Astropis s/1999

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial s/1999

ročník:
1999
číslo:
s
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, číslo, které držíte v ruce, je posledním ohlédnutím za největší astronomickou událostí v roce 1999 (pro nás Evropany) - úplným zatměním Slunce. Když jsme Vás na našich WWW stránkách v květnu požádali o zasílání Vašich dojmů a postřehů ze zatmění, netušili jsme, jakou hromadou příspěvků nás zahrnete.


Zatmění Slunce ve 21. století

ročník:
1999
číslo:
s
stránka:
8–10
autor:
Jiří Kubánek a Martin Níč

Ve 21. století nastane na naší Zemi celkem 224 slunečních zatmění. Úplných zatmění bude 68, prstencovo-úplných 7, prstencových 72 a částečných 77. Bohužel, na území České republiky budou viditelná jen zatmění částečná a prstencová. Seznam všech slunečních zatmění v první polovině 21. století je uveden v připojené tabulce.

Měření gravitačního ohybu světla, zejména při zatměních Slunce

ročník:
1999
číslo:
s
stránka:
11–13
autor:
Michael Prouza

Mezi tři základní testy obecné teorie relativity patří měření „nadbytečného\" stáčení perihela Merkura, měření gravitačního rudého posuvu spektrálních čar a měření gravitačního ohybu světla. Zatímco stáčení perihela vysvětlila teorie relativity téměř dokonale, měření rudého posuvu spektrálních dopadalo zpočátku dosti rozpačitě - rušivých vlivů bylo mnoho a chyba byla veliká.

Počasí v době úplného zatmění Slunce 1 1 . srpna 1999

ročník:
1999
číslo:
s
stránka:
14
autor:
Martin Setvák

Již podle střednědobých předpovědí (MRF, ECMWF), které byly k dispozici asi 6 až 9 dní před zatměním, bylo zřejmé, že podmínky pro pozorování zatmění ve střední Evropě nebudou zrovna nej-příznivější. Numerické modely od počátku předpokládaly zvlněné frontální rozhraní nad střední Evropou, jeho přesná poloha a rozsah však nebyly příliš jednoznačné. Oba modely, resp. předpovědi vydávané jednotlivé dny, se lišily i charakterem počasí za frontou - občas dávaly naději na výraznější hřeben nad Francií a Německem, jindy tam umísťovaly podružnou frontu.

Místo: Hradec Králové, pobočka ČHMÚ

ročník:
1999
číslo:
s
stránka:
15–16
autor:
Ladislav Metelka

Jako bývalý astronom - amatér (a současný fanda astronomie) jsem se také dlouho chystal na cestu za zatměním, alespoň někam kousek za hranice. Ale život mínil jinak. Zdravotní problémy v rodině mě „přišpendlily\" doma. Tak jsem se rozhodl, že alespoň trochu pomohu kolegům synop-tikům v tom, co je čeká. Trochu jsem pomohl Martinovi Setvákovi iniciovat založení speciálních Internetových stránek s informacemi o počasí pro dobu zatmění na serveru ČHMÚ.

Průběh vybraných meteorologických veličin během částečného zatmění Slunce dne 11.8.1999

ročník:
1999
číslo:
s
stránka:
16
autor:
Libor Černikovský a Pavel Lipina

Zatmění Slunce v srpnu loňského roku, na území České republiky pozorovatelné jako částečné, bylo jistě pro všechny diváky nezapomenutelným zážitkem. Zajímavé je i chování některých standardně měřených meteorologických veličin v průběhu zatmění. cem měřeného intervalu, tj. 11:30 je označen průměr vypočtený z hodnot od 11:00 do 11:30). Zatmění Slunce začalo v Ostravě v 10:27,3 SEČ, dosáhlo maximální fáze 93,6% v 11:48,8 SEČ a skončilo ve 13:09,7 SEČ (údaje převzaty z Hvězdářské ročenky).

Počítačová úprava fotografií úplného zatmění Slunce

ročník:
1999
číslo:
s
stránka:
17–18
autor:
Martin Setvák

Při fotografování úplného zatmění Slunce je největším problémem značný kontrast mezi partiemi koróny, těsně přiléhajícími k okraji slunečního kotouče, a jejími vzdálenějšími částmi. Běžnými prostředky získáme buď snímky, kde je dobře prokreslena vnitřní koróna a vnější zcela chybí, nebo je naopak vnější koróna exponována dobře, avšak vnitřní partie jsou zcela přeexponovány.

