Astropis 2/1994

editorialčlánkyrecezenovinky


Sedm záhad galaxií

ročník:
1994
číslo:
2
stránka:
3–7
autor:
Jay Gallagher, Jean Keppel

Edwin Hubble odhalil základní podstatu galaxií už před sedmdesáti lety. Nyní, v devadesátých letech 20. století, můžeme říci, že stále víme jen velmi má­lo o tom, jak galaxie vznikají, jaké mechanismy v nich fungují a jakou úlohu hrají ve vesmírů jako.celku. Proč jsou galaxie tak záhadné?

HST po opravě

ročník:
1994
číslo:
2
stránka:
8–11
autor:
Martin Rehák

Když 24. dubna 1990 vynesl raketoplán Discove-ry na oběžnou dráhu kolem Země Hubbleův kosmický dalekohled, všichni od něj očekávali velká překvapení. Těch se jim dostalo v hojné míře, bohužel poněkud jiných, než si kdokoliv mohl před­stavit. Malá nepřesnost ve tvaru hlavního zrcadla teleskopu způsobila podstatné zhoršení jeho výkonu.

Návštěva u kulové hvězdokupy M5

ročník:
1994
číslo:
2
stránka:
12–14
autor:
Jakub Haloda

V minulém čísle Astropisu jsme si představili něk­teré zajímavé planetární mlhoviny zimní oblohy a řekli jsme si něco o jejich vzhledu a způsobu pozo­rování. Dnes při našich toulkách po hvězdném nebi navštívíme hvězdy velmi staré, hvězdy, které září déle než 15,5 miliardy let a pamatují časy ještě mladého vesmíru. Takto staré hvězdy musíme hledat v obdivuhod­ných útvarech, kterým se od časů Williama Herschela a lorda Rosseho říká kulové hvězdokupy.

Astronomické přístroje- 2.

ročník:
1994
číslo:
2
stránka:
15
autor:
Jaroslav Trnka

Víceméně historickým exponátem, i když stále v provozu, je největší dalekohled Štefánikovy hvěz­dárny v Praze. Jde o dvojitý refraktor firmy Carl Zeiss Jena, který je v provozu už plných 90 let. Pražská hvězdárna ho vlastní od r. 1928, kdy byl odkoupen Českou astronomickou společností od vdovy zesnulého Rudolfa Koniga, který byl původ­ním vlastníkem dalekohledu, jenž používal pro fotografické mapování oblohy a pozorování Měsíce.

Osud Slunce

ročník:
1994
číslo:
2
stránka:
16
autor:
Radek Mašata

Někdy ve vzdálené budoucnosti se Slunce zvětší do tzv. červeného obra a uvaří nebo možná pohltí naši Zemi. To je již známo několik desetiletí. Nedávno však byly propočítány detaily pozdějšího vývoje Slunce do větších detailů než kdykoliv předtím a ukazuje se, že Země může přežít, i když jen velmi těžko.

Jupiter - srážka s kometou!

ročník:
1994
číslo:
2
stránka:
17–18
autor:
Radek Mašata

Loni, 24. března 1993 objevili Eugen a Carolyn Shoemakerovi s Davidem Levym nevsedni kometu. Nevšední proto, že se jednalo ne o jediné těleso, ale o řadu samostatných jader, které byly jakoby navle­čené na nitku. Kometa dostala označení Shoemaker-Levy 9 a na fotografiích vypadala jako protáhlá čárka. Počet jader této komety dosáhl jedenadvace­ti.

Obloha amatérsky (červen, červenec, srpen)

ročník:
1994
číslo:
2
stránka:
19–22
autor:
Jiří Kubánek

Léto začíná 21.6. v 15h 48min SEČ. V období dvaceti dní před letním slunovratem a dvacet dní po něm nenastává na 50. rovnoběžce astronomická noc, protože Slunce neklesne více než 18° pod obzor. 5.7. prochází Země odsluním.


[recenze] Záludné otázky z astronomie - 1. a 2. díl

ročník:
1994
číslo:
2
stránka:
23
autor:
Radek Mašata, Marek Pelinka

Útlá knížečka RNDr. Zdeňka Mikuláška, CSc. a RNDr. Zdeňka Pokorného, CSc. obsahuje 61 otázek z astronomie, více či méně záludných. Člověku a-stronomie znalému bude nejspíš několik otázek při­padat \"hloupých\", ale mnoho lidí si je klade. Roz­hodně tato publikace pomůže pracovníkům hvězdáren, kteří přicházejí do styku s neastronomickou veřejností.


[novinka] Clementine u Měsíce

ročník:
1994
číslo:
2
stránka:
14
autor:
Radek Mašata

Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) připravil ve spolupráci s americkým Ministerstvem obrany (Pentagon) meziplanetární výzkumnou sondu Clementine, která dostala za úkol fotografo­vat povrch Měsíce a posléze se setkat s planetkou. Dne 19. února 1994, tedy necelý měsíc po startu byla sonda navedena na oběžnou dráhu kolem Mě­síce.