Astropis 2/1997

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 2/1997

ročník:
1997
číslo:
2
stránka:
5
autor:
Radek Mašata

Vážení čtenáři, jaro je u konce a také kometami horečka již odezněla. Nastává nám tedy snad období klidu a pohody, s nějakou tou dovolenou či prázdninami a nepochybně noční oblohou nad hlavou. Hned na začátku tohoto období se Vám dostává do rukou nový Astropis, který Vám poradí, co je na letní obloze zajímavého a přináší opět mnoho astronomického čtení.


CCD Astronomie

ročník:
1997
číslo:
2
stránka:
6–9
autor:
MIloš Tichý

Rozmach astronomie, a to jak profesionální tak i amatérské, nastal se začátkem použiti CCD detektorů v 70. letech tohoto století. Podíváme-li se do historie astronomie, tak zjistíme, že do začátku 17. století se jako jediný „detektor\" používalo lidské oko.

Medicejské hvězdy-Hra světel a stínů u Jupiteru

ročník:
1997
číslo:
2
stránka:
10–13
autor:
Jiří Kubánek

Medicejskými hvězdami nazval Galileo Galilei čtyři velké Jupiterovy měsíce, které 7. ledna 1610 objevil. Tyto měsíce jsou natolik jasné, že jsou pozorovatel­né i velmi malým dalekohledem. Příznivá geometrie jejich drah nám uvádí na scénu zajímavé světelné představení.

Mars v opozici 1997

ročník:
1997
číslo:
2
stránka:
14–16
autor:
Jakub Haloda

Předmětem zájmu snad všech pozorovatelů planet se v první polo­vině roku 1997 stala bezpochyby planeta Mars. Po více než dvou letech totiž nastala její opozice se Sluncem, která připadla na 17. březen 1997. V delším časovém období kolem opozice, kdy se Mars nejvíce přiblíží k Zemi, nastávají nejlepší podmínky pro pozorování této stále fascinující planety.

Z pozorovacího deníku

ročník:
1997
číslo:
2
stránka:
16
autor:
Milan Blažek

Clu ciť.svá pozarosani prezentoval v Astropisu? Stačí napsat na adresu\' Astropis, c/o Jiří Kubánek, Štefúnikova hvězdárna, Petřín 205, 1/8 46 Praha 1. Scjzajimavejší přispčsky us-eřejnhne hned v přištim čísle Inspuaci naLznete v rubrice \"Oblohou amatérsky\" Astropis chce vaie pozorováni\' Kresba komety C/1995 01 (Hale-Bopp) a její poloha mezi hvěz­dami 4. 4 1997 22 00 - 22.30 hod SELČ, Klenci pod Čerchovem (okres Domažlice).

Třetí potřesení ruky

ročník:
1997
číslo:
2
stránka:
17–18
autor:
Martin Řehák

Posádka letu STS-82 byla vybrána především z astronautů, kteří se již zúčastnili vypuštění dalekohledu nebo první údržbářské výpravy (STS-61). Velitel letu Ken Bowersox řídil let STS-61, Stewe Hawley byl operátorem umělé ruky raketoplánu při vypouštění teleskopu, Steve Smith se účastnil téhož letu.

Astroklub

ročník:
1997
číslo:
2
stránka:
20
autor:
Jakub Rozehnal

Dovolujeme si Vám nvní předložit zák­ladní vizi nově vzniklého projektu Astroklubu a zároveň Vám nabídnout možnost stát se jeho prvními členy Dne 2. 4. 1997 bylo vedeni Astroklubu svěřeno společnosti Astropis

Věřim nejmladši generaci

ročník:
1997
číslo:
2
stránka:
21–22
autor:
Radek Mašata

YJbdně jste dotazován, jak jste se M.JL dostal k popularizační práci v «s-tronomii Mě by ale zajímalo, jak jste se vůbec dostal k astronomii Co bylo tím impulzem a co Vás k astronomii přitá­hlo nebo co Vás přitahovalo?

