Astropis s/2000

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial Speciál 2000

ročník:
2000
číslo:
s
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, Číslem, které se vám dostává do rukou, se loučíme s uplynulým rokem, stoletím i tisíciletím. Rozhodli jsme se proto věnovat toto speciální číslo ohlédnutí za uplynulým tisíciletím v astronomii, zamyšlení nad její současností, a pokusíme se také poodhalit roušku tajemství budoucnosti. Nabídneme vám články, které se zamýšlí nad změnami, které astronomie v průběhu staletí či desetiletí prodělala. Zeptáme se také těch nejpovolanějších - profesionálních astronomů, jak tyto změny vidí oni.


Hvězdná chemie

ročník:
2000
číslo:
s
stránka:
6–9
autor:
Jakub Rozehnal

Velká různorodost přírody a rozmanitost našeho života je dána velkým množstvím chemických prvků a jejich sloučenin, které se v přírodě nachází. Prakticky všechny chemické prvky s výjimkou vodíku, částečně hélia a lithia, však vznikly až v pozdějších fázích vývoje vesmíru, a k jejich tvorbě dochází dodnes.

Po stopách života ve vesmíru aneb stručný úvod do exobiologie

ročník:
2000
číslo:
s
stránka:
10–13
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vesmír – mrazivá prázdnota, pustina bez konce, ve které jen tu a tam poblikává světlo hvězd. Místo hodné spíše Dantova pekla než ráje pro život, a přesto víme, že u jedné bezvýznamné hvězdy z Mléčné dráhy obíhá nádherná modravá planeta – Země. V Dantově peklu se zrodil ráj života a co více, i dar inteligence schopné poznávat a ovlivňovat chod vesmíru. Jsme to my, kteří se nepřestáváme ptát: „Je možné, abychom byli v celém vesmíru sami?“.

Za hranice roku 2025

ročník:
2000
číslo:
s
stránka:
14–15
autor:
Jan Verfl

Americká vesmírná agentura NASA (National Aeronautics and Space Administration – Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) nedávno (v září 2000) zveřejnil poslední verzi svého „strategického plánu“ pro první čtvrtinu nadcházejícího století. Přestože NASA již dávno není jedinou organizací aktivně se podílející na výzkumu a jiných činnostech v kosmickém prostoru (kromě národních a nadnárodních agentur, jako je evropská ESA, ruská Eněrgija či japonská NASDA, jsou to dnes i některé soukromé společnosti), nelze jí upřít vedoucí postavení v oboru. Proto je tento její plán i jakýmsi nástinem toho, kam se bude naše poznávání okolního světa ubírat v budoucnosti a jak se promítne do našich životů.

Velká anketa mezi českými astronomy: Astronomie – minulost, současnost, budoucnost

ročník:
2000
číslo:
s
stránka:
16–30
autor:
Michael Prouza, David Ondřich

Odpovídali: Jiří Bičák, Václav Bumba, Jiří Grygar, Petr Harmanec, Jan Horský, Zdeněk Mikulášek, Jan Palouš, Jiří Podolský, Zdeněk Pokorný, Cyril Polášek, Petr Pravec, Zdeněk Sekanina, Oldřich Semerák, Zdeněk Stuchlík, Jana Tichá, Miloš Tichý Nedávno proběhnuvší přelom milénia inspiruje k rozličnému shrnování a účtování. I redakce Astropisu se rozhodla v tomto Speciálu „zúčtovat“ s astronomií. Inspirovali jsme se tentokrát renomovaným britským časopisem „Physics World“, který již v prosinci roku 1999 publikoval výsledky rozsáhlé ankety, ve které oslovil sedmi otázkami přes 250 fyziků z celého světa. Ptal se jich na zásadní objevy posledního milénia i na výhledy fyziky do budoucna. Na otázky jich odpověděla zhruba polovina, kolem 130, jejich odpovědi byly shrnuty, přebrány a publikovány (překlad tohoto shrnutí lze najít i v Čs. čas. pro fyziku 2/2000). A podobně jsme si počínali i my. Jen trochu speciálněji – oslovovali jsme jen astronomy, astrofyziky a teoretické fyziky. Rovněž jsme se trochu přizpůsobili našim skromnějším podmínkám a dotázali jsme jen asi 30 vědců – a od 16 z nich se nám dostalo odpovědí. Výběr oslovených byl tedy od samého počátku nutně nekompletní, přesněji však téměř náhodný. Vybírali jsme je podle momentálních nápadů, ovlivněných naší jen omezenou znalostí české astronomické scény. I přesto se domníváme, že soubor níže uvedených odpovědí je poměrně reprezentativní a především velmi inspirující, za což i tímto děkujeme výhradně našim laskavým respondentům. I my jsme položili sedm otázek, které však byly ryze astronomické, a soustředili jsme se jen na stoleté okolí současnosti. Naší významnou výhodou oproti britskému vzoru je to, že díky nižšímu počtu odpovídajících jsme nemuseli z odpovědí vybírat, ale byli jsme schopni je otisknout v plném rozsahu.

