Astropis 4/2001

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 4/2001

ročník:
2001
číslo:
4
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, na tomto místě jste až doposud nacházeli upozornění na zajímavé články toho kterého čísla, a pokud se mi dostalo zdostatek duchaplných myšlenek, tak i úvahy inspirované některým z článků, které byly v daném čísle otištěny. Byl bych si přál, aby tento obvyklý obsah byl zachován i v tomto čísle, bohužel je tomu však jinak. Od tohoto čísla bude již navždy v tiráži časopisu chybět jedno jméno. Náš velmi mladý redakční kolektiv totiž navždy, po dlouhé a velmi těžké nemoci, opustil ve věku pouhých dvaceti let Marek Studený.


Křeslový astronom na Havaji

ročník:
2001
číslo:
4
stránka:
6–13
autor:
Zdeněk Šperling

Co je Havaj, nemusím snad nikomu vykládat. Nicméně, ve spojení s tímto jménem vysvětlím svůj pravopis. Hawaii budu používat pro jméno státu a tzv. Velkého ostrova. Havaj budu psát pro havajské souostroví všeobecně a v přídavných jménech.

Astrofyzika vysokých energií

ročník:
2001
číslo:
4
stránka:
14–17
autor:
René Hudec

Jen málokterá z oblastí současné astrofyziky prošla za poslední tři či čtyři desetiletí tak bouřlivým vývojem jako oblast astrofyziky vysokých energií (AVE), od skromných počátků až k řadě náročných družicových komplexů na oběžné dráze (dnes zejména AXAF Chandra a XMM Newton).

Astronomie na internetu - Malý průvodce po stránkách NASA

ročník:
2001
číslo:
4
stránka:
18–19
autor:
Jan Verfl

Webová prezentace amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) je patrně nejrozsáhlejším komplexem stránek nějak se dotýkajících vesmíru nad námi. Je to snadno pochopitelné, uvážíte-li, že američtí daňoví poplatníci, kteří agenturu živí, mají k síti zhusta přístup – a chtějí vidět, kam jejich peníze proudí. Nemohu ani zdaleka tvrdit, že bych si stránky NASA prohlédl všechny (to snad ani není v silách jednotlivce) avšak pokusím se upozornit na nejužitečnější místa v bludišti, které se schovává za portálem www.nasa.gov.

Oblohou amatérsky

ročník:
2001
číslo:
4
stránka:
20–22
autor:
Jan Verfl, Ondřej Šváb a Žofie Sovová

Nejlépe pozorovatelnou planetou bude v prvním čtvrtletí roku 2002 Jupiter. Celou dobu ho najdeme v západní části souhvězdí Blíženců, kde svítí bílým světlem. Na 1. ledna připadá jeho opozice se Sluncem (tj. Jupiter je na opačné straně oblohy než Slunce), a proto se jím můžeme kochat celou noc. Jeho ranní viditelnost se postupně zkracuje tak, že na konci března zapadá ve dvě hodiny (středoevropského času). Se zkracující se viditelností slábne i jeho jasnost. Ta poklesne z -2,7 mag. na začátku roku na -2,2 mag. na konci března. I přes to bude Jupiter patřit k nejjasnějším tělesům oblohy.

Žeň otevřených hvězdokup II

ročník:
2001
číslo:
4
stránka:
23–25
autor:
Jan Verfl

Každá část oblohy, kterou prochází Mléčná dráha, je samozřejmě bohatá na otevřené hvězdokupy; nejinak je tomu tedy v oblasti souhvězdí viditelných nejlépe v nejchladnějších měsících roku, jejíž centrální část je vymezena tzv. zimním šestiúhelníkem (viz mapku uprostřed čísla). Až na několik nejvýraznějších zástupců, tvořených velmi jasnými hvězdami (kromě Plejád jmenujme třeba Hyády, tvořící centrální obrazec Býka, kupu Collinder 70, zahrnující hvězdy Orionova pásu, či Collinder 69, sestávající z obloučku hvězd v hlavě Oriona okolo lambdy Ori), jsou však většinou viditelné jen jako různě nápadná zhuštění v dosti bohatých hvězdných polích.

Leonidy přinesly další déšť

ročník:
2001
číslo:
4
stránka:
26–27
autor:
Pavel Koten

Dny kolem 17. listopadu jsou každoročně ve znamení aktivity meteorického roje Leonidy. Ani letošní rok nebyl výjimkou, spíš naopak. Stejně jako v několika předchozích letech, i letos byla předpovězena vysoká aktivita tohoto roje. A hned na úvod můžeme prozradit, že i tentokrát se předpovědi nemýlily.

Další meteorické deště za posledních 200 let

ročník:
2001
číslo:
4
stránka:
28
autor:
Žofie Sovová

Meteory vzbuzovaly pozornost od nepaměti. Ale teprve staří Řekové se snažili o racionální vysvětlení jejich původu. Podle Aristotela se jedná o jevy vznikající v atmosféře. O tomto svědčí i původ slova meteor, které lze z řečtiny přeložit jako „jevy vznášející se v ovzduší“. Středověk přijal toto vysvětlení s tím, že se jedná pouze o atmosférické jevy – což, jak známo, není pravda. Záznamy o pozorování meteorů z té doby najdeme především kronikách, kde jsou obvykle pouze popsány.

