Astropis 3/2001

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 3/2001

ročník:
2001
číslo:
3
stránka:
3
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, v tomto čísle najdete jako vždy spoustu zajímavých článků, seznámíme vás s neutrinovou astronomií, ohlédneme se za zatměním v Zambii, ale především si připomene čtyřsetleté výročí úmrtí Tychona Brahe. U příležitosti tohoto výročí se dokonce v Praze konal vědecký kongres zaměřený právě jen na osobu Tychonovu. Na konci tohoto vědeckého setkání se ve výroční den Tychonovy smrti – 21. října – pořádal koncert k uctění památky tohoto velkého dánského astronoma, který nalezl svůj poslední odpočinek v chrámu Panny Marie před Týnem v Praze. Mám moc rád barokní hudbu a tak jsem nejenom z uctivosti k astronomovi Tychonu Brahe, ale i z lásky k hudbě zavítal do Týnského kostela.


Neutrinová astronomie

ročník:
2001
číslo:
3
stránka:
4–8
autor:
Petr Kulhánek

Málokdo si uvědomuje, že všude kolem nás je ještě jeden neviditelný svět: jsme ponořeni do moře neutrin, které procházejí nejen naším tělem, ale i celou Zemí. V tomto vyprávění se vydáme za dobrodružstvím poznávání nepatrných částic, které interagují s hmotou jen velmi sporadicky a které nás tolikrát zaskočily svými neočekávanými vlastnostmi.

Tycho Brahe - čtyři století od úmrtí velkého pozorovatele

ročník:
2001
číslo:
3
stránka:
9–12
autor:
Pavel Najser

Byla polovina října prvého roku sedmnáctého století a v Praze na Pohořelci v domě po někdejším císařském místokancléři Jakubovi Kurzovi ze Senftenavy umíral Tycho Brahe. Umíral dlouhých jedenáct dnů na chorobu, kterou by pravděpodobně současná medicína hravě zvládla, která se však v jeho době rovnala rozsudku smrti. Fyzické utrpení velkého astronoma umocňovaly pochybnosti o smyslu a naplnění vlastního života. Více než tři desítky let věnoval intenzívní pozorovatelské práci, která měla vyústit v potvrzení jeho modelu světové soustavy. Nyní již věděl, že svému cíli nedostojí.

Expedice „Zambia Eclipse 2001“ podruhé

ročník:
2001
číslo:
3
stránka:
13–14
autor:
Petr Kulhánek

Jak jsme již informovali v minulém čísle, pracovníci katedry fyziky FEL ČVUT připravili malou expedici za zatměním Slunce do Zambie. V tomto čísle se zaměříme na prováděné experimenty a jejich výsledky.

Astronomie na Internetu - Po stopách života ve vesmíru – tentokráte na webu

ročník:
2001
číslo:
3
stránka:
16–17
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Stránek které se zaobírají problematikou malých zelených mužíčků a jiné podobné havěti, kterou je dle většiny našich spoluobčanů vesmír přímo přecpán, je na internetu přehršel. Exobiologie je však vcelku vážně se tvářící nauka o mimozemském životě a tak, poté co jsem se prokousal horou webových nesmyslů, bych vám rád představil alespoň ty nejdůležitější a nejzajímavější seriózní webstránky o pátrání po mimozemském životě ve vesmíru.

Rozhovor s A. Naglerem

ročník:
2001
číslo:
3
stránka:
18–19
autor:
Václav Laifr

V červnu tohoto roku zavítal na návštěvu České republiky pan Albert Nagler, proslavený především svými okuláry, ale i dalekohledy, které vyrábí jeho firma Tele Vue. Tento vitální starší pán pronesl dne 14. června 2001 v pražském planetáriu přednášku s tajemným názvem „Obří okuláry, které pohltí i kosmickou loď“.