Pomůcky pro přímé pozorování Slunce - mýty a skutečnost

ročník:
1999
číslo:
s
stránka:
19–21
autor:
Vladimír Kopecký Jr. a Jaroslav Hanuš

Kolem pozorovacích pomůcek vhodných pro sledování zatmění Slunce se rozproudila celkem živá debata, ve které ponejvíce chyběly argumenty. Objevily se sice poměrně působivé pokusy jak změřit světelnou propustnost jednotlivých materiálů, ale ty spíše svědčily o dovednosti českého člověka, než o snadné reproduko-vatelnosti a ověřitelnosti získaných výsledků. To bylo tedy naší primární motivací k měřením, která byla nejdříve uveřejněna před zatměním na WWW a nyní je čtenářům předkládáme v rozšířené tištěné podobě.

Desatero expediční astronomie

ročník:
1999
číslo:
s
stránka:
22–23
autor:
Michael Prouza

Vzhledem ke svým dosud nevelkým zkušenostem z astronomických expedic se necítím být příliš autoritativním poradcem v této věci, nicméně těch pár zkušeností nabytých v letošním létě bylo natolik výrazných, že mne takřka donutily k sepsání následujícího článku. Jako mnozí z vás, čtenářů, ani já jsem letos v srpnu neodolal fantastické příležitosti a vyrazil jsem pozorovat úplné zatmění Slunce.

Drama v Grandvilliers

ročník:
1999
číslo:
s
stránka:
24–25
autor:
Neznámý

Úplné zatmění Slunce 1999 očima společné expedice Hvězdárny v Úpici, AsÚ AV ČR v Ondřejově a Hvězdárny ve Vlašimi. Letošní úplné zatmění Slunce bylo pro nás astronomy zcela mimořádné. Nebylo výjimečné svojí délkou, ale místem výskytu. Jednou po hodně dlouhé době bylo totiž pozorovatelné v hustě obydlené části naší planety a navíc nevyžadovalo ani nějak zvláště dlouhé cestování.

Zatmění Slunce v Anglii

ročník:
1999
číslo:
s
stránka:
24
autor:
Sarah O\'Neill (přeložil Marek Studený)

Nejprve krátce o teoretických předpokladech úplného zatmění Slunce v Anglii 11.srpna 1999. Na většině území Velké Británie bylo možno pozorovat pouze částečné zatmění, pouze v jihozápadní Anglii bylo možno sledovat tento úkaz v celé nádheře a to sice kolem čtvrt na jedenáct světového času. Spousta lidí se sjela do oblasti Lanďs End, což je oblast kde se stín Měsíce poprvé dotkl Starého světa.

Expedice Attersee Eclipse 99\\\'

ročník:
1999
číslo:
s
stránka:
26–27
autor:
Jaromír Holubec

Pozvání na pozorování totálního zatmění Slunce jsem přijal od šéfa hvězdárny Gah-berg. Hvězdárna leží asi 70 km jihozápadně od Lince v Rakousku nad malebným jezerem Attersee, obklopeným pohořím Hollengebirge s výškou hor až 1862 mm. Pozorování pak proběhlo v blízkosti hvězdárny ve výšce cca 800 m. Vlastní tříčlenná expedice ATTERSEE ECLIPSE 99\\\', pořádaná ATC, Astro Telescope Company, p.a., Přerov, byla úspěšná, i když počasí nejen nám, ale i mnoha jiným astronomům navozovalo napjatou atmosféru.

Aszófo u Tihany

ročník:
1999
číslo:
s
stránka:
28
autor:
Milena Hrabáková

Už 8. srpna jsme dorazili do Maďarska. Konkrétně do vesničky Aszófo u poloostro­va Tihany. Těch několik dnů před zatměním bylo opravdu překrásné počasí. Zato zprávy z Prahy, které se týkaly počasí, během zatmění už tak optimistické nebyly. Po mnoha cestách z Aszófo do Veszprému na internet a zpátky jsme se rozhodli zůstat na místě. 11. srpna brzy ráno byla bouřka a pršelo.

