Astropis 4/2000

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 4/2000

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
5
autor:
Michael Prouza

Vážení čtenáři, astronomicky poměrně bohatý podzim máme téměř za sebou. Například Leonidy nám letos nepředvedly obdobně fantastické divadlo jako loni, ale přesto, jak píše v tomto čísle Pavel Koten, se bylo na co dívat, přálo-li vám počasí. Ještě významnější je však objev první komety v České republice, který učinil na Kleti Miloš Tichý, mnohem více se o jeho kometě dočtete rovněž uvnitř našeho časopisu - v článku Jany Tiché.


Extrasolární planety a hnědí trpaslíci I

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
6–9
autor:
Jakub Rozehnal

První zmínky o možnostech existence extrasolárních planetárních soustav nacházíme již koncem 16. století. Poté, co Koperník vzal výsadní postavení Zemi, Giordano Bruno o něj připravil i Slunce, které považoval jen za jednu z mnoha hvězd ve vesmíru. Všechny jeho domněnky ovšem byly zejména filozofickými myšlenkami bez jakéhokoli reálného matematického či fyzikálního podkladu. Přechodem k fyzikálním modelům se začali podrobněji zabývat až ve druhé polovině 18. století Immanuel Kant a později Pierre S. Laplace, kteří položili základní kameny nebulární teorie, popisující vznik planetární soustavy. Tehdy již bylo jasné, že vznik planetárních soustav je ve vesmíru běžným jevem.

Observatoře v Pekingu a Nankingu - Historie a současno

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
10–12
autor:
Václav Laifr

Tradice čínské astronomie sahají nejméně do druhého tisíciletí před naším letopočtem. Starým Číňanům se podařilo vcelku nezávisle na ostatních světových starověkých i středověkých kulturách vyvinout množství představ o uspořádání vesmíru, ekvatoreálně-polární systém orientace na obloze i množství astronomických přístrojů (od jednoduchých gnómonů, přes vodní hodiny až po složité armilární sféry poháněné hodinovým strojem). Velkým přínosem pro moderní astronomii jsou zejména tisícileté kontinuální záznamy nebeských jevů (komety, supernovy, atd.)

Kleťská kometa P/2000 U6 (Tichý)

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
14–15
autor:
Jana Tichá

Hledání komet už přestalo být záležitostí nadšenců obracejících oči k černé obloze poseté stovkami hvězd. Profesionální astronomové nacházejí komety v rámci projektů zaměřených prvotně na něco jiného, byť souvisejícího - na hledání planetek, supernov či při přehlídkách oblohy.

Ticho v částicové ZOO?

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
15–17
autor:
Michael Prouza

Poté, co si částicová zoologická zahrada prožila svůj zlatý věk v padesátých a šedesátých letech, kdy v ní žilo přes dvě stě různých druhů, započal po roce 1963 krutý zásah, vedoucí k velikému omezení počtu jejích chovanců. Zasloužil se o něj především Murray Gell-Mann, který předpověděl existenci kvarků. Podle dnes uznávaného standardního modelu elementárních částic je tedy celý okolní svět tvořen pouhými šesti druhy leptonů a šesti druhy kvarků. I když k nim připočítáme i jejich antičástice a částice odpovědné za jejich interakce (tj. fotony, gravitony, gluony a intermediální bosony W+,W- a Z\\\"), může se zdát, že takto zchudlá zahrada se velmi brzy okouká a stane se nudnou a nezáživnou. Anebo snad ne?

Hvězdné ostrovy VI - Rychlost vzniku hvězd, supergalaktické proudění

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
18–19
autor:
Michaela Kryšková

Kdy začaly vznikat první hvězdy? Jak rychle se tvořily z hustých oblaků? V jakém období v minulosti jich vznikalo nejvíce? Studium Hubblovy vzdálené oblasti nám může dát odpověď. Bude však potřeba dalších a dalších pozorování, abychom správně pochopili vznik a vývoj galaxií. Tuto část Hvězdných ostrovů tvoří mozaika složená z různých objevů. Mohou si zdánlivě odporovat, protože o mladém vesmíru víme málo.

