
Jan Verfl

Ještě v nedávných dobách byla astronomická fotografie i pro mnohého amatéra tajuplnou „alchymií“ – bylo třeba správně zvolit materiál, expozice, zaostřit... a pak počkat na výsledek. S nástupem digitální techniky se však i tato činnost značně zjednodušuje. Obzvláště Měsíc je díky své vysoké jasnosti a nepřeberné paletě různorodých pohledů vhodným cílem amatérských fotografů.

ASTRO.CZ

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
39–40
autor:
Štěpán Kovář

Internetový server České astronomické společnosti www.astro.cz se v poslední době stává jedním z nejnavštěvovanějších míst astronomických informací na českém internetu. Za jeho dosavadním úspěchem se skrývají stovky hodin trpělivé práce, které se velmi silně promítly do obsahu i návštěvnosti našich stránek.


[recenze] Pavel Gabzdyl Pod vlivem Měsíce

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
11
autor:
Pavel Příhoda

Téma brožurky vcelku odpovídá názvu – je věnována Měsíci na obloze, jeho proměnám a vlivu. Autor se popisem měsíčního povrchu zabývá jen okrajově, zato velmi názorně pojednává o různých zvláštnostech souvisejících s Měsícem a přináší řadu informací zajímavých i pro obeznalejšího čtenáře.

[recenze] Martin Rees Náš neobyčejný vesmír

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
11
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Mám dojem, že zde vyrůstá velmi vážná konkurence proslulé populárně-naučné edici Kolumbus z nakladatelství Mladá fronta,a to v podobě edice Atelier nakladatelství Dokořán, ze které je i tato knížka.


[novinka] Galaxie se dvěma srdci

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
34–35
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Tak nějak poeticky by se dal nazvat poslední objev družicové observatoře Chandra (vypuštěné v roce 1999), která pozoruje vesmír v oblasti rentgenového záření. V galaxii NGC 6240, která je od nás vzdálena 400 milionů světelných let, lépe řečeno v jejím jádře, se totiž podařilo pozorovat dvě supermasivní černé díry, které kolem sebe obíhají. Galaxie NGC 6240 vždy budila pozornost pro svůj neuspořádaný tvar, který naznačoval že jde o srážku dvou galaxií. Teprve Chandra odhalil, že jádro galaxie je tvořeno dvěma černými děrami o hmotnosti zhruba od 10 do 100 milionů Sluncí, které jsou od sebe vzdálené 3000 světelných let.

[novinka] Co bude s vesmírem? WMAP to ví!

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
34
autor:
Michael Prouza

Jak je vesmír starý? Bude se rozpínat navždy, anebo nás v budoucnu čeká velký krach? Co je podstatou temné hmoty? Tyto a podobné otázky trápily astronomy a jejich příznivce téměř po celé dvacáté století. V posledních pěti letech však začala éra precizní kosmologie, rozpory mezi jednotlivými metodami určování nejvýznamnějších kosmologických parametrů postupně mizí a naše představa o vesmíru, v němž žijeme, se stále více ujasňuje.

[novinka] Nomenklatura sluneční soustavy

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
35
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Ve sluneční soustavě existují tisíce údolí, pohoří a kráterů. Dost na to, aby vznikl pěkný chaos v pojmenování, který dává šanci úspěšně se zorientovat pouze odborníkům. Chcete-li si ale snadno zjistit, na kterém tělese leží útvar kýženého jména či po kom se jmenuje příslušné pohoří, navštivte stránky U.S. Geological Survey’s Astrogeology Research Program na http://pl anetarynames.wr.usgs.gov, které tyto informace poskytují ve formě velmi příjemné a intuitivně ovladatelné databáze.

[novinka] První přechod exoplanety před cizím Sluncem

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
35
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Ačkoli bylo v posledních letech objeveno již více než 100 exoplanet, všechny byly odhaleny pomocí gravitačních efektů (tedy pomocí vychylování pohybu jejich mateřské hvězdy). Teprve letos v lednu oznámil v časopise Nature tým dr. Konackiho záznam svědčící o pozorování přechodu planety před diskem mateřské hvězdy.

[novinka] Vesmírné hlubiny

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
35
autor:
Jan Verfl

Dva nezávislé týmy astronomů možná opět posunuly hranici našeho poznání počátků vývoje vesmíru. S pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu a několika velkých pozemních přístrojů objevili téměř třicet kvasarů, které se všechny řadí k zatím nejvzdálenějším pozorovaným objektům. Některé z nich jsou možná tak daleko, že je pozorujeme v době okolo 800 milionů let po vzniku vesmíru.

[novinka] Rozpad v přímém přenosu

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
35
autor:
Jan Verfl

Zatímco binární hvězdné systémy jsou velmi trvanlivé a mohou vydržet pohromadě miliardy let, soustavy, v nichž kolem společného těžiště obíhají hvězdy tři jsou obvykle dlouhodobě nestabilní. Ještě nikdy jsme ale neměli možnost pozorovat rozpad takového systému přímo před našimi zraky – pravděpodobnost zde totiž hraje silně proti nám.

[novinka] Rychlost gravitace

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
35
autor:
Jan Verfl

Přibližně jednou za desetiletí přechází planeta Jupiter přes některý kvasar. Směr, ve kterém vidíme objekt v blízkosti obří planety je ovlivněn průchodem záření jejím gravitačním polem. Průběh změn polohy, který budeme registrovat, do značné míry záleží na tom, jakou rychlostí se gravitační interakce v prostoru šíří. Jelikož kvasary jsou silným zdrojem radiového záření, dokážeme jejich polohu velmi dobře měřit pomocí metody interferometrie na velmi dlouhých základnách a jsou tedy ideálním objektem pro určování této fundamentální veličiny.

[novinka] Venus Express

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

I přes značné finanční potíže zaviněné odstoupením Italské kosmické agentury byla schválena vesmírná mise Evropské kosmické agentury k planetě Venuši – Venus Express. Sonda, která přijde odhadem na 160 miliónů dolarů, by měla odstartovat v roce 2005. Až do roku 2007, kdy by měla být vypuštěna malá japonská kosmická sonda Planet C, půjde o jedinou misi k naší vesmírné sousedce. Vzhledem k tomu, že NASA již nad Venuší „zlomila hůl“ jakožto nad již dobře prozkoumaným světem, zdá se, že to bude opět Evropa, které bude přáno hledat odpověď na možnou existenci života v atmosféře Venuše, o které se v poslední době vedou tak vášnivé debaty mezi astrobiology.

[novinka] Budoucnost obřích pozemských dalekohledů

ročník:
2003
číslo:
1
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Zdá se, že s plány na stavbu obřích pozemských dalekohledů se přímo roztrhl pytel. Američané si stanovili jako prioritu pozemní astronomie vystavět do deseti let 30metrový obří segmentovaný teleskop – Kalifornský extrémně velký dalekohled.