Astropis 2/1999

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 2/1999

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, zatmění Slunce se kvapem blíží a nastává hlad po informacích. Astropis nechtěl zůstat pozadu a tak v tomto čísle, kromě čtení „na prázdniny\", najdete dostatek informací o tom, jak a co pozorovat během zatmění Slunce 11. srpna 1999. Nebylo přitom naší snahou suplovat již vyšlé kvalitní publikace věnované tomuto úkazu (např. Zatmění Slunce 11.srpna 1999 - Průvodce pro nejširší veřejnost, kterou vydala Česká astronomická spo­lečnost).


Sluneční zatměni-zatmění Slunce 11.8.1999

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
10–13
autor:
Jiří Kubánek

Nejúchvatnější astronomický úkaz. Sluneční kotouč je na něko­lik minut zcela zakryt Měsícem, obloha ztmavne a jsou na ní vidět jasnější hvězdy. Kolem zakrytého Slunce se rozzáří nejs-vrchnější část sluneční atmosféry — koróna. Pro konkrétní místo naší zeměkoule je úplné zatmění Slunce velmi vzácným jevem.

Jak pozorovat zatmění Slunce 11. 8. 1999

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
14–16
autor:
Eva Marková a Marcel Bělík

Rok 1999 bude významným rokem pro všechny evropské sluneční fyziky, a nejen pro ně. Také pro všechny, kteří se rádi kochají hezkými přírodními úkazy. V tomto roce totiž bude po předlouhé řadě let ve střední Evropě pozorovatelné úplné zatmění Slunce. Tento nádherný jev nastane 11.srpna. Měsíční stín se poprvé dotkne obydlené části zeměkoule v 10 hodin 10 minut světo­vého času na jihu Velké Británie a dále bude postupovat přes severní Francii, Německo, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko a severní cíp Bulharska.

Pravděpodobnost výskytu oblačnosti v Evropě a Turecku v době úplného zatmění Slunce dne 11. srpna 1999

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
17–19
autor:
Martin Setvák

Jak je zcela nepochybně známo všem astronomům i většině neastronomů, dne 11. srpna 1999 nastane úplné zatmění Slunce, které bude (jako úplné) pozoro­vatelné v Evropě z Francie, Německa, Rakouska, Maďarska, Rumunska a Bulharska, v Asii pak např. z Turecka, Iráku a Iránu. Vzhledem k blízkosti stopy úplného zat­mění k území České republiky lze předpo­kládat, že se za tímto zatměním Slunce vypraví velký počet jak profesionálních pozorovatelů, tak amatérů či pouhých zvě­davců z řad laické veřejnosti.

CCD v kostce IV

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
19–21
autor:
Rudolf Novák

Pokud mě paměť neklame, došli jsme minule v našem povídání o technice zvaně CCD do stavu, kdy máme pořízený snímek s odečteným tepelným šumem (dark-frame) a podělený homogenně osvětleným flat-fiel-dem. Dnes tedy několik málo slov o tom, co s takovým snímkem můžeme dělat. Popravdě řečeno — moc toho není. Asi každý, kdo někdy s kamerou pozoroval, se nejprve pokusil konkurovat klasické fotogra­fii a pořídil snímek některého populárního deep-sky objektu.

Začínáme pozorovat

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
23–25
autor:
Jiří Kubánek

Je léto, většina z vás, kteří držíte tento časopis právě v ruce, jste někde u vody, na táboře, na chatě, anebo se zrovna chystá­te někam vyrazit a užít si prázdnin či dovolené. Těm z Vás, kteří se rádi dívají na oblohu, ale moc ji neznají, jsou urče­ny následující řádky. Dozvíte se, co všechno můžete v létě na obloze vidět a hlavně se pokusíme vám poradit jakým způsobem nejlépe pozorovat.

Z pozorovacího deníku

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
25
autor:
Milan Blažek

26.února 1999. Praha - Hostivař (před vchodem) 21.35 - 21.55 UT Přístrojové vybavení: Triedr 10 x 50, refrak­tor 6/70 cm (+zcnitový hranol) Pozorovaný objekt: Měsíc, fáze 10,6d (MAPvE HUMORŮM) Již při pohledu neozbrojeným okem jsem tušil, že vidím vykousnutý terminá­tor. Stalo se mi to podruhé. Prvně se mi ařilo rozlišit pouhým okem vykousnu­tí terminátoru při jeho průchodu oblastí valové roviny Clavius.