Představujeme: S dvěma křížky na zádech ... Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
20–21
autor:
Tomáš Gráf

Hvězdárna a planetárium VŠB-Technické univerzity v Ostravě oslavila 15. října 2000 dvacet let své existence. Od téhož data je používán také její nový název - Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy.

Astronomie na internetu - Planetky na síti

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
22–23
autor:
Jana Tichá

Planetky neboli asteroidy patří mezi velmi zajímavá tělesa sluneční soustavy a naše znalosti o nich se dynamicky rozšiřují. Kpásu planetek mezi Marsem a Jupiterem přibyly poznatky o asteroidech v blízkosti Země i transneptunických tělesech za drahou Neptunu. Do výzkumu planetek mohutně zasáhly možnosti internetu.

Začínáme pozorovat VI - Pozorujeme planety

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
24–27
autor:
Jiří Kubánek

Zajdete-li se večer podívat na některou hvězdárnu, pravděpodobně vám ukáží Měsíc (je-li na obloze) a hned poté právě viditelné planety. Mezi běžnými návštěvníky hvězdáren a laickými pozorovateli oblohy se tyto objekty těší největšímu zájmu. Proč? Jednak proto, že se jedná o tělesa sluneční soustavy, tedy objekty takříkajíc „za rohem\" (člověka totiž obvykle nejprve zajímá „blízký vesmír\"). S tímto souvisí i druhý a podstatný důvod, a sice, že planety jsou na rozdíl od hvězd viditelné v dalekohledu jako kotoučky. Lze tedy na nich pozorovat některé útvary. Povězme si tedy o tom, jak planety pozorovat a co na nich lze vidět.

Sluneční aktivita ve III. čtvrtletí roku 2000

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
27
autor:
Ladislav Schmied

Vysoká sluneční aktivita ze II. čtvrtletí vyvrcholila v měsíci červenci, v němž nejvyšší předběžné denní relativní číslo Ri bylo dne 19. července - 906 a nejvyšší hodnota slunečního rádiového toku 2800 MHz dne 20. července - 253 jednotek.

Leonidy 2000 aneb co následovalo po loňském dešti

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
28–29
autor:
Pavel Koten

Leonidy jsou meteorickým rojem, který je aktivní každý rok kolem 17. listopadu. Vždy po 33 letech nastává období, kdy se celkem nenápadný roj může změnit na meteorický déšť, při kterém je viditelných i více než tisíc meteorů za hodinu.

Měsíční zastavení

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
31
autor:
Jan Verfl

V jihozápadním kvadrantu Měsíce se v sevření mezi obrovským Oceánem bouří na severu a na něj navazujícím Mořem oblaků (M. Nubium) na východě krčí kruhové Moře vláhy (M. Humorum). Tenké výběžky pevninského terénu, které jej od okolních tmavých ploch oddělují, patří do historické stupnice útvarů určených k testování volného oka. Severnějšímu z nich dominuje překrásná valová rovina Gassendi.

Oblohou amatérsky - leden, únor, březen

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
32–33
autor:
Martin Nič

Planetu Merkur lze pozorovat na přelomu ledna a února nad západojihozápadním obzorem. Na 28. leden připadá největší východní elongace, a planeta je proto pozorovatelná ve večerních hodinách. Tou dobou se Merkur bude kolem 17:30 SEČ nacházet zhruba 10° nad obzorem. 26. ledna se navíc bude poblíž nalézat i Měsíc.

Žeň mlhovin

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
34–36
autor:
Jan Verfl

Když jsem před mnoha lety začal listovat knížkami o hvězdách, na první pohled mi učarovaly překrásné obrázky nejrůznějších mlhovin. Řekl jsem si tehdy: takovou nádheru prostě musím vidět na vlastní oči! Tak jsem se stal astronomem-amatérem, abych mohl zjistit, že skutečnost je většinou barevným ilustracím na hony vzdálená, zvláště pak na nažloutlé obloze velkoměsta. I přesto jsou ale mlhoviny stále vděčným a zajímavým předmětem pozorování: jak pro estetický zážitek amatéra, tak i výzkum profesionálů. O těch, kterými se můžete pokochat během dlouhých mrazivých zimních nocí pojednává poslední letošní „Žeň\".

