editorial – články – receze – novinky
Vážení čtenáři, událostí, které souvisejí z astronomií a kosmonautikou, a které se dostávají i do celoplošných médií, je stále více. Co se děje na Marsu či na kosmické stanici Mir zajímá mnoho lidí. K ohromné medializaci nového přistáni na Marsu přispěl určitě i Internet a jeho nové možnosti.
Jádro orbitální stanice Nfir bylo vypuštěno již v únoru roku ˇ996, před více než II lety. Jeho původně plánovaná Šestiletá životnost byla mnohokrát prodloužena, ale po událostech posledních tří měsíců je téměř jisté, že služba této dnes jediné orbitální stanice se chýlí ke svému konci.
Slunce je naší nejbližší hvězdou a procesy, které se na něm odehrávají, nám dávají nahlédnout do života hvězd jako takových. Dosud však neexistuje jednotný model dobře popisující procesy zodpovídající za jevy námi pozorované na Slunci. Jedním z nejlepších modelů, jež jsou nyní k dispozici, je model dynama, který se vám pokusím v následujících řádcích přiblížit.
V minulém čísle tohoto Časopisu odstartoval seriál příspčvků týkajících se digitálního záznamu obrazu pomocí CCD čipů, Článek Miloše Tichého, pojmenovaný CCD astronomie. Od tohoto čísla byste se měli i nadále seznamovat s touto problematikou v méně či více dlouhých Článcích i nadále. Pokud vás užívání této revoluční technologie zajímá a budete-li se chtít dozvědět několik poznámek a připomínek amatéra, který s kamerami aktivně pracuje již téměř Iři roky, pak neváhejte a čtěte dál.
Chcete svá pozorování prezentovat v Astropisu? Stačí napsat na adresu: Astropis, c/o Jiří Kubánek, Štefúniková hvězdárna, Petřín 205, 118 46 Praha 1. Nejzajtmavější i „.*-..•„.\' J X\' 7 •KIJ.^.X*^ \' * „_/ V H popisy, kresby či fotografie uveřejníme hned v příštím Čísle.
Výstava ASTROAMA 97 aneb zaostřeno na zájemce o amatérskou astronomickou techniku Od 8. do 30. listopadu se bude konat v Národním technickém muzeu v Praze na Letné výstava amatérské a profesionální astronomické techniky pro amatéry ASTROAMA97. Budou zde vystaveny vybrané amatérské dalekohledy, příslušenství a další astronomické přístroje.
Když jsem před necelým rokem v Astropisu 3/96 psal o otevření nové Městské hvězdárny ve Slaném, přirovnal jsem to k zázraku. Málokdo tušil, že se bude o několik měsíců později -30. května 1997 - slavnostně otevřena další hvězdárna, tentokrát ve Vlašimi. I v případě Vlašimi patří největší dík za možnost obnovení provozu místním astronomickým nadšencům.
Jen málo astronomických fenoménů je pro amatérské astronomy tak vzrušujících jako úplné zatmění slunce. To je bohužel možno zjednoho místa na Zemi vidětjen jednou za 350 let. Takže pokud chcete vidět zatmění, musíte být připraveni k cestování. V květnu 1992 jsme si uvědomili, že během úplného zatměni 30. června povede pás totality velmi blízko Buenos Aires (hlavního města naší země).
HST sledoval vznik hvězd v mlhovině v Orionu, ve které je k nám nejbližší kolébka hvězd. Na levém snímku, pořízeném WF/PC2, je mlhovina v Orionu ve viditelném světle. Nitro velkého molekulárního mračna (Orion Molecular Cloud 1, OMC-1) se nachází uprostřed výřezu ohraničeného světlou konturou. Pozemské infračervené přístroje již dříve pozorovaly tuto skrytou oblast, ale přístroj NICMOS na HST nedávno poskytl dosud nejdctailnější pohled na jádro obřího oblaku (pravý snímek).
Další nový přístroj na HST, Space Telescope Imaging Spectrograph (STTS), objevil černou díru o hmotnosti nejméně 300 milionů Sluncí. Spektrograf provedl přesná měření v malé oblasti jádra galaxie M 84, která je vzdálena 50 milionů světelných let a patří do kupy galaxií v souhvězdí Panny, Přístroj měřil rychlost plynného disku obklopujícího Černou díru.