Kalendář pro Mars

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
26–27
autor:
Pavel Příhoda

Dny a noci se sice na Marsu střídají dost podobné jako na Zemi, přece jen však ply­nou svým tempem, na které se vyplatí brát ohled. Bylo to nutné zejména v případe zatím posledního mechanického návštěvní­ka Marsu - přistávacího modulu Mars Pathfinder, přezvaného nyní na Stanici Karla Sagana, a jejího pohyblivého průvod­ce Sojourner, které elektrickou energii čer­pají ze slunečního světla.

Zakládací listina hvězdárny v Ondřejově

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
28
autor:
Miloslav Kopecký

Když se hledá místo pro novou hvězdárnu, obvykle se provádí klimatolo-gický průzkum, je zkoumána kvalita ovzduší atd. Není známo, že by byly dělány obdobné průzkumy, když Josef Jan Fric hledal místo pro hvězdárnu bratří Friců. Pravděpodobně hlavními kritérii pro volbu místa pro hvězdárnu byla pro J. J. Frice relativně dobrá dostupnost z Prahy, umístě­ní hvězdárny na kopci v krajině bez prů­myslu a vůbec možnost koupě takovéhoto vhodného pozemku.

\"U zelené žáby\" aneb muzeum astronomické observatoře v Ondřejové

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
29–30
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Zúčastnilo se velké množství celebrit. Nechyběl tehdejší ministr školství prof. Sokol, který si mohl dokon­ce zavzpomínat na svá dětská léta, která o prázdninách čas od času trávíval právě v areálu Ondřejovské observatoře, neboť byl spřízněn s rodinou Fricových.

@stronomie na internetu

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
32–33
autor:
David Ondřich

V minulých číslech Astropisu jsme sc v této rubrice zabývali českými hvězdárnami, dnes se zaměříme na jeden specifický astronomic­ký jev — zatměni Slunce, konkrétně na to, které nás čeká v srpnu tohoto roku. Po dlouhé době téměř čtyřiceti let přejde měsíční stín přes hustě obydlené kraje západní a střední Evropy, není tedy divu, že se tomu­to jevu věnuje velká pozornost.

Oblohou amatérsky

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
34–35
autor:
Martin Nič

Večerní období viditelnosti Merkura začí­ná na počátku června a končí na počátku čer­vence. Tehdy lze planetu pozorovat přibližné na severozápade. V okamžiku západu Slunce se Merkur 20.6. nachází nejvýše, přibližně 6° nad obzorem. Ncjvětší elongacc nastává 28.června.

Ondřejovská hvězdárna 1898 - 1998

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
36–37
autor:
Vladimír Kopecký

Když se řekne sborník, většina si asi představí znač­ně nesourodou směs článků, kte­rou se editoři, seč jim síly stačily, sna­žili zkrotit a udržet u daného tématu. Jen málokdy se podaří vytvořit skutečně kvalitní sborník. Uvedená kniha však k těmto výjimkám patří! Vytvořit z článků více než padesáti autorů ucelené dílo dalo jistě mnoho práce.

ČESKA ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
38
autor:
P. Suchan

Česká astronomická společnost je samostatným občanským sdruže­ním se zhruba 400 individuální­mi a sedmi kolektivními členy. Kolektivními členy jsou Astronomický ústav AV ČR, Valašská astronomická společ­nost, Expresní astronomické informace, Společnost pro mezi­planetární hmotu, Společnost Astropis, Hvězdárna barona Arthura Krause v Pardubicích a Hvězdárna a planetárium hl.m. Prahy.


[recenze] Pinče a pinčové stěny

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
6–9
autor:
Jiří Kubánek

Plazma ve Vesmíru Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve Vesmíru je v plazmovém skupenství. Jen my máme to štěstí, že žijeme na naší Zemi, která patří k onomu jednomu procentu hmoty ve skupenství jiném. Ale i na Zemi nalezneme plazma: v kanálech blesků, v ionosféře, v polárních zářích a v magne-tosféře Země. Ve sluneční soustavě se plaz­ma nachází ve slunečním větru, v magneto-sférách planet a komet.

[recenze] Zatmění slunce 11. srpna 1999

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
31
autor:
Jiří Kubánek

Průvodce pro nejširší veřejnost A. Dědoch, K. Halíř, M. Větrovcová Česká astronomická společnost, Praha 1998 náklad 8000 výtisků Na konci loňské­ho roku spatřila světlo světa útlá bro­žurka s nápisem ZATMĚNÍ SLUN­CE. Podnadpis „11. srpna 1999\" nás informuje, že tato brožura je vydaná v souvislosti s letoš­ním úkazem a druhý podnadpis „Průvodce pro nejširší veřejnost\" specifikuje okruh čtenářů, kterým je určena.

