Astropis 3/1999

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 3-4/1999

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, tak máme zatmění za sebou! Někdo viděl, jiný neviděl, ale ať tak či onak, život milovníků astronomie se pomalu ale jistě vrací do normálních kolejí. Abychom si všichni na chvíli \"odpočinuli\" od zatmění (než vyjde Astropis Speciál 1999) namíchali jsme pro Vás pestrý koktejl článků.


Predikce sluneční aktivity pomocí neuronových sítí

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
11–16
autor:
Ivan Zelinka

Každý, kdo se zabývá astronomií ví, že chování naší centrální hvězdy nazývané také sluneční aktivita, je proměnlivý děj, který se mění v rámci určitých period. První kdo si všiml těchto cyklů byl německý astronom S.H. Schwabe ( 1785 -1875 ) na základě pozorování slunečních skvrn, což byl v té době to byl jediný způsob pozorování sluneční aktivity.

Alchymie a astronomie

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
17–20
autor:
Vladimír Karpenko

Jakákoli studie o alchymii naráží hned na začátku na zásadní problém - co vlastně byla tato nauka, či spíš, co všechno do ní můžeme zařadit? Někteří ji zatracovali jako podvodné šarlatánství a snad nejproslulejší se stal výrok alchymisty 17. století Bernarda Gabriela Penota, jenž strávil celý život marným hledáním kamene mudrců.

Hvězdné ostrovy I-Naše místo ve vesmíru

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
21–23
autor:
Michaela Kryšková

Různé obory astronomie tvoří jemnou síť. Jsou propojeny nespočetnými vlákny souvis­lostí a výsledná struktura je čím dál složitější. Všechno začíná víc a víc souviset se vším. „Jak se mám v tom vyznat?\", běduje obyčejný člověk, astronom amatér a dokonce i vědec.

Hvězda dodržující zásadu „Už to víckrát neudělám\"

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
24–26
autor:
Petr Molík

Přehledový článek „Prosinec ve vědě\" v časopise Vesmír (78, 1999, č.2, str. 110) přinesl mimo jiné katastrofickou zprávu o tom, že by na Slunci mohlo dojít k extrémně silné erupci, která by roztavila led na Jupiterových měsících, poškodila umělé družice Země a zničila podstatnou část zemské ozonosféry.

Hvězdné ostrovy II.-Vzdálený vesmír

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
27–29
autor:
Michaela Kryšková

V minulé části jsme poznali, že naše místo ve vesmíru není vůbec významné. Toto tvrzení představuje Koperníkovský princip, který je možno v kosmologii a extragalaktické astronomii rozšířit ještě dál. Tak daleko, až náhle před námi vyvstane celý vesmír ve své ohromující velikosti.

40 let Hvězdárny v Úpici

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
30
autor:
Jiří Kordulák

Provoz Hvězdárny v Úpici byl oficiálně zahájen na podzim roku 1959. V letošním roce si připomeneme čtyřicet let existence této podkrkonošské hvězdárny, jedné z největších svého druhu u nás. Podívejme se stručně do historie tohoto zařízení a připomeňme si některé významné události uplynulých desetiletí.

CCD v kostce V

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
35
autor:
Rudolf Novák

Dnes se na stránkách Astropisu setkáváte naposledy se seriálem věnovaným CCD technice. Jak jste si mohli všimnout, je to technologie, která ovládá moderní astronomii - jak pozemskou, tak družicovou. Zároveň však také platí, že není všelékem.

Kosmologie na prahu milénia

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
36–37
autor:
Michael Prouza

Před sto lety ještě nikdo nevěděl, proč svítí hvězdy, vesmír byl považován za tisíckrát mladší než za jaký jej považujeme dnes, jedinou známou galaxií byla naše vlastní Galaxie. Uplynulo století a všechno je jinak.

