Astropis 4/1996

editorialčlánkyrecezenovinky


EDitorial 4/1996

ročník:
1996
číslo:
4
stránka:
3
autor:
Radek Mašata

Vážení čtenáři, použiji teď sice otřepanou frázi, ale nemohu si pomoci. Zkrátka a dobře, rok 1996 uplynul jako voda a zůstaly jen vzpomínky. Některé hezké, jiné méně a na spoustu věcí člověk radši zapomněl. Takže rok 1996 skončil, ať žije rok 1996. Ale buďme pragmatiky a podívejme se vstříc roku novému. Jak je už naším zvykem, hodláme od nového roku lecos změnit.

Seminář APO (29.11.-1.12.1996)

ročník:
1996
číslo:
4
stránka:
10
autor:
Radek Mašata

Poslední listopadový víkend se na brněn­ské hvězdárně konalo již tradiční setkání členů sdružení Amatérská prohlídka oblohy. Jak se stalo dobrým zvykem, vše se neslo ve velmi přátelském duchu. První večer si všich­ni přítomní tak trochu zacestovali. Díky dia­pozitivům, fotografiím a povídání se mohli vypravit do jihoamerického Peru a Indie.

Mezinárodní kosmická stanice - MÍT či NEMÍT?

ročník:
1996
číslo:
4
stránka:
10
autor:
Radek Mašata

Článek Perspektivy výzkumu na Mezinárodní kosmické stanici Tima Beardsleye jako kdyby čtenáře přesvědčoval o zbytečnosti stavby mezinárodní stanice na oběžné dráze z titulu, že je nadbytečná a její praktické využití nemůže odpovídat financím, které do ni budou vloženy. Vzhledem k tomu, že se jedná o dosti zásadní kritiku pro­jektu, který je značnou částí veřejnosti s nadějemi očekáván, požádali jsme o vyjá­dření k celé věci odborníka na kosmonautiku, ing. Marcela Gríína z pražského planetária.

Několik pohledů na M 33

ročník:
1996
číslo:
4
stránka:
11–12
autor:
Jakub Haloda

Svět galaxií dominuje především jarní a podzimní obloze. A právě v těchto roč­ních obdobích se můžeme na chvíli vzdá­lit objektům naší mléčné dráhy a pozoro­vat světy, skryté v nekonečných hlubi­nách vesmíru. Pokud se na svých toul­kách noční oblohou, posetou nespočet­ným množstvím hvězd, podíváte do sou­hvězdí Andromedy, jistě spatříte nápad­ný, protáhlý mlhavý obláček.

Hura na Mars aneb dozvíme se už konečně víc?

ročník:
1996
číslo:
4
stránka:
13–16
autor:
Petr Molík

Poslední mise k Marsu byly zcela neús­pěšné. Selhaly jak oba ruské Phobosy, tak i americký Mars Observer. Velké naděje vkládali vědci do ruského Marsu 96, ten se však nyní nalézá hluboko pod mořskou hladinou mezi Velikonočním ostrovem a pobřežím Chile. Nezbývá než doufat, že americké sondy Mars Global Surveyor a Mars Pathfinder smůla provázet nebude.

28. konference o výzkumu proměnných hvězd

ročník:
1996
číslo:
4
stránka:
16
autor:
Petr Molík

Řízení je uskutečňováno pomocí zapínání a vypínání hnacích nebo řídících motorů. Když jsou motory vypnuté, počí­tač zjišťuje případnou přítomnost překá­žek v cestě pomocí laserového dálkomě-ru a kamery. Po jejich překonání se vždy nasměruje k původně určenému cíli.

Astro 2001,skutečně Báječní vesmír

ročník:
1996
číslo:
4
stránka:
17
autor:
Martin Řehák

V úterý 3. prosince byl v pražském hotelu Fofum slavnostně pokřtěn první český astronomický CD-ROM, který je společným dílem Zdeňka Pokorného a Jiřího Grygara. Ačkoliv základní myš­lenku celého díla načrtl dr. Pokorný již v době, kdy byly dnešní „multimediální\" počítače ještě hudbou budoucnosti a kdy byla CD mechanika ještě záležitostí čistě hudební, projekt sám však touto časovou prodlevou rozhodně neutrpěl - spíše nao­pak. A tak dnes můžeme spustit jeden z nejkvalitnějších multimediálních pro­gramů, které jsem kdy viděl.

