Astropis 1/2002

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 1/2002

ročník:
2002
číslo:
1
stránka:
5
autor:
Jiří Kubánek

Vážení čtenáři, na obálce můžete vidět notoricky známé souhvězdí Velkého vozu. Ve staré Číně pod tímto obrazcem viděli naběračku, staré indiánské kultury si představovaly býčí kýtu apod. Ve skutečnosti je Velký vůz pouze součástí souhvězdí Velké medvědice. K tomu, abychom si mohli hvězdy viditelné očima pospojovat do podobně „smutného medvěda“ jako třeba pan Bayer před 399 lety, potřebujeme opravdově tmavé nebe.


Reliktní záření

ročník:
2002
číslo:
1
stránka:
6–9
autor:
Petr Kulhánek

Reliktní mikrovlnné záření je jedním z mála pramenů objektivních informací o stavu vesmíru několik stovek tisíc let po Velkém třesku. Balónové experimenty posledních čtyř let a loňská sonda MAP nám umožňují poznávat o trochu více Vesmír – náš domov.

Sluneční aktivita v 4. čtvrtletí 2001

ročník:
2002
číslo:
1
stránka:
9
autor:
Ladislav Schmied

Po výrazném vzrůstu v září 2001 sice sluneční aktivita ve IV. čtvrtletí poněkud poklesla, avšak zůstala nad svým loňským celoročním průměrem. Její průběh je dobře patrný z připojeného grafu předběžných relativních čísel SIDC, Brusel (Ri) a slunečního radiového toku (SFR 2800 MHz) a z tabulky průměrných hodnot těchto hlavních indexů sluneční činnosti. Vzhledem k ukončenému roku je tato tabulka doplněna i průměrnými hodnotami těchto indexů v letech 2000 a 2001. Zatímco se v ročním průměru relativní čísla v porovnání s předcházejícím rokem již výrazněji snížila, hodnota radiového toku nepatrně vzrostla. Průběh jedenáctiletých cyklů sluneční činnosti není však oficiálně vyjadřován průměrnými hodnotami relativních čísel v jednotlivých měsících, jak byly získány pozorováním sluneční fotosféry, ale jejich vyrovnanými hodnotami (tj. 13 měsíční průměry pozorovaných hodnot, v nichž jsou první a poslední měsíc vzaty s poloviční vahou). Zhodnocení dosavadní části 23. slunečního cyklu je zřejmé z následujících údajů vyrovnaných relativních čísel: minimum – 8,0, maximum – 120,8; délka vzestupné části – 3,9 roku. I ve 23. cyklu bylo pozorovatelné tzv. sekundární maximum asi dva roky po hlavním, jak tomu je u většiny dosud pozorovaných cyklů.

Příběh novodobých souhvězdí

ročník:
2002
číslo:
1
stránka:
10–15
autor:
Radovan Hrubý

Dvacátého prvního května 1761 po 19 měsících plavby přistála 1 400 km východně od Madagaskaru u břehu osamělého ostrova jménem Rodrigues výprava vedená abbé Alexandrem Guy Pingréem. Jeho expedice byla jednou z mnoha vyslaných Francouzskou královskou akademií věd do vzdálených míst za pozorováním přechodu Venuše přes sluneční disk, což mělo přispět ke zpřesnění parametrů zemské dráhy.

Rozhovor s Evou Markovou - Budoucnost českých hvězdáren

ročník:
2002
číslo:
1
stránka:
16–17
autor:
Jiří Kubánek

Vážená paní doktorko, jste předsedkyní Sdružení hvězdáren a planetárií. rvníotázka míří na fungování hvězdáren u nás. obíhající reforma veřejné správy (nové kraje, konec okresních úřadů) se určitě dotýká některých hvězdáren. Nepřijdeme o ně?

Astronomie na Internetu - Kosmonautika

ročník:
2002
číslo:
1
stránka:
18–19
autor:
Ivo Zábojník

Kosmonautika je relativně mladý obor, ale neuvěřitelně rychle se rozvíjí a začíná pokrývat čím dál větší oblasti působnosti. Pokud chcete být přitom a společně odhalovat tajemství vesmíru a sledovat průběh misí, při kterých se používá ta nejmodernější technika, vaším průvodcem musí být právě Internet. Ten se za posledních několik let stal nezbytným zdrojem informací pro zájemce o lety do vesmíru a o oblasti s nimi spojenými.

