Astropis 3/2000

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 3/2000

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, tak již máme za sebou prázdniny. Sluníčka jsme si právě moc u nás neužili a tak příležitostí ke sledování hvězdného nebe nebylo zrovna příliš. Nabízí se tedy přímo nečekaná otázka - „Viděli jste kometu Linear?\". Já osobně ano! Sledoval jsem ji po většinu prázdnin (když to počasí dovolilo). Pozorovat její rychlý úprk zorným polem byl vskutku nádherný zážitek.


Astrofyzikální observatoř Abastumani

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
6–10
autor:
Irakli S. Nanobashvili

Zhruba 200 km západně od Tbilisi v lesích na jižním úbočí horského pásma Achar-Imeretian, na březích horské řeky Ockhe, se nachází městečko Abastumani, dávno proslulé jako horské lázně.

Černé díry II

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
11–14
autor:
Petr Kulhánek

y byly po mnoho desetiletí tajemnými objekty. Staly se vděčným námětem sci-fi lite­ratury. Pocit tajemna a podivných jevů, které jsou nad naše chápání, je doprovázel na každém kroku... Tak těmito slovy začínal minulý díl našeho vyprávění o černých děrách.

Příběh komety LINEAR

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
15
autor:
Jiří Kubánek a Jan Verfl

Příběh tohoto tělesa začneme vyprávět 27. září 1999 v Novém Mexiku. Automatický 1 metrový dalekohled s názvem LINEAR (Lincoln Near Earth Asteroid Research) detekoval neobvykle se pohybující objekt asi 17,5 magnitudy. 1. října se díky pozorování D. T. Duriga (Cordell-Lorenz Observatory, Sewanee, Tennessee, 30 cm Schmidt-Cassegrain) a J. a M. Tichých (Hvězdárna Kleť, 57 cm reflektor v Koper-níkově kopuli) podařilo rozpoznat komu a ohon.

Hvězdné ostrovy V-Hubblova vzdálená oblast a vývoj galaxií

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
18–21
autor:
Michaela Kryšková

Velkoškálová struktura vesmíru je vysoce fragmentovaná a vláknitá. Může být výsledkem kvantových dějů nebo procesů na malých měřítkách, které probíhaly krátce po velkém třesku. Tehdy byl vesmír pouhou polévkou subatomárních částic. Mnohem později byla struktura vesmíru primárně řízena gravitací. V minulé části jsme poznali dvě teorie vzniku galaxií a jejich sou­vislost s teplotou temné hmoty.

45 let Hvězdárny Valašské Meziříčí

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
22–23
autor:
František Martinek

Zase jsme všichni o 5 let starší. Nejenom my lidé, ale také Hvězdárna Valašské Meziříčí, která na přelomu září a října 2000 oslaví již 45 let své existence. Za toto období ji navštívilo více než 825 000 návštěvníků nejrůznějšího věku (od předškoláků až po seniory), nejrůz-nějšího vzdělání (od dělníků až po akademiky), z domova i ze zahraničí, od náhodných příchozích po pravidelné návštěvníky astronomických akcí.

@stronomie na internetu-komety

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
26–27
autor:
Jiří Kubánek

WWW stránek o kometách na internetu lze najít velmi mnoho. Zejména v době, kdy se na obloze objeví jasná kometa, je internet zaplaven množstvím článků a snímků komet. Bylo tomu tak například v roce 1997, kdy jsme mohli pozorovat kometu století Hale-Bopp. Z tohoto důvo­du zde není možné udělat přehled všech hezkých a zajímavých stránek, kde lze najít „něco o kometách\".

Začínáme pozorovat V-Pozorujeme meteory

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
28–30
autor:
Jiří Kubánek

Jistě jste někdy viděli na obloze „padat hvězdu\". Tento světelný jev v atmosféře se nazývá meteor. Dochází k němu, když se Země střetne s drobným, rychle se pohybujícím tělískem. Někdy lze pozorovat dokonce tzv. meteorické deště. Proč se rojí meteory a jak je pozorovat si povíme v následujícím článku.