ČAS - Zákrytová a astrometrická sekce

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
37–38
autor:
Karel Halíř

Tento obor astronomie není pro astronomy amatéry žádnou novinkou. Naopak, měření časů zákrytů hvězd Měsícem je disciplínou, které je věnována pozornost již dlouhou dobu. Členové Československé astronomické společnosti se jí zabývali od samého založení společnosti.


[recenze] John D. Barrow: Pí na nebesích

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
13
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

John D. Barrow (*1952) - profesor astronomie a ředitel Astronomického centra Sussexské univerzity je i českému čtenáři známým popularizátorem vědy. Připomeňme jen jeho dosud v češtině vydané knihy - „Teorie všeho\", „Původ vesmíru\" a „Vesmír plný umění\". Kniha „Pí na nebesích\" je však z jiného soudku. Stručně řečeno, je tou nejlepší populární knihou, kterou jsem měl zatím příležitost číst o dějinách matematiky.

[recenze] R. Feynman, R. Leighton, M. Sands: Feynmanovy přednášky z fyziky

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
13
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Konečně jsme se dočkali. Jak v předmluvě k českému vydání píše doc. Štoll: „Náš významný teoretický fyzik profesor Bičák před časem napsal, že čeština je jedním z mála kulturních jazyků, do nichž Feynmanovy přednášky dosud nebyly přeloženy. Nakladatelství Fragment tak splácí tento dluh.\" Já dodávám, že je to velmi důstojná splátka dluhu!

[recenze] P. Příhoda a kol.: Hvězdářská ročenka 2001

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
27
autor:
Petr Sojka

Hvězdářská ročenka na rok 2001, jejíž obálka připomíná 400 let od úmrtí největšího pozorovatele v dějinách astronomie - Tychona Brahe, je od října dostupná v síti hvězdáren a planetárií. Skladba ročenky je již po léta tradiční, i letos jsou zastoupeny všechny oddíly, na které jsou čtenáři zvyklí.


[novinka] Vyrábíme si asteroidy?

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
30–31
autor:
Jan Verfl

29. září tohoto roku objevili D. J. Tholen a R.J. Whiteley během cíleného pátrání po neobvyklých blízkozemních asteroidech pomocí 3,6-metrového dalekohledu na Havaji zajímavé těleso, které dostalo označení 2000 SG344. Podle své dráhy kolem Slunce, která je velmi podobná dráze zemské (oběžná doba činí 354 dní), patří k typu „Atén\\\" (podobně jako těleso, které způsobilo bolid Vimperk).

[novinka] První vzorky slunečního větru

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
30
autor:
Jan Verfl

Ačkoliv je naše Země obklopena neutuchajícím (avšak bouřlivě proměnlivým) proudem nabitých částic ze Slunce, slunečním větrem, neměli vědci dosud možnost studovat tento materiál přímo, neboť (což ovšem z hlediska pozemského života není nijak na škodu) jsme před ním téměř dokonale chráněni zemským magnetickým polem. To by se ovšem mělo brzy změnit, neboť již na únor 2001 je plánován start sondy Genesis, která bude mít za úkol sbírat vzorky slunečního větru přímo v meziplanetárním prostoru.

[novinka] Stardust v ohrožení

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
30
autor:
Jan Verfl

9. listopadu se sonda Stardust (o níž jsme psali podrobněji v Astropise 2/2000) setkala s jedním z nejsilnějších proudů nabitých částic zaregistrovaných v posledních desetiletí, který se uvolnil do prostoru při silné sluneční erupci předcházejícího dne. Většina systému sondy sice vyvázla bez úhony, avšak událost měla silný vliv na dvě CCD kamery, které sledováním jasných hvězd zajišťují správnou orientaci sondy v prostoru.

[novinka] Program pro rudou planetu

ročník:
2000
číslo:
4
stránka:
30
autor:
Jan Verfl

26. října zveřejnila NASA rozvrh svého výzkumu Marsu v příštích dvaceti letech. Po velkém zklamání ze dvou neúspěšných sond a přehodnocení celkového přístupu k výzkumu Marsu je tak opět připraven poměrně obsáhlý plán letů k červené planetě. Sondy budou jako doposud startovat vždy po 26 měsících v období \"startovního okna\", kdy jsou podmínky k dosažení cíle nejvýhodnější.