Astropis 2/2000

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 2/2000

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení Čtenáři, tak tu máme další číslo Astropísu a v něm opět vychází článek, který je určen pilným a velmi zvídavým čtenářům. „Rawlinsův útržek aneb astronomická detektivka\" však není z pera profesionálního astronoma, ale napsal ho amatér. A tak mi dovolte, abych tento úvodník věnoval objevitelské roli amatérů v současné astronomii.


Záhada Rawlinsova útržku aneb hvězdná detektivka

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
6–10
autor:
Zdeněk Šperling

R. E. Peary byl americký polární cestovatel, který první dosáhl severního pólu v roce 1909. V jeho pozůstalosti byl nalezen lístek obsahující záznamy jednoho z jeho astronomických pozorování, o jehož původu a účelu byly různé dohady. Fotografie tohoto útržku byla nčkolikrát otištěna v americkém tisku.

Černé díry I

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
11–13
autor:
Petr Kulhánek

Černé díry byly po mnoho desetiletí tajemnými objekty. Staly se vděčným námětem sci-fi literatury. Pocit tajemná a podivných jevů, které jsou nad naše chápání, je doprovázel na každém kroku. A dnes? Čemé díry si za poslední desetiletí razantně vybudovaly své postavení mezi běžnými astronomickými objekty. Poznali jsme černé díry hvězdných rozměrů, stejně tak jako černé díry o hmotnosti celé galaxie.

Rok 2000 - rok maxima sluneční aktivity

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
14–17
autor:
Lenka Soumarová

Už nějakou dobu píšeme rok 2000, Rok, kvůli kterému zavládlo mezi lidmi jakési davové šílenství, kdy se cestovní kanceláře předháněly s nabídkou atraktivních míst, kde strávit první sekundy tohoto roku; rok, v jehož počátku se houfně uzavíraly sňatky; rok, kvůli němuž se vyráběly děti A jak se zdá, ani Slunce nechce zůstat pozadu, neboť rok 2000 bude zřejmě rokem maxima sluneční aktivity.

„... a nad hrobem polární zář\"

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
18–19
autor:
Jakub Rozehnal

Inspirací k napsání tohoto článku bylo letošní březnové číslo Sky&Telescope. Prolezl jsem několik webu. zašel do knihovny a sháněl materiály. Ne - polární záři v noci 6. 4. 2000 jsem neviděl. Ani žádnou jinou předtím. Doufám, ie vy ano. Snad vám tento článek pomůže osvětlil některé rysy tohoto úchvatného fenoménu.

Hvězdné ostrovy IV - Slabé modré galaxie a vývoj galaxií

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
20–21
autor:
Michaela Kryšková

Jak galaxie vznikly? Existovaly v raném vesmíru obrovské shluky hmoty - protogalaxie? Nebo se postupně zvětšovaly přibíráním menších kousků hvězd a mezihvězdné hmoty? NejvětŠí pozemské dalekohledy a Hubblův kosmický dalekohled (HST) se pokoušejí rozluštit tuto záhadu. Nahlížejí hluboko do minulosti a odhalují nám nejvzdálenějši oblasti ve vesmíru.

Představujeme: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
22
autor:
Jan Veselý

Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové se nachází na jižním okraji města v Části zvané Nový Hradec Králové. Stojí na kopci Svatého Jana v nadmořské výšce 287 metrů, což je skutečně vysoko, neboť česká křídová tabule j e velmi plochá.

Měsíční zastavení

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
23
autor:
Jan Verfl

Mnohotvárný Měsíc nabízí obrovské množství zajímavých a krásných útvarů k pozorování pro malé amatérské dalekohledy, i pro velké přístroje hvězdáren. Zdá se proto téměř nemožným vybrat ten jediný správný pro pivní z řady zastavení na jeho viditelné povrchu. Myslím si však, že planina okolo měsíčních Alp si proto privilegium zaslouží.