Kosmologie II

ročník:
1996
číslo:
4
stránka:
18–20
autor:
Michaela Kryšková

Zmíním se zde o dalších způsobech určování vzdáleností objektů ve vesmíru. Začněme supernovami typu II. (Podle průběhu závislosti jasnosti na čase - tzv. světelné křivky - a vzhledu spektra se supernovy rozdělují na dva typy. Supernovy typu II nemají tak strmý pokles jasnosti jako supernovy typu I.) Výsledkem supernovy - dramatické hvězdné exploze - jsou rozpínající se plynné obálky původní hvězdy. K odhadu vzdálenosti se užívá porovnání dvou fak­torů. Prvním je rychlost zvětšování povr­chu obálky, která je odvozena ze změn v jasnosti a teplotě. Druhou je složka rychlosti rozpínání obálky ve směru supernova - Země. Tato metoda byla pou­žita na více než desítku supernov v nepří­liš vzdálených galaxiích a výsledkem je hodnota H0 okolo 75 km o_1 -1 s_i. Mpc\'

Vlnění v Krabí mlhovině

ročník:
1996
číslo:
4
stránka:
20
autor:
Michaela Kryšková

Snímek vlevo je pořízen pozemským dale­kohledem a ukazuje celou Krabí mlhovinu. Krabí mlhovina je výsledkem exploze superno­vy, kterou pozorovali čínští astronomové v r. 1054. Mlhovina má průměr 10 světelných let, leží v souhvězdí Býka a je vzdálena 7000 svě­telných let. Okrajové části mlhoviny jsou zbytky hvězdy, které byly explozí vyvrženy do vesmíru.

Česká astronomická společnost

ročník:
1996
číslo:
4
stránka:
21–22
autor:
Neznámý

Česká astronomická společnost (ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astro­nomii z řad veřejnosti. ČAS dbá o rozvoj astronomie v českých zemích a vytváří pojítko mezi profesionálními a amatérský­mi astronomy. Byla založena v Praze 8. prosince 1917. Je kolektivním členem Evropské astronomické společnosti a spo­lupracuje se zahraničními astronomickými společnostmi.

Třicet let redukce vizuálních pozorování sluneční fotosféry

ročník:
1996
číslo:
4
stránka:
22–23
autor:
Vlastimil Nelibá a Ladislav Schmied

V polovině šedesátých let byla pověřena Hvězdárna ve Valašském Meziříčí řízením celostátního úkolu v oblasti pozorování Slunce. Kromě jiných aktivit podařilo se jí vytvořit síť dobrovolně spolupracujících hvězdáren a pozorovacích stanic, jejich pozorovací protokoly o visu-álním pozorování sluneční fotosféry od té doby soustřeďuje, vyhodnocu­je a archivuje.

Oblohou amatérsky

ročník:
1996
číslo:
4
stránka:
24–26
autor:
Jiří Kubánek

PLANETY Merkur: Po dolní konjunkci (2. 1.) se Merkur poměrně rychle úhlově vzdaluje od Slunce. Již kolem 10.1. máme šanci spatřit planetu Merkur nevysoko nad východním obzorem. Největší elongace (téměř 25° od Slunce) nastává 24. 1., kdy planeta vychází 1 h 25 min před Sluncem a na začátku občanského soumraku ji můžeme nalézt ve výšce 6° nad obzorem coby objekt o jas­nosti -0,1 mag. V dalekohledu ho v té době uvidíme jako kotouček o úhlovém průměru 6,7\" při fázi 0,63.


[recenze] Perspektivy výskumu na Mezinárodní kosmické stanici

ročník:
1996
číslo:
4
stránka:
4–9
autor:
Václav Lajfr

Mezinárodní kosmická stanice (International Space Station) bude nej-dražším umělým kosmickým tělesem, jaké kdy bylo zkonstruováno. Přestože se proti velkolepému projektu staví mnoho vědců, zdá se, že v oblasti politiky se již nezadržitelně rozběhl. „Bezprostředně to souvisí s životem na Zemi,\\\" tvrdí propagační slojgan pro­jektu Mezinárodní kosmické stanice, orbitální laboratoře, která bude stát 27 miliard dolarů, a na níž se již pracuje v továrnách Boeing v Huntsvillu na Aljašce, v Chruničevových závodech v Moskvě a na jiných místech zeměkou­le