Sluneční aktivita v II čtvrtletí 2000

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
31
autor:
Ladislav Schmied

Hodnoty číselných indexů sluneční aktivity i vzhled sluneční fotosféry při pozorování dalekohledem svědčí o tom, že probíhá maximum 23. je-denáctiletého cyklu sluneční činnosti. Ve II. čtvrtletí se mírně zvýšily průměrné čtvrtletní hodnoty relativních čísel SIDC a slunečního rádiového toku 2800 MHz v porovnání s I. čtvrtletím letošního roku.

MĚSÍČNÍ ZASTAVENÍ

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
31
autor:
Jan Verfl

Alpská planina, popsaná v minulém čísle, je podle některých pozorovatelů doopravdy nejzajímavějším místem přivrácené strany Měsíce. Dnes se však zastavíme v oblasti, která má docela jiné a na první pohled neobvyklé privilegium: kráter Aristarchus je místem nej-jasnějším.

Oblohou amatérsky

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
32–33
autor:
Martin Nič

Planetu Merkur lze pozorovat v listopadu a na počtku prosince nad jihovýchodním obzorem. Na 15. listopadu připadá největší západní elongace a planeta je proto pozorovatelná v ranních hodinách. Tou dobou kolem 6:45 SEČ se Merkur bude nacházet zhruba 12° nad obzorem.


[recenze] Günter D. Roth : Encyklopedie počasí

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
14
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Kdo někdy dělal demonstrátora na hvězdárně jistě potvrdí, že pro laickou veřejnost je astronomie vědou zaobírající se jevy na nebi - tudíž musí mít něco společného s meteorologií. Samozřejmě, že to člověk vždy uvede na pravou míru, nicméně meteorologické znalosti se astronomům mohou hodit.

[recenze] Amatérská astronomie-Šance amatérů v profesionální astronomii

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
16–17
autor:
Petr Bartoš

Současné trendy jsou jednoznačné. Pokud si amatér vybere vhodný pozorovací program, může zásadním způsobem přispět k porozumění vesmíru. Zas tak jednoduché to ale není. Na světě existuje ohromná armáda dobrovolníků, kteří po příchodu z práce odhodí sako i s kravatou, zhltnou večeři, krátce si pohrají s dětmi a k nelibosti manželky zahřívající peřinu vyrazí pod hvězdnou oblohu.

[recenze] Místa astronomické vzdělanosti 1918-1945

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
17
autor:
Ivan Kovář

„Místa astronomické vzdělanosti 1918-1945\" si kladu za cíl seznámit co nejširší veřejnost s velice významným obdobím české astronomie v období let 1918 - 1945. Mnozí z tehdy nadšených amatérů se stali významnými osobnostmi nejen evropské, ale mnohdy i světové astronomie. Někteří si stavěli velice skromné pozorovatelny, přesto však dosahovali úctyhodných výsledků.

[recenze] Žeň otevřených hvězdokup

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
34–36
autor:
Jan Verfl

Na začátku podzimu září nepřehlédnutelné „W\" Cassiopeii téměř přesně v zenitu. Většina obdivovatelů oblohy zná toto souhvězdí právě ve spojení s celou řadou otevřených hvěz­dokup.

[recenze] Východočeská pobočka CASu

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
37–38
autor:
Neznámý

Něco málo z historie aneb kde se vzala Existence České astronomické společnosti ve Východočeském kraji má dosti bohatou historii, i když místo jejího působení se v průběhu času měnilo tak, jak se měnily hranice okresů a krajů, jak přicházeli a odcházeli aktivní lidé působící ve výborech a společnosti, jak spolu spolupracovaly různé skupiny zájemců.