Oblohou amatérsky

ročník:
2002
číslo:
1
stránka:
20–24
autor:
Jiří Kubánek, Ondřej Šváb, Jan Verfl a Žofie Sovová

Dne 20. března ve nastává jarní rovnodennost. Tehdy se Slunce přehoupne přes nebeský rovník a bude osvětlovat více severní polokouli naší planety než tu jižní. Jaro skončí 21. června (letní slunovrat), kdy Slunce dosáhne svého vrcholu na nebeské báni (toho dne u nás vystoupí v pravé poledne do výšky 63,5° nad jižní obzor – srovnej s výškou o jarní rovnodennosti 40°). Ekliptika – dráha, po níž se Slunce pohybuje – je v mapce zobrazena čárkovaně. V tomto ročním období budeme svědky velkého představení planet.. Na večerní obloze bude totiž možné pozorovat všech pět planet viditelných pouhýma očima. Čtyři z nich budou po řadu dnů seskupeny v souhvězdí Býka. Asi nejhezčím okamžikem pro pozorování bude 13. a 14. květen, kdy seskupení planet doplní ještě srpek “mladého” Měsíce.

… a zase (ne)uvidíme kometu

ročník:
2002
číslo:
1
stránka:
23
autor:
Žofie Sovová

Většina z nás si zajisté vzpomene na komety Hyakutake a Hale-Bopp, které v letech 1996 resp. 1997 způsobily menší pozdvižení (nejen) mezi astronomicky vzdělanou veřejností. Obě patřily na několik týdnů mezi nejjasnější nebeská tělesa.

Výprava do souhvězdí Lva

ročník:
2002
číslo:
1
stránka:
24
autor:
Jiří Kubánek

Podniknout výpravu do nějakého souhvězdí není ve skutečnosti samozřejmě možné. Nicméně můžeme si povědět o jednotlivých objektech, které se nám při pozorování do onoho souhvězdí promítají. Podle báje se obrovský lev dostal na oblohu společně s Herkulem, který ho bacil kyjem a zardousil. Lev, který žil kdesi v horách u Mykén, totiž sužoval celý kraj.

Najděte si kvasar

ročník:
2002
číslo:
1
stránka:
25
autor:
Radek Mašata

Téměř každý pohled na oblohu je exkurzí do minulosti. Vidíme Měsíc takový, jaký byl ve skutečnosti před několika sekundami, Slunce před několika minutami, hvězdy před několika lety, staletími či tisíciletími. Čím vzdálenější objekty pozorujeme, tím hlouběji nahlížíme do historie vesmíru.

Festvial planet

ročník:
2002
číslo:
1
stránka:
26–27
autor:
Jiří Kubánek

Planety, bludné hvězdy, záhadně se pohyb
jící mezi ostatními po obloze, zajímaly pozorovatele odpradávna. Jejich spletité pohyby,
chvíli tam, tu zpět, vedly však mnohé čenc
k fyzikálně nesprávným konstrukcím. Starověké představy o spoádání světa, tedy
Země, Slunce, Měsíce a planet, byly poněkud odlišné od dnešních.

Využití videokamery v astronomii

ročník:
2002
číslo:
1
stránka:
28–31
autor:
Libor Šmíd

Videokamera se už v dnešní době stává stejně běžnou jako fotoaparát. Obvykle si ji lidé nekupují kvůli astronomickým pozorováním, ale když už ji máte, je škoda ji pro astronomii nepoužívat. V tomto článku bych chtěl poukázat na některé možnosti použití videokamery v amatérské astronomii, zejména pak při pozorování zákrytů hvězd Měsícem a planetkami.

ČAS: Život ve vesmíru - 3. místo pro Českou republiku

ročník:
2002
číslo:
1
stránka:
35–36
autor:
Společnost Astropis

Na podzim loňského roku uspořádala Česká astronomická společnost národní kolo mezinárodní soutěže Život ve vesmíru, která byla rčenastředoškolákům ve věku od 14 do 19 let. Národního kola v České republice, které bylo vyhlášeno na počátku září, se zúčastnilo přes 90 studentů z celé České republiky.