Výstava „Optické a astronomické přístroje\"

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
41
autor:
Jiří Kubánek

Oprava Do čísla 2/1999 se nám vloudil tiskařský šotek, opravte si proto prosím následující: str. 20 (popisek fotografie) - M65 a M66, str. 23 (mapka) - místo Kozoroh patří Koníček, místo IStřelec patří Kozoroh. Až do konce tohoto roku můžete v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích navštívit výstavu věnovanou především dalekohledům a dalším hvězdářským přístrojům.

Záhada kosmického záření

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
42–45
autor:
Michael Prouza

Země je stále bombardována nejrůznějšími částicemi z kosmu, jejichž energie jsou velmi vysoké. Problémem je, že některé energie jsou vysoké až příliš -částice mají vyšší energie, než povoluje teorie. Řešení této záhady jsou zatím jen dosti spekulativní, neboť dopadů extrémně energetických částic bylo dosud zaznamenáno jen několik desítek.

@stronomie na internetu

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
46–47
autor:
Radek Mašata

Chtěli jste dnes večer pozorovat, aleje zataženo a prší? Nemáte doma velký dalekohled s fotoaparátem nebo kamerou, ale rádi byste měli \"vlastní\" detailní snímek nějakého astronomického objektu? Nemáte přístup k dalekohledu na blízké hvězdárně? Žádný prob­lém. V době počítačem ovládaných dalekohledů, CCD kamer a Internetu můžete pro svá pozorování použít dalekohled třeba z jiného kontinentu a takový snímek pořídit z pohodlí svého pokoje.

Začíname pozorovat II

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
48–49
autor:
Jiří Kubánek

V minulém dílu jsme si řekli něco o tom, jak používat náš zrak, chceme-li se unést krásami hvězdné oblohy. Dověděli jste se, co například můžete spatřit pouhým okem. Dnes si vezmeme na pomoc dalekohled a povíme si o možnostech a zásadách pozorování tímto optickým přístrojem.

Sluneční aktivita ve II. a III. čtvrtletí 1999

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
51
autor:
Ladislav Schmied

Z přiloženého grafu předběžných denních relativních čísel sluneční činnosti SIDC Brusel (Ri) a slunečního radiového toku (SRF 2800 MHz) a z následující tabulky průměrných hodnot těchto indexů ve II. čtvrtletí 1999 jest zřejmé, že sluneční aktivita již vzrůstá k maximu 23. jedenáctiletého cyklu, očekávanému kolem roku 2000.

Oblohou amatérsky

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
62–63
autor:
Martin Nič a Jan Verfl

Planety Planetu Merkur lze pozorovat ještě na počátku prosince nad jihovýchodním obzorem. Na 3.prosince připadá největší západní elongace a planeta je proto pozorovatelná v ranních hodinách. Tou dobou se Merkur bude kolem 7:00 SEČ nacházet zhruba 10° nad obzorem. 6.pros-ince se navíc bude poblíž nalézat i Měsíc.

B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězd

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
65–66
autor:
Miloslav Zejda

Historie Pozorování proměnných hvězd má v České republice dlouholetou tradici. Mnoho pozorování vzniklo již před druhou světovou válkou. Velmi úspěšné období pro oblast vý-zkumu proměnných hvězd u nás však nastává teprve od 60. let. U zrodu organizované sekce, která se převážně zabývala pozorováním zákrytových dvojhvězd a hvězd typu RR Lyrae, stál prof. Oto Obůrka, někdejší první ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.


[recenze] Čínská astronomie a čínská souhvězdí

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
6–10
autor:
Václav Lajfr

Starobylá čínská civilizace, mající počátky v dávných tisíciletích před přelomem našeho letopočtu a písemné památky již ve 2. až 3. tisíciletí př. n. l., byla jak ve starověku, tak i ve středověku vůdčím duchem Dálného východu. Její význam pro tuto nám poměrně vzdálenou oblast asijského kontinentu je srovnatelný s významem například starověkého Řecka pro Evropu.

