Astropis 3/1997

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 3/1997

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
5
autor:
Radek Mašata

Vážení čtenáři, událostí, které souvisejí z astronomií a kosmonautikou, a které se dostávají i do celoplošných médií, je stále více. Co se děje na Marsu či na kosmické stanici Mir zajímá mnoho lidí. K ohromné medializaci nového přistáni na Marsu přispěl určitě i Internet a jeho nové možnosti.


Přežije rok 1997?

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
10–13
autor:
Martin Řehák

Jádro orbitální stanice Nfir bylo vypuštěno již v únoru roku ˇ996, před více než II lety. Jeho původně plánovaná Šestiletá životnost byla mnohokrát prodloužena, ale po událostech posledních tří měsíců je téměř jisté, že služba této dnes jediné orbitální stanice se chýlí ke svému konci.

Hvězdné dynamo

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
14–17
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Slunce je naší nejbližší hvězdou a procesy, které se na něm odehrávají, nám dávají nahlédnout do života hvězd jako takových. Dosud však neexistuje jednotný model dobře popisující procesy zodpovídající za jevy námi pozorované na Slunci. Jedním z nejlepších modelů, jež jsou nyní k dispozici, je model dynama, který se vám pokusím v následu­jících řádcích přiblížit.

CCD Astronomie v kostce

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
18–19
autor:
Rudolf Novák

V minulém čísle tohoto Časopisu odstar­toval seriál příspčvků týkajících se digi­tálního záznamu obrazu pomocí CCD čipů, Článek Miloše Tichého, pojmeno­vaný CCD astronomie. Od tohoto čísla byste se měli i nadále seznamovat s tou­to problematikou v méně či více dlouhých Článcích i nadále. Pokud vás užívání této revoluční technologie zajímá a budete-li se chtít dozvědět několik poznámek a připomínek amatéra, který s kamerami aktivně pracuje již téměř Iři roky, pak neváhejte a čtěte dál.

Z pozorovacího deníku

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
19
autor:
Jiří Kubánek

Chcete svá pozorování prezentovat v Astropisu? Stačí napsat na adresu: Astropis, c/o Jiří Kubánek, Štefúniková hvězdárna, Petřín 205, 118 46 Praha 1. Nejzajtmavější i „.*-..•„.\' J X\' 7 •KIJ.^.X*^ \' * „_/ V H popisy, kresby či fotografie uveřejníme hned v příštím Čísle.

Astroama 97

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
20
autor:
Milan Majer

Výstava ASTROAMA 97 aneb zaostřeno na zájemce o amatérskou astronomickou techniku Od 8. do 30. listopadu se bude konat v Národním technickém muzeu v Praze na Letné výstava amatérské a profesionální astronomické techniky pro amatéry ASTROAMA97. Budou zde vystaveny vybrané amatérské dalekohledy, příslušenství a další astronomické přístroje.

Představujeme vám

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
21
autor:
Radek Mašata

Když jsem před necelým rokem v Astropisu 3/96 psal o otevření nové Městské hvězdárny ve Slaném, přirov­nal jsem to k zázraku. Málokdo tušil, že se bude o několik měsíců později -30. května 1997 - slavnostně otevřena další hvězdárna, tentokrát ve Vlašimi. I v případě Vlašimi patří největší dík za možnost obnovení provozu místním astronomickým nadšencům.

Jihoamerická zatmění Slunce

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
22
autor:
David Rairnon

Jen málo astronomických fenoménů je pro amatérské astro­nomy tak vzrušujících jako úplné zatmění slunce. To je bohužel možno zjednoho místa na Zemi vidětjen jednou za 350 let. Takže pokud chcete vidět zatmění, musíte být připraveni k cestování. V květnu 1992 jsme si uvědomili, že během úplného zatměni 30. června povede pás totality velmi blízko Buenos Aires (hlavního města naší země).

Velké molekulární mračno v Orionu

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
24–25
autor:
Michaela Kryšková

HST sledoval vznik hvězd v mlhovině v Orionu, ve které je k nám nejbližší kolébka hvězd. Na levém snímku, pořízeném WF/PC2, je mlhovina v Orionu ve viditelném světle. Nitro velkého molekulárního mračna (Orion Molecular Cloud 1, OMC-1) se nachází uprostřed výřezu ohraničeného světlou konturou. Pozemské infračervené přístroje již dříve pozorovaly tuto skry­tou oblast, ale přístroj NICMOS na HST nedávno poskytl dosud nejdctailnější pohled na jádro obřího oblaku (pravý snímek).

Obří černá díra v galaxi M 84

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
25
autor:
Michaela Kryšková

Další nový přístroj na HST, Space Telescope Imaging Spectrograph (STTS), objevil černou díru o hmotnosti nejméně 300 milionů Sluncí. Spektrograf provedl přesná měření v malé oblasti jádra galaxie M 84, která je vzdálena 50 milionů světelných let a patří do kupy galaxií v souhvězdí Panny, Přístroj měřil rychlost plynného disku obklopujícího Černou díru.

Osamělé hvězdné děti

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
26–27
autor:
Michaela Kryšková

V souhvězdí Poháru se nachází poměrně blízký ctyřhvězdný systém. Záhadou je, jak mohly tyto mladé hvězdy vzniknout nedaleko Slunce, když v našem okolí nepo­zorujeme žádnou oblast hvězdné formace. V řecké mytologii byl Pohár číší, ve které nosila vrána vodu bohu Apollónovi. Dnes je Pohár nenápadné souhvězdí na jarní obloze, které leží se­verně od souhvězdí Hydry a jižně od Lva.

