Astropis 3/1996

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 3/1996

ročník:
1996
číslo:
3
stránka:
3
autor:
Radek Mašata

čtenáři, skončilo roční období, kterému se obvykle říká léto, přestože letos se létu moc nepodobalo. Věřím, že i tak jste si odpočinuli, jak už to v létě bývá, od běžných pra­covních starostí a udělali si takové malé prázdniny. I naše redakce měla prázdniny, spíše velké než malé.


150 let od objevení Neptunu

ročník:
1996
číslo:
3
stránka:
4–7
autor:
Eliška Javůrková

Jméno Johanna Gotfrieda Galleho, německého astronoma z Královské obse­ rvatoře v Berlíně, bude navždy spojeno s objevem planety. Avšak hlavní podíl úspěchu nese francouzský matematik a astronom Urbain Jean Joseph Le Verrier. Na základě jeho předpovědi nale­ zl Galle planetu Neptun

Měsíční expedice Ostrava 96\'

ročník:
1996
číslo:
3
stránka:
7
autor:
Marek Pelinka

Již druhým rokem se v týdnu od 21. - 26. července 1996 konala na Hvězdárně a Planetáriu u nás ojedinělá akce. Setkání asi dvaceti lidí, kteří se občas podívají dalekohledem na našeho nejbližšího vesmírného souseda - Měsíc. Bohužel letošní expedice byla doprovázena velkou nepřízní počasí, a tak se hlavní cíl setkání, poznávání povrchu Měsíce přímo u dalekohledu, smrskl pouze na dva večery.

Cizí planetární soustavy u hvězd slunečního typu - přehled

ročník:
1996
číslo:
3
stránka:
8–11
autor:
Martin Řehák

Roku 1801 objevil italský astronom Giuseppe Piozri slabé těleso obíhající za dráhou Marsu. Toto těleso, později pojmenované Ceres, bylo senzací, proto­že se nalézalo právě v oblasti, kde astro­nomové předpokládali existenci další planety. Ale co se nestalo; asi o rok později byla mezi Marsem a Jupiterem objevena další „planeta\", a potom hned další a další Objevy přibývaly tak rychle, že na začátku našeho století bylo známo přes 460 těchto nových objektů -planetek.

Ostravský demonstrátorský seminář

ročník:
1996
číslo:
3
stránka:
11
autor:
Martin Řehák

Počátkem května tohoto roku se na Hvězdárně v Ostravě - Porube konal další ročník demonstrátorského seminá­ ře, který je již tradičně pořádán Sdružením hvězdáren a planetárií pro zvýšení kvality demonstrování a provozu na našich hvězdárnách.

Proměnné v kulových hvězdokupách

ročník:
1996
číslo:
3
stránka:
12–13
autor:
Jakub Haloda

Krátké, ale nádherné a teplé letní noci skýtají pozorovatelům noční oblo­hy snad jedny z nejkrásnějších pohledů do hlubin vesmíru. Obloze dominuje trojúhelník nejjasnějších hvězd léta -Vegy, Denebu a Altairu. Také pohled na rozdvojující se pás mléčné dráhy je nezapomenutelný. Tou dobou můžeme na hvězdném nebi pozorovat mnoho objektů vzdáleného vesmíru, avšak právě pro pozorování kulových hvěz­dokup, o kterých bude řeč, je léto nej-příznivějším obdobím v roce.

Nejsme sami?

ročník:
1996
číslo:
3
stránka:
14
autor:
Václav Procházka

16. 8. uveřejnil v Časopisu Science tým vedený Davidem S. McKayem a Everettem K. Gibsonem mladším (NASA/Johnsonovo vesmírné středisko) zprávu, že nalezli stopy mimozemského života, Ne nejedná se o ony pověstné zelené mužíčky, ale „jen\" o fosílie bakterií. Asi před 13 000 lety dopadl na Antarktidu jeden z mnoha drobných mete­oritů. Byl nalezen v roce 1984 výroční expe­dicí Národní vědecké nadace antarktického meteoritového programu.