[recenze] Pozorování planetek na Ondřejově

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
31–33
autor:
Lenka Šarounová

Výzkum planetek v má v naší zemi velkou tradici, měřením pozic se už delší dobu zabývá hvězdárna Kleť a získala si světové uznání. Několik astronomů studuje planetky teoreticky. Na Ondřejově se intenzívně začala tato tělesa pozorovat v roce 1994 ve spolupráci Astronomického ústavu AV ČR a Astronomického ústavu Univerzity Karlovy.

[recenze] Hvězdárna Lošov

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
34
autor:
Vladimír Kocour

Lošov je vesnice 12 km východně od Olomouce, za Svatým Kopečkem. Rozkládá se především v údolí potoka, vlévajícího se 5 km dále do říčky Bystřice, v krásné krajině. Návštěvník přijíždějící od Sv. Kopečku po silnici by po vyjetí z lesa na návrší určitě nečekal na obzoru siluetu domku s kopulí.

[recenze] Přechody planet přes sluneční disk aneb „prstencová zatmění Slunce v miniatuře\"

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
38–40
autor:
Jiří Kubánek

Výjimečné úkazy na obloze přitahují astronomy-amatéry jako magnet střelku kompasu. Pěkné a snadno pozorovatelné jevy zaujmou i širší veřejnost. Pozorování různých úkazů na obloze mělo v historii i značnou vědeckou hodnotu.

[recenze] Makrosvět, mikrosvět a lidská mysl-Roger Penrose

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
45
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Při vyslovení jména Penrose se mnohým studentům orosí čelo, když si vzpomenou na poznatky, kterými tento pán obšťast-nil učebnice a které se oni museli učit ke zkouškám. Jiným se zase vybaví nádhera algebraických postupů tohoto věhlasného profesora matematiky. Ať tak či onak, je oxfordský profesor Roger Penrose jedním z nejvýznačnějších žijících matematiků a matematických fyziků.

[recenze] Hvězdářská ročenka 2000

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
52
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Psát recenzi na knihu tak známou a navíc každoročně vydávanou je holý nesmysl, proto přijměte následující řádky jako pouhou anotaci a upozornění pro ty naše čtenáře, kteří se doposud s hvězdářskou ročenkou nesetkali. Vydávání hvězdářské ročenky má v českých zemích dlouholetou tradici - vycházející ročenka je již 76. ročníkem této publikační řady. Nyní ji však, poté co se jejího vydávání zřeklo nakladatelství Academia, vydává již osmým rokem Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy.

[recenze] Rudolf Kippenhahn: Odhalená tajemství Slunce

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
52–53
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Mladá fronta se vskutku činí, pokud jde o vydávání hodnotné populárně-naučné literatury. Kniha „Odhalená tajemství Slunce\" je právě novým přírůstkem v této řadě. Kniha představuje čtenáři nejenom astronomickou problematiku Slunce, což by nebylo nikterak zajímavé, obecné poznatky o Slunci nalezne čtenář prakticky v každé populární knížce o astronomii, ale především je zde v této souvislosti vůbec poprvé v českém překladu prezentována problematika fyziky plazmatu v souvislosti s jevy na Slunci.

[recenze] R. P. Feynman: O povaze fyzikálních zákonů

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
53–54
autor:
Michael Prouza

V současné době slýcháme často zprávy o „teorii všeho\", o možné vysvětlitelnosti celého světa na základě několika fundamentálních fyzikálních principů. Rozbíhají se vášnivé diskuse mezi filosofy a fyziky, zda stojí výše v hierarchii přírody zákony fyziky či pojmy jako zlo, krása či naděje.