Oblohou amatérsky

ročník:
2001
číslo:
3
stránka:
20–22
autor:
Vladimír Libý, Ondřej Šváb, Jan Verfl a Žofie Sovová

Letní trojúhelník se pomalu sklání nad západem a noci se oproti létu výrazně prodloužily. Převážnou většinu noci lze pozorovat galaktické rameno Persea s několika zajímavými a jasnými objekty, ale většinu doby bývá bohužel zataženo. Za jasných nocí se však můžeme vydat do hlubin vesmíru…

Podzim galaxií

ročník:
2001
číslo:
3
stránka:
23–25
autor:
Jan Verfl

Ačkoliv největší přehlídku „extragalaktických mlhovin“ (tedy cizích galaxií, jak jim říkáme dnes) přináší nesporně obloha jarní (tedy oblast právě opačná), nezůstane podzimní nebe jejich obdivovatelům nic dlužno. Najdeme zde vedle sebe jak nejjasnější zástupce svého druhu, které potěší i méně technicky vybavené pozorovatele, tak i – pro někoho možná až překvapivě dlouhou – řadu galaxií slabých, vhodných pro majitele velkých dalekohledů. Jedinou podmínkou je tak trochu štěstí na jednu z nepočetných jasných nocí v tomto období.

Fenomén světelného znečištění: Dvě třetiny lidstva nikdy nevidí z místa bydliště opravdově tmavé hvězdné nebe

ročník:
2001
číslo:
3
stránka:
26–29
autor:
Jiří Kubánek

Tento neblahý fenomén je vizitkou lidstva ve 20. století. Ukazuje nám „moudrost“ a „šetrnost“ naší civilizace. Pokud se zeptáte některých lidí, jak zušlechtit místo, v němž žijí, odpovědí vám například: osvětleme naši nejvýznamnější budovu v noci, dejme na náš bulvár nejsvítivější lampy, aby byly vidět již z velké dálky.

Sluneční aktivita v II. čtvrtletí 2001

ročník:
2001
číslo:
3
stránka:
30
autor:
Ladislav Schmied

Z tabulky průměrných měsíčních předběžných bruselských relativních čísel SIDC (Ri) a slunečního radiového toku SRF 2800 MHz (10,7 cm) a zejména z grafu denních hodnot těchto hlavních indexů jest zřejmý vývoj sluneční aktivity ve II. čtvrtletí 2001. Po velmi vysoké úrovni v poslední březnové dekádě počátkem dubna sluneční aktivita výrazně poklesla a v průběhu měsíců dubna a května kolísala na poněkud nižší úrovni.

Měsíční zastavení

ročník:
2001
číslo:
3
stránka:
30
autor:
Jan Verfl

Území okolo středu přivrácené strany, přibližně vymezené tmavýmivplochami Mare Vaporum a Sinu Medii, je proslulé díky jedné z nejvýraznějších soustav brázd a údolí na povrchu Měsíce. Cílem tohoto zastavení bude ukázat, že tyto nápadné útvary jsou mezi zajímavými jevy v této oblasti pouhou špičkou ledovce. (Všechny podrobnosti, o nichžvbude řeč, lze pohodlně pozorovat dalekohledem o průměru kolem 20cm; většina z nich je ovšem v dosahu i kvalitního 10cm přístroje.)

Začínáme pozorovat IX - Pozorování zákrytů

ročník:
2001
číslo:
3
stránka:
34–35
autor:
Jiří Kubánek

Náš seriál o pozorování se pomalu chýlí ke konci. V minulých dílech jsme si řekli o tom, jak například pozorovat Slunce, Měsíc, planety nebo objekty vzdáleného vesmíru a co na těchto objektech můžeme vidět. V tomto dílu se budeme věnovat pozorování, které lze zařadit mezi odborné činnosti astronoma-amatéra. Pozorování zákrytů má totiž kromě estetického zážitku pozorovatele v řadě případů také vědeckou hodnotu.

Technika pro začátečníky II - Amatérské astronomické dalekohledy

ročník:
2001
číslo:
3
stránka:
36–37
autor:
Vladimír Libý

Pokud si chtěl astronom amatér pořídit před rokem 1989 dalekohled pro amatérskou astronomii, měl vcelku jedinou možnost. Musel si ho vyrobit. Dnes k možnosti dalekohled si vyrobit, či si jej nechat vyrobit přibyla možnost druhá. Zakoupit si sériově vyráběný dalekohled. Co nám vlastně trh nabízí? Pokusil jsem se zběžně projít nabízené dalekohledy pro astronomy amatéry.