Kosmologie IV-HST - klíč k poznání?

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
28–30
autor:
Michaela Kryšková

„ Odpradávna se astronomové snažili dozvědět se o vesmíru stále více; s tím byl nerozlučně spjat vývoj dalekohledu -našeho oka do vesmíru.\\\" Simon Goodvin Klíčový projekt Hubblova kosmického dalekohledu (HST) má tři cíle. Prvním je změřit pomocí cefeid vzdálenosti k přibližně dvaceti galaxiím a okali-brovat pět sekundárních metod měření vzdáleností.

Ohlédnutí za Sputnikem

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
32–33
autor:
David Rairnon

Letos v říjnu uplyne třicet let od startu první umělé družice Sputnik 1. Tím okamžikem začala éra kosmického věku, která zásadním způsobem ovlivnila život na Zemi. Ať už skrze spojové družice, nebo kosmické technologie uplatňující se nyní v každodenním pozemském životě či skrze mnohé jiné.

Oblohou amatérsky

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
33–38
autor:
Martin Nič

Podzimní počasí je charakteristické častými mlhami. Pokud se ale obloha vyčistí, bude vidět lecos pěkného a zajímavého. Z planet na sebe poutá pozornost Venuše, která je zářivým diamantem večerní oblohy, a Saturn, který je v období opozice vidět po celou noc. V opozici bude též planetka Vesta, která je díky své jasnosti na hranici viditelnosti pouhým okem.

Pozorujte Měsíc

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
34
autor:
Neznámý

Vlastnítc-li alespoň triedr, (ideální je 10*50), zkuste jej namířit na našeho nejblížšího vesmírného souseda a sledovat ho na ztemňující sc nebo tmavé obloze. Nej vhodnější jek tomu období, kdy se Měsíc nachází v první čtvrtí a na rozhraní světla-a stínu (tzv. terminátoru) se vyskytují nej výraznější krátery, kierč vrhají stíny, čímž vynikne plastičnost měsíčního terénu.


[recenze] Recenze

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
23
autor:
Petr Molík

V edici Kolumbus nakladatelství Mladá fronta vyšla již řada knih o astronomii, které si získaly velký zájem čtenářů. Připomeňme alespoň některé (v závorce je uvedeno číslo svazku v edici a rok vydání): Z. Kopal: Zpráva o vesmíru (72, 1976), P. Jakeš: Létavice a lunatici (81, 1978), Z. Horský: Kepler v Praze (90, 1980), S. Weinberg:

[recenze] Prstenec kolem supernovy SN1987A

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
25
autor:
Michaela Kryšková

TIS zkoumal složení a strukturu prs­tence kolem SN 1987A - nejbližší super­novy za posledních 400 let, která vybuchla v únoru 1987. Supernova se nachází ve velkém Magellanově mračnu ve vzdálenosti 167 000 světelných let od Země. Prstenec žhavého plynu se vytvořil 30 000 let předtím, než hvězda vybuch­ la. Nyní má průměr jeden světelný rok.

[recenze] Eugene Shoemaker (1928-1997)

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
31
autor:
Jana Tichá

Jsou jména, která se stanou obecným pojmem a jen málokdo si za nimi před­staví konkrétního člověka. Pod jménem Shoemaker si většina lidí vybaví kome­tu Shoemaker-Lcvy 9, zaniknuvší po srážce s Jupiterem. K připomenutí osob­nosti samotného E. M. Shoemakera, vynikajícího přírodovědce širokého rozhledu, geologa který se kvůli své vědecké posedlosti stal astronomem a otcem výzkumu NEOs - těles v blízkosti Země, nás bohužel nyní přivádí jeho tragická smrt.


[novinka] Mars v přímém přenosu

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
6–9
autor:
Václav Procházka

vence na jeho červenavém povrchu přistála sonda nové generace - Mars Pathfinder. Hlavním cílem mise teto sodný bylo předvést nový způsob dopravy na Mars. Mars Pathfinder je zařazen do rozsáhlej­šího programu NASA - Discovcry. Jedná se o program, v nčmž se konstruk­téři snaží vyvíjet jednoduché sondy s co nejnižšími výrobními náklady.

[novinka] Novinky z atronomie

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
24
autor:
Michaela Kryšková

VejČitá mlhovina Hubblův kosmický dalekohled (HST) pozoroval výtrysky a plynný disk kolem Vejčité mlhoviny (CLR 2688), vzdálené 3000.světelných let od Země. Levý snímek pořízený přístrojem Wide Field and Planetový Camera 2 (WF/PC2) ukazuje mlhovinu ve viditelném světle. Pravý snímek představuje obraz mlhoviny v infračerveném světic.

[novinka] Novinky z atronomie

ročník:
1997
číslo:
3
stránka:
25
autor:
David Rairnon

Evropská kosmická agentura (ESA) připravuje na přelom tisíciletí oslavnou misi kMcsíci. Jedná se o sondu Euromoon 2000, která má stu­dovat jižní pól našeho kosmického souseda. Její oběžná část bude na nízké polární dráze spomocí malého subsatelitu studovat gravitační pole Měsíce a posléze provádět detailní snímkování povrchu.