[recenze] Vědecký astronom - astronomická nadstavba pro program Mathematica 3.0

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
54–55
autor:
Ivan Zelinka

Tento program, jak už plyne z názvu je zaměřen na matematiku jako takovou -nabízí nepřeberné množství funkcí, výpočtů a vizualizačních možností. K tomuto programu je výše uvedenou společností dodávána také sada aplikačních knihoven a programů s různým zaměřením od biologie, chemie, přes klasickou a kvantovou fyziku, umělou inteligenci, analýzu dat až po klasické inženýrské aplikace jako např. automatizované řídící systémy či elektrotechnické aplikace.


[novinka] Astronomický festival

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
50
autor:
Jiří Kubánek

Ve dnech 2. - 5. září se v Brně uskutečnil takzvaný astronomický festival. Tato akce se konala v prostorách Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka. Kromě brněnské hvězdárny jej pořádala Česká astronomická společnost spolu s dalšími organizátory. V porovnání s vědeckou konfe-encí JENAM 98 v Praze, o kterém jsme psali v Astropisu speciál 1998, byl festival akcí určenou široké veřejnosti (podle organizátorů se zúčastnilo asi 190 osob).

[novinka] Nejchladnější hnědí trpaslíci

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
56–57
autor:
M.Studený

Tito dva trpaslíci byli objeveni aparaturou Sloan v Novém Mexiku, která je na hoře Apache Peak. Tento dalekohled s velmi velkým zorným polem je určen především pro pozorování galaxií a k sestavení trojrozměrné mapy galaxií do vzdálenosti stovek milionů světelných let. Je též vybaven pro pozorování v infračervené části spektra.

[novinka] Eta Carinae dělá zajímavé věci

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
56
autor:
M.Studený

Na zasedání Americké Astronomické Společnosti bylo ohlášeno, že hvězda Eta Carinae se za poslední dva roky zjasnila více než dvakrát, přitom však zůstala nedotčena. Tato hvězda je viditelná pouhým okem na jižní polokouli a je to jedna z nejtěžších známých hvězd (její hmotnost je přibližně 100 hmot Slunce).

[novinka] ALMA (Atacama Large Millimeter Array)

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
56
autor:
M.Studený

V červnu podepsali zástupci Evropy a USA dohodu o financování vývoje komplexu šedesáti čtyř 12 metrových radioteleskopů, který ponese název Atacama Large Millimeter Array (ALMA). Tyto radioteleskopy budou sledovat oblohu na milimetrových a submilimetrových vlnách, což je poměrně neprozkoumaná část elektromagnetického spektra mezi infračervenou a radiovou oblastí spektra.

[novinka] Dalekohledy dvojčata

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
56
autor:
M.Studený

Jedním z prvních obrázků byl snímek planety Pluto a jejího měsíce Chárona. Tyto dva osmimetrové dalekohledy jsou více než dvakrát výkonnější než Hubbleův kosmický dalekohled. Celý projekt bude stát jen 176 miliónu dolarů, což je přitom pouze zlomek ceny Hubbleova dalekohledu (3 miliardy dolarů). Hlavními účastníky projektu jsou USA a Velká Británie.

[novinka] Kometa C/1999 H1 (Lee)

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
57
autor:
Jana Tichá a Miloš Tichý

Kometa se pohybuje po velmi výstředné elipse s excen-tricitou e=0.999740 a se sklonem k rovině ekliptiky 149 stupňů. Ke Slunci se nejblíže přiblížila 11.července 1999, a to na 0.71 AU, tj. 106 milionů kilometrů. Snímek komety C/1999 H1 (Lee) -který je upraven do logaritmické škály -byl pořízen v noci z 20./21.srpna 1999 expozicí 90 sekund 0,57-m f/5,2 zrcadlovým dalekohledem Observatoře Kleť CCD kamerou SBIG ST-8. Zobrazené pole má velikost 16 x 10 úhlových minut.

[novinka] Opravdu velké dalekohledy

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
57
autor:
M.Studený

Sice by se mohlo zdát, že nynější dalekohledové kolosy jako třeba Keckův dalekohled na Havaji jsou už opravdu velmi velké, avšak ve světě už vznikají projekty dalekohledů ještě větších o průměrech 25, 50 a 100 metrů. To jsou výsledky dvoudenního workshopu na hradě Báckaskog ve Švédsku, který pořádala Lundská universita.

