Astropis 2/1996

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial 2/1996

ročník:
1996
číslo:
2
stránka:
3
autor:
Radek Mašata

Vážení čtenáři, právě otevíráte další číslo Astropisu, Doufám, že již po zběžném prohlédnutí shle­dáte, že se toto číslo významně odlišuje od předchozího. Celý tým redakce totiž neu­stále pracuje na zdokonalování všeho, co se dá, a tak i od tohoto čísla dochází k něko­lika změnám.

Slunce po Ulysses

ročník:
1996
číslo:
2
stránka:
4–9
autor:
Lenka Soumarová

Každou sekundu produkuje Slunce ohromné množství energie, která zásobuje obyvatele Země světlem a teplem. Energie, jež byla vytvořena hluboko v srdci Slunce bouřlivým vodíkovým cyklem, putuje ze slunečního viditelného povrchu k Zemi. Jasnost povrchu však brání astronomům dívat se přímo do slunečního nitra, ačkoliv povrchová vrstva má tloušťku pouhé tisíciny slunečního polomě­ru. Bez přímého pohledu dovnitř je však obtížné zjistit, jak Slunce energii vyrábí, a jak se tato energie od centra k povrchu pohybuje.

Planety cizích sluncí a život na nich-II.

ročník:
1996
číslo:
2
stránka:
10–12
autor:
Jakub Rozehnal

První teorii o vzniku života na Zemi uveřejnil roku 1922 ruský vědec Alexander Ivanovic Oparin (1894 -1980), který vyslovil domněnku, že život vznikl z původně anorganických a poslé­ze organických sloučenin. Základním kamenem jeho teorie byla známá teo­rie Charlese Darwina (1809 - 1882) o zákonitém vývoji biologických druhů a také Dialektika přírody Bedřicha Engelse (1820 - 1895). Bohužel, Rusko mělo v té době zcela jiné starosti, a tak jediným ohlasem na Oparinovu přednáš­ku byla sbírka básní s věnováním, kte­rou Oparinovi daroval roku 1927 poeta Valerij Brjusov.

Planetárium Plzeň

ročník:
1996
číslo:
2
stránka:
13
autor:
Václav Lajfr

Stejně jako obyvatelům valné části ostatních velkých měst v Čechách a na Moravě není ani Plzeňákům odepřena možnost posedět pod umělou oblohou planetária a rozšířit obzor svých znalostí z astronomie, aniž by bylo nutné někam vážit dalekou cestu.

Pluto-ledový trpaslík

ročník:
1996
číslo:
2
stránka:
14–15
autor:
Martin Řehák

Planeta Pluto je nejmenší a současně i nejvzdálenější planetou naší soustavy. Od jejího objevení se dokonce vedou spory o tom, je li Pluto vůbec možno nazvat planetou. Je tomu tak především kvůli jeho malé velikosti a atypické dráze s excentricitou 0,249. Ta navíc svírá s ekliptikou úhel 17°. Uran, první ze vzdálených planet, byl objeven W. Herschelem až roku 1781, tedy již v éře výkonných dalekohledů.

Z pozorovacího deníku

ročník:
1996
číslo:
2
stránka:
18
autor:
Jiří Kubánek

Nové údaje z HST podporují druhé vysvětlení. Dvojhvězdy a dvojité výtrysky Mnoho hvězd v naší galaxii je složka­mi dvojhvězd i vícenásobných systémů. Jestliže mají složky systémů stejný původ, musí mít většina mladých hvězd společníky. Jak se dvojhvězdný charakter projeví na H-H výtrysku? Obr. S. - Komplex H-H 1/H-H 2 vděčí za svůj tvar patrně dvojhvězdnému charakte­ru centrálního zdroje.

Noc na Kleti

ročník:
1996
číslo:
2
stránka:
18–20
autor:
Jakub Haloda

Nové údaje z HST podporují druhé vysvětlení. Dvojhvězdy a dvojité výtrysky Mnoho hvězd v naší galaxii je složka­mi dvojhvězd i vícenásobných systémů. Jestliže mají složky systémů stejný původ, musí mít většina mladých hvězd společníky.11:55 SELČ Po úspěšném absolvování zápočtu z geodézie, odjíždím povzbuzen čistou a blankytně modrou oblohou na hvězdárnu Kleť věnovat se pozorování a foto­grafii. Cesta autostopem z Prahy je poměrně pohodlná a rychlá (1,5 h). Vzhledem k přerušení provozu lanovky jsem nucen absolvovat poměrně namá­havý výstup na Kleť pěšky.

Statio Tranquillitatis

ročník:
1996
číslo:
2
stránka:
21–22
autor:
Marek Pelinka

Armstrong: „ Houstone, tady je Základna Tranquillitatis. Orel přistál. \" Houston: „ Rozuměl, Tranquillitatis. Nahrávám tady na Zemi. Kupa mládenců tady kvůli vám zmodrala. Ale už zase de/cháme. Díky!\" Collins: „ Fantastické!\" Armstrong: „ Houstone, ono to asi vypadalo jako hodně dlouhá konečná fáze.

Zánik Slunce v přímém prenosu

ročník:
1996
číslo:
2
stránka:
23
autor:
Martin Řehák

HST pořídil velmi zajímavou fotogra­fii mlhoviny CRL 2688, která je vzdálena asi 3000 ly od Slunce. Zanikající hvězda, která je skryta v centru mlhoviny a která je zcela nepochybně původcem jevů tam probíhajících, je totiž velmi podobná našemu Slunci. A proto můžeme sledovat celý proces s poněkud morbidním zájmem, ačkoliv do této fáze Slunce vstoupí až po stadiu veleobra, tj. po záni­ku Země.

Oblohou amatérsky

ročník:
1996
číslo:
2
stránka:
24–27
autor:
Jiří Kubánek

PLANETY Merkur: Planeta Merkur je v čer­venci a srpnu prakticky nepozorovatelná. Po červencové horní konjunkci se Sluncem sice 21.8. nastává největší východní elongace Merkuru, avšak pod­mínky pro jeho sledování jsou velmi nepříznivé.

[recenze] Herbig-Harovy objekty a zrození hvězd

ročník:
1996
číslo:
2
stránka:
16–18
autor:
Michaela Kryšková

V protohvězdných systémech byly pozorovány výtrysky hmoty, které se pohybují nadzvukovou rychlostí. Tyto výtrysky umožňují pochopení složitého a dynamického procesu vzniku hvězd. Počátkem padesátých let George H. Herbig z Lick Observátory a Guillermo Haro z Tonantzintla Observátory Obr. 1 - Snímek Herbig-Harova objektu H-H 47 v čáře H-a, pořízený ^ Astronomové dodnes popsali téměř 300 H-H objektů.

[novinka] Laser u Ela Carinae

ročník:
1996
číslo:
2
stránka:
23
autor:
Martin Řehák

Mezinárodní tým vědců zabývající se výzkumem Ety Carinae, která je jednou z nejbouřlivějších hvězd naší Galaxie, dospěl k názoru, že mrak plynu vyvržený z Ety Carinae, produkuje laserové záření.