[novinka] Kosmologie

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
21
autor:
Pavel Suchan

Detailní studií HDF bylo objeveno šest difúzních objektů, které září pouze v blíz­ké IR oblasti - to znamená, že jejich rudé posuvy překračují hodnotu z = 5. Pak by byly ještě dál než nejvzdálenější kvasary. Objekty nemají pravidelný tvar. Může se jednat o oblasti vzniku hvězd v proto-galaxiích. Jestliže je tato teorie správná, pak se hvězdy vytvářely ve velkých shlucích pouze několik set milionů let po velkém třesku! V mladém vesmíru, který měl méně než 10 % současného stáří, se hvězdy tvořily z prachu a plynu obrovskou rychlostí

[novinka] Dvě vozítka na Mars

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
24
autor:
Jan Verfl

Začátkem srpna oznámila NASA ústy Dr. Eda Weilera - jak se zdá konečné -rozhodnutí o podobě výzkumného programu Marsu pro startovací okno v roce 2003 - k rudé planetě poletí dvojice identických „roverů\\\", na první pohled podobných vozítku Sojourner veleúspěšné mise Mars Pathfinder.

[novinka] Xenonový rekordman

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
24–25
autor:
Jan Verfl

Sonda Deep Space 1, vypuštěná v říjnu roku 1998 Laboratoří tryskového pohonu JPL (ačkoliv nemá žádný tryskový pohon), za účelem testování nových vesmírných 24 3/2000

Novinky • technologií v praxi dosáhla absolutního rekordu v době fungování pohonu ve vesmírném prostoru - její xenonový iontový motor má za sebou již více než 200 dní (48 000 hodin) práce a zatím se zdá, že ještě téměř dvojnásobek této doby přibude, dokud sonda na konci roku 2001 nedokončí svůj poslední plánovaný úkol, setkání s kometou Borrelly.

[novinka] Nový měsíc obří planety

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
24
autor:
Jan Verfl

Doposud šestnáctičlenná rodina Jupiterových satelitů se po dvaceti letech od posledních objevů sond Voyager dočkala nového přírůstku. Těleso, dočasně označené S/1999 J1 (což podle platné nomenklatury značí 1. Jupiterův satelit objevený roku 1999) pozoroval od října do prosince loňského roku (tedy v době nejpříz-nivějších podmínek viditelnosti obří planety) 36-ti palcový (asi 90 cm) dalekohled Spacewatch na Kitt Peaku v Arizoně.

[novinka] SETI@home zdvihá laťku

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
25
autor:
Michael Prouza

4. října byla vydána nová verze (3.0) známého programu, která umožní jemnější a detailnější analýzu signálů zaznamenaných v rámci projektu hledání mimozemských inteligencí (SETI) na největším radioteleskopu světa v Arecibu na ostrově Portoriko.

[novinka] Teplota koróny konečneě vysvětlena?

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
25
autor:
Michael Prouza

Poslední výsledky z družice TRACE (Transition Region and Coronal Explorer) možná vyřešily záhadu, proč je sluneční koróna tak žhavá. Vznik koróny, nejsvrch-nější a nejřidší vrstvy sluneční atmosféry, která je patrná při úplných zatměních Slunce v podobě stříbrného věnce kolem Slunce, i její teplota, téměř tisíckrát vyšší než teplota pozorovatelného slunečního povrchu - fotosféry, zůstavaly dlouhou dobu záhadou.

[novinka] Meteorické deště posledních 201 let

ročník:
2000
číslo:
3
stránka:
30
autor:
Jan Verfl

Letos se takové frekvence nečekají, nicméně stále platí zvýšená aktivita oproti jiným a chudým rokům. Zkuste tedy štěstí 18. 11. ráno. V prosinci, pokud nás neodradí mráz, nás „zahřejí\" Geminidy. Mateřským tělesem roje je planetka Phaeton. Jejich maximum nastává letos v noci ze 13. na 14. prosince a čekat lze až 110 meteorů za hodinu (převážně slabších).