[recenze] Richard P. Feynman: Neobyčejná teorie světla a látky

ročník:
2002
číslo:
1
stránka:
34
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Richarda P. Feynmana (1918–1988),laureáta
Nobelovy ceny za fyziku, jistě netřeba našim
čtenářům blíže představovat. V poslední době vychází každý rok nejméně jeden překlad
jeho knihy. A dodejme, že knižní podoba
jeho vyprávění o fyzice je vždy brilantní.
Nejinak je tomi v tomto případě.

[recenze] CD/Astronomie

ročník:
2002
číslo:
1
stránka:
34
autor:
David Ondřich

Jedna z našich dnešních recenzí bdeponěkud netypická, neboť nerecenzujeme knihu, jak bývá obvyklé, ale CD-ROM. Jedná se o CD/Astronomie královéhradecké hvězdárny a Astronomické společnosti v Hradci Králové. CD-ROM je celý vytvořen jako statické WWW stránky a nepoužívá žádný vlastní formát, takže se dá velmi snadno prohlížet téměř na všech současných počítačích (speciální software je na CD-ROM připraven).


[novinka] Poslední sbohem

ročník:
2002
číslo:
1
stránka:
32
autor:
Jan Verfl

Sonda Galileo dnes již několikanásobně překračující svoji původně plánovanou životnost se 16. ledna naposledy setkala s Jupiterovým měsícem Io. Bohužel, jen půl hodiny před nejbližším přiblížením k Io (na pouhých 102 km) podlehl palubní počítač Galilea silné radiaci, která je v těchto vzdálenostech od Jupitera běžná, a uvedl se do klidového stavu, díky čemuž nebyla provedena očekávaná pozorování.

[novinka] Pohled do raného vesmíru

ročník:
2002
číslo:
1
stránka:
32–33
autor:
Jan Verfl

Ačkoliv infračervená prohlídka oblohy známá pod názvem Two-Micron All Sky Survey (2MASS) byla dokončena již předloni, zpracování informací z jejích archivů přináší stále nové výsledky. Během prohlídky byly pořizovány krátké (kolem osmi vteřin) expozice celé dostupné oblohy v oblasti vlnových délek okolo dvou mikrometrů, přičemž jedno a totéž místo bylo v mnoha případech pozorováno až tisíckrát.

[novinka] Konečně ve vesmíru

ročník:
2002
číslo:
1
stránka:
32
autor:
Jan Verfl

Sonda HESSI (High Energy Solar Spectroscopic Imager), určená k pozorování Slunce v oboru rentgenového a gama záření, odstartovala na začátku února na špičce raketového nosiče Pegasus-XL, vypuštěného jako obvykle nikoliv z povrchu Země, ale z letadla.

[novinka] Příběh novy V838 Mon

ročník:
2002
číslo:
1
stránka:
33
autor:
Žofie Sovová

Dne 10. ledna letošního roku objevil Austalan M. J. Brown novu v souhvězdí Jednorožce (Monoceros). V době svého objevu dosahovala hvězda 10té magnitudy. Na starších snímcích se podařilo najít na stejném místě hvězdu 14,3 magnitudy. Po oznámení objevu se na tuto hvězdu soustředí pozornost pozorovatelů, jsou pořizovány snímky (nejen) spekter. Ukazuje se, že se spektrum V 838 Mon neschoduje s žádným známým typem novy, a proto se o této hvězdě začíná mluvit jako o pekuliárni tj. odchylující se od normálu.

[novinka] Ani foton nazmar!

ročník:
2002
číslo:
1
stránka:
33
autor:
Jan Verfl

CCD kamery, tedy elektronické polovodičové snímače obrazu, jsou již dnes v astronomii standartem, dostupným v bohatších zemích nejen profesionálům, ale i řadě amatérů (u nás jen těm nejmovitějším, případně nejzanícenějším). Jejich nevýhodou ovšem je omezená citlivost vůči dopadajícímu světlu, nutnost určité doby expozice pro zachycení slabých objektů a také neschopnost samostatně rozlišovat barvy (resp. vlnové délky) dopadajícího světla.