[novinka] Motýlek ukrývá tajemství rodíci se masivní hvězdy

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
58
autor:
Vladimír Kopecký

V rámci vědeckého programu hledání mladých masivních hvězd se HST zaměřil na oblast zvanou N159, která se nachází v našem galaktickém sousedu - ve Velkém Magellanově mračnu, tedy nějakých 170 000 světelných let daleko. Samotná oblast zrodu hvězd má průměr přes 150 světelných let.

[novinka] Proměnné hvězdy ve vzdálené spirílní galaxii

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
58
autor:
Vladimír Kopecký

Pozorování proměnných hvězd - Cepheid - ve vzdálených galaxiích je nesmírně důležité pro možnost přesného určení vzdálenosti takovéto galaxie. Nevýhodou je, že ne vždy se podaří ve vzdálené galaxii rozlišit jednotlivé proměnné hvězdy. Galaxie NGC 4603 z kupy galaxií v Kentauru patří k těm nejvzdálenějším, u které se to podařilo. Samotné hledání Cepheid v galaxii však rozhodně nebylo snadné.

[novinka] Ostravský astronomický víkend

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
58
autor:
Lenka Soumarová

„Nihil novi sub Sole\". Tímto výrokem Ostravský astronomický víkend určitě nemohl začít, přestože nás podobné citáty klasiků týkající se naší nejbližší hvězdy provázely ústy Dr. Gráfa celým seminářem. Úvodní citát bychom museli upravit na „Něco nového pod Sluncem\" nebo lépe řečeno na Slunci, ale nemůžeme vkládat do úst klasikům to, co zřejmě nikdy neřekli. Již sedmý Ostravský astronomický víkend, který se konal ve dnech 25. - 26. září 1999 v prostorách ostravské Hvězdárny a planetária, byl tentokrát věnován Slunci.

[novinka] Bouře v atmosféře Jupitera

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
59
autor:
Vladimír Kopecký

Již více než 300 let pozorují astronomové v atmosféře Jupiteru tmavší skvrnu. Tato tzv. Velká rudá skvrna je ve skutečnosti obrovskou atmosférickou bouří, která se podobá cykloně. Je to vlastně obří tlaková výše, v níž rychlost proudění dosahuje až 430 km/h. Rudá skvrna je největší známou bouří ve Sluneční soustavě.

[novinka] Životní cykly hvězd

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
59
autor:
Vladimír Kopecký

Hubbleovu teleskopu se podařilo v březnu 1999 pomocí širokoúhlé planetární kamery 2 zachytit mlhovinu NGC 3603, na jejímž záběru lze spatřit různá stádia vývoje hvězd. Nahoře vpravo od středu je vyvíjející se modrý veleobr nazývaný Sher 25. Hvězda má unikátní plynný prstenec. Šedomodrá barva prstence a bipolární výtrysky svědčí o přepracovávání chemicky neobohaceného materiálu.

[novinka] Hemžení starých hvězd

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
59
autor:
Vladimír Kopecký

Hvězdokupa M80 (NGC 6093) je jednou z nejhustších ze 147 známých kulových hvězdokup v Mléčné dráze. Je od nás vzdálená přibližně 28 000 světelných let a obsahuje statisíce hvězd. Je známo, že kulové hvězdokupy jsou prastaré objekty -jejich stáří se odhaduje na více než 10 miliard let (možná až 15 miliard let).

[novinka] Galaxie s prstencem

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
59–60
autor:
Vladimír Kopecký

Co si lidé odhlasují - to mají, a tak si asi 8000 lidiček na Internetu odhlasovalo, že zajímavým objektem k pozorování pomocí HST by byla podivuhodná galaxie s „polárním prstencem\" - NGC 4650A. Tato galaxie se nachází 130 světelných let daleko a patří mezi pouhou stovku známých galaxií s prstencem. Právě vniku těchto prstenců doposud zcela nerozumíme.