S Jarrem pod hvězdami

ročník:
1997
číslo:
2
stránka:
22–23
autor:
Radek Mašata

Jean Michel Jarre se svým dokonalým skloubením přírodních zvuků a elek­tronické hudby, provozované na obřích koncertech pod širým nebem, proslavil po celém světě. Na rozdíl od jiné zahraniční moderní hudby byla před revolucí jeho tvorba českému posluchači relativně přístupná, takže jeho jméno u nás zdaleka nebylo a není neznámé.

Kosmologie III

ročník:
1997
číslo:
2
stránka:
24–25
autor:
Michaela Kryšková

Měření rychlosti, kterou se zpomaluje rozpínání vesmíru, může odhalit kolik hmoty, zářící i temné, vesmír obsahuje. Rychlost zpomalování se získává pomocí měření jasností a rudých posuvů ve spektrech standardně svítivých objektů, které jsou vzdáleny miliardy světelných let. Jednou z těchto „stan­dardních svíček\" jsou právě supernovy, které se zdají být velmi vhodné pro zjištění hustoty hmoty ve vesmíru (ÍÍQ).

Ďáblická hvězdárna

ročník:
1997
číslo:
2
stránka:
26
autor:
Daniel Tůma

Mluvíte-li v Praze o hvězdárně, větši­nou se každému vybaví budova se třemi kopulemi na Petřině. Jen zasvěceni vědí, že Stefánikova hvězdárna není jedinou. Hlavní město se může pochlu­bit ještě hvězdárnou v Praze 8 -Ďáblicích.

Mare Crissium-na okraji přivrácené strany

ročník:
1997
číslo:
2
stránka:
29–33
autor:
Marek Pelinka

Jedno z nejmalebnějších zákoutí, které nám nabízí přivrácená strana Měsíce, můžeme pozorovat i pouhým okem. Nejlepším obdobím je úplněk, kdy na kotouči našeho vesmírného souseda rozeznáváme pouze albedové útvary jeho povrchu a můžeme jednoduše rozlišit tmavá, oválná měsíční moře a světlé pevniny. Pokud se ovšem chceme pokochat jemnými detaily, nezbývá než použít dalekohled a pozorovat v době, kdy je daná oblast osvětlena právě vycházejícím nebo zapada­jícím Sluncem. Mezi druhým a čtvrtým dnem po novu nebo úplňku prochází terminátor na severovýchodním okraji měsíčního disku přes starodávnou impaktnipánev zalitou čedičovou lávou - Mare Crisium.

Oblohou amatérsky

ročník:
1997
číslo:
2
stránka:
33–38
autor:
Jiří Kubánek

Kometa Hale-Bopp už před pár měsíci zmizela z oblohy, nicméně pořádje na co se dívat tam nahoru. Nastane několik pěkných konjunkcí a seskupení planet, můžeme se těšit na zatmění Měsíce, které nastane 16. září. Z planet na sebe poutá pozornost především Jupiter, nejen vzhledem k srpnové opozici, ale zejména pro hru na schovávanou v jeho okolí Ten jasný bod nízko na západě není UFO, ale planeta Venuše.


[recenze] Projekt Medúza-sledování fyzických proměnných hvězd

ročník:
1997
číslo:
2
stránka:
27
autor:
Petr Hájek

Již delší dobu se u mnohých našich pozorovatelů objevují pozorování proměnných hvězd jiných typů než zákrytových dvojhvězd. Původní pro­gram B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS se zabývá sle­dováním zákrytových dvojhvězd, což vyplývá z více než třicetileté praxe. V tomto duchu je vedena i celá organi­zace programu, jehož centrum je soustředěno při Hvězdárně a plane­táriu Mikuláše Koperníka v Brně.


[novinka] Novinky z astronomie

ročník:
1997
číslo:
2
stránka:
32
autor:
Michaela Kryšková

Detekován optický protějšek gama záblesku Vzplanulí gama patří mezi nejhouíli\\\\ě|si události ve vermini Jedna se n náhlé \\\\>stani velkého množství vysoce energetických fotonu, l/v zářeni L\\\'ama, které přichází i. určité velmi malé oblasti oblohy Piodukcc cneiyie \\\\ jcdimm gama záblesku (trvajícím několik sekund) odpovídá piihli/ně CHCIyn. kterou Slunce vyzáří za deset miliard Gama záblesk (GRB) je zachycen průměrně jedenkrát denně v různých částech oblohy.