Představujeme - Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích

ročník:
2001
číslo:
3
stránka:
38
autor:
Irena Venzarová

Nová hvězdárna v Pardubicích byla slavnostně otevřena 7. dubna roku 1992 a záhy na to pokřtěna po významném pardubickém rodákovi baronu Arturu Krausovi. Právě on byl v zemích Koruny české prvním, kdo otevřel a 18 let úspěšně provozoval první lidovou hvězdárnu přístupnou zdarma široké veřejnosti. To se událo na jaře roku 1912. Artur Kraus se svému „hvězdářskému řemeslu“ vyučil u Camilla Flammariona, vynikajícího francouzského astronoma a popularizátora vědy vědy.

ČAS - Bude svícení na oblohu trestný čin?

ročník:
2001
číslo:
3
stránka:
39–40
autor:
Pavel Suchan

Píše se rok 1999 a v České astronomické společnosti (ČAS) se zakládá Sekce pro temné nebe. Zprvu se věnuje sama sobě, tedy formální stránce své existence. Brzy se však rozjíždí elektronická konference sekce a člen sekce musí již brzy počítat s tím, že mu měsíčně přijdou desítky zpráv i dotazů. Sbírají se informace a zkušenosti, jak se světelné znečištění řeší v různých částech republiky i světa.


[recenze] Štěpán Ivan Kovář: Antonín Bečvář – astronom, který miloval mraky

ročník:
2001
číslo:
3
stránka:
33
autor:
Jiří Kubánek

V nakladatelství Milana Nováka vyšla útlá, ale formátem veliká kniha dokumentující příběh a životní osudy i názory jednoho z nejvýznamnějších českých astronomů minulého století. Každý astronom-amatér, který se někdy vášnivěji zaobíral pozorováním objektů hvězdné oblohy, nepochybně ví, co je to Atlas coeli. Tento atlas spolu s dalšími doplňujícími Bečvářovými atlasy předběhl svou dobu na řadu desítek let.

[recenze] Patrick Moore: Hvězdy a planety Encyklopedický průvodce

ročník:
2001
číslo:
3
stránka:
33
autor:
Žofie Sovová

Letos v létě vydalo Nakladatelství Slovart knihu známého britského astronoma Patricka Moora, která se jmenuje Hvězdy a planety. Toto první české vydání přeložil Jakub Rozehnal. Jedná se o překlad z originálu vydaném v roce 1997 pod názvem Patrick Moore’s Pocket Guide to the Stars and Planets. Publikace vychází v tvrdé vazbě a je běžně dostupná za cenu okolo 300 Kč.


[novinka] Stále zelenější planeta

ročník:
2001
číslo:
3
stránka:
14
autor:
Jan Verfl

Cesty kosmických sond do vzdálených
končin Sluneční soustavy jsou sice stále
vzrušující a přinášejí mnoho nového, avšak
obzvlášť v posledních letech se stále
naléhavěji ukazuje, že jednou z hlavních priorit vesmírných operací je – na první pohled
trochu „přízemní“ – satelitní sledování naší
vlastní planety.

[novinka] Šestinásobná čočka

ročník:
2001
číslo:
3
stránka:
14–15
autor:
Jan Verfl

Nejenom sklo a jemu podobné materiály, ale také silná gravitační pole velmi hmotných objektů, zakřivujících časoprostor ve svém okolí dokáží měnit trajektorii světla a vytvářet tak obrazy jiných objektů.

[novinka] Dobrá věc se podařila

ročník:
2001
číslo:
3
stránka:
15
autor:
Jan Verfl

22. září došlo k historickému setkání experimentální a již mnohokrát téměř k zániku odsouzené sondy Deep Space 1 s kometou Borrelly. Ten, kdo se těšili na ostré snímky s několika metrovým rozlišením, jaké známe třeba z nedávného neméně obdivuhodného působení sondy NEAR, může být zklamán.