Sluneční aktivita v I. čtvrtletí 2000

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
23
autor:
Ladislav Schmied

V tabulce jsou uvedeny průměrné měsíční hodnoty předběžných relativních čísel sluneční činnosti SIDC, Brusel (Ri) a slunečního radiového toku SRF 2800 Mhz (10,7 cm) a v připojeném grafu křivky denních hodnot těchto základních indexů sluneční aktivity, převzaté z cirkulářů SIDC No 1-3 (Editor P. Cugnon).

Astronomie na internetu - Slunce v přímém přenosu

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
28–29
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

O čem jiném by mohla být „Astronomie na Internetu\" v době vrcholící sluneční aktivity, než o Slunci. Následující řádky však nebudou výčtem www stránek o Slunci, těch je totiž na webu nepřeberné množství, ale pokusí se upozornit na ty z nich, které nám ukáží pohled na Slunce téměř v reálném čase.

Začínáme pozorovat IV - Pozorujeme Slunce

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
30–31
autor:
Jiří Kubánek

V minulém dílu jsme se seznámili s pohyby na obloze. Dnes si povíme více o pozorovaní naši nejbližší hvězdy - Slunce. Můžeme se do Slunce dívat přímo? Jak správně a bezpečně pozorovat Slunce? Co na Slunci můžeme vidět? To jsou otázky, které vás jako začínající pozorovatele jistě zajímají.

Oblohou amatérsky - červenec, srpen, září

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
32–33
autor:
Martin Nič

Nejlepší podmínky pro viditelnost planety Merkur nastávají od 16. července do 10. srpna. Na 27. července připadá nejvetší západní clongace, planeta je viditelná nad ranním obzorem, a 30.července lze Merkura ve 3h 45m SEC nalézt zhruba 7° nad východoseverovýchodnfm obzorem.

Žeň kulových hvězdokup

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
34–36
autor:
Jan Verfl

V roce 1959 určila Mezinárodní astronomická unie (IAU) bod o rektascenzi 17 hodin 42,4 minut a deklinaci -28 stupňů 55 minut (v tehdy používané epoše 1950,0) za počátek soustavy tzv. galaktických souřadnic. IAU je ve svém oboru uznávanou autoritou (a rádiový zdroj ležící přibližně v tomto směru je znám již od samých prvopočátků radioastronomie), takže není důvod pochybovat, že právě tímto směrem od nás (něco málo pres třicet tisíc světelných let) leží střed naší Galaxie.

ČAS - Sekce pro temné nebe ČAS a příliš světlá obloha

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
37–38
autor:
Jiří Kubánek

Vzhlíželi jste někdy na horách na noční oblohu a obdivovali její krásu? Asi ano. Zkoušeli jste podobnou dovednost v Praze či jiném velkoměstě. Asi také ano. Vzhlížet lze všude, ale obdivovat jistě ne. To je závěr, ke kterému dojde každý, pokud tyto dvě činnosti porovná.


[recenze] Mise na Mars a chudák Woody

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
26
autor:
Jakub Rozehnal

Přiznávám, že film společnosti Touchstone Pictures „Mise na Mars\" jsem šel shlédnout s úmyslem napsat o něm malou kritiku. Odcházel jsem však s pocitem, že kritika bude buď velká, nebo žádná. Snad proto, že některé filmy si kritiku vůbec nezaslouží.

[recenze] František Koukolík, Pavel Koubský: Sova a vesmír 1999 (O hvězdách, atomech, životě a vědcích)

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
36
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Kniha „Sova a vesmír\" je pokračováním řady, myslím dnes již přímo klasické, která začala vycházet v roce 1995. V současnosti asi nejlepší popularizátor vědy v republice - Dr. František Koukolík - nás nechal nahlédnout do vesmíru postupně s lenochodem (1995), pak s mravencem (1997) as šimpanzem (1998) a nyní bude naším průvodcem příslušník ptačího druhu.