Nadlac

ročník:
1999
číslo:
s
stránka:
29–30
autor:
Eva Marková

Městečko Nadlac (46° 09\' 55\'\' N, 20° 45\'03\'\' E, 138 m n. m.) nebylo jako pozorovací stanoviště vybráno náhodou. Byla zvažována různá místa v Rumunsku. Počínaje ženským klášterem v Karpatech, ten byl ale zamítnut z důvodu hrozby bouřkové oblačnosti v době úplného zatmění. Přes okolí Temešváru, kde ale vznikaly problémy jazykové, neboť ve vesničkách nacházejících se ve středu pásu totality prakticky nikdo nemluví jinak než rumunsky.

Zatmenie Turecko 99

ročník:
1999
číslo:
s
stránka:
30–32
autor:
Vojtech Rušin

Keď pred pristátim z palubného reproduk-tora pred 19. hodinou príjemný hlas steward-ky oznámil, že na letisku v Elazigu je 39 stupňov Celzia, domnieval som sa, že zle počujem. Viem z viacerých vlastných skúseností zo zatmení, čo robí vysoká teplota s Iuďmi aprístrojmi. Ak sme v roku 1998 s Dr. B. Li-vingstonom (USA) a Dr. A. Ozgu-com (Turecko) vybrali a doporučovali Elazig a jeho okolie ako príjemné miesto pre pozorovanie úplného zatmenia Slnka.

Mým nepolepšitelným novinářům!

ročník:
1999
číslo:
s
stránka:
32
autor:
Jiří Grygar

Rozhodně si nemyslím o novinářském cechu nic špatného. Vím, jak je obtížné držet krok s přívalem informaci v jediném úzkém vědeckém oboru, a novinář má byt skoro něco jako Děd Vševěd. Přece jen mne však ohromuje míra důvěřivosti, se kterou mnozí novináři přijímají a dále šíří neuvěřitelné bludy. Souběžně s tím, jak se přírodní vědy s námahou, leč i nemalými úspěchy, dobírají nových poznatků o světe, roste i aktivita zvláštních bytostí, jimž Rusové říkají výstižně „okolonaučnyje prochodim-cy\", a ti se těší neobyčejné přízni téměř veškerých sdělovacích prostředků.


[recenze] Zatmění Slunce a pan Flammarion

ročník:
1999
číslo:
s
stránka:
6–7
autor:
Neznámý

Kdo by neznal slovutného popularizátora astronomie minulého století - pana Flamma-riona. Rozhodli jsme se prolistovati jeho Populární astronomii, kde jsme nalezli mnohé o zatmění Slunce, což také předkládáme ctěnému čtenářstvu v nezměněné podobě. Nuže, nejdříve barvité líčení páně Flammariona onoho roztodivného jevu přírodního... [...]

[recenze] Závod s mraky nedaleko Landshut

ročník:
1999
číslo:
s
stránka:
26
autor:
Václav Lajfr

V týdnu, kdy došlo k zatmění, jsem byl na soustředění v Kašperských Horách na Šumavě. Již dlouhou dobu předtím jsem plánoval zajet za pozorováním úplného zatmění do pásu totality autem půjčeným od rodičů. Jistě není třeba dodávat, že jsem se na ten okamžik velice těšil. Onoho kritického dne ráno jsem se čtyřmi kamarády vydal autem k hraničnímu přechodu.

[recenze] Výprava za černým Sluncem

ročník:
1999
číslo:
s
stránka:
28–29
autor:
Pavel Kotrč

Už 8. srpna jsme dorazili do Maďarska. Konkrétně do vesničky Aszófo u poloostro­va Tihany. Těch několik dnů před zatměním bylo opravdu překrásné počasí. Zato zprávy z Prahy, které se týkaly počasí, během zatmění už tak optimistické nebyly. Po mnoha cestách z Aszófo do Veszprému na internet a zpátky jsme se rozhodli zůstat na místě.

[recenze] Úplné zatmění Slunce a Západočeská pobočka ČAS

ročník:
1999
číslo:
s
stránka:
33
autor:
Karel Halíř

Datum 11. srpna 1999 se stalo pro mnoho astronomů, bez ohle­du zda profesionálů či amatérů, magickou hranicí, k níž již mnoho týdnů, měsíců ba roků předem směrovalo své úsilí a naděje na mimořádné pozorování. Pro většinu zájemců o hvězdy to byla jediná šance, jak za svůj život spatřit tak mimořádný úkaz, jakým bezesporu je úplné zatmění Slunce.