Tečný zákryt č. 1 – První úspěšná expedice v Čechách

ročník:
2001
číslo:
4
stránka:
29
autor:
Karel Halíř

Při pozorování zákrytů hvězd Měsícem jde o to, určit co nejpřesněji vstup či výstup hvězdy za měsíční disk. Pokud se podobný úkaz odehrává u jižního či severního okraje Měsíce, hovoříme o tzv. tečném zákrytu; v těchto speciálních případech je krom informace o čase zákrytu, a tím dané pozice Měsíce s vysokou přesností v deklinaci (na rozdíl od totálních zákrytů, kdy získáváme především přesnou polohu v rektascenzi), možno s fascinující přesností (až na desítky metrů) určovat při použití i amatérům dostupných přístrojů profil okraje Měsíce.

Sluneční aktivita ve III. čtvrtletí 2001

ročník:
2001
číslo:
4
stránka:
30
autor:
Ladislav Schmied

Sluneční aktivita měla ve III. čtvrtletí velmi zajímavý vývoj. V červenci byla vůbec nejnižší v dosavadní části letošního roku. Potom následoval její krátkodobý vzrůst s vyvrcholením v průběhu měsíce září, v němž průměrné měsíční hodnoty relativních čísel a slunečního radiového toku byly v letošním roce vůbec nejvyšší.

Měsíční zastavení - Krajiny okraje

ročník:
2001
číslo:
4
stránka:
30
autor:
Jan Verfl

Úplňkové noci jsou známým postrachem astronomů, neboť jasná zář plného Měsíce brání téměř jakýmkoliv pozorovacím aktivitám snad kromě pozorování planet. Zajímavé příležitosti však v těchto dobách nabízí sám Měsíc. V oblastech na samém okraji přivrácené strany, pozorovatelných nejlépe právě v těsném okolí úplňku, najdeme řadu pozoruhodných a nepříliš známých útvarů.

Začínáme pozorovat X - Pozorujeme proměnné hvězdy

ročník:
2001
číslo:
4
stránka:
32–34
autor:
Jiří Kubánek

Budeme-li se pozorně dívat na oblohu, můžeme zjistit, že některé hvězdy svítí jasněji nebo slaběji vůči pozorování z jiných nocí. Takovým hvězdám, které mění svoji jasnost, říkáme proměnné hvězdy.

Světelné znečištění

ročník:
2001
číslo:
4
stránka:
35
autor:
Zdeněk Šperling

V astronomických časopisech, včetně ASTROPISU, se občas objevují stížnosti na světelné znečištění ovzduší, které pozorovatelům noční oblohy ztěžuje život. Snad ve všech případech jsou jako zdroj tohoto znečištění uváděna nevhodně konstruovaná svítidla, která část světla ze světelného zdroje vyzařují do oblohy.

Představujeme - Návštěva na Skalnatém plese

ročník:
2001
číslo:
4
stránka:
36
autor:
Vladimír Libý

Během prázdninového putování zavítali někteří členové redakce Astropisu i do cizích zemí (pokud se Slovensko dá považovat za cizinu). Naším cílem byla i návštěva Tater, kde se nachází observatoř na Skalnatém Plese. Po zjištění ceny za lanovou dráhu bylo rozhodnuto pokračovat pěšky a za necelé dvě hodiny jsme stáli u cedule „Vstup zakázán“.

ČAS - Mezinárodní konference o výzkumu proměnných hvězd v Brně

ročník:
2001
číslo:
4
stránka:
37–38
autor:
Miloslav Zejda

Mezi 8. a 11. listopadem 2001 se na Hvězdárně a planetáriu M. Koperníka v Brně uskutečnila Mezinárodní konference o výzkumu proměnných hvězd BRNO 2001, kterou pořádala právě Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně a BRNO – sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti.


[recenze] P. Příhoda a kol.: Hvězdářská ročenka 2002

ročník:
2001
číslo:
4
stránka:
35
autor:
Jiří Kubánek

Již po 78. vyšla Hvězdářská ročenka. Pokročilým astronomům-amatérům jistě tuto publikaci netřeba představovat. Její první ročník vyšel v roce 1921 a vydávání ročenky bylo přerušeno pouze v letech 1942–5. Na Slovensku vychází obdobná „Astronomická ročenka“, ve Spojených státech pak „Astronomický almanach“.


[novinka] Změny na Marsu

ročník:
2001
číslo:
4
stránka:
31
autor:
Jan Verfl

Sonda Mars Global Surveyor pořídila během uplynulého Marsova roku (trvá 687 dní) serii snímků, které ukazují, že podnebí na rudé planetě nemusí být zdaleka tak stabilná, jak jsme doposud čekali.

[novinka] Atmosféra u extrasolární planety

ročník:
2001
číslo:
4
stránka:
31
autor:
Vladimír Libý

Hubblův kosmický dalekohled (HST) poprvé pozoroval u hvězdy podobné Slunci (HD 209458) planetu. Hvězda samotná má sedmou magnitudu. To znamená, že ji výborný zrak vidí na zcela tmavé obloze. V menším dalekohledu byste ji viděli již dobře. Hvězda se nachází na podzimní obloze v souhvězdí Pegasa a je od nás vzdálena 150 světelných let. Planeta samotná obíhající kolem hvězdy byla objevena v roce 1999 a dosahuje asi 70 % hmotnosti Jupitera.

[novinka] Další důkaz skrytého oceánu

ročník:
2001
číslo:
4
stránka:
31
autor:
Jan Verfl

Jsou případy, kdy vědce nepotěší objev nějakého jevu, ale naopak jeho nepřítomnost. Jedním takovým je i nedávný průzkum od Jupitera nejvzdálenějšího zjeho velkých „galileovských“ měsíců, Kalistó, sondou Galileo.