[novinka] Nový pohled na Hubble Deep Field

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
24
autor:
Jan Verfl

V prosinci loňského roku nahlédla rentgenová družice Chandra pomocí přístroje ACIS (Advanced CCD Imaging Spectromcter) do známého Hubbleova hlubokého pole (Hubble Deep Field, HDF), malého kousku oblohy v souhvězdí Velké Medvědice, pojmenovaného podle toho, že zde Hubbleův kosmický dalekohled získal pomocí třicetihodinové expozice snímky extrémně vzdálených galaxií.

[novinka] Mezihvězdný prach

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
24
autor:
Jan Verfl

Mezi 22. únorem a I. květnem sbírala sonda Stardust vzorky mezihvězdného prachu prolétajícího Sluneční soustavou. Kolektor naplněný speciální látkou nazvanou „acrogel\" je schopen zbrzdit rychle letící částečky prachu a uchovat je v bezpečí po dlouhou dobu. Studovaný materiál pochází z rozsáhlých oblak prachu pozorovatelných jako temné oblasti v Mléčné dráze.

[novinka] Radarové snímky Kleopatry

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
24
autor:
Jan Verfl

Za pomoci známého obřího radioteleskopu v Arecibu na ostrově Portoriko (průměr antény 305 metrů) se podařilo získat první pozemské radarové snímky asteroidu pohybujícího se v hlavním pásu mezi drahami Marsu a Jupiteru.

[novinka] Vesmír j e sladký

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
25
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Týmu amerických vědců se podařilo pomocí 12-m radioteleskopu na Kitt Peaku v Arizoně odhalit v obřím molekulárním mračnu Sagiuarius 132 (North) (vzdálené 26 000 sv. r.) molekulu glykolaldchydu.

[novinka] Pohled do raného vesmíru

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
25
autor:
Jan Verfl

V dubnu zveřejnil mezinárodní tým kosmologii výsledky projektu BOOMERANG (Balloon Observations of Millimetric Extragalactic Radiation and Geophysics) uskutečněného koncem roku 1998 v Antarktidě. Vědci z NASA a NSF (National Science Foundation) tehdy za mezinárodní spolupráce vypustili pomocí obřího heliového balónu do výšky asi 36 km nad ledový kontinent vysoce citlivý detektor kosmického mikrovlnného záření.

[novinka] Eros pozůstatkem zrodu sluneční soustavy

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
25
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Díky sluneční erupci ze 4. května, která zasáhla na 30 minut povrch planetky Eros, mohla sonda NEAR Shoemaker, která je od 14. 2. 2000 umělou družicí této planetky, zkoumat pomocí rentgenového spektrometru elementární složení jejího povrchu.

[novinka] Voda na Marsu

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
25
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Na snímcích s vysokým rozlišením pořízených sondou Mars Global Surveyor se podařilo nalezl útvary, které svědčí o přítomnosti vodou bohatých vrstev v hloubkách 100-400 metrů pod marsovským povrchem.

[novinka] Seminář CCD v astronomii

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
26
autor:
Jiří Kubánek

Ve dnech 18. - 19. března tohoto roku se v pražském planetáriu a v prostorách MFF UK v Tróji konal seminář věnovaný tématu CCD v astronomii. Seminář zorganizovali pracovníci HaP MK v Brně a AsÚ UK v Praze.

[novinka] Denní bolid 6. května 2000 a nalezený meteorit

ročník:
2000
číslo:
2
stránka:
27
autor:
Jiří Borovička

Dne 6. 5. 2000 ve 13:51:20 SLC byl z mnoha míst České republiky, Slovenska a Polska pozorován denní bolid (jde o poměrně vzácný úkaz, naposledy byl denní bolid u nás pozorován 22. září 1991. Díky neuvěřitelné shodě náhod se však dne 10.5.2000 v 19:15 SLČ objevil nad ČR další denní bolid srovnatelné jasnosti.).