[recenze] ne 6. dubna proslovil na Matemaricko-fyzi-kální lakultč Univerzity Karlovy svou přednášku nositel Nobelovy ceny Prof. Pierre-Gilles de Gennes

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
36
autor:
Vladimír Kopecký

Oproti původně ohlášenému téma­tu, které se mělo týkat „nepevných objek­tů\", ke kterým má Prof. de Gennes díky svému vědeckému zaměření blízko, roz­hodl se pan profesor přednášet 0 fyzice písečných dun, tedy vlastně o planetolo-gické problematice.

[recenze] Měsíční sen

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
37
autor:
Jakub Rozehnal

Někteří ze čtenářů Astropisu (č. 2/97) si možná vzpomenou na článek S Jarrem pod hvězdami, ve kterém jsem rozmlou­val s jedním z jeho tří autorů, Ing. Marcelem Grunem. Jedno z témat, o kte­rých jsme tehdy hovořili, byla částečná absence laserová aparatury, tolik používané na Jarreových koncertech.


[novinka] Sluneční aktivita v l. čtvrtletí 1999

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
22
autor:
Ladislav Schmied

Sluneční aktivita byla v I. čtvrtletí 1999 na střední úrovni, jak o tom svědčí následující tabulka průměrných měsíčních hodnot předběžných relativních čísel Ri a slunečního radiového toku SRF 2800 MHz (10,7 cm) a připojený graf, jehož křivky znázorňují denní chod těchto hlav­ních indexů.

[novinka] Zkoumání zdroje slunečního vetru

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
22
autor:
Michaela Kryšková

Slunce do svého okolí vyvrhuje nabité částice - zejména elektrony, protony a heliová jádra. Průměrné množství těchto částic činí miliar­dy tun za den. Nejrychlejší částice vychází z tzv. koronárních děr na Slunci. Ve viditelném světle jsou díry patrné jako prázdná místa v koróně, na rentgenových snímcích povrchu Slunce se jeví jako temné skvrny.

[novinka] Černé díry ve \"střední vaze\"

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
27
autor:
Science vol. 284

S černými dírami to vypadalo tak, že exis­tují ve dvou váhových kategoriích a sice velmi masivní, které se nacházejí v kvasarech, a jsou až miliardkrát téžší než Slunce, nebo těžké jako jedna větší hvězda. Ale na setkání, které pořádalo Oddělení astrofyziky vyso­kých energií Americké astronomické společ­nosti v dubnu v Charlestonu (Jižní Karolína) dvě skupiny vědců oznámily, že objevily černé díry ve „střední váze\".

[novinka] Úsměv z Marsu

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
27
autor:
Naturc vol. 398

Sonda Mars globál Surveyor, krátce po zahájení mapování povrchu Marsu poslala na Zemi obrázek marťanské „šťastné tváře\\\". Tato tvář je vlastně kráter Galle, který má 215 kilometrů v průměru. Něco podobného zachytily již sondy Viking v sedmdesátých letech, ale jejich obrázky nedosáhly nikdy takové popularit)\\\' jako „tvář\\\" nebo „pyrami­dy\\\" z oblasti Cydonia. Mapování s rozliše­ ním 1,5 metni bude pokračovat po celý mar­ťanský rok (687 dní).

[novinka] Sonda ke kometě neohrožena

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
36
autor:
M.Studený

NA.SA plánuje vypustit sondu, která by přistála na jádru komety. Výzkumníci Z Jet Propulsion Laboratory chtějí poslat sondu Champollion na setkání s kometou Tempcl 1 v roce 2006. Ale na začátku dubna to vypadalo tak. že tento projekt za 158 milionů dolarů se neuskuteční, kvůli neočekávaným výdajům v jiných projek­tech.

[novinka] Atmosféra Měsíce Callisto

ročník:
1999
číslo:
2
stránka:
36
autor:
M.Studený

Exosféra byla zatím objevena jen u tří Galileovských měsíců Jupitera. Na Io je tvořena oxidem siřičitým, na Europé a Ganymedu je z kyslíku. Nyní byla obje­vena sondou Galileo i na měsíčku Callisto. Při průletu kolem něj byla infra­červeným spektrometrem NIRMS zachy­cena exosféra tvořená oxidem uhličitým.