Astronomie na internetu - Historie astronomie

ročník:
2000
číslo:
s
stránka:
31
autor:
David Ondřich

Rozsáhlá část tohoto čísla Astropisu je věnována významným astronomickým a astrofyzikálním objevům, které lidstvo učinilo v minulém století. Přemýšlíme-li nad většinou těchto objevů, dospějeme nutně k závěru, že byly ve své době umožněny jen díky mnoha dřívějším poznatkům, které dnes jako převratné leckdy nepůsobí. Takovými úvahami nakonec dojdeme až k otázkám typu: Je vůbec možné určit, která poznání byla pro vývoj astronomie rozhodující? Podle jakých kritérií rozhodnout, která byla „klíčovější“ než jiná? O odpovědi na podobné otázky, ovšem nejen v oblasti astronomie, se pokoušejí historikové vědy. Zkusme se podívat, co z výsledků jejich práce můžeme nalézt na internetu.

Oblohou amatérsky plus - Zajímavé úkazy na obloze u nás v letech 2001–2010

ročník:
2000
číslo:
s
stránka:
32–35
autor:
Jiří Kubánek

Neobvyklé úkazy na obloze poutají zájem člověka od nepaměti. Zatmění Slunce bylo ve staré Číně vysvětlováno požíráním Slunce drakem. Některá zatmění měla velký vliv na vývoj historických událostí, dokonce ovlivnila průběh bitvy apod. Pozoruhodným seskupením planet na obloze byl přiřazován velký astrologický význam. Zjevení komety se přisuzovaly špatné události na Zemi. Dnes víme, že úkazy na obloze jsou ve své podstatě geometrickou záležitostí (přesto se ale stále najdou šarlatáni, kteří na určitý úkaz na obloze musí vymýšlet hned jeho důsledek na pozemské dění...).

Ohlédnutí Astropisu a nabídka starších čísel

ročník:
2000
číslo:
s
stránka:
36
autor:
Astropis

Vážení čtenáři, nové století je i pro nás možností k připomenutí nedlouhé historie našeho časopisu a nejenom to – když jsme se před pár měsíci probírali naším archivem, nalezli jsme ještě řadu starších čísel, která mají jistě co říci i po několika letech. Začněmež však popořadě…


[recenze] Stephen Hawking a Roger Penrose: Povaha prostoru a času

ročník:
2000
číslo:
s
stránka:
9
autor:
Vladimír Kopecký Jr., Michael Prouza

Není zřejmě vhodnější knihy, kterou bychom mohli ctěnému čtenáři představiti jakožto zamyšlení nad minulostí a úvahu o budoucím směřování teoretické fyziky, než je tato. Jména autorů zní nadmíru lákavě a českému čtenáři rozhodně nikoli neznámě, žel v tom se zdá být kámen úrazu. Čtenáři se totiž dostává do rukou kniha, jejíž odborná úroveň je velmi vysoká a zcela vybočuje z populární roviny. Kniha je vpodstatě souborem přednášek, které společně konal prof. Penrose a prof. Hawking na téma „kterak vytvořiti jednotnou teorii kvantové gravitace“.