Městská hvězdárna Slaný

ročník:
1996
číslo:
3
stránka:
15
autor:
Radek Mašata

1. září došlo v současné české populár-ně-vědecké astronomii k události, která se dá přirovnat téměř k zázraku. Přestože jsme byli v posledních letech svědky událostí spíše opačných, v České republice byla otevřena nová městská hvězdárna. Městem, které se dalo na cestu pro radní jiných měst přinejmenším podivnou, je královské město Slaný. Slavnostního otevření se mimo starosty a dalších členů zastupitelstva zúčastnil i například dr. Jiří Grygar a ani Astropis nemohl chybět.

Kosmologie I

ročník:
1996
číslo:
3
stránka:
16–17
autor:
Michaela Kryšková

Kosmologie je nepochybně jedním z nejzajímavějších odvětví astronomie. Je s ní spojena řada dosud nevyřešených věcí. Než přejdu k tomu, co je dnes označová­no jako krize kosmologie, pokusím se nejprve shrnout nejzávažnější otázky: 1) Jestliže měl vesmír počátek v čase, jak je starý? Časovému počátku našeho vesmíru odpovídá teorie velkého třesku (Big Bang).

Perseidy

ročník:
1996
číslo:
3
stránka:
18
autor:
Jiří Kubánek

Letos měly mít Perseidy velice příznivé pozorovací podmínky. Maximum nejmladší složky roje s očekávanou frekvencí až kolem 250 meteorů za hodinu nastávalo u nás v nočních hodinách. Další výhodou byla fáze Měsíce - asi dva dny před novem. A tak jsem se rozhodl, že několik nocí okolo 11. srpna budu věnovat pozorování meteorického roje Perseid.

Viděno humřím okem

ročník:
1996
číslo:
3
stránka:
18
autor:
Jaroslav Soumar

Oko humra představuje inspiraci pro pozoruhodný rentgenový dalekohled vyvinutý astronomy Británie, Austrálie a USA. Na roz­díl od současných rentgenových dalekohledů, které mohou sledovat extrémně omezené pole oblohy, nový dalekohled nazvaný Humří oko bude schopný pozorovat mnohem větší kus oblohy. S použitím Humřího oka budeme schopni pozorovat až čtvrti­nu oblohy najednou, a tedy pozorování, na která teď potřebuje­me roky, uskutečníme za týdny, řekl jeden ze členů týmu Humří oko Adam Brunton z univerzity z Leicesteru.

Prskavky a vánoční stromeček

ročník:
1996
číslo:
3
stránka:
19–22
autor:
Rudolf Novák

Motto: Půjdeme zkratkou. Je to sice dál, zato je tam horší cesta. Pozice astronoma-amatéra dnes není vůbec záviděnfliodná. Je toho jen velmi málo, kde může pozorovatel bez špičko­vé techniky, získat data, která mají urči­tou hodnotu. A tak se mnozí uchýlí k tomu, že se na oblohu dívají jen pro potěšení a dočasný pocit uspokojení. To však nikomu nemůže vydržet navždy a mnozí dřív nebo později ztratí o pozoro­vání oblohy zájem.

Překvapení z Ganymeda

ročník:
1996
číslo:
3
stránka:
23–24
autor:
Jakub Rozehnal

Kosmická sonda Galileo, která od prosince 1995 obíhá na dráze kolem Jupitera, se v posledních měsících dva­krát přiblížila k největšímu měsíci slu­neční soustavy - ke Ganymedu. Povrch Ganymeda byl v sedmdesátých letech mapován sondami Voyager, které vlast­ně pomohly vytipovat a přesněji určit místa k dalšímu zkoumání. Kvůli havá­rii hlavní vysílací antény (HGA - High-Gain Antenna), ke které došlo v dubnu 1992, muselo být bohužel v infračerve­ném a ultrafialovém obru hodně zredu­kováno globální mapování povrchů všech velkých měsíců.

Oblohou amatérsky

ročník:
1996
číslo:
3
stránka:
24–27
autor:
Jiří Kubánek

PLANETY Merkur: Po říjnové západní elonga-ci se Merkur dostává do horní konjunkce se Sluncem (2. 11.). Ze sluneční záře se planeta vymaní až během prosince. Největší východní elongace Merkuru nastává 15. 12., kdy se planeta vzdálí na 20° od Slunce. V té době Merkur zapadá zhruba 1 h 20 min po Slunci. Nalézt ho můžeme západně od planety Jupiter nevysoko nad jihozápadním obzorem.