V souhvězdí Poháru se nachází poměrně blízký ctyřhvězdný systém. Záhadou je, jak mohly tyto mladé hvězdy vzniknout nedaleko Slunce, když v našem okolí nepozorujeme žádnou oblast hvězdné formace. V řecké mytologii byl Pohár číší, ve které nosila vrána vodu bohu Apollónovi. Dnes je Pohár nenápadné souhvězdí na jarní obloze, které leží severně od souhvězdí Hydry a jižně od Lva.
„ Odpradávna se astronomové snažili dozvědět se o vesmíru stále více; s tím byl nerozlučně spjat vývoj dalekohledu -našeho oka do vesmíru.\\\" Simon Goodvin Klíčový projekt Hubblova kosmického dalekohledu (HST) má tři cíle. Prvním je změřit pomocí cefeid vzdálenosti k přibližně dvaceti galaxiím a okali-brovat pět sekundárních metod měření vzdáleností.
Letos v říjnu uplyne třicet let od startu první umělé družice Sputnik 1. Tím okamžikem začala éra kosmického věku, která zásadním způsobem ovlivnila život na Zemi. Ať už skrze spojové družice, nebo kosmické technologie uplatňující se nyní v každodenním pozemském životě či skrze mnohé jiné.
Podzimní počasí je charakteristické častými mlhami. Pokud se ale obloha vyčistí, bude vidět lecos pěkného a zajímavého. Z planet na sebe poutá pozornost Venuše, která je zářivým diamantem večerní oblohy, a Saturn, který je v období opozice vidět po celou noc. V opozici bude též planetka Vesta, která je díky své jasnosti na hranici viditelnosti pouhým okem.
Vlastnítc-li alespoň triedr, (ideální je 10*50), zkuste jej namířit na našeho nejblížšího vesmírného souseda a sledovat ho na ztemňující sc nebo tmavé obloze. Nej vhodnější jek tomu období, kdy se Měsíc nachází v první čtvrtí a na rozhraní světla-a stínu (tzv. terminátoru) se vyskytují nej výraznější krátery, kierč vrhají stíny, čímž vynikne plastičnost měsíčního terénu.
V edici Kolumbus nakladatelství Mladá fronta vyšla již řada knih o astronomii, které si získaly velký zájem čtenářů. Připomeňme alespoň některé (v závorce je uvedeno číslo svazku v edici a rok vydání): Z. Kopal: Zpráva o vesmíru (72, 1976), P. Jakeš: Létavice a lunatici (81, 1978), Z. Horský: Kepler v Praze (90, 1980), S. Weinberg:
TIS zkoumal složení a strukturu prstence kolem SN 1987A - nejbližší supernovy za posledních 400 let, která vybuchla v únoru 1987. Supernova se nachází ve velkém Magellanově mračnu ve vzdálenosti 167 000 světelných let od Země. Prstenec žhavého plynu se vytvořil 30 000 let předtím, než hvězda vybuch la. Nyní má průměr jeden světelný rok.
Jsou jména, která se stanou obecným pojmem a jen málokdo si za nimi představí konkrétního člověka. Pod jménem Shoemaker si většina lidí vybaví kometu Shoemaker-Lcvy 9, zaniknuvší po srážce s Jupiterem. K připomenutí osobnosti samotného E. M. Shoemakera, vynikajícího přírodovědce širokého rozhledu, geologa který se kvůli své vědecké posedlosti stal astronomem a otcem výzkumu NEOs - těles v blízkosti Země, nás bohužel nyní přivádí jeho tragická smrt.
vence na jeho červenavém povrchu přistála sonda nové generace - Mars Pathfinder. Hlavním cílem mise teto sodný bylo předvést nový způsob dopravy na Mars. Mars Pathfinder je zařazen do rozsáhlejšího programu NASA - Discovcry. Jedná se o program, v nčmž se konstruktéři snaží vyvíjet jednoduché sondy s co nejnižšími výrobními náklady.
VejČitá mlhovina Hubblův kosmický dalekohled (HST) pozoroval výtrysky a plynný disk kolem Vejčité mlhoviny (CLR 2688), vzdálené 3000.světelných let od Země. Levý snímek pořízený přístrojem Wide Field and Planetový Camera 2 (WF/PC2) ukazuje mlhovinu ve viditelném světle. Pravý snímek představuje obraz mlhoviny v infračerveném světic.
Evropská kosmická agentura (ESA) připravuje na přelom tisíciletí oslavnou misi kMcsíci. Jedná se o sondu Euromoon 2000, která má studovat jižní pól našeho kosmického souseda. Její oběžná část bude na nízké polární dráze spomocí malého subsatelitu studovat gravitační pole Měsíce a posléze provádět detailní snímkování povrchu.