[novinka] Blizký pohled na Mars

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
60
autor:
Vladimír Kopecký

K oslavě druhého výročí přistání sondy Mars Pathfinder pořídila NASA prostřednictvím HST sérii snímků zobrazující celý povrch rudé planety. Hubbleův teleskop snímal Mars pomocí širokoúhlé planetární kamery 2 v době mezi 27. dubnem a 6. květnem 1999. V té době byl Mars vzdálen od Země 87 milionů kilometrů a na severní polokouli Marsu panovalo léto.

[novinka] Velkolepé detaily ve spirální galaxii

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
60
autor:
Vladimír Kopecký

V roce 1995 pozoroval galaxii NGC 4414 tým Dr. Freedmanové, který se zabýval přesným určením vzdáleností galaxií za účelem stanovení Hubbleovy konstanty. Jejich velice přesná měření vedla pro tuto galaxii k hodnotě vzdálenosti 60 miliónů světelných let. Tehdy však nebyla snímána celá galaxie, ale pouze její polovina. K příslušným měřením to prostě stačilo.

[novinka] Zrození planet?

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
60
autor:
Vladimír Kopecký

Pozorovat cokoli v blízkém okolí hvězd je vždy nesmírně obtížné. Světlo hvězdy totiž přezařuje vše ve svém okolí. Avšak jde na to vyzrát tak, že zacloníte kotouček hvězdy. Právě tohle udělala skupina vědců při pozorování pomocí Hubbleova teleskopu, když se zaměřila na studium prachoplyn-ného disku obklopujícího rodící se hvězdu AB Auriga. Podnět k těmto detailním pozorováním dal nejlepší pozemský snímek (obrázek vlevo dole) pořízený 2,2 m teleskopem Havajské university.

[novinka] Galaktické kolize

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
61
autor:
Vladimír Kopecký

Ačkoli se již Hubbleův teleskop podíval na stovky galaxií, zdá se, že tento pohled „neomrzí\". Tentokráte se tým evropských astronomů rozhodl zaměřit pozornost HST na jednu z nejvzdálenějších kup galaxií MS1054-03, která se nachází ve vzdálenosti 8 miliard světelných let.

[novinka] Obří cyklona na Marsu

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
61
autor:
Vladimír Kopecký

V dubnu 1999 zaznamenal HST pomocí širokoúhlé planetární kamery 2 obří cyklonu v severních oblastech Marsu. Obrázková kompozice ukazuje různé aspekty studia tohoto atmosférického jevu. [Vlevo] Snímek na němž byla bouře na Marsu objevena. Cyklona se nachází na 65° severní šířky a 85° západní délky.

[novinka] Meteorický déšť Leonid

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
64
autor:
Jiří Kubánek

V noci ze 17. na 18. listopadu 1999 se dostavil očekávaný meteorický déšť roje Leonid. Podle IMO (Mezinárodní meteorické organizace nastalo maximum ve 2:04 UT, což odpovídá předpovědi 2:08 UT. Přepočtená tzv. zenitová hodinová frekvence dosáhla v maximu asi kolem 5000 meteorů.

[novinka] Astronomická korespondenční soutěž

ročník:
1999
číslo:
3
stránka:
64
autor:
Petr Hájek

Podchytit talentovanou mládež v daném oboru je věc poměrně nesnadná. Zvláště pak v astronomii, neboť se na základních školách téměř nevyučuje, a tak se každý potenciální zájemce dostane k astronomii různou cestou. Abychom těmto mladým zájemcům usnadnili orientaci v tak rozsáhlém oboru, jakým astronomie bezesporu je, připravili jsme pro mládež ve věku od 12 do 16 let astronomickou korespondenční soutěž.